Porod - nové diskuze

Kristýnka

Ahoj bolky.Tak si s Kristýnkou užívám šetinedělí.Je to moje beruška,je hodná,plně kojíme tak jsem moc ráda a přibýváme taky pěkně,pan doktor byl s náma moc spokojenej.Jinka já jsem po císaři naprosto v pohodě,ani nemám pocit že mě něco dělali,jizvu už mám zahojenou.Tak se mějte pěkně a užívejte s prckama.

Martínek

ahojky, tak se k vám hlásíme,rodili jsme 11.8.2010 v 16.50h jinak šestinedělí zatim pohoda, už mě žádný stehy nebolí, ale prý sem hodně šitá, celej čípek, pak mi malej natrhnul něco ručičkou a ještě z venku, ale ty začátky byly hrozný, jak si člověk nemohl pořádně sednout. tak se mějte.

Karolínka

Ahojte holky,tak se k Vám konečně hlásíme i my Sesti nedělí docela fajn,akorát jsem trochu unavená,než si zvyknu na jiný režim a taky jizva po císaři ještě trochu pobolívá.Karolínka je zlatíčko,kojím tak nějak po třech hodinách,stejně tak v noci.Jen jak je větší,tak se mi nestačí dělat mlíko,tak se občas stane,že musím dokrmovat,ale snad se to brzo upraví.Skoro nepláče,jen když jí trápí prdíky,jinak pěkně hajá

Kdo rodil na Bulovce?

Ahoj holky, prosim Vás nerodila jste některá teď náhodou na Bulovce?Já mám termín za 2 týdny a chtěla bych se zeptat na to co tam všechno dostanu a co si musim vzít sebou.Nikde sem nic nenašla, jen ty všeobecný seznamy, ale každá porodnice to má jinak.Jedná se mi hlavně o to jestli dostanu plenky, oblečení a kosmetiku na mimčo a taky ty poporodní vložky, bohužel mi nebude moc nikdo pak nic dovézt, tak abych na něco nezapoměla a nebo netahala zbytečně něco co tam dostanu.Děkuju za radu

Ahojky,my máme termín 12.10.A ten den má přítel zrovna narozeniny a ještě máme výročí 8 let!Jestli by to náhodou dopadlo a malej by se narodil ten den tak nevim.Každopádně by jsme se asi vždy 12 října pěkně zbourali

Kristýnka 15.8.2010,14.27

Můj porod.Nastoupila jsem k vyvolání ve středu 11.8. zavedli mě večer tabletu a čekli jsme,ráno další tabletu a zase se čekalo,začalo mě pobolívat v podbříšku a tak jsem šla do sprchy a tam mě to přešlo.Další den to bylo to stejný a zase nic.V neděli ráno zase tablety a konečně se to rozjelo v 7.00,kontrakce po 3min a pak po dvou,bolelo to fakt dost a pomáhla mi hodně vana.Ve 13.30 mě mudra praskla vodu ale byla jsem pořád otevřená jenom na 2 tak že nic moc.Pak jsem si nechala píchnout epidurál,bylo to o něco málo lepší,ale kontrakce jsem cítila pořád stejně bolestivě.Natáčeli mě malou a měla blbý ozvy,tak nakonec po tom boji mě udělali císaře a já jsem byla šťasná.Malá byla na světě 14.27 měla 52cm a vážila 3600g,ještě neměla přestřihlou pupeční šňůru a už křičela,láska moje.Jinak jsem obě v pořádku a užíváme si spolu.Je to naše láska.Přeju všem,lepší porody než byl ten můj.Ale kvůli těm prckům vydržíme všechno.Mějte se fajn.

Karoílnka 20.8.2010 ve 12:09

Tak i já mám konečně možnost,popsat náš porod,když jsme se konečně dočkali Šla jsem na kontrolu a na ozvyčky do poradny do porodnice.Na monitoru mi ale beruška nereagovala na stahy dělohy a na pohyb,pokoušeli se jí vzbudit,třásli mi bříškem,musela jsem stát,chodit,ale nic.Tak mi doktorka oznámila,že si mě am raději nechají.Ale byla velice milá,příjemná,ochotná a prostě zlato!!!Abych byla v klidu,vzala mě na Doplera,kde bylo vše v pořádku a ukázala mi i jak malé bije srdíčko to jsem opravdu ocenila,alespoň trochu mě to uklidnilo.Pak mi jí i pro srandu zvážila,podle jejího odhadu váha 4400g .NA příjmu mi velice šetrně udělala Hamiltona,předem mi vysvětlila,co se bude dít a proč to dělá Pak mě opět napojili na monitor,ale na křivka už byla hodně špatná,mezery mluvili za vše.To bylo v 11:30 doktorka mi oznámila,že nevidí důvod mi těhotenství dál protahovat a že mi udělají cíaře,ale ať jsem v klidu,že malinká je v pořádku a že se mi určitě narodí s batúžkem jako předškolačka s takovou váhou Pak to bylo rychlé,napíchnout žílu,vykřížit krev,rozbor jestli to v laborce stihnou aby mi píchli jen epidurál,oholit,zacévkovat...Prosila jsem sestřičku o mobila,abych zavolala Honzovy,že rodím,ale přesvědčila mě,ať počkám až se malá narodí že bude koukat až mu řeknu,že už jsme 2 (stálo za to si počkat a nevolat mu )Ve 12:05 už jsem byla na sále,výsledky samozejmně nestihli,takže rychle uspat a ve 12:09 byla Karolínka na světě První o co jsem se starala,jestli je v pořádku a jestli žije.Narodila se s porodní váhou 5010g a s 53 cm Ještě že doktorka byla natolik solidní a jednala,jak jednala,toho našeho macíčka bych asi jen tak neporodila Doktorka nám malou zachránila,měla dvakrát omotanou šňůru kolem krku,ale skore 9,10,10 Bojovnice naše!!!Teď se koukám,jak ten náš uzlíček spinká s tatíkem,má jí položenou na holé hrudi a spinkají...Je to to největš štěstí na celičkém světě,kdybych mohla,dýchala bych za ní.Všechno to trápení nám za to stálo a já děkuju bohu,že mě něco osvítilo a nečekala jsem do poradny na pondělí,jak jsem byla objednaná,ale že jsem šla už v pátek...Jinak to raději ani nedomýšlím...Tak a je to Teď už šestinedělí a holky co to máte před sebou,nebojte se,na bolest honem rychle zapomenete a pak už bude jen to krásné Moře,oceán štěstí a nekončný lásky

Tak si pobyt doma jen užíváme s Jiříčkem

Ahojky holky, tak jak se daří v šestinedělí? Já si nemůžu stěžovat vůbec na nic. Já osobně jsem zcela fit i díky tomu, že jsem bez šití, už jen mírně špiním. A malej Jiříček je anděl kojím po 3 hodinách a v noci no úžasný, nakojím ve 22 a pak se malej vzbudí až kolem 3 a pak až v 7 takže se vyspinkáme oba. Dneska jsme byli na kontrole u dětský a krásně přibírá na váze, už dohnal ztrátu z porodnice a máme něco i malinko navíc. Jen holky už aby byl konec šestinedělí, protože bych ráda už něco s manželem hihi Jinak jsem přidala nějaké fotečky malého na ukázku.

termín porodu

ahojky, tak my máme termín 26.10.podle PS i podle UZ, i když mímo odpovídá velikostně +1tt, manžel by chtěl, abych rodila 10.10., což je moc brzo nebo 20.10., prý jsou to krásné datumy, no toho 20.už by to šlo,jinak moje mamka je narozená 15.10.,což by byla také hezký dáreček, ale určitě to dopadne tak, že to bude úplně jiný datum, třeba 19., 23. apod., tak jsem zvědavá, kdy se mimču bude chtít na svět, nevíme,co to bude, jelikož jsme to nechtěli vědět, tak už se na to překvápko moc těším, pa holky a užívejte si zbytek těhu

My máme první termín 23.8. a druhý 28.8. Malý je pěkný cvalda a na porod to podle doktorů vůbec nevypadá....

Jiříček - 15.8.2010 v 1:06

Ahojky holky, tak i já Vám popíšu, jak probíhalo narození našeho úžasného chlapečka Jiříčka a nebyla bych to já, kdyby jsem si zase neužila své. Tak začneme kontrolou v pátek 13.8., ten den jsme měli plánované vyvolání. Po příchodu do ambulance se mě ujala mladá paní doktorka, která koukla do papírů a řekla, že mě ještě vyšetří. Hned mi řekla, že nález je vysoce pokročilý - otevřená na 3 cm, hlavička tlačí tak, že mi prej praskne brzo voda, CS 10... a že musím rodit už každý den, jinak by to prej bylo nenormální. Už jsem byla celkem naštvaná za celé ty problémy v posledních týdnech tak jsem řekla, že nenormální je, že mi říkaj jak budu rodit už od začátku 36tt a že teď jsem skoro 42tt a furt nic. Tak mi doktorka udělala hamiltona cca 5 min byl to mazec a řekla, že o víkendu to přijde. No tak jsem se zasmála a belhala se domů. Manžel byl vyděšenej se mnou a oba jsme se báli, aby se něco už nezanedbalo a večer jsme šli na procházku a já cca 20 min poklusem vedle manžela běhala :-D V sobotu ve 4 ráno mě začalo tvrdnout břicho a trochu to bolelo, bolesti trvaly do 14 a tak jsem řekla, že to není normální, že dojedeme do porodnice. Tak mě připojili na monitor a najednou ani prd - tvrdnutí nikde, připadala jsem si jako blbka, která si z nich dělá srandu. Paní doktorka mě vyšetřila, řekla , že nález je stejný jako v pátek a dala mi prášek s tím ať se vyspím a odpočinu. Vrrrrr - no byla jsem naštvaná až sem brečela. Po prášku jsem menželovi usnula skoro za chůze k našemu bytu. Spala jsem si až do 22:32 co mi začaly kontrakce, ale žádný med holky , sice první interval byl 16 min, za to kontakce trvala min. 1:30 což byl nářez. Intervaly se zkracovaly ukrutně rychle, manžel napustil vanu a když sem vylezla bylo 23:30 a stahy po 2 min. okamžitě jsme vyrazili jako blázni a já nestíhala dýchat,protože interval 2 min a kontrakce přes minutu bylo k nevydržení. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že jsem otevřená na 7 cm a že jdeme na sál po natočení krátkého monitoru. Manžel tomu málem ani neveřil, že jsme se toho dne dožili po 42 týdnech Než jsem přešla chodbu cca 30m a vzala si pyžamo, už mě vyšetřovala porodní asistentka a řekla, že jsem už plně otevřená a jdeme pustit vodu a manžel najednou pronesl - já ji pustím a tak jsem na něj koukla co to mele a už mazal k umyvadlu, tak jsem se místo dýchání jako pejsek začala smát i s por. asistentkou. Manžel to pak pochopil vrátil se a řekl - já sem ale debil hihihi a začal závěr. Jo a na sál jsme přišli v 00:44 ( dle záznamu kamery ). Asistentka pustila tu správnou vodu - naštěstí byla úplně čirá a bylo jí neskutečně hodně. Hned jsem musela tlačit. Tlačila jsem jako o život, manžel se klepal jako ratlík v průvanu no a po chvíli jsem viděla mimíska jak mu stříhají sňůru a dali mi ho na bříško, byl to nádherný pocit a malej byl tak nádhernej. Jak jsem přenášela moc jsem se bála, že bude Jiřík velkej a když jsem ho uviděla tak jsem si řekla, jak malinkatej je, načež mě zchladila setřiška větou : jakýho krásnýho macíčka máte. Při vážení se ukázelo 4040g a pak 52cm.Všechno proběhlo nádherně. Paní doktorka mě zkontrolovala a řekla, že nemám ani nástřih a ani natržení takže se šít nebude a obdivně mě chválila, jak jsme to zvládli i vzhledem k velikosti Jiříčka.Malej se na sále přisál a cucal skoro půl hodiny. Po dvou hodinách na sále nám lásku odnesli a mě dovezli večeři - džus, rohlíky, chlebík, šunku, sýry atd. no luxus. Tak jsem se najedla zasmála s porodní asistentkou a byla jsem naprosto v pohodě. Celej porod od začátku kontrakcí trval 2,5 hodiny, i když byl krátkej tak o to intenzivnější. A i když to člověka někdy bolí - jako když jsem při tlačení pronesla já už nemůžu a hlavou mi proběhlo - Jak nemůžeš ty trubko , ty musíš tlačit a hotovo, tak jsem tlačila. Tím chci říct, že i když se někdo porodu bojí tak není proč, protože když potom má mimíska u sebe, je úplně jedno jestli porod trval 2 hodiny, 10 hodin, byl nástřih nebo ne atd. Držte se holky, přejeme hodně štěstí a dobré porody noooo a zdravá miminka přeci

tohle mě hodně pobavilo

http://www.youtube.com/watch?v=2-iFI3PfDgY

termín

Ahojky, tak já mám termín 30.8. a jsem sama zvědavá kdy se tomu našemu drobečkovy bude chtít ven.

Termin

Tak už se mi to blíží, mám termín 28.8., už abych to měla za sebou.

20.10

Tak já mám termín 20.10.2010 takže hezky ,ale nejsem si jistá zda výjde.

Stehy

Ahoj holky, tak se k vam po tydnu hlasim, 6.8. se nam narodil Adamek. V porodnici jsem slysela, ze stehy po nastrihnuti jsou sice vstrebatelne, ale ne vzdy, a dokonce ze si je zensky nechavaji vytahovat uz brzy po navratu domu (porodni asistentkou), aby s tim nemely problemy. Slysel jste o tom nekdo? Jak jste to mely nebo mate vy? Ja se jeste neodvazila se ani podivat

Dotaz - partner u císaře

Ahoj holky,nevím, kam s tím jinam, tak to dávám sem. Mám dotaz - mám indikovaného císaře a chtěla se zeptat těch, co už ho mají za sebou - může být manžel přítomen přímo u mně u toho císaře, nebo na operační sál nesmí? A co mimi, dostaly jste ho rovnou do ruky, nebo se to tak u císaře nepraktikuje?Díky za odpovědi, jsem z toho docela nervózní. :-(

Tomášek 14.7.2010

Tak jsem se konečně dostala k tomu, že zkusím popsat svůj průběh porodu. V pondělí 12.7.jsem byla opět na kontrole, kde mi oznámili, že pokud se to do zítřka nerozjede (13.7.), tak si půjdu lehnout do nemocnice, kde mi 14.7.udělají zátěžový test a pokud ani to nepomůže, tak 15.7.by začali vyvolávat. Termín jsem měla 5.7. Udělali mi opět Hamiltona a jela domů. Celej den jsem probrečela, protože jsem do nemocnice nechtěla. Ráno mě manžel odvezl na příjem, kde opět proběhlo slzavé údolí, udělali mi zase Hamiltona (už po 3, utz a šla jsem na pokoj čekat na ten zítřejší zátěžový test. Po tom Hamiltonovi mě začalo malinko pobolívat v podbříšku (jako když začíná menstruace), ale jinak nic. Ve středu 14.7.mě v jednu ráno probudila už silnější bolest, která ustupovala a zase přicházela, ale nebylo to pravidelné, akorát jsem pořád lítala na malou. Tak jsem to vydržela do půl třetí a pořád jsem přemýšlela, jestli je to už ono nebo ne, jestli mám zajít za sestrou, aby si nemyslely, že plaším atd. Nakonec jsem tam zašla, ta mi řekla, ať si sbalím tašku a dám ji ke dveřím a sebou si vezmu jenom mobil a ručník a šla se mnou do 4.patro na porodní sály, kde mě předala a popřála hodně štěstí. Tam mě napíchli na monitor a já se jich pořád ptala, jestli je to už ono a nemohla jsem tomu uvěřit, že už začínám rodit. Byla jsem otevřená na 3 cm, vzali mě na pokoj, dali klystýr a řekli, ať jdu tak na půl hoďky do sprchy se nahřát. Zavolala jsem manželovi, aby dorazil a od půl pátý to začalo. Kontrakce začaly stupňovat, ale pořád jsem si říkala, že jestli ta bolest bude taková, tak to není tak hrozný. Praskli mi plodovku a bolesti se začaly stupňovat. Chodili mě kontrolovat a pořád říkali, že za hoďku zase přijdou, tak to pokračovalo až do 13h, kdy jsem je už prosila o císařský řez, protože ty kontrakce byly pro mě šílený, navíc mě to nutilo tlačit, což jsem ještě nemohla. Ve 13h., přišla sestra a doktor a že už můžu začít tlačit, tak to trvalo asi hodinku, pořád říkali, že už vidí vlásky a já už prostě neměla síly ani na to tlačení. Ve 13:50 přišel jiný doktor, nastřihli mě a za 2 minutky byl malej na světě, když ho vážili, tak stihl počůrat porodní asistentku Pak mě zašívali, musím přiznat, že něco mě hodně bolelo, protože to nešlo umrtvit. A samozřejmě jsem na sále před všema prohlašovala, že druhý dítě už nee Celé těhotenství bylo v pohodě, žádné potíže, žádné nevolnosti, ale porod jsem se vybrala se vší parádou. Rodila jsem ve FN Plzeň-lochotín, porodní tým byl špičkovej, moc mi všichni pomáhali, ale oddělení šestinedělí už tak slavný nebylo. Tahle klinika je prostě výrobna dětí.

Davídek 29.7.2010

Byl čtvrtek ráno kolem 6, když jsem se vzbudila s divným pocitem. Na záchodě jsem zjistila, že ze mě odkapává cosi slabě růžového, jinak mi nic jiného nebylo. Vedla v pokojíku spali dva raubíři a manžel se měl vrátit po noční v půl 7.Volal jsem kamarádce, která je ženská zdravotní sestra, ta mi řekla že mám chvilku počkat a když se stále nebude nic dít, zkusit zavolat v 8:00 svého gynekologa a domluvit se. Tak jsem čekala a stále jen kapalo. Vstali ti dva, dorazil manžel a já v 8 volala. Mudr. řekl, ať se vydám do nemocnice, že mě zkouknou a řeknou. Takže snídaně a odvézt raubíře do vedlejší vsi tetě na hlídání. V 9:30jsme vyrazili do porodnice a v 10 jsme byli na místě. Kontrakce žádné, prostě pohoda. Vzali mě na příjem, že mi natočí monitor a vyšetří a manžel zatím čekal v čekárně. Monitor celkem v klidu, nic nenasvědčovalo tomu, že za chvíli bude po všem. Pak ovšem přišla doktorka a když sáhla dovnitř řekla že jsem na 6 prstů a jdem sepisovat papíry a klystýr, že to snad stihneme. Dopsali jsme veškeré papíry ohledně příjmu a v 10:50 mi sestra řekla, že jdem na klystýr a ať volám manžela, že za půl hodiny má přijít.Ještě mám v mobilu čas volání 11:01. Po klystýru začali být bolesti silnější a když mě po půl hodině vedli do sprchy, ještě se to dalo. za pět minut bylo hůř a když mě 11:30 položily na sál akorát přišel manžel. Natočit monitor už nestihly, Martin mi dal hlavu na prsa a v 11:46 byl Davídek venku. Takže nějakých 15 minut bolestí se dalo přežít a zvládnout. Nebudu nikomu lhát, že to nebolí, bolí, ale jen chvilinku a za chvilinku na tu bolest zapomenete. Nám umyli 4200 g těžký a 53 cm dlouhý poklad a řvoucího nám ho přinesli zpátky a my se z na něj užasle koukali.Je to náš miláček-už třetí.Holky nebojte zvládají to ženský všude na světě, tak to zvládnete i vy, které to teprve čeká. Držte se

termin

ahoj holky ja mam termin 7.10. ja podle UT tak podle MS. Tak uvidime

Termín

Ahojky jsem nová termín mám 14.9. tak jsem zvedava co a jak :-)

Adam 26.7.2010

TAk se pokusím stručně shrnout můj druhý porod. Jen mimochodem u prvního jsem porodila o 14 dnů před termínem, praskla mi voda a pak jsem v porodnici na sále strávila dlouhých asi 10 hodin dost drsných bolestí, tak jsem tak nějak očekávala, že i druhý porod bude spíš před termínem než po. No nestalo se a místo toho jsem týden přenášela. Taky jsem očekávala, že bude o něco kratší než první, ale že to bude taková rychlovka to mě nenapadlo ani ve snu. V to pondělí jsem ráno nechala Honzíka na hlídání u mojí mamky a jela s Michalem na kontrolu do porodnice. Tam mi doktorka opět potvrdila, že jsem připravená začít rodit (to mi tvrdila asi už třetí týden...) a opět už poněkolikáté se ve mě poštrachala . Závěr byl ten, že pokud do pátka neporodím jdu na vyvolání. Od toho vyšetření mě pobolívalo břicho, nic dramatického, jeli jsme ještě nakoupit a pak k mamce na oběd, Michal pak jel do práce a já uspala Honzu a začala zavařovat okurky.... chtěla jsem jich pár udělat páč domácí mám ráda, ale teta mi jich přivezla asi 20 kilo. Takže mi mamka pomáhala. No během čištění okurek mě stále bolelo břicho, ale nic moc. Okolo poledne mi připadalo, že ty stahy přicházejí každou čtvrthodinu, ale bolest nic moc, asi jako při MS. Pak se to nějak začalo zkracovat a když byly stahy po 3 minutách začalo mi to být divný. Čekala jsem, že touto dobou bych měla mít ty bolesti fakt silné a ono nic moc.... trochu se to začalo zhoršovat tak jsem radši zavolala Michala. Vyzvedl mě ve 4. Jeli jsme ještě k nám domů, dobalila jsem tašku a dala si sprchu, jestli se to třeba neuklidní. Neuklidnilo, stále po 3 minutách, ale bolest se dala zvládat. Jeli jsme přes ještěd směr Liberec. Zatáčky teda nic moc, v centru dopravní zácpa. Do porodnice jsme dorazili před pátou. Sestra mě vyšetřila s tím, že nález 3 - 4 cm. No říkala jsem si, že teda nic moc a že si zas na sále pobudem. Natočila ctg, potom mě vyšetřil doktor s tím, že jsem na 5 cm. Paráda, to šlo skoro samo... Pak jsme vyjeli výtahem do patra na sál, kde jsem ještě chvilku čekala než znovu povlečou postel a tak, lehla jsem si, vyšetřili mě a 8 cm! Bolest stále nebyla tak strašná jako u prvního porodu. Pak to byl fofr. Píchli mi vodu, což se mi teda moc nelíbilo, pak jsem se šla vyčurat, vrátila jsem se, lehla jsem si a už mi PA říkala, že můžu trochu přitlačit... no tak jsem začala tlačit, asi třikrát jsem zatlačila, přitom se ona ve mě hrabala, to dost bolelo, no a najednou vidím že Adam je venku.... Položili mi ho na břicho, bylo přesně 18 hodin. S Michalem jsme byli oba v šoku jak to bylo rychlý. Ty kontrakce vůbec nebyly tak bolestivý jak u prvního porodu, snad jen pár posledních jo. Tlačení bylo o trochu horší, ale celkově to byl moc krásnej a rychlej porod. Ani mě nenastřihli takže jsem mohla sedět už druhý den. No prostě paráda. Přeju všem tak krásný porod. Mimochodem, mamce jsem nechala na krku Honzíka i kvanta okurek , které zavařovala až do půlnoci a myslím, že kdykoliv odteď uvidím zavařené okurky, vybaví se mi můj druhý porod...

listopaďátko

ahojky maminky,tak já se hlásím se svým termínem 13.11. jak podle PM tak podle UTZ.Budu zřejmě rodit v Třebíči, ještě uvidíme. Tak se mějte krásně a pohlaďte bříška

Srpen

Ahojky, termín dle UTZ mám 11.8. a podle PM 25.8. tak jsem zvědavá, kdy ten náš Alešek vykoukne poprvé na svět

Ti,kdo rodily v Motole

Ahoj maminy,moc se omlouvám,že píšu sem,ale nějak nevím kam napsat. Chtěla jsem se zeptat,jestli někdo z Vás nerodil v Motole a jestli by jste mi nemohly napsat jak se tam k Vám chovají. A ještě by mě zajímalo,co všechno mají miminka v Motole k dispozici.Abych věděla,co si vzít s sebou a co ne..Moc děkuju

11.11.2010

Ahojky, mám termín 11.11.10 a své narozeniny 22.11.88, myslíte, že by se maličká mohla opozdit o celých jedenáct dní a být ve stejný den nebo si to moc maluju?

Termín

Ahoj. Já mám termín 7.8. na svoje narozeniny. Tak jsem zvědavá, jestli si ten největší dárek porodím

Ellinka, 6.7.2010, 3:58, 49cm, 3090g

Ahojte nastávající maminy. Ellinka právě pozoruje zvířátka na mantinelu ve své postýlce, tak snad jí to vydrží tak dlouho, než dopíšu svůj porodní zážitek.Termín podle UZ i PM jsem měla 10.7.2010. Moc pěkný datum, říkali všichni. Ale do desátýho jsme s Ellinkou 2in1 nevydržely.Přítel pracuje v zahraničí, takže bylo komplikovaný už jenom zvolit datum jeho příletu aby to stihl, ale nebyl tu zas moc brzo. To jsme nakonec nechali na prvního července. Moje MUDr mě totiž docela postrašila tím, že mi řekla, že jsem připravená a že to může přijít dřív... Prvního července tedy přítel přiletěl, druhýho jsme stihli podniknout svatbu, čtvrtýho jsme decentně oslavovali jeho narozeniny a říkali si, že chybí jenom to, aby se mimi narodilo. Takže pátýho v noci jsem se vzbudila s bolestí v podbřišku, bylo mi fakt divně, s hodně úpornýma jakoby menstruačníma bolestma. Nicméně teplá sprcha je zahnala. Šla jsem spát, protože se všechno uklidnilo. Přes den jsme si vyrazili původně na krátkou procházku do lesa. Nakonec z toho bylo pěknejch devět kiláků. Večer jsme ještě měli chuť na bramboráky, tak jsem do setmění smažila. Nevím, co byl ten hlavní faktor, krom všech těch maliníků a lněnejch semínek, procházek a sexu, jsem totiž měla i homeopatika (těm, v kombinaci se sexem, já osobně dávám největší podíl na rychlosti i průběhu). Každopádně jsem se šestýho v jednu v noci vzbudila se stejnýma bolestma jako den před tím, šla jsem teda rovnou do sprchy. Ta nepomohla, bolesti přetrvávaly. Dala jsem si ještě v tom nočním vedru vanu. No a ta to zjevně popohnala. Začaly mi kontrakce, ale dost nepravidelné, nicméně docela silné. Ještě jsem koukala do knížky, kde psali \"do porodnice nespěchejte\". Tak jsem nespěchala. To byly zhruba dvě v noci. Šla jsem si nachystat kufr. Když jsem ho zvedala, že ho přenesu ke dveřím, tak mi praskla voda. Kontrakce pak zintenzivněly a byly hodně nepříjemné. K tomu mimi tlačilo na úplně nepředstavitelných místech. Vzbudila jsem manžela. Ten tomu ze začátku nechtěl věřit, ale když mě viděl při kontrakci tak si pěkně pohnul. Něco po třetí jsme vyjížděli z domu. Naštěstí, že nebyl žádnej provoz na silnicích, o půl čtvrté jsme byli v Motole. Sestřička na příjmu mi chtěla natáčet ozvy, ale nevydržela bych s bolestma ležet na zádech ani chvilku. Zrovna kolem procházel MUDr, že mě tedy rovnou vyšetří. Ještě jsem ani nebyla úplně usazená na křesle, když prohlásil, že není na co čekat, že jdeme na box. Tam se mě ujala PA, která mi pěkně vysvětlila, kdy a jak tlačit. Manžel šel mezitím přeparkovat, stál na urgentním příjmu. Doběhl právě včas, když se to pořádně rozjelo. Trochu jsem bojovala s hlavičkou, ale po jednocentimetrovém nástřihu byla Ellinka na světe za chviličku. Když ji změřili a zvážili a Pavel přinesl ten čisťounkej uzlík a dal mi ho, pocit je to těžko popsatelný, ale moc krásný. Já jsem měla největší strach z nástřihu a následnýho šití. Podle mé čerstvé zkušenosti je nástřih nezaregistrovatelná bolest. Tělo je hysterický z miminka deroucího se na svět, že tohle vůbec nevnímá. Mně MUDr. na šití navíc píchla lokální anestetikum, čímž mi to strašně ulehčila. Nebyla jsem nadšená, že nestíhám žádný předporodní procedury (klystýr, epidurál a pod.), ale za tu rychlost to stálo a neměnila bych. Co je podle mýho nejhorší není porod samotnej, ale spíš následná rekonvalescence. Rozbolavělost, nemožnost si normálně sednout, poněkud zdeformované tělo... Ale je to kompenzovaný rychlostí, s jakou se všechno zlepšuje. Nebudu zastírat, že porod nebolí. Bolí, ale člověk toho pak má tolik, hlavně starost o mimi, že na to přestává myslet a postupem času mu bolest příjde míň a míň intenzivní.Pokud se některá z vás chystá rodit v Motole, tak moje zkušenost je 100% pozitivní. Personál u porodu i na odd. šestinedělí moc příjemnej. Člověk se musí ptát, pokud se chce něco dozvědět, nefunguje to tam jako automatická \"nalejvárna\". Ale to je vzhledem k počtu rodících pochopitelný.Doufám, že jsem svým popisem nikoho nevyděsila. Snažila jsem se svůj porod objektivně popsat, nejen to krásný, ale i ty negativní jevy. Budoucím mamčám (které dočetly až do konce ) držím palce a přeji rychlý porod a bezproblémové uzdravení a hlavně zdravá, krásná a hodná miminka.

Vojta 15.7.

TAk jsem se konečně na chvíli dostala k tomu, abych popsala, jak se náš malý človíček prodral na svět. Termín porodu jsme měli stanovený na 15. 7., alepodle veškerých vyšetření se nezdálo, že by se tomu tak mělo stát. Tak jsem jen pila maliníkový čaj a jedla lněné semínko a čekala. Už jsem měla stanovený termín na vyvolání na 21.7., když mě 15.7. ve 3:3O probudilo mokro. Šla jsem teda na záchod, abych zjistila co se to děje. Protože ta tekutina byla čirá a po chvilce zase začala téct, řekla jsem si, že to asi bude plodovka, ale protože se jinak nic jiného nedělo, břicho mě nebolelo, šla jsem si lehnout. Asi po půl hodině mě probudila první kontrakce, je to jako když máte silnější menstruační křeče. Protože za patnáct minut přišla další, zavolala jsem tedy příteli, aby se pomalu chystal na cestu, že to vypadá,m že se začíná něco dít. Byl v tu dobu v práci, asi dvě hodiny jízdy od nás. V sedm dorazil, počkali jsme ještě hodinu, na dobu kdy byly kontrakce po pěti minutách a vyrazili do porodnice. To už začínaly být silnějš a jediné co mi ulevovalo bylo pohupování se na míči, židli, křesle, na čemkoliv. Spíš bych řekla, že to bylo takové nadskakování . Kontrakce pomalu sílily, napojili mě na monitor, zavolali doktorku, která nám udělala ultrazvuk, odhadla Cipíse na 3300 g a řekla, že jsem otevřená na 3 cm, ať uděláme přípravu. Po ní jsem si dala sprchu, ač nesnáším horkou vodu, tentokrát to byla úžasná úleva nechat na břicho a záda proudit horkou vodu, najednou mě nic nebolelo . Po sprše jsme šli na porodní sál, kontrakce byly asi po dvou minutách, to už mi nepomáhalo nic, jen jsem věděla, že nesmím tlačit (i když už se mi strašně chtělo) a tak jsem jen zhluboka dýchala, tzv. psí dýchání mi vůbec nešlo a tlak v břiše se mi při něm zdál ještě horší. Šla jsem ještě jednou do sprchy, vrátila se a když přišla porodní asistentka, aby mě vyšetřila, byla jsem otevřená na 10 cm, zavolala tedy doktorku a šlo se rodit. Během dvou kontrakcí byl malej venku. Narodil se ve 12:15.Nastřihli mě jenom kousek, vůbec jsem to necítila, jen jsem se ještě trochu natrhla a to cítit bylo. Vlastně ještě je, vůbec jsem nečekala, jak s tělem porod zamává, samotná \"akce\" byla sice náročná, ale když mi pak večer přišel podvozek k sobě a bolel mě i zadek, že se nedalo ani sednout, tak mě to dost překvapilo. :-)Utekl týden a už jsme s prckem doma, je to kolotoč, ale už si na sebe pomalu zvykáme a snad se někdy i trochu vyspíme :-).

Viktorka 9.7.2010

Tak konečně jsem našla čas vám holky popsat jak ta naše Viktorka přišla na svět. 8.7 jsem byla na poslední kontrole v nemocnici pač jsem měla tehotenskou cukrovku a kdyby jsme neporodili do neděle tak by jsme šly na vyvolání ale to se nestalo na kontrole jsem chytla pana primáře který nás tak prohlídnul že mi to zrovna nebylo příjemné ale nebylo to nejhorší všechno bylo v pořádku tak jsme šli domů ale celý den mi bylo nějak zajímavě večer jsme s příťou šli ještě do kinča že si ještě užijeme poslední dny co jsme sami tak jsme se pak vrátili o půl 11 domů a jak mi bylo tak divně tak jsem si šla hned lehnout a přesně ve 12 hodin v noci mně vzbuli kontrakce které byly celkem silné a hned jsem je měla tak co 2-3 minuty tak jsem si ještě na rychlo dala teplou sprchu jestli to nejsou náhodou pošlíčci což rozhodně nebyly a stále jsem měla tak časté kontrakce tak jsem ještě posbírala nějaké věci co mi chyběly do tašky a v 1 hodinu jsme teda vyrazili do porodnice. Tam nás hned příjeli natočili ozvy a pak mně prohlídla paní doktorka která mi řekla že mi ráno pan doktor udělal Hamiltona o kterém mi ani neřekl tak mi bylo zděleno že se teda dneska bude rodit a vyplnili jsme nějaké papíry a pak jsme šli na přípravnu kde mi sestřička píchla injekci na křečové žíly, injekci na změkčení porodních cest a pak klistýr který mi nepřišel vůbec tak hrozný jak někdo popisuje. Pak jsme tedy šli s příťou na porodní sál asi tak kolem 2 hodiny tak jsem šla hned do spršky kde ty kontrakce nebyly tak hrozné a daly se pěkně rozdýchat. Tak jsme tak pomaličku čekali až budu otevřená na 10cm a netrvalo to tak dlouho a sestřička že mám jít ještě naposledy do spršky a že už pak budem tlačit mezitím se mně ještě zeptala jestli mi nebude vadit když budou u porodu učeňky nacož jsem řekla že někde se to naučit musí holky. Ve srpše už mně ale chytlo tlačení tak jsem trošku potlačila a hned jsme utíkali na postel kde už jsem jen párkrát zatlačila ještě malý nástřih od učeňky v doprovodu paní doktorky a malá byla venku přesně v 6.50 ráno s váhou 3200g a 51cm. Přítel pak šel ještě přestřihnout pupeční šňůru a malou mi hned přiložili na bříško to byl tak krásný pocit když jsem malou poprvé uviděla až mi ukápla slzička štěstí. Pak si ji za chvilku vzali na měření a takové další věci tak pak přišlo na řadu šití což už bylo v pohodě a paní doktorka to zvládla skvěle protože ještě ten den jsem už byla jako čiperka a v pohodě jsem mohla sedět a věnovat se malé. Taky jsem byla ráda že celou dobu se mnou byl můj přítel který se snažil pomáhat a kdykoliv mně chytly silné kontrakce tak mně držel za ruku a byl mi fakt oporou tak si nedokážu představit že bych tam měla být sama. Taky sestřičky, porodní asistentka a paní doktorka byly úžasné a z porodu mám opravdu jen dobré vzpomínky. Tak přeji holkám co čekají až příjde jejich den D aby měly taky tak pohodový porod bez nějakých komplikací jako my

Stellinka 11.7.2010

Tak se pokusím taky napsat něco k našemu příchodu na svět,než zapomenu i ty data.Musím se vám přiznat ,že už těsně po porodu jsem nevěděla ,že jsme rodili,tak třeba vás to trochu podpoří.Máme za sebou první porod,s epidurálem a i přes veškeré moje komplikace po porodu o něm už nevím.Ve pátek 9.7.jsem tu debatovala,jestli je možný splést porod s něčím jiným,ten den se pochybný bolesti nějak rozplynuli.V sobotu 10.7.se ale vrátili a to dost silně kolem půl3 ráno,byli asi po 10-15min. bolel mě celý podbřišek,a nechtělo to přejít tak jsem to v 6 ráno vzdala a že se zajedem podívat do porodnice,co na to řeknou.V porodnici mě prohlídli a konstatovali ,že jsou to jen poslíčci a,že že můžu jet domu,že to může být i na 3týdny,já myslela že si snad ze mě utahujou,těhotenský nález 1.5.tak jsem jim řekla ,že žádný tlaky nemám ,že mě hrozně bolí při každým tom tvrdnutí spodek jako když se mi má rozpadnout.tak mě nakonec přijali jako na pozorování,nic se do 17 nezmenilo až na to,že se mi udělalo najednou dost zle,začal mě bolet žaludek,vylítl mi tlak 160/90,nevěděli co mi je,já taky ne,ale myslela jsem že mě to položí,zkontrolovali nás na UZ kde byl váh. odhad 3180,a mimi v pořádku,vzali mi krev,pak mi dali nějakou injekci po který se to mělo uklidnit nebo něco začít,a do rána jsem byla na příjmu.bolesti se ustálili po hodině,ale nic se nedělo,každou hodinu mě to vytáhlo z postele,snažila jsem se s tím nějak srovnat ,ale nic na to nezabíralo,ani dejchat ani hejbat,takže jen vydržet a tak to bylo až do neděle 10.7.,kdy se na mě přišel v 8 ráno podívat dr. a jaké nebylo překvapení,že jsem byla najednou otevřená na 4cm?Takže mě hned začli připravovat,mě se vám tak ulevilo,že už se bude něco dít,že všechna ostatní bolest už nebyla taková jako celá sobota.Zavolali jsme tatkovi,přijel za 15min. a vydržel to s námi až do konce.Proběhl klystýr po kterým se mi moc ulevilo,oholená jsem byla,jen jsme měla starost aby jsme neprošvihli epidurál a málem jo.,rozjelo se to nějak rychle v 10 jsme byli už na 7 a poslední chvíle na epidurál,na poslední chvilku jsem se teda rozmyslela,protože jsem nechtěla aby se to zbrzdilo ,tak jsem měla dilema ale nakonec jsem si řekla nevím co bude,tak jo.dali epidurál kolem půl11,samo že se to zbrzdilo,byla jsem pořád na monitoru,stahy se skoro ztratili,ale mimi v pořádku,tak mi dali kapačku na zesílení,s epidurálem to nebylo,tak silný ,takže se to dalo dobře prodýchat,kolem půl1 ještě zvýšili a to už jsme byli úplně otevřený na porod,chtělo se mi pořád na malou ,ale nešlo to ven a dost mě to píchalo jak jsem byla plná,jak se zesílili kontrakce,mimi chtělo ven,ale nějak to nešlo a my už jsme museli jít rodit,jen jsem dolehla,dr. mě nechal vycévkovat a zjistil,že kvůli tomu malá nemohla ven,bylo by to min. o půl hodky dřív,jen ze mě cévku vytáhli,malá už si to štrádovala na svět,2x jsem zatlačila,ale spíš mi to přišlo,že jde sama a byla venku,byla malinká 2450.47cm,ani moc nekřičela a já už v tu chvilku jsem nevěděla ,že jsme rodili,když to tu píšu,tak mi to připadá jako vymyšlený.malou ošetřili a pak jí zkusili přiložit,asi z toho taky byla vyjukaná,protože to ani nezkusila a já si jen pamatuju,jak měla strašně moc tmavých vlasů a jak byla malinkatá,pořádně jsme se seznámili až na pokoji,kde jsem si začínala teprve uvědomovat,že už to je naše mimi.byla to taková rychlovka, že jsem nestihla ani uronit slzu a vůbec jsem nemohla věřit,že jsme rodili a máme miminko,Jirka byl statečnej,držel mě za ruku a byl nadšenej a štastnej,ale musím poděkovat epidurálu,vše to šlo uplně jinak zvládnout.Takže z poslíčků byl do rána porod,a tak rychlý a bez nástřihu,že jsem mi to doted připadá jak sen.Malá na pokoji hned začla pěkně papkat a je od začátku moc hodná.I přesto ,že jsem měla druhý den komplikace,že jsem musela na revizi a následně na šití vnitřku,je všechno za námi a zapomenuto,v porodnici o nás krásně pečovali a starali se celých 6dní,už jsme tam byli jak doma,sami na pokoji a měli jsme spolu pohodu,že jsem to při odchodu i oplakala,což asi nebývá zvykem.Takže to je můj příběh,který se asi vymyká normálu,ale opravdu mám jako jedna z mála na porod a porodnici krásné vzpomínky.Takže přeju všem,aby jste to měly rychlý a hlavně bez komplikací,aby jste si mohli miminek hned krásně užívat a at na to máte krásné vzpomínky.

přesun

Ahoj,holky,tak jsem se přesunula k vám,14.7.2010 se nám narodila KarolínkaZatím to zvládáme,je hodná,i když někdy pláče častěji,protože chce víc pít v těch vedrech,ale jinak je zlatá.Tak uvidíme,jak nám to půjde spolu dál.Mějte se krásně i s miminky a ať vám dělají jen samou radost,jako naše holčička mě

Narození Filípka

Filípek se narodil 3.7.10 ve 4:50min,vážil 3685g, měřil 52cm.Filípkovi se na svět nechtělo a po deseti dnech přenášení jsem nastoupila 2.7. v 8 hod. na vyvolání porodu. Jelikož mi před 5 dny už dávali zátěžák oxytocinem dali mi rovnou do porodních cest gel.Při nástupu na vyvolání jsem byla otevřená na prst a po několika hodinách po zavedení gelu se stále nic nedělo, porodní cesty se neotevíraly a čípek nezkracoval. Pak přišel doktor, který mě měl rodit a šáhl do mě takovým způsobem, že jsem se držela křesla a měla zaťaté zuby bolestí.Ale říkala jsem si on ví co dělá a chce mi pomoci. A světe div se v 11:30 mi začaly kontrakce. Bolelo to jako blázen a veškerá bolest byla v podbřišku. Prý to je normální, když porod vyvolávají. Kontrakce sílily,ale bohužel velké pokroky se neděly. Naložili mě do vany s přesvědčením, že horká vana pomůže,ale bohužel stále nic…. Nejhorší na tom bylo, že bylo vedro a dusno na padnutí. Večer v 19 hod. se vyměnila směna a přišla porodní asistentka, která mi pár dní před porodem doporučila homeopatika. Zeptala se mě zda v homeopatikách chci pokračovat a já řekla, že ano bude-li to mít nějaké pokroky. Tato porodní asistentka mi dělala různé míchanice homeopatik a světe div se ono se začalo něco dít.Čípek se začal zkracovat …porodní cesty začaly být měkčí,ale dál se nic nedělo. Ve 24 hod. jsem si šla dát sprchu a kontrakce trošku povolily. A tak mi bylo řečeno, že se půjde spát, že se dnes už nic nezmění. Myslela jsem, že mě trefí,ale už jsem z té bolesti byla tak unavená, že jsem si říkala asi to bude lepší. Pak mi dali injekci (teď si nevzpomenu jak se to jmenuje),ale je to látka, která buď kontrakce povzbudí a nebo kontrakce ustanou a vy se vyspíte. P.asistentka se mě zeptala zda nechci zkusit ještě vanu a já na to, že ano… Natočila mi tak horkou vanu, že jsem myslela, že v tom vedru tam vydržím vteřinu a hned vylezu. Po pár minutách mi kontrakce zesílily takovým způsobem, že jsem pochopila, že to co jsem prožívala od 11:30 byl průchod růžovou zahradou. Začalo se mi ve vaně dělat pěkně zle,ale zrovna nikdo na blízku nebyl , v tu chvíli jsem myslela, že to tam se mnou šlehne a začalo se mi dělat pěkně zle. Nakonec se mi podařilo se z vany vyhrabat a lapala jsem po čerstvém vzduchu.No i když čerstvý vzduch se v tom parnu moc nedostával. P. asistentka po chvíli přišla odvedla mě na lůžko a po prohlídce zjistila, že mi ve vaně odtekla plodová voda a že jsem konečně otevřená na dva prsty. Zvolala, jde se na přípravu a zajistím Vám píchnutí epiduralu. V tu chvíli jsem byla šťastná jako blecha, že se začíná něco dít. Než proběhlo celkové vyčistění klistýrem tak jsem toaletu, sprchu střídala s hlavou pod kohoutkem, protože jsem myslela, že to se mnou v tom vedru šlehne.Epidural mi píchali na dvakrát,protože mám nějakou zatočenou páteř,ale doktorka co mi ho píchala byla úžasná a já se držela zuby nehty jen ať se mi po těch hodinách uleví. Úleva to byla úžasná. Zavolala jsem příteli, že má dorazit, že se porod pomalu blíží. Nakonec to mělo rychlí spád a když mi řekli, že jsem otevřená na 5 prstů nevěřila jsem vlastním uším. Byla to nádherná zpráva. Přítel dorazil a za 1:30 minut se šlo rodit. Porod byl velice rychlý a musím říct néééé tak strašný a když jsem slyšela pláč toho našeho Čertíka byl to ten nejkrásnější pocit, který jsem kdy měla. A ten první pohled na něj to je nezapomenutelný zážitek. Chtěla bych poděkovat všem co se o mě během vyvolání a porodu starali a hlavně porodní asistentce, která se mi intenzivně věnovala. Nebýt jí tak jsem rodila bůhví kdy anebo nakonec skončila císařem.

Alánek 23.6.2010

Sice nejsem moc velký spisovatel, ale zkusím Vám popsat, jak přišlo na svět to naše štěstíčko.Termín jsem měla až 30.7., takže jsem nějaký porod prozatím ještě neřešila. Je pravda, že zrovna v ten den, kdy jsme jeli do porodnice, jsem si říkala, že by mi vůbec nevadilo rodit třeba už dneska, malý mě totiž hrozně tlačil na žebra a byla jsem celá nějaká neohrabaná. Ale vůbec mě nenapadlo, že se mi přání vyplní :)V pátek 18.6. jsem nastoupila na mateřskou, s plánem co všechno bych chtěla za těch 6 týdnů udělat. Výbavičku pro mimi jsem měla nakoupenou, ale všechno jsem měla ještě zabalené, měla jsem v plánu to vyprat a vyžehlit až na mateřské. Den před nástupem na mateřskou jsem ještě stihla udělat příjimačky na VŠ a v pátek jsem zajela na zápis. No a hurá, už jsem se těšila, jak budu do porodu pěkně odpočívat. No jo, člověk míní....V úterý odpoledne jsem měla pocit, jako by jsem měla v kalhotkách trochu vlhko, tak jsem si dala intimku. Myslela jsem, že se mi jenom zvlhčuje sliznice, posledních pár dnů se mi to občas stávalo. Až teď si zpětně uvědomuji, že to nejspíš postupně odcházela hlenová zátka. Večer kolem půl desáte už jsem ale měla pocit,že to asi nebude jenom nějaký výtok nebo hlen... Začalo ze mě totiž něco vytékat, ale bylo to fakt jenom po kapkách. Nejdříve mě napadlo, jestli to nebude plodová voda, ale říkala jsem si, že by to nejspíš mělo téct trochu více. Jenže když jsem si zašla na záchod, pak do sprchy a ono to pořád kapalo, zkusila jsem si dát vložku. Bylo to narůžovělé a začala jsem si říkat, že to ta voda nejspíš bude, co jiného by ze mě asi mohlo téct. Zavolala jsem ještě pro jistotu kamarádce, která už má porod za sebou a má podobnou zkušenost s vodou. Ta mi to potvrdila, jí tak voda odtékala 3 dny a hnala mě do porodnice. Tak jsem si řekla, že mě přinejhorším pošlou zpátky domů. Tak jsem si začala balit tašku, neměla jsem totiž ještě vůbec nic připravené. Pak jsem šla vzbudit manžela, že jedeme do porodnice. Byl totiž chudák po noční, takže usl jako špalek, než jsem si zabalila. No tak jsme jeli. Vůbec nám ale nedocházelo, že možná opravdu budu rodit.Do porodnice jsme přijeli o půl dvanásté, hned mě přijali, sepsali všechny potřebné věci a natočili ozvy. Test na plodovou vodu na vložce už prý nedělají, tak že si mě tam nechají a uvidí. Pak přišla paní doktorka a vyšetřila mě. U toho, jak mě prohlížela, mi nejspíš praskla vodu, protože to najednou ze mě začalo valit. Chudák doktorka nestihla ani uskočit a už měla vodu v botě :) Udělala mi utz, a říkala, že se začínám otevírat,ale že to nebude tak hned, takže manžela poslali domů a mě odvedli na pokoj, ať zkusím usnout, že mě budou přes noc průběžně hlídat a natáčet ozvy. To bylo půl druhé v noci. Jak jsem přišla na pokoj, začalo mě trochu bolet břicho. Ve dvě hodiny jsem volala sestřičce, že se ty bolesti stupňují a že je mám už pravidelné, co 3-4 minuty. Sestřička mě poslala do sprchy, ať zkusím teplou vodu a hopsat alespoň půl hodiny na balonu. Tak jsem byla ve sprše hodinu a hopsala, co to šlo. Bolesti se stupňovaly a pořád přicházely pravidelně. Teplá voda mi ale pomáhala. Jenže po chvilce mi z té horké vody začalo být mdlo, tak jsem si šla raději lehnout, ať se tam ještě nevybulím. Mezitím jsem byla 2krát na záchodě, tělo se už asi připravovalo na porod a chtělo zajistit, ať se vyprázdním. Ve 3 hodiny mi přišla PA natočit ozvy a já už ji říkala, že mám bolesti skoro pořád, že mám mezi kontrakcemi pauzu tak půl minuty, max. minutu. Píchla mi něco proti bolesti, vyšetřila mě a řekla, že mám zavolat manželovi, že se to pěkně rozjelo a že budeme rodit. Tak jsem manželovi volala 3.15, ať hned přijede. Mezitím mi ještě řekla, že mi musí ještě natočit ty ozvy, ať ví, jak je mimi na tom. Odešla asi na 5 minut, a já najednou začala cítit hrozné tlaky, cítila jsem jak mi začíná téct krev a že musím tlačit, že mimi už je na cestě. Tak jsem začala hekat hlasitěji, aby mě slyšela a přišla :) Což zabralo (ale jak píšu, byla pryč asi jenom 5 minut), PA prišla, mrkla na mě a že jdeme na sál tlačit. Chviličku na to, co jsme přišli na sál, přišel i manžel. Asi 7-8 krát jsem zatlačila, a prcek byl ve 3:40 na světě. Takže to manžel stihl jen tak tak :) Všichni byli úžasní, hrozně mě povzbuzovali. Alánka mi dali na chviličku na břicho a byl to opravdu úžasný pocit a úžasná úleva. Pak ho vzali na vážení, měření a kontrolu, jestli je v pořádku. Přinesli mi ho ještě na chvilku v zavinovačce. Pak ho ale odvezli na novorozeneckou JIP. Byl sice v pořádku, pěkně sám dýchal, ale protože se narodil o 5 ýdnů dříve, chtěli ho mít pěkně pod kontrolou, ať je koblížek v pořádku.Bolesti byly dost silné, ale vzhledem k tomu, že trvaly jenom 2 hodiny, tak se to dalo zvládnout a musím říct, že na porod mám hezké vzpomínky, a klidně bych si ho zopakovala :D, tedy pokud bude stejně rychlý, jak ten první:DNástřih ani šití jsem vůbec necítila.Takže když to zesumarizuju, tak v půl desáté mi začala odtékat voda, o půl dvanásté jsme přijeli do porodnice, o půl druhé mí začali bolesti a za 2 hodiny jsem porodila. 6 hodin i s balením a cestou do porodnice. Tak doufám, že tohle alespoň trochu povzbudí všechny, které porod teprv čeká. Ne u všech provorodiček je porod zdlouhavý a hodně bolestivý, takže se toho nebojte, myslím, že psychika dělá své. Držím palce všem a přeji rychlý a co nejpohodovější porod.

NAROZENI VENDULKY

Ahojky i kdyz je to uz 8 mesicu od porodu tak jsem se rozhodla taky vam popsat prubeh porodu.V pondeli 9.11 jsem se doplazila do nemocnice na echo uz v tu dobu mi nebylo nejlip mela jsem bolesti a myslela jsem ze to byly poslicci asi taky jo.v nemocnici my oznamili ze mam sileny stahy ze se brzy vratim a ani nestihnu pockat do terminu ten byl 15.celej tyden nic bolesti teda jo ani chodit jsem nemohla ten tyden byl fakt silenej a v patek to bylo 13 jsem porad opakovala ze nechci rodit v PATEK 13 a vecer jsme sli na pivko a byla takova pohoda no a dosli jsme domu a ve 23 hod to zaclo bolesti po 5 minutach asi pul hodky pak to skocilo na 3 minuty uplne pravidelne tak kolem 1 hod jsme jeli ale tatku poslali domu a me rekli bezte si lehnout jeste to nebude a vydychavejte celou noc jsem nespala porad bolesti po 3 min a rano o pul 8 mi odtekla voda nechali me 13 hodin trapit v bolestech porad dokola chodili a resili co semnou ze mala nepostupuje dolu ze budem cekat ale po tech 13 hodinach jsem byla maximalne vycerpana a to se rozhodli ze teda jsem uzka v panvi tak bude cisar.na sale jsem nebyla schopna prelist na druhou postel porad vtech silenych bolestech az kdyz mi pichli na sale epidural tak uz to bylo ok ale behem tech 13 hodin do me porad valili caj ze musim pit a asi pul hodky pred zakrokem mi rekli uz nesmite pit pujdete na sal a jak jsem v sobe mela hafol caje tak pri operaci jsem se zacala dusit a zvracet samozrejme z toho caje byl to mazec ale ve 12.28 my vytahli z briska to nejvetsi zlaticko a nejmilovanejsi a nastesti je zdrava a krasna a to je nejdulezitejsi.ale kdyby me merili v panvi nemusela jsem tak dlouho trpet ted uz vim ze druhej porod bude taky cisar.stejne to vsechno kolem toho stoji za to i ta bolest protoze nic neni vetsi stesti nez krasny zdravi detatko!!!!!a to nase strsne moooc miluju

Terezka 23.6.2010

Ahoj, tak jsem se konečně dostala k tomu, abych Vám tu odvyprávěla narození našeho štěstíčka Terezky. Začalo to v úterý večer a vcelku nenápadně ten den jsem měla celkem napilno, ráno prohlídka+ozvy u doktora a pak ještě poslední nákupy v Jihlavě.Monitor zdaleka nic nenasvědčoval, že by se mělo něco dít a tak jsem si plánovala jak si ty poslední 3 týdny ještě užiju s bříškem jenže...večer mezi 22-23hod jsem šla na záchod a pak po ulehnutí do postele jsem cítila vlhko tak jsem šla znovu na záchod, myslela jsem, že mi utíká moč, že by mi praskla plodovka mě napadlo až když se to opakovalo asi po třetí, tak jsem vzbudila přítele, že se asi něco děje, že mi asi praskla voda, ale že nevím, že bolesti nemám..tak jsme hledali v knížce o těhotenství a dohodli jsme se, že ráno zavolám mému doktorovi...jelikož ta voda ze mě už netekla...v noci pak začali bolesti, jako když bych to měla dostat, ale že by mě to vyloženě bolelo, to ne...ráno jsem si dala vanu, jestli to nejsou poslíčci, ale kontrakce mě dostihli i ve vaně, tak jsem zavolala ke svému doktorovi a tam mi řekli ať hned přijedu, že mi natočí ozvy...hned jsem to volala přítelovi, který mezitím odjel do práce a tak hned, snad do 5min byl u mě a dobalili jsme tašku a jeli jsme k doktorovi, monitor nenatáčeli, doktor mě hned vyšetřil a řekl, že dnes budu rodit, ať tedy jedem do porodnice....jeli jsme..z Humpolce do Pelhřimova je to cca 20km a během cesty mě chytli asi 2 kontrakce, jinak si s té cesty nic nepamatuji. Příjem do porodnice byl asi o půl 9, hned nás odvedli na předporodní pokoj a pak se mě ujala porodní asistentka, která mě vyšetřila a natočila na monitor, pak přišel lékař a ten mě také vyšetřil, bolesti stále docela malé i když mi šly do zad, takže jsem ani nepožádala o epidurál, pak následoval klystýr.... No a asi v 11hod mi začali ty velké bolesti, tak PA mi natočila vanu, aby mi ulevila od bolesti a kolem poledne mi pícha injekci ne na bolest, ale na změkčení porodních cest, v půl 1 jsem lezla z vany a dožadovala se pomoci, tak mi PA oznámila, že už jdu rodit, že jsem otevřená na 9cm a rodí se na 10cm, vylezla jsem tedy na „kozu“, přišel primář a během 3 kontrakcí byla Terezka na světě!!!!Bylo 12.51 hod středa 23.6.2010...maličký uzlíček radosti 2,66kg....a ten pocit, když mi vyklouzla z těla...to je ten nejkrásnější zážitek...asi každá z Vás co rodila, víte o čem píši...Ještě bych chtěla napsat, že celou dobu tam se mnou byl můj přítel Pepa a byl naprosto senzační, bez něj bych to asi nezvládla...pomohl mi i během prvního týdne,co jsme byli z porodnice doma. Za to ho miluji ještě více...V porodnici jsme si byli o den déle, jelikož Terezka měla žloutenku a nechtěla moc papat, ale hnedle druhý den jsme to napravili:-)Jinak ještě k pelhřimovské porodnici (baby friendly hospital)...fakt super lidi, hodně mi pomohli nejen u porodu, ale i poté...takže děvčata co jste z Vysočiny, tak Vám tuto porodku jen doporučuji!!!!A pro ostatní...vůbec se porodu nebojte, na ty bolesti se hnedle zapomene!!!!Užívejte si svá štěstíčka a Vy co ještě čekáte, tak za nás pohlaďte bříška:-))) Přeji hezký sluníčkový den.Petra s Terezkou.