Porod - nové diskuze

nahlášené červnové těhulky :o)

Zuzka Kafka 11.6.telka 21.6. (Lenička)zuzzka 14.6.;18.6.Ewík82 23.6.;28.6. (Karolínka)makymac 17.6.;22.6. (Victoria)monik 9.6. (Davídek nebo Tadeášek)

červen

Tak holky, pomalu se blíží konec měsíce, takže vyhlašuju akci o nejpřesnější maminku června :o)))) můžete začít hlásit termíny, zase sepíšu .:o)))

\"Lechtání\" tam...

Tak asi se mi dolů něco dostalo. 12 dní po porodu a už mi neteče krev, jen takový žlutý výtok, jsem po císaři, tak jestli je to s těma očistkama jinak...(?) nevim. Každopádně mě začalo dole jakoby lechtat, teď netuším jestli je to normální v šestinedělí, jestli je to nějaký proces hojení, nebo jestli jsou to kvasinky a mám s tím letět na gyndu. Lechtá to spíš zevnitř než zvenku Stejně, ať už je to cokoliv, u nás na gyndě se musí objednávat a dostala bych se tam až tak za 14 dní, proto prosím, jestli máte někdo nějaký tip, co si koupit v lékárně...? Jestli něco v šestinedělí vůbec používat jde? Podotýkám, že už nekojím... Děkuji :)

Očistky

Ahojky, jsem deset dní po porodu, od včerejška mě začal bolet spodek jakoby tlak nebo trnutí. Nevím, co s tím, je to i dost nepříjemné a stejně tak včera ze mě přestala jakoby krev a je to takový zašedlý??? Menzes jsem už dlouho neměla, tak už ani nevím, jak vypadaly ty konce... Nevím, jestli je všechno v pořádku A v oblasti stehů mám furt takový žlutý fleky na vložce. Při kontrole \"na pohled\" nevypadá, že by mi něco hnisalo nebo tak.Prosím o radu

Vojtíšek 6.5.2011

tak i já jsem se rozhodla vám svůj porod popsat...Bolesti začaly v pátek v půl jedné v noci (fakt se to nedá zaspat), nejdříve byly po 50ti, pak po 25ti,… minutách, ráno mě vyšetřili, bolesti po 10 minutách, nález na porodních cestách stejný jako předchozí den, tzn: otevřena pouze pro prst. Nechali mě být s tím, že až budou bolesti po 5ti minutách, tak přesun na porodní box. Studentky PA z Pardubic mi půjčily na pokoj balón, tak jsem si hopsala a ulevovala zádům (docela mě bolelo v kříži, ale nic co by se nedalo vydržet). Když přišla bolest, tak jsem vstala a rozchodila to (to byla asi chyba). V 11 hodin jsem měla bolesti po 5ti minutách, nález na porodních cestách: otevřena na 2 prsty (takže nic moc). Přemýšleli jestli na box nebo nechat na pokoji, nakonec jsem je umluvila, že chci být ještě na pokoji. Poté se bolesti rozhodily a byly po 4–5–6 minutách. Za hodinu další vyšetření, otevřena na 2 prsty. Přesunuli mě na porodní box, dali yal, potom vyšetření – otevřena na 2 prsty. Volala jsem manželovi, aby přijel, že tam nechci být sama. Ve 2 hodiny mi píchli vodu. Humor mě ovšem nepřecházel. Protože jsem se neotvírala, doporučili mi epidural, který by tomu měl napomoci, já sem ho nechtěla, bála jsem se jak čert kříže, ale když to mělo pomoci, tak jsem souhlasila. Ve 3 hodiny nastoupila anestezioložka s epiduralem. Po 3tím neúspěšném pokusu o napíchnutí jsem bulila jak želva a říkala, že se jim omlouvám, že jsem se nechala umluvit, ale že to nechci a že je prosím, aby mě to nedávali. Manžel u toho být nemohl, tak mě držely za ruku studentky PA. Místo epiduralu jsem dostala kapačku proti bolesti v kříži. Od té doby jsem na sále usínala. Vzbudila mě vždy až další kontrakce. Potom mi napíchli oxytocin, malýmu selhalo srdíčko a já je prosila o cs, že jsem unavená a že to nezvládneme. Primář řekl, že to zvládnu levou zadní, akorát bez toho epidurálu, že to bude bolet. Po 5 hodině odjel manžel pro dceru a já zůstala sama. Studentky PA mě ovšem nenechaly ve štychu a postaraly se o mě úplně bezvadně. Jedna mě posadila na míč a ukázala mi, co mám dělat, abych se víc otevřela. Řekla jsem jí, že nevydržím při bolestech sedět, ona řekla, že musím, že se musím té bolesti postavit a prodýchat to… Hodinu na to jsem byla otevřená na 5 cm, další hodinu na to na 8 cm. Do 7 hodiny večer se měl vrátit manžel, ale nepřijel. Já jsem v 7:15 volala, že tlačím. Sestřičky mi pomohly na kozu a ptaly se, kde je manžel. Vzaly můj telefon a volaly mu, kde je, že rodím. Manžel byl asi 10 minut od Chrudimi. Dvě kontrakce podržely malýmu hlavičku uvnitř a mě radily, jak prodýchat. V tom přiběhl manžel, za ním primář a šlo se na to. Na jednu kontrakci sestoupila hlavička dolů do porodních cest. Na druhou kontrakci (3 zatlačení) byl malej venku. Velké díky panu primáři a sestře, kteří pomohli a přitlačili na bříško. Manžel křičel na porodním sále „mamko, to bylo úžasný“. Nejkrásnější pocit na světě. Miminko na bříšku a šťastnej manžel vedle mě! Když přicházela další kontrakce, pan primář sám (bez mého přičinění) porodil placentu. A jak říkal, že to bude bolet… tak nebolelo. O nástřihu a šití ani nevím, byla jsem šťastná, že je malej v pořádku a když jsem ho viděla v manželově náručí, tak jsem se nemohla vynadívat :)

Kačenka 8.5.2011

Ahoj holky, tak maličká konečně spí, vše mám uklizeno, tak jsme se rozhodla popsat můj porod.Kontrakce začali někdy kolem 15:00, ale pravidelné začali být až po 18:00. Vyzkoušela jsem vanu a když ani pak nepřešly, rozhodli jsme se, že zajedeme do porodnice. Musím říct, že kontrakce nebyly nějak silné, tak jsem si myslela, že ještě pojedu domů Přítel se se mnou rozloučil a od 19.30 to začalo...vyšetření, klystýr, sprcha, monitor malé.....v deset jsem šla na další vyšetření a už jsme byla otevřená na 5 prstů, takže už mě PA doprovodila na sál, prý že se malá musí narodit ještě na den matek Do té doby se daly bolesti ještě snést...Na sále jsem dostala infůzi a pak teprve začaly ty pravé kontrakce....musím říct, že ta bolest mě úplně ochromila, ale snažila jsem se co nejvíce dát na rady PA, no a vše si tak ulehčit...do hodiny už jsem mohla konečně tlačit...mělo to být bez nástřihu, ovšem malá měla vedle hlavičky ruku, takže nástřih proběhl, ale nebylo to vůbec bolestivé...Malá se asi po čtyřech kontrakcích konečně prodrala na svět a stihli jsem to na den matek - 23:58 Pak malou ošetřili a dali mi jí pochovat....pak pro mě ovšem nastalo asi nejhorších 50 minut a bylo to šití...to bylo pro mě asi největší utrpení, i když byla paní doktorka skvělá a dost mě podporovala....V každém případě všechna ta bolest za to stála...naše dcera je úžásná....

Lukášek 27.8.2010

ahojky maminky tak i já se s vámi podělím o zážitek z porodu..Termín jsme měli na 16.9.2010.Celé těhotenství probíhalo v pořádku ale kvuli moji nemoci-epilepsii sem již od začátku věděla,že mě čeká císař.25.8 jsem šla na kontrolu ke gynekologovi který mi oznámil,že náš brouček je dost velký a že raději uděláme zákrok hned než čekat ,že je riziko záchvatu a kdoví jaké by to mělo následky,doma jsem dobalila tašku a ve čtvrtek 26.8 nastoupila do prodnice kde mě čekala spousta vyšetření,od večera už sem nesměla nic jíst což pro mě bylo něco hrozného v pátek 27.8 byl náš velký den,v 5:00 přišla sestřička mě vzbudit že mi dá klystýr,v 7h jsem si ještě volala s přítelem že zhruba v poledne už budeme mít naše zlatíčko u sebe to jsme si ještě mysleli že čekáme naší princeznu v 7:30 mi udělali cévkování a v 7:50 se jelo na ssál,strašně sem se bála nevěděla sem co mě čeká a nečeká,hlavně sem nevěděla proč mě vezou už tak brzy když sem měla jít až v polednena sále byla velmi příjemná asistentka která si se mnou povídala a já zase jí jak moc už se těším na svojí holčičku,dostala sem epidurál a za moment už sem necítila celý spodek,o pár minut později si pamatuju tlak v břiše a najednou už jen ten nejkrásnější zvuk...v 8:11 první pláč našeho miminka,jen s rozdílem že to nebyla naše holčička ale náš chlapeček,holt pan doktor se splatl na ultrazvuku ale mě to bylo jedno hlavně že byl a je v pořádku,odnesli ho na veškeré vyšetření a me do 9h šili,po 3 hodinách mi našeho Lukáška přinesli,bohužel ale od začátku odmítal prso tak jsme zůstali na sunaru.Náš brouček se tedy narodil v 37+0 27.8.2010 v 8:11 3540g a 49cm dnes má skoro 9 měsíců a 9800g a 73cm dělá nám jen samou radost je to naše zlatíčko:-))

Porod do vody?

ahojky máte s ním někdo zkušenosti?Jak to probíhalo,kdy vás nechali jít do vany a samotnej porod a vaše pocity?

BEBA Ha nebo NUTRILON

Zdravím všechny mamči..mám otázku...máme strašný problém s kojením..Kojily jsme z kloboučku,jelikož mám hodně hodně vpáčené bradavky..v domnění, že naše 3 týdenní dcera, se pokaždé hezky napapá(z každého prsu pila i 30-40 minut), jsem pořád nechápala proč tak pláče, doktorka nás velice rychle vyvedla z omylu, malá si nevytáhla skoro nic..sotva 30..a to by měla vypít už 90, takže jsme hodně shodily a já se snažím co nejvíce před krmením odstříkat a dávat jí to..jenže jí to nestačí,tak musím přikrmovat, byly mi nabídnuty tyto dva příkrmy, tak bych prosila o radu nebo zkušenosti, který je lepší..Chtěla bych jí dát to nejlepší..Díky moc..

Vašík 26.4.

ahoj, tak 26. dubna ve 14:15 se nám narodil Vašík. Termín jsem měla na 27.,ale jelikož byl malej v příčné poloze, tak nám plánovali císaře na pátek 29..Jenže v úterý ráno mi začla odtékat postupně plodová voda, říkám si, je to ono, není to ono...ještě jsem v klidu strávila hodinu tady na Bolu a pak teprve volala Honzovi, aby přijel z práce a odvezl mě do Motola. A ono ejhle, plodovka to opravdu byla a v porodnici stihli jen ultrazvuk,monitor a šup už se muselo na sál.Rodila jsem spinálním císařem, celkem se to dalo přežít, trochu nepříjemné pocity,ale setřičky se mě snažili rozptýlit, od toho co se mi děje v břiše. Ve 14:15 byl Vašík na světě, váha 2,790 kg a mě odvezli na JIPku. Tam začly bolesti,ale celkem se to dalo přežít, druhý den už jsem mohla lehce chodit a melého mi 2xdenně přinášeli. 3.den mě přemístili na oddělení šestinedělí, kde to teda byla hrůza, romming volnej nebyl, takže jsem Vašíka dostávala jen po 3 hodinách na kojení (rozkojili jsme se hned), ale příšernej personál, přeplněné pokoje, postele které se nedaly snížit, takže i já se svými 178cm z nich musela seskakovat,což je po císaři fakt super a dalších pár věcí, co mi dost lezly na nervy.No prostě jsem ráda, že už jsme doma,personálu na operačním a JIPce děkuju, ty byli skvělí a šestineděí..no možná zvolím příště jinou porodnici,ale hlavně jsem ráda, že je malej vv pořádku a doufám, že to spolu budeme nějak zvládat.

Nikolasek

ahoj termin porodu jsem mela 10.4,ale nasemu chlapeckovi se ven nejak nechtelo takze jsem chodila na monitor a do poradny casteji uz jsem myslela ze snad ani neporodimrikaly mi ze desaty den po terminu porod vyvolavaji a tak jsem tak nejak pocitala ze 20 budu mit chlapecka....a 19 kdyz jsem sla na kontrolu jsem predpokladala ze mi reknou at druhy den nastoupim ze mi porod vyvolaji....ale ne prijela jsem tam a pani doktorka mi zdelila jestli me nic neboli ze to neni mozny ze jsem na 5 otevrena a ze jdu rodit....opravdu mi nic nebylo kontrakce mi neprisly jako bolest k porodu poslala me tedy na porodni sal kde probehl klistyrek injekce....mezitim dorazil tatulda a me stale nic nebylo ve 3 hodiny mi pustily plodovku ze uz to prijde ale porad nic lezele jsem na monitoru mela v ruce kapacku a povidala si s manzelem ale bolest porad nikde okolo 5 to prislo bolest tak do 6 az prisla p.asistentka ktera mi doporucila epidural ze se i vice otevru a pujde to rychleji epidural super pichnuti sice nebylo moc prijemny ale pak uleva silena kdybych rodila znova urcite bych si ho dala zas.... po dvou hodinach mi pridaly pul davky a ja uz citila hlavicku ve 21:04 se nam chlapecek narodil byl to kus 3670g a 50 cm tatinek byl celou dobu s nama a byl to ten nejkrasnejsi den na svete kdyz uz byl Nikolasek venku tak jsem na nejakou bolest zapomela uplne a nemohla se ho vinadivat.....

statistika květňátek :o)))

Už se nudím doma, tak tentokrt se povedla udělat mně...Alisa 1.5. nebo 6.5.Maty1983 2.5.leonka271 2.5. císařdzejna 6.5. nebo 13.5victoria 16.5.Laya 17.5. ale bude dříve císařNikitka10 19.5.Aurynka 20.5.Ja.ji.nk.a 22.5.tak kdopak se nám trefí :o)?

břicho po těhotenství

tento týden jsme skončili šestinedělí a mám pořád břicho jak v 5. měsíci. Co s tím? Máte to taky někdo tak? Nebo kdy se vám břicho vrátilo do stavu před těhotenstvím? Je ještě nějaká šance na zlepšení? Neměla jsem čas cvičit a po císaři nám doporučili jen 3 cviky, co stejně moc nenamáhají břišní svaly :( na břiše s polštářkem pod břichem se snažím aspoň chvíli každou noc spát. Ale žádná změna Moc děkuju za tipy

květen

ahojky holky, kdopak máte terminek v kvetnu?

Odbrkávání

Ahoj holky, máme doma 10 denní miminko dceru Karolínku, pije hezky, mlíka mám snad taky dost..problém máme po kojení, pije třeba i 40 minut, potom ji chci nechat odbrknout a opravdu je to dřina..buď si neodbrkne vůbec nebo hrozně malinko na začátku a to sní chodíme i přes půl hodinky,,jenže se pak většinou rozebere natolik, že brečí a hledá zase prso..spíše mívá často škytavku..máte nějaké zkušenosti, že některé miminka prostě neodbrkávají..?snažím se jí nastavit nějaký harmonogram,ale malá mi dává dost zabrat..jak přes noc tak přes den..takže to asi přestanu řešit..

Konečně

Šestinedělí jsem zdárně překonala, a hudá do dalšího krásného období. :) Uběhlo to jako voda, ale prvních 14dní bylo nejhorší. Jak jste to měly vy?

Asi menzes

tak já nevím už,jak jsem byla v porodnici tak jsem očistky měla,pak jsem přišla domů a očistky nebyly,v pondělí ze mě z ničeho nic vyvalilo dost krve,v úterý nic a dneska zase krev,ale bolí mě i tak mírně v podbřišku,takže že by menzes?Co myslíte?

Pár otázek

Ahoj děvčata, není moc času sem psát, tak jen v rychlosti.Je možné že mi po porodu zůstala rozšířená pánev? Sice mám ještě 12kg nahoře, ale přes boky se mi tolik nezdá a kalhoty si neškrtají hahaha . Náročné psychické stavy jsem přetrvala celkem v poho, tak doufám, že ten poslední týden už se mi vyhnou Taky stíháte vše tip ťop? Já pořád s malým lítám ven a doma to mám vždy jen tak tak. Ale nevím jak bych to zvládala s dvojčatama. Obdivuji maminky které je mají!!!Mějte pěkné jaro a přeji všem hlavně zdravíčko

Už mi skončilo huráááá :-))

Tak konečně už mi 6ti nedělí skončilo. Ale musím říci že i tak to bylo v celku dobré když to můžu srovnat u prvního porodu u holky.Teď - 1)jsem nebyla nastřižená a měla jsem jen po 1stehu na každé straně tak mě nic nebolelo. 2) na WC se mi podařilo jít hned 2den ráno po porodu 3)očistky byly minimální jen asi 3tí týden jsem zakrvácela jako u menzesu jinak pohoda. Jen těch pár dnů po porodu u kojení to byla bolest jak se svinovala děloha. Tak a teď už jen naplánovat kontrolu na gyne

hlenová zátka

Ahoj maminky.jelikož sem chodíte vy co jste po porodu mám na Vás dotaz.jak je to s hlenovou zátkou.musí bezpodmínečně odejít 2-3 dny před porodem nebo prostě nějakou dobu před nebo se může stát, že odejde několik hodin před porodem?a musí být vždy hlen s krví?nebo může být jen hlen?všimli jste si,že vám odešla?děkuji za odpovědi.nikde se toto nemůžu dočíst.Alča

ach ta váha

Holky jak jste na tom s postavou? Já docela mizerně. Měla jsem těh. cukrovku a ted si dopřávám co hrdlo ráčí a nějak přibírám víc než dost. Asi je to sebeovládáním, ale čokoláda je mocnější než já. Za chvilu nebudu moct vylézt ven, ještě že mám tak široký kočár.

menzes

Holky, je možné, že když plně kojim a jsem teprve třetí týden po porodu, abych dostala menzes? Od včerejška mě bolí podbřišek a záda, jak když to mám dostat. U prvního prcka po celou dobu co sem kojila sem menzes neměla...tak nevím...

Druhý císař

Jak víte opět jsem rodila císařem,tentokrát ale se spinální anestezii a za mě říkám,že pokud kdy bude někdy 3 dítko tak do spinální anestezie už nejdu.Jen co mě nachystali a odvezli připravenou na sál,tak mi doktor píchnul spinální anestezii,to bylo v pohodě,píchnutí injekce opravdu nebolí,poté mi začalo do noh proudit příjemné teplo,za to jsem byla strašně ráda,protože jsem měla nohy studené jak žábapoté jsem je přestala cítit úplně.Pak pan primář začal konat,já cítila do předchozí jizvy jemné řezaní,to bylo jakž takž v pohodě,snažila jsem se toho nevšímat a tak jsem kecala s doktory o Indii,anesteziolog mě uklidnil,že to můžu lehce cítit,ale pak jsem cítila hlubší zářez a zakřičela au,na to mě asi uspali,a za 3 minuty byl Tobiášek venku,takže jsem ho nevidělacož jsem na JIPce pak obrečela,protože jsem nevěděla jestli jsem usnula já sama u toho nebo mi něco dali,styděla jsem se za to strašně moc.Manžel vše sledoval přes sklo,takže porod Tobiáška natočil.Asi jsem hold citlivější.Poté mě na JIPku přišel navštívil i pan primář,a říkal,že asi nejsem typ,abych snášela takové umrtvení.Každopádně,na druhý den jsem chodila úplně v pohodě,sice to bolelo ale dalo se to,taky mi hned Tobiho nosily na kojení,začeš jsem moc ráda.Matyho mi předtím nosit nemohli protože byl napíchnutý v inkubátoru aby mu upravili glykemku.Takže jsem ráda,za to jak to dopadlo a hlavně za to,že se podařilo kojení rozjet a že jsme oba zdraví.

kojení a strava

Protože jsem v tomto úplný nováčektak se chci zeptat co všechno můžu a nesmím jíst...Vím,že nesmím jíst třeba zelí kvůli nadýmaní,ale co dál?díky

hojení po porodu

ahoj holky, malá se narodila 30.3. a já už jsem se konečně dala trochu dohromady po porodu jsem byla docela překvapená, jak jsem byla rozbitá, šití vevnitř i venku, vyskočené hemeroidy, celkově na prd. všichni se zmiňují jen o porodu, o tom co je pak nic ale ani se nedivím. doufám, že se taky hezky hojíte a mimísci hezky rostou

Tomášek

Ahoj holky, taky se s váma podělím o tu naši radostnou událost. Ráno 22.3. jsem jela na běžnou kontrolu a monitor. Termín sme měli 22. a 23.3. Na kontrole vše vpořádku, prý to může každou chvíli přijít. Dopoledne jsem poklidila celý byt a jelikož už jednoho klučíka máme a zrovna ten den měl narozeniny, tak sme mu popřáli a dostal kolo. Takže sem pak celý odpoledne běhala za synátorem na kole Kolem páté sem začala pociťovat mírný píchání v břiše. Večer přišel přítel domů a to už sem si chystala věci, že pojedem. Do porodnice sme jeli s kontrakcema po třech minutách (myslela sem, že nedojedem )Přijeli sme tam něco po desáté, já otevřená jen na tři cm, prý to ještě chvíli potrvá. PA mě poslala do sprchy, ale to už sem pak nemohla vydržet, tak sme zazvonili na PA. Ta na to mrkla, řekla, že píchnem vodu a porodíme Říkám \"jako fakt,už?\" Píchla vodu, třikrát sem zatlačila a prcínek byl na světě Taťka přestřihl šňůru, popsal malýho i mě Tomášek se narodil v 23:20 s mírami 3200g a 48cm. Takže to ještě stihl na bráškovi narozky Oba mají datum 22.3. jen tři roky od sebe Podruhé jsem rodila na Obilňáku v Brně a byla sem naprosto spokojená, všichni se o nás bezvadně starali

Dubňátka

Zuzbr 12.4. Tobiášek (už je na světě)Terouš 2.4. Eliška (už je na světě)Antara 27.4. Vašík (pravděpodobně 14.4)i.medunka 2.4. PetříkBramburka 4.4. Julie (už je na světě)dana18 8.4. AdámekWilli 2.4. Jeníčekhanapana 22.4.BarunkaMathysek 6.4. TerkaXenie82 5.4. Elenka

co to?

Koukám že tu máte vypsaná březňátka a pak hned květňátka..To letos nejsou žádná BOL dubňátka v plánu?

kojení

Ahoj holky, včera jsem si přivezla z porodnice naši prdelku, která se nám v sobotu narodila a už teď si s ní trochu nevím rady... pořád jen brečí a hledá kde by se k čemu přisála.Když ji nakrmím, tak se poblinká, v porodnici říkali, že proto, že ji překrmuji. Když dodržuji 2-3 hodinové intervaly mezi kojením a 8-10ti minutovou dobu sání, tak se sice nepoblinká, jen malinko \"pustí\" při odbrknutí, ale zase se může 20 minut po kojení uřvat a hledá a hledá... nevíte prosím jak na ni?? Mlíka mám dost, ještě odsávám, tak v tom by problém nebyl. Nebo je to něčím jiným? Na prdíky používáme Lefax.Děkuji.

Porod Verunky 30.3.2011

V úterý jsme dle domluvy s mudrou v porodnici nastoupily na vyvolání. Malá byla klíšťátko a ven se jí vůbec nechtělo. Příjem byl v 6 hodin ráno, následovalo vyšetření, monitor a v 7 první tabletka. Přítel byl celou dobu se námi, ale pak jsem ho poslala do práce, že to může trvat kdoví jak dlouho a že mu pak zavolám. Byla jsem na klasickém pokoji na gyndě. Přečetla jsem si noviny, trochu odpočinula a když začaly bolestičky, šla jsem se procházet po chodbě. Ve 12 další monitor, kontrola a tabletka. Na tomhle monitoru už mě to trochu kroutilo (naivně jsem si myslela, že to už bolí moc ), ale nález celkem nic moc. Odpoledne už vše ustalo a bylo jasné, že strávíme s Verunkou ještě jednu noc 2v1 tak jsme si aspoň hezky pospaly. Ve středu opět monitor a tabletka o půl 7 ráno, nález o kousek lepší, i když pořád otevřená na prst. Tak jsem byla zvědavá, jestli to dopadne jako den před tím a zase zůstaneme v celku. V 9 hodin další kontrola a že už se můžu přestěhovat na sál, tak jsem byla šťastná, že se něco bude dít. Mohla jsem si vybrat sál, zrovna bylo všude volno, tak jsem si vybrala modrý, protože je největší a říkala jsem si, jak budu ty bolesti rozcházet a jak tam s přítelem určitě strávíme spoustu času, ať máme hodně místa Po 9 hodině mi PA udělala klystýr, holit mě nemusela, pak sprška a v 10 mě mudra vyšetřila a řekla, že to dneska hezky zvládnem a praskla mi vodu. Na to že mě do té doby téměř nic nebolelo, to bylo fajn překvápko. Byla příjemně teploučká Chtěla jsem zavolat tatínkovi, ať už dojede, ale prý je ještě čas Pak mě napojily na monitor a to teprve začly ty správné porodní bolesti. Snažila jsem se prodýchávat jak jsme se učily v kurzu, ale připadalo mi, že to vůbec nezabírá, tak jsem tam funěla až mě začaly brnět ruce, zazvonila jsem na PA a ta mi řekla, jak to prodýchat – no jako v kurzu, tak jsem to holt musela vydržet v duchu jsem nadávala, že tu není přítel, že mě ho nenechaly zavolat, měla jsem žízeň a bolelo to jak sviňa a celou dobu jsem byla na sále sama….po 40 minutách jsem už na tom monitoru nemohla vydržet a zvonila na ně ať mě z toho pustí nebo uteču, tak mě pustily. Volám tátovi ať rychle přijede. Bolesti už byly parádní. PA mě poslala do spršky, dala mi tam balón, ale ve sprše to pro mě bylo už hotové utrpení, teplá voda mi dělala při kontrakcích zle a na balon jsem se nemohla ani podívat. Mezi kontrakcemi se mi podařilo vylézt ze sprchy a udělat 3 kroky k porodnímu lůžku tam jsem už měla pocit, že mi ti mimi musí vypadnout, jak se tlačilo. Na zvonek jsem nedosáhla, tak jsem na PA musela zavolat, pak doběhla, že mi chystá kapačku s oxytocinem aby se to rozběhlo – no byla ftipná Vylezla jsem si na stůl, ona koukla a říkala NO MY RODÍME  najednou se začali shánět po tatínkovi, ten naštěstí dojel a stihnul posledních 5 minut našeho porodu a střinul si šňůru. Nastal šrumec, najednou tam bylo plno lidí a šlo se na to. Malá byla na 4 kontrakce venku, na břicho mi sice hopnul doktor, nastřihli mě, ale vidět ten uzlíček bylo to nejkrásnější v životě. Narodila se ve 12:05.Následné 2 hodinky na sále byly nádherné, oňuňali jsme si Verunku a užívali si to. Měli jsme tam i exkurzi z předporodního kurzu (žádný jiný sál nebyl volný a nám to nevadilo) a pak pana elektrikáře, co spravoval světlo nad stolem, které nesvítilo, tak mě šili za svitu sluníčka Omlouvám se za román, ale muselo to všechno ven Jinak porodnici v Ostravě Vítkovicích můžu vřele doporučit, všichni byli skvělí

Nellinka 9.2. 49cm 2,7 kg

Je to sice už dva měsíce,ale teprve teď jsem se dostala (časově i psychicky) k tomu, abych porod popsala. měla jsem termín 12.2. a ve středu 9.2. jsem šla normálně na kontrolu do gyn. ambulance v Praze u Apolináře. Dvě noci před tím mě už bolelo břicho, ale hodně nahoře spíš jako žaludek a bolest vystřelovala až do páteře, ale pak to vždycky ráno přestalo a den byl v pohodě. Před ambulancí mi udělali monitor, prtě v pohodě a kontrakce jen malinké v normálu, ale tlak mi naměřili 160/120. To když viděl doktor v ambulanc, tak to dvakrát přeměřil a když jsem mu řekla o těch bolestech v zádech, tak mě hned hospitalizovali a že hrozí preeklampise a hellp syndrom. Samozřejmě, že mi ani jeden pojem nic moc neříkal. Vzali mi krev a čekala jsem na výsledky. Ty byly opravdu velmi brzy a potvrdil se Hellp. Pak to bylo rychlý, počkat 6 hodin po jídle a na sál na císaře. Dosud jsem nevěděla, co je hellp, ale postupně jsem to zjišťovala a nakonec se mi přiznali, že šlo docela o život. Ta bolest v břiše nebyl žaludek, ale játra, která vypovídala službu, krevní obraz hrozný, skoro se mi nesrážela krev. Při císaři jsem měla půl litru ztrátu krve, pak následovaly dva dny na JIP, dvě transfuze, po týdnu opět narkoza a otevření břicha, protože jak se krev nesrážela, nemohli ji dostatečně zastavit, takže celé břicho 1 velká černá modřina a krevní výron, který se musel odsát. Pak opěk den na JIP. Po vyndání rondonů z břich a opět krvácení a lokální šití a po vyndáná kanyly opět krvácení...Naštěstí Nellinka byla od začátku úplně v pořádku, žádný inkubátor ani žloutenka, hezky papala a ji nic z tohohle nerušilo. Nakonec mě pustili domů po 1O dnech, ještě měsíc jsem brala antibiotika a píchala si clexan do břicha. Dva měsíce se mi rovnala krev, některé hladiny jsem měla 9x zvýšené a jiné pod normou. Ale teď je vše už v pořádku, o jizvě skoro nevím a malá je naše zlatíčko. Děkuji všem doktorům u Apolináře, jsou to naprosto profesionálové a velmi příjemní coby lidsky. Zachránili mi život a tím i Nellince. Děkuji obzvláště p. Krejčímu, Kratochvílovi a p.Klímkové. Kdybych znovu rodila, pak jedině tam. Nechci nikoho strašit, ale pro příště bych si určitě přečetla, co všechno může hrozit, jaké syndromy a jaké jsou příznaky a při sebemenší bolesti šup do porodnice. Užívejte si všichni těhotenství a pohodové porody.

květňátka

Tak kdo se přidá my máme termín19.5 Nikitka10

hradecká porodnice potřetí

Zdravím všchny maminy...po posledních zkušenostech s porodem, jsem si říkala, že sem svůj příspěvek nenapíšu, ale koukám, že každá z vás si to svým způsobem \"užila\". Jak v dobrém, tak v horším. Když jsem čekala Matýska, tak jsem si po nocích, kdy jsem nemohla spát, představovala, jaký to bude zážitek, jak to vlastně půjde rychle, protože bude třetí a tudíž by to mělo být rychle. Kamarádky přispívaly historkami, jak jedna rodila na schodech, protože už to nestihla nikam dál, jedna ve výtahu, další v sanitce a tak dál. Tak nějak jsem se začala bát, abychom to do té porodnice vůbec stihli. No, nakonec to bylo jinak. Matyáška, jako třetí mimi jsem rodila celých 23 hodin. Je fakt, že za tak dlouhým porodem stála následná diagnoza. I když jsem původně chtěla hrozně moc nadávat na hradeckou porodnici a na doktora a por. asistentku, tak díky nim, jsem Máťu porodila přirozenou cestou. U porodu jsem měla i manžela, který do té doby viděl porod jen na instruktážních videích a něco věděl od kamarádů, ale občas slouží u záchranky, tak mu to nebylo zas tak cizí a doteď tvrdí, že nic horšího za svůj život nezažil. Právě proto, že už jsem měla dva porody zasebou a věděla jsem \"do čeho jdu\" jsem byla docela připravená, ale tohle bylo úplně jiné. Poprvé jsem doktorovi utíkala ze stolu. Moc jsem se neotvírala, tak mi \"pomáhal\", stejně tak por. asistentka, poprvé jsem prosila ať už mě nechají a to víc než nahlas...když se Matýs narodil, žádná úleva se nedostavila, přišel šok, hned po porodu jsem byla přesvědčená, že nepřežije do rána a jestli, tak to bude naprostý peklo... ale holky, ať je to jak je to! dneska jsem spokojená máma tří naprosto úžasných dětí. Porod prostě k životu patří, ať je rychle za námi nebo trvá věčnost. A možná jsem i za ten nelehký porod vděčná... uvědomila jsem si, jak velké štěstí mám, že je mám a asi o to víc je budu rozmazlovat

tatínek a miminko

Ahoj maminky, tak příští týden končím šestinedělí......miminko je docela náročné (hodně pláče), tak chovám a chovám, aby tolik neplakala. Tatínek byl ze začátku zlatej, choval taky, ale po nějaké době se k tomu postavil tak, že ji mám nechat vyřvat v postýlce, ale to já nechci. Mám taky dojem že na mimíska začíná trochu žárlit, tatínek by rád sex, ale věnuji veškerý čas miminku, a jsem z toho utahaná,a na sex vůbec nemám energii, taky ho rozčiluje to šestinedělí.....tak jsem z toho trochu smutná

Jaký bude druhý porod ?

Holky chci se zeptat první porod sem rodila císařem, jelikož mimčo mělo nožičky dole.A ted mám 5 dní zpoždění tak sem uvažovala jaký by byl druhý porod jestli také císařem ? Na pokoji sem měla holku co rodila podruhé a první měla taky císařem a to druhé taky.Tak teda nevím...Máte s tím nějakou zkušenost ?Děkuji

sex

ahoj holky chtela bych se zeptat kdy ze sexem po porode .CHela bych to rada vedet.

Flíčky na obličejíčku

Ahoj, moc všechny zdravím - chtěla jsem se zeptat, moje měsíční holčička má na obličejíčku již několik dní červené flíčky - někdy malinko vyblednou, ale jsou vidět. Na čelíčku má takové jakoby drobné pupínky. Nevíte, z čeho by to mohlo být a jak se toho zbavit? Dětská sestřička mi říkala, že stačí heřmánek, ale nějak to nezabírá. díky za vaše rady a zkušenosti. Hezký den!

Porod Vojtíška 5.3.2011.

Ahoj tak se to pokusím popsat..... Vše začalo ve čtvrtek 3.3.2011 odpoledne.... Dopoledne bylo krásně a domluvily jsme se s Alenkou ( Willy ) že zajede k nám do Kopřivnice a půjdeme pošmejdit po obchodech. Konečně jsem teda na sebe sehnala kojící podprdu. Naše nakupování jsme ukončili sladkou tečkou v kavárně na zákusečku a bylo báječně. No odpoledne jsem měla cvičení pro těhulky a to už mě trochu začala pobolívat hlava... a k večeru to byl teda mazec to už jsem nevěděla kam si ji dát a změřila jsem si tlak a to teda byl mazec 176/90 a tak to jsem hned volala te naši PA ze cvičení a říkala abych si vzala hned dopegyt a za hodku se přeměřit znova a když bude stejný nebo dokonce vyšší hned jet do porodky. No a byl vyšší tak jsem čekala na Petra až dorazí z nohejbalu a dobalila zbytek věcí a napsaný jaký jsem měla tlak. Přišel a hned jsme jeli. Na příjmu jsme chvylinku čekali protože jim nešel zvonek. No klasické papírovaní co nás potkalo všechny. Tlak jsem měla 180/100 tak mazec. Přišel dr. a vyšetřil dole vše ok malý měl podle ult 3300g. Po vyšetření jsem teda pěkně zašpinila. Uložili mě na porodní JIP ( jako hekárnu) dostala jsem kapačku magnezka a léky na tlak co jsem brala celé těhu a celou noc na monitoru ještě mě vycévkovali kvůli bílkovině v moči.Už jsem něvěděla jak se otočit madrac tvrdá jako blázen. Ráno přišel zástupce primáře a zdělil že těhotenství ukončíme dostala jsem tabletku no nic příjemného to nebylo ale oproti tomu co mě ještě čekalo to byla pohádka. Opoledne přišla paní doktorka mlaďoučká a sympatická slovenka. Tak že mě zkontroluje, šáhla do mě a já myslela že mi vyletí oči z důlku to vám byla taková bolest hrůůůza pak mi řekla že jsem otevřená na 1,5cm. Pak mi teda řekla že mi musela šáhnout až ke křížové kosti a stáhnout čípek a vše trochu dolů. Zavedla mi druhou tabletku a odcházela ze slovy že zítra si s polu užijeme... no pak mi vhrkly slzy do očí. V sobotu ráno v 7h mi zase udělala ve vnitř (kámen nůžky papír) otvírala mě rukou a pořát mi tahala za čípek. dala mi další tabletku. V 9h přišli a praskli mi vodu to byla taková úleva já už tu mou pipku měla od toho čtvrtka tak nateklou. V 10h jsem volala Petrovi že může přijet. Dojel a dovezl si velikou svačinu. Já už na něj čekala na porodním sálku. Ještě než dojel tak mi udělali přípravu, ale nějak jsem ten nálev dlouho neudržela. Pak to byly s Petrem samé vtípky a srandičky aspoň že tak. Později jsem dostala oxitocin v kapačce a byla napojená na monitoru, naštěstí jsem nemusela ležet a když jsem potřebovala tak mě odpojili a šla jsem do sprchy a nebo se projít po chodbě to mi strašně moc pomáhalo chození a pohupování se v bocích. Stahy jsem měla co 3 minuty co 2 min ale jen strašně krátkou dobu otvírat jsem se otvírala celkem dobře a malý podle ozev byl v poho. pak mi píchli něco od bolesti že to pomáhá k uvolnění toho hladkého svalstva, ale já jsem po tom byla jako by mě praštili pytlem po hlavě. To jsem pak dostala ještě ty injekce asi 2. No a Petr byl úžasný chodil se mnou utíral za mnou krev a plodovku co ze mě ještě vytékala tím jak se malý sunul dolů. Doktorka vždy přišla zase si zahrála a po tom to byly teda stahy jako blázen. Přesně nevím kdy to na mě přišlo ale bylo to rychle. Tlak na konečník jsem měla už dlouho , ale to jsem zase nebyla dostatečně otevřená tak jsem měla nožky u sebe. Jo sprchu určitě využíjte je to paráda. pak přišla PA a že už mám nechat nožičky od sebe aby mohl malý pěkně zestoupit a já si to krásně prodýchavala Petr mě držel protože po těch injekcích od bolesti jsem měla mikro spánky tak vím že mi pořát říkal \"nespi\". Ještě ví že někdy už těsně před porodem jsem měla strašnou třepavku. Přišla dr s PA a já si lehla že mě vyšetří pak řekla abych ji zatlačila do prstů a najednou se ozvalo RODÍME no já byla v šoku a jak to šlo rychle nohy nahoru zadek dolů návleky na nohy a už to jelo Petr mi držel hlavu doktorka tlačila na břicho já tlačila jako blázen a prý jsem je i poprskala. pak bylo to pálení a tlak na hráz a najednou taková úleva a prcek byl venku. Nastřihávat mě nemuseli to jsem byla šťastná jako blecha. Vojtíška hned odnesli na prodýchnutí kyslíkem.Prý když se narodil o ty 4 týdny dříve tak jim tak pomáhají. Petr si malého pak popsal a ne jen malého popsal jim i peřinky a Vojtíška zmatlal celého. malý vážil 3440g a 50cm a narodil se 19.22h a v březnu v pořadí 9té miminko č.9. prý to trvalo tak 8 minut. Porod placenty už byl leháro. Pak mě paní dr. kontrolovala a dala mi jen dva stehy jeden na jedné straně a druhý na druhé prý aby se neřeklo. I tak ji musím paní doktorku Eriku strašně moc pochválit i když to tak zatrceně moc bolelo. Prdelku nám donesli asi až za 1/2h dali ho na prohřátí. Ale já jsem byla tak hotová a ospalá že jsem byla ráda že ho nemusím držet asi bych ho ani neudržela tak to převzal tatínek. Byla jsem tak strašně moc šťastná že tam se mnou Petr byl a že jsme s polu mohli našeho chlapečka přivítat na svět. Jo a když jsem se viděla druhý den v zrcadle tak jsem se opravdu lekla.... měla jsem obličej a krk samou modřinku jednu vedle druhé ( špatné tlačení).... A zvěr šla bych do toho znova PS: KOUKALA JSEM ŽE PETR NEUTEKL. PŘED NÁMA BYLY DVA PORODY A OBĚ TY MAMINKY TAK MOOC KŘIČELY. TEN PRVNÍ NAKONEC SKONČIL SEKCÍ A TEN DRUHÝ CHUDÁK MAMINKA RODILI JI KLEŠTĚMI. NAŠTĚSTÍ SE Z TOHO RYCHLE DOSTALA A JEJÍ MALÁ TAKY.

dáreček

Ahoj holky, mám teprve 2 týdny před porodem, tak jsem tu trochu předčasně, ale jen tak pro zajímavost jsem se chtěla zeptat.... co jste dostali za narození miminka?? To jen tak ze zvědavosti, zrovna si ke mě přesednul můj manžel a ptal se mě, co bych si přála a já nemám vůbec ponětí

Porod Štěpána 11.3.11 v 17.30, 3,65kg a 51cm

Ahoj holky, ještě jsem se pořádně nezajela, ale porod popíšu tak rychlovkou. Bolesti začaly ze čt na pátek v noci. Budilo mě to po 45min cca. Do rána se zkracoval interval a zesilovala intenzita. Manžela jsem už do práce raději neposlala. V 9 hod. bolesti po 10min a příjem v nemocnici. Tam mi řekli že jsem na dva prsty otevřená a že už si mně tam nechají. Manžel ještě jel do práce na chvíli. Na pokoji nic moc, bolesti sílily, ale dalo se to ještě zvládnout. Ve 13.20 mi odešla hlenová zátka, po tom, co mě vyšetřila PA (a to ještě nebyl konec) no a pak jsem se jim byla ukázat ještě jednou a ve tři mne poslali na přípravnu, že uvidí jestli se to rozjede. Byla jsem na 3 a kousek. Dostala jsem klystýr a hurá do sprchy, to už bolesti byly silnější a přijel i manžel. Po sprše na stůl a začalo to. Bolesti jsem se snažila prodýchávat, PA pořád sahaly dovnitř jak se otevítám a vždy mě tam tak projely, že jsem je prosila ať to nedělají. Ale je pravda, že mi zkrátily porod o několik hodin. Plodovku mi museli protrhnout. Manžel mi otíral obličej plenou a byl úžasný. Jen jsem ho nedržela ani za ruku a nesnesla jsem ani že mi chce dát pusu. Ale zároveň mi byl nesmírnou oporou, a cením si toho. Na závěr když už hlavička tlačila jsem byla taková zmatená, že jsem tlačila špatně. Pořádně jsem se do toho neopřela a taky jsem nevěděla jestli mám ještě prodýchávat. No prý kdybych zatlačila dvakrát pořádně, tak to mám za sebou. Tak jsem se snažila, až to bylo venku. Nástřih jsem vůbec necítila, ale slyšela. No a pak malého odnesli, manžela jsem poslala fotit a pak ho přinesli. Štěpánek miláček byl u mne. Krásný pocit . No a pak ho odnesli zase pryč. Píchli mi ještě předtím ATB kvůli streptokokovi (to se mi udělalo trochu špatně od želudku). Po porodu mi píchli něco aby se odloučila placenta. Trochu zatlačit a byla venku. Nastoupila doktorka na šití. Sice mi píchla něco na umrtvení, ale cítila jsem všechno a pěkně jsem se kroutila. Taky jsem měla zimnici tak mi dali peřinu a klepala jsem se jště na pokoji - to je prý tám vysílením atd. No dvě hodky na sále, dvě hodky na pokoji, pak přišla sestra mě odvést do sprchy a bylo to. Malého mi přivezli až za dlouho, ale přivezli Je to nezapomenutelný zážitek, i když se trochu snažím zapomenout na tu bolest, abych přemýšlela o dalším . No tak ve zkratce. Jsme doma a ještě jsem unavená. Hlavně to šití mě pobolívá když neodpočívám. Tak holky hodně odpočívejte!!!! Pa a hodně štěstí všem, kteří čekají.

císařák

Sice už je to skoro 5 měsíců, ale až teď jsem se rozhodla o tom něco napsat. :o)Ze začátku úplná pohodička,v půl 2 mi praskla voda, nic, žádné bolesti, úsměv na rtu, tak volám přítelovi, ten okmažitě letí domu doslova :D, mamce volám, ta bydlí kousek během chviličky je u nás,zdálo se vše v pořádku, ale kolem 4 hod jsme jeli do porodnice, jelikož jsem měla strach aby miminko mělo vzduch když odtékala plodovka, v porodnici si mě nechala na pokoji přes noc od doby co jsem tam ležela což je od půl 5 jsem měla celou noc stahy po 5min pak po 3. Celou noc jsem nezhamouřila oka, druhý den, kolem 10 my už nedali oběd ve 12 jsme šli na přípravku a v 1 přijel přítel, do 6 večera mě nechali trpět na koze a několika vyvolávacích infuzí do mě šáhlo 5 doktorů a rozhodli se, že to bude císařem, v 18:36 vylezl brouček na svět, porod šílený, jelikož císař nebyl plánovaný vše bylo dost stresující, ale kvůli Tobíkovi bych do toho klidně šla znovu, kdyby bylo třeba, myslím si, že bolesti sem zažila víc než dost a je to naprosto přirozená bolest, která se dá vydržet držte se holky

Vendulka a Vojtíšek 1.3.11

Všem bych přála takový porod jaký jsem měla s dvojčátky. Byl to den, kdy jsem byla objednaná ke kadeřníkovi, protože jsem měla naplánováný porod až na 7.3., tak abych potom byla krásná Ale ten den, toho 1.3. mě ráno začaly lehký menstruační bolesti. Říkám si to nic není, jsem 38tt, stejně mám čas, tak jsem ráno jela se synem k babičce, aby mi ho pohlídala. Bylo 10hod dopoledne a bilesti lehce zesilovali. Volala jsem do porodnice, abych s dvojčaty něco nezanedbala. Řekli mi, at jsem v pohodě a dám si vanu, že to může pominout. Mamka mi udělala výřivku, bylo topříjemný. Ležela jsem tam půl hoiny. vylezla jsem a bolsti nepřestaly, ale ani nijak zvlášt nezesílily. dala jsem si oběd, knedlík, koprovku a maso. Pak bolesti zesílily, tak jsem volala manželovi, že se mi to nezdá, že raději pojedeme na kontrolu, abych pak stihla kadeřníka Ještě jsem koukla mezi tím na internet, co u vás novýho a ve 13 hodpro mě manžel přijel a vyjeli jsme. Je to dlouhý a nuda co, ale ted to bude rychlovka13,10 mě doktorka prohlídla, u toho mě praskla plodová voda a už jsem byla otevřená na 5,5cm. Udělali mě monitor, to už jsem rozdýchavala silnější kontrakce. Po monitoru na sál, to bylo 13,50, ještě jsem se vyčůrala a ve 14,25 se narodila Vendulka a 5minut po ní Vojtíšek. Za dalších 10 piletěl manžel, že už je tady, že mi jde na pomoc. Chudák už bylo po všem, měl zrovna ten den moc práce a ani jsme s tím nepočítali. ke kadeřníkovi, mě ale už nepustiliTak holky, nebojte, myslím, že nejsem sama s tak prima porodem. Nebát se a je to

potrebuji poradit

ahoj holky rodila jsem 10.3. a sla jsem na zachod a nevite jestli je to normalni mam cernou stolici je mi to blbe ale nemam se na to oho zeptat bylo to moje prvni tehotenstvi tak nevim zda je to normalni po porode.

poradit

Ahoj holky,jsem tu dnes poprve a chtela bych se zeptat. Za dva tydnu budu mit po 6 nedeli,ocistky mam slabe, a jestli po 6 nedeli muzu zacit nosit tampony,nebo se to jeste nema? Z vlozek jsem nervozni,presto ze nosim male,kdyz to mam slabe,ale proste to neni ono.Jsem byla zvykla na tampony. Dekuji za odpovedi...

Valentýnka 9.11.2006

ahojky holky, po tak dlouhe dobe jsem se rozhodla s Vami podelit i o svuj zazitek s porodem, protoze se mi to za chvilicku blíží a od všech slyším, že jsem masochista, že jsem snad zapomněla jakej jsem měla první porod, ale nezapomněla...1.11.2006 jsem byla na poslední kotrole v porodnici a pan primář mi řekl, že jestli do 11.11. neporodím, že to 12. vyvoláme, ten den jsem sice byla jenom 39+4, ale mala byla už docela veliká, tak mu říkám ,to nebude potřeba malá se ve čtvrtek (9.11.) narodí a přijdu se za Vámi podívat :o), ještě mi říkal, kdy jsem odcházela, že je velmi zvědavý,že k porodu nic nenasvědčuje, a že to nemůžu vědět kdy porodím...8.11. jsem si šla dřív lehnout protože jsem byla hrozně unavená, v 23h jsem se vzbudila s tím, že jsem měla bolesti co byli jako menstruační tak jsem si řikala, že už to asi bude... doma jsem běhala mezi vanou a ložnicí,ale pořád mi nechtěla prasknout voda, tak jsem říkala, že ještě nebudu strašit v porodnici...v 9 ráno jsem si zavolala sanitku,protoze bolesti jsem měla už 2 hodiny po 5-ti minutách, ta příijela asi za 5min a jelo se...v Podolí mě přijali, natáhli monitor, přišla mladičká doktora, co byla silně protivná, dost bolestivě mě prohlédla a povídá, na to že rodíte už 10 hod tak jste otevřená na 2cm... no to pro mě byla velmi potěšující zpráva....tak jsem si došla na chodbu pro věci k mamině, a šlo se na porodní pokoj...PA byla výborná, kdykoliv jsem cokoliv potřebovala, tak byla při ruce...v 11 došlo na holení a na klystýr...otevřená na 3cm...v 1 hodinu už jsem začala byt strasne unavena a rikala jsem si ze to snad pujde uz rychleji,ale porad nic... ve 2hodiny jsem si nechala pichnout epidural a rikala jsem si jak je to uzasna vec, ze neciitm zadny bolesti...no bylo by to fajn,kdyby mi v tu chvili bolesti neprestali...takze prisla kapacka na rozbehnuti porodu a pak mi alespon odesla voda...za 20minut dalsi kapacka,protoze mi vyletel tlak...ve 4 hodiny uz jsem se nesmela zvedat z postele a to lezeni bylo strasny...v pul pate dalsi kapacka na tlak a ve trictvrte na 5 jsem se dozvedela, ze se mala dusi protoze mi srdce s tim tlakem nestiha dodavat dost kysliku pro me a pro malou...na cisare uz bylo pozde,protoze mala byla spatne otocena a zaklesla v porodnich cestach...v 5 prisla doktorka, ze me rodit nebude a ze jde volat primare, prisel behem chvile,prohledl me a nalez 6,5cm...rikal ze jeste pockame a uvidime..v 6hodin se rozleteli dvere, pribehl primar,doktorka co me mela rodit puvodne, 3 PA, 2 pediatři a 2 detske sestricky a ze pry se neda nic delat ale ze mala musi ven, otevrena jsem byla na 7cm, takze me museli hodne nastrihnout a malou tahali klestema, v 18:15 byla konečně na svete...54cm,3,54kg,35,4cm obvod hlavicky...neplakala,protoze byla hodne napita plodovky,ale behe chvilky ji odsali a byla v poradku, jenom byla hodne podchlazena,takze jsem si ji nemohla ni pochovat a musela do inkubatoru...po 3 hodinach siti, ktere mi sili do ziveho prootze jsem v sobe mela strasnej chemickej mix jsem myslela ze zesilim, hlavne ve chvili kdy jsem byla poprve zasita a rekli mi ze me musi rozstrihat,protoze mi 2 stehy prosili konecnik a mam krevni srazeniny v deloze...takze tech 120 stehu absolvovala znovu...prevezli me na pooperacni sestinedeli a tam jsem v podstate behem minuty usnula...po 2 hodinach spani jsem se vzbudila ze potrebuju na zachd,takze zvonecek na sestricku a ze se zkusim zvednout...dopadlo to tak ze me davala 2 hodiny dohromady, jelikoz mi spadl tak tlak ze jsem prestala na temer dve hodiny videt...druhy den jeste nasledovali transfuze, uz ledvin a mocoveho mechyre, injekce do bricha,ale pak uz zacalo byt lepe... i kdyz si rikam, ze to bylo dlouhe, opravdu se na blizici porod tesim,protoze vim,ze horsi uz to byt nemuze, proto vsem maminam i prvorodickam, pokud budete mit spatny porod nic si z toho nedelejte, dalsi uz bude urcite lepsi a vsechno se da vydrzet :o)))

Ahojky maminky :) Tak ve středu mi končí šestinedělí... Tak hrozně to uteklo. Přijde mi to skoro jako včera, když jsem nastupovala do porodnice a zachvíli bude mít Verunka 6 týdnů... Ale myslím že thle období jsme vcelku prošli v klidu. Sice jsem po 14 dnech přišla o mlíčko, ale malá mi v noci pěkně spinká, vzbudí se max. 2x na jídlo a doktorka nám říká že prý je o předpisové miminko... A jinak já po porodu? Myslela jsem že to bude trvat než se zahojím, ale po 3 týdnech úplně zmizeli očistky, to co jsem s malou nabrala, tak budu mít skoro dole (ještě 1,5 kg)...Měla jsem z tohodle všeho hrozný strach jak to budu zvládat, ale myslím že jsme si s verčou na sebe rychle zvykli a naučili se vše potřebné. Sice máme ještě někde mezery, ale to se všechno zvládne postupem času :). Promiňte za takovej román, nevím proč, ale měla jsem potřebu to tady napsat

na víkend plánuju první sex po sestinedelí...doufám, že to nebude bolet jako tehdá poprvé:D:D tak dlouho pauzu sem nikdy nemela... jen at se nerozboli hemeroidy:d to by bylo po chuti:D:Da s kondomem- fuuuj..ale co uz..k mudr jdu az 23:(

jméno na stehýnku v porodnici

Milé maminky, chtěla jsem se zeptat za jak dlouho se smyje ta fialová barva, co se s ní popisuje miminko po porodu (jméno na stehýnko). Asi jsem trošku blbá, ale mám strach, abych ty naše 2 kluky od sebe poznala a nezaměnila je kdo je kdo Hlavně si ze mě dělá srandu celá rodina, že to nepůjde poznat a co budu dělat moc děkuju.

tak zitra je to sest tydnu od porodu. jsem rada,ze sestinedeli je za mnou. adam je miminko,jak ma byt,nekdy vztekle,nekdy probreci cele dopoledne,ted je zase dva dny uplne zlaticko. miluju ho moc a moc a manza si taky super zvyknul,je nam krasne nechbi vam nekdy kopanecky v brisku?

Přenášení

Zdravím všechny nastávající maminky.Včera jsem měla termín a nic se nedělo.Byla jsem i odpoledne na procházce za domem,protože venku bylo nádherně,ale malá se drží jak klíště a ven se jí nechce.Pokud neporodím do středy,tak jdu ve čtvrtek na kontrolu a pak mi budou porod vyvolávat.Přenášela jsem obě holky,takže to takhle dopadne asi i potřetí.Já už sotva chodím,v posteli se špatně leží a o ohýbání ani nemluvím.Tak mi držte palečky,ať do toho čtvrtka porodím sama.Přeji všem ostatním pohodový zbytek těhulkování a bezproblémový porod.

březňátka 2011

ahoj holky, tak sem dávám ty naše termíny a uvidíme jak se doktoři trefili a zda se těm našim dětičkám bude chtít ven v termínu 3.3. zuza.d 7.3. stanulicek 27.3. ivulik14.3. Elikule14.3. Jana A18.3. kacato28.3. hopik2.4. bekki (určitě se předběhnou )

co to??

už sem si myslela, že mam očistky pryc... dva dny skoro čistá vložka.. radovala sem se, že to skončí a dnes? v noci uplne plna a krvava.. mam k doktorovi?nebo je to normální?? je to takova tmava krev..neni jasna.. ale ja uz nechci vlozky... ja uz s nima vuubec nekamaradim...

klešťový porod

Dobrý den, maminky, jsem studentka porodní asistence a téma mé bakalářské práce je klešťový porod. Hledám rodičky, které v roce 2010 nebo 2011 porodily za pomoci kleští a byly by ochotné zodpovědět mi několik otázek ohledně svého porodu.

Tak zítra nástup

Tak zítra nastupuji a v pátek mi udělají plánovaného císaře..Mimi stále KP a dneska mi doktor řekl, že to nebude nejmenší miminko..takže z drobečka bude pořádnej drobek :D..Myslím, že to nejmenší oblečení asi zase hezky uklidím :)Doufám, že nás z porodnice brzy pustí ;)Hlavně už se nemůžu dočkat až mi řeknou jesti je to holka nebo kluk..Máme překvápko až do konce!!mějte se!

2006

Už jsem rodila v roce 2006, nyní se chystám na druhý v květnu (holčička). Musím říct, že bolest si nepamatuji, jen vím, že byla hrozná. Ten den jsem dopoledne měla řízení na finančáku, pak jsem nasedla do vozu a jela do práce. Z práce nakoupit a domů dorazila po 19h. Udělala procházku s pejskem, vykoupala, namazala pupík u telky a ve 21 hodin mi odtekla voda, bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Zkulturnila jsem se, vzali jsme tašku a jeli. Na příjmu monitoring, papíry, pak klistýr (holení jsem stihla doma). Manžela poslali domů, že to bude za dlouho. Až následující den ve 13 hodin jsem šla na box, začli kontrakce a já zavolala manžela. Střídala lůžko, gauč, sprcha..Kolem 17 hodin se mi čas zastavil, mezi kontrakcemi jsem usínala a prosila manžela ať mě odveze jinam, že chci císaře..:))Neodvezl. Kolikrát jsem měla chuť tlačit, ale věděla jsem, že nesmím. Otvírala jsem se pomalu neboť jsem údajně byla při kontrakci v křeči. Kolem 20 hodin byl tlak takový, že můj hek postřehli i sestry na inspečáku a přiběhli, že už je to tu a že hned budu moci, ale vždy až řeknou. Z lehátka udělali během vteřin stůl porodní. To že už je to tady a že za chvíly bude po všem mě naprosto probudilo a najednou jsem byla fit plná síly. Tlačila jsem na pokyn sester, pak přišel doktor, který byl upozorněn, že sice trošku křičím, ale rodím skvěle. Podivila jsem se a poptala zdali opravdu křičím, prý ano, ale ať to neřeším, že tlačím jak mám. Za chvíly byl Matyášek venku. Trhnutí ani nástřih (oboje) jsem vůbec necítila, porod placenty už vůbec ne. Následné šití jsem cítila a pak už mi to přišlo dlouhé a štvalo mě to, ale po té první fázy porodní a že to mám za sebou mi to přišlo jak procházka růžovým sadem. Malého mi hned dali na bříško a po vyčištění přiložili k prsu, kde jsme strávili takto spolu dvě hodinky. Pak jsem šla spinkat a malej také.Ještě jsem se nabaštila, po 24h. jsem byla hladová a pak hned usnula. Dnes to mám slité, jen tyto podrobnosti si vybavuji. Není to jednoduché, ale rozhodně to za to stojí. Za necelé tři měsíce bych měla porodit Adélku, moc se těším a nic si zatím nepřipouštím, i když obavy určitě budou. Všem rychlý porod! a hlavně zdavé dětičky!

3.2.2011 Simonka

Celé těhotenství jsem měla relativně klidné, dva měsíce jsem sice byla na neschopence kvůli zkracování čípku, ale nakonec se to spravilo. Od 35tt jsem chodila do poradny do porodnice, malá měla rychlejší ozvy srdíčka, ale bylo to v normě, takže žádné problémy nebyly. Termín jsem měla 5.2. Týden před porodem jsem byla otevřená na 1 cm a 3 dny před porodem mi odešla hlenová zátka. 2.2. ve 23:00 mi začaly první bolesti. Dvě hodiny jsem se snažila doma počkat, jestli to třeba není planný poplach a nakonec v 1:00 ráno 3.2. jsme jeli do porodnice. Napojili mě na monitor, kontrakce po 12 min a postupně se zkracovaly. Utz v pořádku, váhový odhad byl 3000g a dr. to tipoval tak nejdřív na sedmou hodinu ranní, p.a. dokonce na 12 hodin odpoledne, jelikož jsem byla prvorodička. Po přesunutí na porodní sál, jsem si dopřávala sprchu a snažila se kontrakce prodýchávat, když se ale po dvou hodinách rapidně zkrátil interval na 2-3 min a já bolestí nevěděla kudy kam, p.a. mě prohlédla, řekla, že se krásně otvírám, ale malá byla ještě dost vzadu, takže jsem musela chodit a pordýchávat vestoje opřená o pultík, aby mi malá klesla. Asi kolem 4 hodiny ranní, jsem řekla sestřičce, že chci epidurál, že už bolestí nemůžu nic a ta mě ukonejšila, že už to za chvíli bude, že už to nemá smysl. Tak jsem souhlasila. Prohlédla mě a řekla, že už je to tady. Píchla mi vodu, protože ta ne a ne prasknout. Řekla mi, jak mám dýchat a jak budu tlačit, až mi řekne. Přítel stál celou dobu u mě a dýchal se mnou :) Pak jsem začala tlačit, no myslela jsem, že se tam zblázním nebo omdlím. P.a. mě nastřihla mimo kontrakci, takže jsem to cítila a navíc to bylo málo, tak mě musela ještě \"dostřihnout\". Pak už si jen pamatuju, že volala dr. řekla \"rodíme\", ten přišel rozespalý ještě oči zalepené :) párkrát jsem zatlačila, dr. mi trochu pomohl jemným tahem na břichu směrem dolů, pak už jen slyším \"hlavička...\" a \"znovu zatlačte\" a malá Simonka byla na světě. 3.2. v 5:06 ráno 45 cm a 2540g. Byla maličká a samozřejmě hrozně krásná :) položili mi ji na hruď, přestřihli pupeční šňůru (tatínek nechtěl stříhat do živého :) a odnesli zvážit, změřit atd. já zatím porodila placentu, moc sil jsem sice už nemělqa, protože se mi šíleně třásly nohy od vysílení. Dcerku tatínek se sestřičkou donesli zpět, dr. mě zašil, ale nepočkal, až zabere lokální umrtvení, takže šil \"naživo\" tak jsem se zakřičela zase :) dr. a p.a. nám pograturovali, a pak mě chodila p.a. chodit kontrolovat cca co deset minut po dobu dvou hodin. Poté dcerku odvezli na novorozenecké, já se osprchovala a v doprovodu sestry a přítele jsem odešla na šestinedělí. Porod jsem měla v pořádku, vše to bylo velmi rychlé na prvorodičku a jsem za to moc ráda.

vitamíny

Ahoj holky, chtěla bych se zeptat, jestli berete nějaký vitamínový doplněk stravy, když kojíte a jaký? Moc děkuju. Sice jsem ještě neporodila, ale bude to co nevidět a dochází mi těh. vitamíny, tak bych si koupila rovnou nějaký pokračovací...

18.11.2010 Klárinka

Poslední týdny s naší maličkou v bříšku bych měla asi považovat za nejvzácnější chvilky, protože brzy pominou a už zbudou jen starosti, nedostatek spánku a energie. Přesto jsem nervózní, protože mi už mockrát vyhrožovali, že budu rodit předčasně a nakonec to vypadá na přenášení. Po jednom z monitorů u mojí gynekoložky Klárce tlouklo hodně srdíčko lítalo nám to, až ke 180 a tak mě poslali už do nemocnice. Tam mi o dvě hodiny později natočili také špatný monitor. Pozvali si mě ještě na odpoledne a to už byl v pořádku, hrozně jsem se bála, že už si mě tam nechají. To bylo v úterý 2.11., v pátek 5.11. mě objednali na kontrolní monitor a ouha byl špatný a pak odpoledne už zase v pořádku. v pondělí 8.11. jsem měla přijít znovu to bylo v týden, kdy jsme měli mít ve čtvrtek 11.11. termín. Samozřejmě se porod nekonal, dokonce mi i řekli, že jsem otevřená sotva na jeden prst. V pátek 12.11. jsem byla znovu objednaná a doktorka mi řekla, že si nemyslí, že si ji nadělím k narozeninám (22.11.) že to vypadá na delší přenášení. Pak mě objednala zase na pondělí a to už byl monitor Klárinky hodně špatný - pomalý, takže na druhý den naplánovali příjem do nemocnice. Dali mě na oddělení šestinedělí, kde už měli maminky svá miminka venku, to bylo hodně depresivní, ale na druhou stranu, kam jinam by mě měli asi tak šoupnout, že? Celý den mi bylo na nic, byla smutná a bála jsem se, že jim zůstanu na stole nebo že přijdeme o Klárku a chlap mě opustí. No hrůza i přes veškeré manželovo utěšování mi bylo pořád hůř. Hrozná noc. Pořád chodili Klárku kontrolovat takovou trubičkou přes bříško, měřili monitory. Nakonec jsem se dožila středy a ve 13.20h mi praskla plodová voda, v radostném domnění, že za chvíli obejmu náš maličký poklad jsem šla rozklepaná za sestřičkama. Tak. Je to tady. Skutečně to byla plodovka. Neustále mi vytékala a doktor mi při kontrole děložního hrdla řekl, že stále jsem otevřená na jeden prst. Achjo. A ještě k tomu mi prý ta plodovka bude vytékat dokud neporodím. To jsem ještě netušila, jak dlouhý ten porod bude. Porodila jsem po dlouhých 24hodinách a 23minutách. Bolesti šly vcelku zvládnout, teda ze začátku. V noci jsem samozřejmě víc nachodila, prostála, prosprchovala a prohopsala na míči, porodní olej, který má údajně ulevit od bolesti jsem nechala na šestinedělí. A to jsem se tak těšila, jak ho vyzkouším. Když nastalo ráno asi okolo sedmé mě vyšetřili a otevřená jsem byla stěží pro dva prsty. Celou noc do mě pumpovali antibiotika kvůli streptokokovi. Už mě ale poslali na sál s tím, že ten den musím porodit, že jinak to nejde s těmi antibiotiky. Dali mi další kapačku s něčím co urychluje porod - otevírání, ale nezmínili se, že to zhoršuje i bolesti. Stejně jako v noci mi dali něco proti bolesti a hádejte co - ono to zabralo tak, že se mi kontrakce zesílily. Manžela jsem si zavolala už na sál, takže to \"protrpěl\" se mnou. Na břiše jsem měla snímače srdíčka a děložních stahů. Klárce srdíčko selhávalo, protože už jsem po celé noci byla vysílená a nemohla jsem dýchat přes ucpaný nos. Dostala jsem kyslíkovou masku. Nakonec mi museli dát i vyžádaný epidurál, protože díky oné látce urychlující porod se bolesti nedaly už ani prodýchávat. Ať jsem manželovi tiskla ruku sebevíc, bolesti byly stále silnější a častější. Po epidurálu jsem byla schopná ještě seskočit z porodního křesla a dát si sprchu. To bylo moc fajn. Ale epidurál netiší bolesti úplně, to vám ale nikdo předem neřekne, že se to jen decánko utlumí. Takže když to shrnu, tak jsem měla bolesti jako rodička bez epidurálu, když mi to ona látka zesílila. Ale aspoň něco, člověk je vděčný i za trochu útlumu. Už jsem cítila jak mě nutí bolesti tlačit, ale sestřičky mi to pořád zakazovaly, ať netlačím ještě. Na deset centimetrů jsem se otevřela až krátce před samotným vypuzením plodu. Asi tak hodinu před. Konečně přišel doktor a dovolil tlačit, Klárce selhávalo strašně srdíčko, skoro netlouklo. A já už jsem byla vyčerpaná. Nakonec jsem na tři zatlačení dostala malou ven, doktor ještě na mě mluvil a říkal, že vidí hlavičku a že je celá vlasatá, to byla malá ještě ve mně. Pak ji otočil a prcka si vzala dětská sestra, malá byla nakonec jen trošinku přidušená, ale prohlásili, že je to naprosto zdravé miminko. A pak už jsme se s manželem jen kochali tím, maličkým bezbranným stvořením, které na nás přes sklo inkubátoru, kam ji dali, aby se ohřála, vyplazovalo jazyk. Maličký, rozcuchaný, pomuchlaný a přesto tak nádherný poklad. Rozeslali jsme smsky a čekali dvě hodinky na sále, uteklo to hrozně rychle. Pak mě i s malou odvezli na šestinedělí odpočívat. Pořád jsem na ní koukala, byla celá po tátovi, tmavá jako čokoládička, tmavé vlásky, nikdy bych nevěřila, že budu mít tak krásnou holčičku. Ale to asi říkají všechny maminky. :-)) ALE! Ta naše je vážně miloučká. Dokonce prý se mi pan doktor představoval, ale to jsem nepostřehla. Nástřih ani nevím, že mi doktor udělal, zato o šití vím zcela bezpečně :-)) To už cítit bylo. Teď už jsme tři týdny po porodu. Šťastní, že to dobře dopadlo. Sice unavení z toho našeho energické balíčku, ale šťastní a spolu.Sestřičky na šestinedělí byly perfektní. A my jsme ani nic nepotřebovali, jen nás trošku potrápila zvýšená žloutenka, ale ta se nakonec neprojevila, takže nás tři dny po porodu propustili domu :-)Zatím to vypadá jako happyend, uvidíme, co ukáže čas :-)Maličká se narodila přesně ve 41+0 :-)P.S.: Jen bych chtěla dodat, že jedna s odpuštěním mladá krá.. sestřička si napochodovala na sál a začala mi vykládat, že ještě nerodila a jak se toho bojí a pak přišla s řečma typu, že miminko jsem chtěla, tak musím být k porodu pozitivní a že porod PROSTĚ bolí, nicméně, když slyšíte jak vašemu dítěti ve vašem břiše selhává srdce, tak moc pozitivní energie po 24 hodinách bolestí už taky nemáte, navíc s ucpaným nosem a pitomou sestrou, která vám dá kapičky do nosu, na které jste alergická. Toť asi vše, snad se moc neopakuju, je to psané na víc pokusů, malá zabírá čas :) Sestřičky tohoto typu bysme rádi s manželem prohodili oknem (zaskleným) grr.

Jiřík 4.2.2011

Tak jsem se taky dostala k tomu, abych vám popsala svůj druhý porod. Jen ve zkratce ten první – týden přenášení, žádné poslíčky, pak dva dny sledování v porodce s bolestí břicha (ta nakonec nesouvisela s porodem). Nakonec se doktorka rozhodla, že mi píchne vodu, v ten moment mi nastoupily kontrakce, otvírání trvalo osm hodin, které jsem strávila na sále. Manžel byl celou dobu u mne. Honzík měl 3,35kg a 50cm. Narozen 1.2.2008.A teď ten druhý...Termín byl na úterý 1.2.2011. Už v neděli jsem měla bolesti v podbřišku, ale slabé a nepravidelné. Tak jsem usoudila, že to jsou poslíčky. V pondělí jsem měla monitor, který žádnou děložní aktivitu neukázal a v poradně mi mudra řekla, že jsem na 2 prsty a krátký čípek, což může znamenat, že porodím brzo, stejně jako to, že to další pondělí nastoupím na sledování. Hmmm, to by jeden neřek...Ale již ten večer jsem měla opět bolesti, celkem pravidelné, po 12ti minutách, po dvou hodinách to přestalo. A pak v noci znova. I další den...vždycky jsem náležitě znervózněla, hlídala hodiny, dávala sprchu, ale nikdy se časy nezkrátily a síle moc nerostla. Ve čtvrtek, jako předzvěst asi, mi vypadla korunka zubu. Je to dvojka nahoře, takže to nejviditelnější místo. No, riskla jsem to, a zajela ještě do Prahy na zubárnu, aby mi jí doktorka nalepila zpátky. To jsem netušila, co se bude dít už za 24 hodin...Celý týden měl manžel krátkou směnu. V pátek, asi kolem jedné mi volá, jak mi je, že kolega potřebuje domů a že by tam zůstal do večera. Jasně, proč ne, nic se neděje nového, jen pořád ty poslíčky... Kolem druhé mi přišlo, že poslíčky nabývají na síle, ale nepřikládala jsem tomu pozornost, už jsem měla to břicho takové rozbolavělé...15:00 Ve tři jsem si vlezla do sprchy, a to už začaly pěkně skákat po osmi minutách... Vylezu z koupelny a horší...Volám manželovi, ať mi pošle alespoň tchýni busem, že se asi něco děje. Posílá jí i se švagrovou naším autem, s tím, že kdyby mi v porodce řekli, že už rodím, tak v práci zavře a dorazí taxíkem. Než dovolám, vím, že prostě jedu. Půl hodiny na švagrovou už čekat nezvládnu. Alarmuju sousedky, jednu, ať pohlídá Honzíka, a druhou, ať mě odveze. Píšu na Bol, že jedu, oblíkám se... 15:25V autě jsem ještě vysmátá, jen co pět minut šplhám po tom madle u stropu. Sousedka se mnou vydupe schody na příjem, zazvoníme. Hlásím bolesti po pěti minutách, že ASI rodím, že chci monitor. Jasně, pojďte dál. Sousedku posílám domů, kdyby to byl planý poplach, tak zavolám.16:05 Jsem napojená na monitor, prodýchávám kontrakce, a v pauzách odpovídám na dotazník – anamnéza v rodině, něco ještě kolem pupečníkové krve, něco kvůli matrice, sestry jsou na mě dvě, hrají přesilovku... Když nemůžu mluvit, nahání po telefonu doktorku. Ujišťují mě, že fakt rodím, že už se to nezastaví, že už to poznají podle toho, jak dýchám. Svádím to na nižší práh bolesti a že nejsem rozhodně statečná. Když mudra dorazí, mám radost, je to ta samá, co mi rodila Honzíka. Ukončí monitor, prohlídne, a prý jsem na tři cenťáky. A posílá mě na přípravu, cestou chci manželovi volat, že je to tu, ale spadla síť!!! Alespoň SMS jemu a mámě.16:34 Příprava(klistýr a holení), ještě si poručím, ať to dole oholí všechno, že se pak líp umeju, přání je vyhověno. Pak mě sestra odvádí do sprchy, dává mi tam balón. Prý mám dát sprchu i záchod alespoň dvakrát. Dám horkou vodu na plno, moc mi to pomáhá, balon je na prd. Najednou mi rupla voda a přišla kontrakce výrazně silnější intenzity, až jsem vykřikla. Ani jsem si neuvědomila, že už nedýchám zhluboka, ale naopak velice krátce. Ale sestry číhaly za dveřma, tak tam za mnou do té sprchy vlítly, a že mám jít okamžitě na sál. Já se držela sprchy, že nejdu, že mi neskončila kontrakce a že chci ještě na WC. Ani náhodou. Přepraly mě. Cestou se ptají, jestli chci manžela u porodu. Jo, až dorazí, tak ať ho přivedou. Pořád počítám s tím, že porod trvá několik hodin. A v hlavě se mi honí, jak to zvládnu, že už to bolí celkem dost. Na sále mi pomohou na stůl, a rovnou staví podpěry pro nohy. Doktorka hlásí 8cm! Ufff! Prý tak ještě 3, 4kontrakce a rodíme. Houby, je jedna...Pořád na mě mluví, koukám do stropu, soustředím se na jeden bod. To se jim nelíbí, prý jestli je slyším. Říkám, že jo, jen že se snažím nemyslet na bolest. Najednou doktorka hlásí, že až budu připravená, tak mám tlačit! Už? A fakt, najednou tlak na konečník, na to jsem čekala. Tak jsem zabrala, popolezl, ale kontrakce končí a mě dochází dech. Cítím hlavičku v oblasti hráze, strašně to bolí, ale nedá se nic dělat. Nejdelší tři minuty v mém životě. Mám chuť strčit tu hlavičku kousek zpátky, ať to tak netahá. Dávám sestře pryč ruku s monitorem (ani mi nestihly dát pásy, jen sondy přidržovali), a začala mi ta její ruka vadit. 17:18 Hurá, stah, jednou zatlačím, a je Jiřík na světě! Pěkně se uvedl, čůral ještě než přestřihly pupečník...Doktorka ho na mě hned pokládá, sestra donesla plínu, aby mi tak neklouzal. A mám to za sebou...Jiříka mám u sebe skoro po celou dobu šití. Pak přišla sestra, a zeptala se, jestli ho může odnést. Tak jí ho dávám, protože vím, že mě čeká masáž břicha pytlem písku a jiné zlepšováky, jelikož se mi špatně zavinuje děloha. Za deset minut ho přivezla zpátky, vykoupaného, oblečeného a zauzlovaného. Prý má 3100g a 49 cm. V předsálí je pořád nějaká sestra s námi, mě kontrolují břicho, a otírají papulu malému, protože ublinkává plodovou vodu. Prý je to normální, ale je zbytečné kojit. Že tak za dvě hoďky. Stejně se zas nesmím hýbat, napíchli mi kanilu a začali mě krmit oxytocinem a methylněčím...Snaha byla, ale kapačky nakonec nestačily, třetí den jsem šla na vyčištění v narkóze. To sice znamenalo několik hodin zase nevstávat, ale malej na sesterně prý krásně spinkal. Dvakrát jsem si odtříkala mléko, aby tam nebyl zbytek narkózy, a pak jsem kojila dál, jako bych ano na operaci nebyla. A další den ráno už mladej přibíral, tak jsme šupajdili domů.

druhý porod-Johanka, 1.2.2011

Moje druhé těhotenství oproti prvnímu probíhalo úplně bez problémů, jen poslíčky jsem teda měla už od cca 32tt, někdy víckrát denně, a často i v pravidelných intervalech. To mě znervózňovalo už od Vánoc, i když TP jsem měla až 31.1. Všude jsem četla, že poslíčci jsou nepravidelní, pokud je tvrdnutí a (i kdyby mírné) bolesti pravidelné a trvají dýl jak dvě hodiny, tak máme jet do porodnice. To bych tam jezdila minimálně jednou týdně Prostě už jsem si říkala, že snad porodím doma, protože už ani díky těm častým poslíčkům nepoznám, že to jsou ty porodní bolesti. Na kontrolách u gynekologa bylo vše v pořádku, bez známek blížícího se porodu.31.1. jsem šla na první kontrolu do porodnice. Natáčeli mi ozvy, pak mě pan primář vyšetřil, zkontroloval malou na utz a sdělil mi, že se stále nic nerozjíždí a přiklání se spíše k druhému termínu, co jsem měla 5.2. Další kontrolu mi dal na 4.2. s tím, že kdybych měla pravidelné bolesti co 10 až 5 minut, nebo kdyby mi praskla voda, tak mám hned dojet, protože jako druhorodička můžu porodit velice rychle. Jsem se pousmála při představě mých pravidelných poslíčků (často co 10minut) a jela jsem domů. Pak jsem ještě zašla se starší dcerkou Klárkou k její Dr. kvůli kožnímu problému. S doktorkou jsme se smály tomu, že mám ten den termín a ještě si tak hezky vykračuju Odpoledne, zhruba kolem půl 3. jsem opět dostala známé poslíčky, opět v intervalech co 10 minut. Když trvali přes 2 hodiny, začala jsem být opět nervózní a napsala bolkám na facebooku o radu. Dostala jsem tip na horkou sprchu, tak jsem si ji šla po 5.hodině dát. Bolesti se pomalu zklidnily, tak jsme se s manželem na sebe zklamaně podívali (protože jsme už oba chtěli mít porod za sebou) a vrátili se zase k obvyklým domácím činnostem, jako je gaučing apod. Večer, okolo půl 10. mi bolesti začly znovu, ale byly trochu jiné než ti poslíčci. Předtím jsem je cítila jako trochu bolestivé brnění přes celou spodní polovinu břicha, a teď to byla ostřejší bolest v jakoby úzkém pruhu od pupku do podbřišku, až mě to nutilo zatnout se, jako když zadržujete čůrání. Ale tyhle bolesti přicházely jen asi 3-4x do hodiny, tak jsem tomu moc nevěnovala pozornost a šli jsme spát. No, spát...unavená jsem byla, ale ta bolest mě pokaždé vzbudila, takže jsem ani moc nespala. O půlnoci mi přišlo, že to už je častější, tak jsem to začala stopovat. Intervaly co 10 minut. Začala jsem být opět nervózní a postupně jsem se psychicky připravovala na to, že do pár hodin pojedeme. Do toho jsem dostala průjem, takže jsem si ještě poseděla na záchodě (později jsem se někde dočetla, že průjem je předzvěstí brzkého porodu). Před 1h se vzbudila Klárka, a jelikož měla škaredý kašel, dovolili jsme jí přejít do naší postele. Zhruba do 15ti minut naštěstí zase usla a já oznámila manželovi, že jdu do sprchy, protože mám zase pravidelné bolesti, tak ať je zaženu nebo popoženu. Vyšla druhá varianta, a po sprše jsem už měla intervaly co 7minut. Domluvili jsme se, že si zavolám sanitku, protože kdyby to náhodou zase byli jen poslíčci, tak abychom zbytečně nepovolávali tchánovce v noci na hlídání. Že až mě vyšetří a bude to porod, tak pak teprve jim manžel zavolá a po jejich příchodu za mnou přijede do porodnice. Sanitku jsem volala v 1:20h. Dispečerka se strašně dlouho vyptávala na všechno možné, jako bychom vyplňovali nějaký dotazník, přitom jsem jí hned na začátku řekla, že jsem druhorodička a bolesti už mám co 7minut. Během dotazů jsem dostala další stahy, až jsem musela telefon předat manželovi, protože jsem nebyla schopná mluvit. Sanitka pak přijela AŽ za 15 minut od ukončení telefonátu (do naší nemocnice trvá cesta tak 5 minut v klidném provozu), mezitím se intervaly mezi bolestmi zkrátily na 5 minut a manžel vyšlapal chodníček od okna ke dveřím, kde jsem seděla a čekala na info o přijíždějící sanitce. 10x jsem v hlavě překontrolovala, jestli mám v tašce do porodnice opravdu všechno potřebné, včetně všech dokladů a foťáku. Kolem třičtvrtě na 2 konečně manža s rozjařeným obličejem zahlásil, že už jedou, tak jsme se rozloučili a sjela jsem výtahem dolů. U hlavního vchodu jsem se už potkala se sympatickým saniťákem, vzal mi tašku, usadil v sanitce, sedl si naproti mě a vyrazili jsme. Byla to moje první jízda sanitkou v životě (a snad i poslední). Připadalo mi, že jedeme strašně pomalu, a taky mi dlouho nepřicházely další kontrakce, až jsem si začala říkat, že to bude trapas, jestli mi teď přestanou a zjistíme, že to byl opět planý poplach No ale dvě poslední zatáčky před nemocnici jsem dostala tak silné bolesti, že jsem jim málem rozdrápala sedačku. Saniťák se asi musel bavit při pohledu na mě, jak tam s křečovitě zavřenýma očima funím dle rad předporodního kurzu Už jsme zastavili u vchodu, ale pánové museli počkat, až mě to přejde, nebyla jsem schopná se pohnout. Pak mě naložili na kolečkové křeslo a vezli prázdnou šerou chodbou na příjem. Sestra mi dala do ruky dotazník a ještě nějaké papíry k podpisu, to už jsem měla stahy co 3minuty a psaní mi moc nešlo. Tam jsem se taky převlékla z civilu do nemocniční košile a jelo se do druhého patra na vyšetřovnu u porodních boxů. Sloužící pan doktor mi při prohlídce oznámil, že už jsem otevřená na 6cm, což jsem nečekala a překvapeně se ho zeptala, jestli opravdu už dneska budu rodit. Se smíchem mi odpověděl, že mi zaručuje, že to ještě dneska bude Začali mi natáčet ozvy a mezitím jsme vyplňovali nějaké další papíry. Doktor se zahleděl na mou těhotenskou průkazku a povídal \"To jste si pospíšili s druhým dítětem! První vidím v roce 2009 a teď máme začátek 2011..\" Tak jsem se zasmála, že to u mého obvodního gynekologa spletli, protože jsem rodila v 9.měsíci 2008. Ovšem humornější mi to přišlo ještě později, když jsem zjistila, že mi, i potom Johance, napsali na štítky datum porodu s rokem 2010 místo 11 To bychom byli opravdu rychlíci No ale zpátky na vyšetřovnu. Napsala jsem smsku manželovi, že má dojet tak za hodinu (odhad lékaře), domluvili jsme se totiž, že tentokrát počká na chodbě a přijde za mnou na box až po porodu a šití. Natáčeli mě snad půl hodiny, přičemž většinu času jsem tam byla sama, protože vedle v boxu zrovna probíhal jiný porod. Když jsem rodila poprvé, tak jsem tam byla celou dobu jediná rodička, takže mi teď přišlo úplně zvláštní slyšet jinou holku hekat. Znělo to fakt jako z nějakého porna, a přitom jsem si byla vědoma, že tak budu za chvíli znít taky, při prvním porodu jsem dokonce řvala podstatně víc než ta holka vedle Jak jsem ji tak poslouchala, byla jsem z toho úplně naměko, a když jsem pak slyšela dětský křik, tak mi začly téct slzy dojetím Za chvíli se u mě objevil doktor, taky byl z toho naměko Jenže pak zase odešel zašívat, sestry si mě moc nevšímaly, jen občas přišly mrknout na ozvy a zase šly pryč. Mi už ale bolesti chodily co 2 minuty, a taky jsem k tomu začala mít potřebu tlačit. To bylo 2:50h. Proto jsem se při další letmé návštěvě sestry ozvala se svým stavem, tak mě odpojila a pomohla přejít chodbou do volného porodního boxu. Po cestě, i když to bylo jen pár metrů, jsem se musela zastavit prodýchávat další kontrakce. Na boxu jsem mohla jen pochodovat, do sprchy už mi sestra nedovolila, klystýr prý už nestihneme, na záchod jsem taky nesměla, i když jsem cítila že ve mě něco rozhodně zbylo a při porodu to ze mě 100% odejde A zase jsem tam byla sama, což mě znervózňovalo kvůli mým dvouminutovým intervalům. Jenže jsem slyšela z chodby že tam mají sestry i doktor hodně papírování a bylo mi blbé (holt jsem už taková trubka) je \"rušit\". Kolem 3:15 přišla zase sestra obhlídnout situaci, a když viděla, jak se tam kroutím a ztěží zadržuju tlačení, zavolala doktora i ostatní sestry, že už je asi čas protrhnout plodový vak a vypustit vodu. Položila mě na lehátko (a teď mi manžel radí co napsat dál - A PAK JSEM PORODILA ), podemě dala mísu, doktor vzal něco dlouhého kovového a ani jsem nic necítila, jen hned potom jak se ze mě valí velký proud teplé vody. Pak prohmatal situaci, prý ještě cítí kousek branky, tak mi ji potlačil, což dost bolelo, ale dalo se to vydržet. To jsem pořád ještě měla nohy dole na lehátku, ty opěrky na ně se tam teprve musely nasunout (byl to nějaký starší model lehátka). Jenže při další kontrakci jsem už ucítila hlavičku v porodních cestách (jak jsem se později opět někde dočetla - sestoupila do malé pánve) a bolesti byly už snad co minutu. Rychle jsem to řekla sestře, a ta až pak teprve donesla by opěrky na nohy, začly to tam namontovávat a nešlo jim to, já už tam hekala pěkně nahlas a tlačení nedokázala ovládnout. Když byly konečně hotové, tak mi řekly, ať si tam ty nohy dám, jenže já už je nedokázala ovládat, takže mi je musely zvednout samy. Doktor mezitím stál vedle mě a o něčem se bavil s třetí sestrou a smáli se. Sice jsem nerozuměla, o čem se bavili, ale vím, že mi to bylo nepříjemné, protože já už skoro sama rodila a oni se u mě něčemu chichotali.. Pak mě teprve začli polohovat, posouvat níž, podkládat podemě prostěradla atd., prostě nepříjemný tělocvik pro mě, když už jsem cítila hlavičku na půlce cesty Pak tam začala skákat sestra s holítkem, že už nic moc nestihne, tak mě jen tak 2x přejela, ale to bylo celkem k ničemu, protože vím, jak dlouho mě holili u prvního porodu. No a pak už jsem konečně měla dovoleno regulérně tlačit. Šlo mi to jako profíkovi - zavřené oči, všechna tlačící energie šla dolů...samozřejmě jsem nejdřív vytlačila něco jiného než miminko, ale toho se hned zbavili přehozením další plachty Už ani nevím, kolikrát jsem tlačila, jestli 3x nebo 4x, ale jasně jsem u toho cítila, že hlavička neumí projít přes hráz (což jsem u prvního porodu necítila, protože mě nastřihli), jenže dávejte přes kontrakce povely sestrám, aby vás nastřihly Takže jsem při následných pár vteřinách pauzy udělala pořádný nádech a zatlačila znovu - no a hlavička byla venku, na další zatlačení zbytek tělíčka. Ten sebou vyplavil i zbylou tsunami vlnu plodové vody, a ta krásně hlasitě pleskla o podlahu a ošplíchla všechny co stáli před mýma nohama (to měli za to nenastřižení ) To bylo 3:27h. Johanka hned začala plakat a sestry i doktor se rozplývali, že je krásná. Přestřihli pupečník, hned mi na břicho dali podložku a na ni Johanku položili. Tentokrát jsem už neměla \"odpor\" na ni sáhnout pořádně (Klárky jsem se tehda dotkla jen jedním prstem) a pěkně ji několikrát pohladila po tom klouzavém tělíčku Jedna sestřička vzala připravený foťák a několikrát nás vyfotila. Pak Johanku odnesli k prvnímu ošetření, změření a zvážení. Mě čekalo ještě vypuzení placenty a její kontrola. Naštěstí vše bez problémů. Za to s mým spodkem to bylo horší. Přesně jak jsem si myslela - hlavička nemohla projít a sestry to nechaly osudu, takže jsem byla pěkně potrhaná. Doktor, když přišel zašívat, se dlouho škrábal na hlavě a přemýšlel, kde a jak začít, a jak to vlastně sešít. Bylo to až ke konečníku, ještě mi říkal že pak musím hlásit, kdybych měla problém s únikem stolice (naštěstí se nic takového nekonalo). Pak řekl \"Teď Vás umrtvím\" a já se rozesmála, že doufám že ne celou! Nicméně smích mě přešel, jakmile se s jehlou po asi 15ti minutách šití dostal k tomu konečníku. Tam to prý umrtvit nešlo, takže jsem si to pořádně vychutnala naživo Zkuste se tam píchnout špendlíkem... Musela jsem u toho konce vydržet asi 5 nebo 6 stehů, a ještě se to doktorovi blbě šilo, protože jsem nebyla oholená Po skončení šití mi hned přinesli malou a zkoušeli jsme přisátí. Šlo to krásně, takže hned potom už za námi pustili manžela Ten se rozplýval a šišlal snad ještě víc než u prvorozené Klárky Samozřejmě jsme hned srovnávali, v čem je Johanka jiná než byla Klárka Jsem ráda, že všechno nakonec proběhlo v pořádku, a teď už se můžeme jenom \"kochat\" našimi holkami a jejich výchovou