Porod - nové diskuze

Krvácení

Ahoj, mám už 7 týdnů po porodu. Špinění mi skončilo po 6 týdnech, pak jsem měla 4 dny pokoj a dnes jsem začala opět špinit. Je to taková tmavší krev. Je to normální? Na kontrole jsem byla a doktor mi řekl, že děloha je zavinutá a vše je ok. A kojím, i když mám pocit, že mlíka je čím dál méně. Kojím už z obou prsů, aby měla vůbec dost. Máte to některá podobně?

Srpnovky a Zářijovky 2011 ....aktualizováno

7.8. Andy3 (Valerie)13.8. Evik 85 (Matyášek)15.8. Si-Mi (Karolínka)14.8. Kacca18.8.,23.8. misena (Patrik)19.8. pelwen31.8. skubanek (Petr, ?)2.9. jancapet (Maruška)3.9 Maca 78 (Pavlík)3.9. Kacenkaa.18 (Tomášek)7.9. janinaas (Mikulášek)7.9. Evulik 25 (Julie Eva)11.9. Sabo (Ema)13.9. Lilli (Nelly)15.9. telefka (Kryštof, Klárka)15.9. baraluk (Petr)15.9,22.9. twigginka (Štěpán, Amálie)24.9. zaacatek (\"Hrášek\" )24.9. Markytánka11 (Anetka)24.9. andretomas (Anetka, Tomášek)29.9. Lenysek

Katka 22.7.2011, 9,50h, 3670g, 50cm

Můj druhý porod začal menšími bolestmi břicha kolem 6 hodiny ráno. Dala jsem si teplou sprchu a začla se chystat na poradnu, kterou jsem ten den měla v porodnici. Kolem 7 hodiny jsem vzbudila přítele a tříletou dcerku, že se \"něco\" děje a sama to do porodnice nezvládnu. Začly mi kontrakce hned po 3 minutách a trvaly jen 30-45 sekund. Tak jsem byla celkem vysmátá až mi to Martin ani nechtěl věřit, že prý jsem moc v pohodě Nicméně dal si kafe, oblíkli jsme dceru a vyjeli do porodnice radši i s taškou. Před 9 hodinou jsme byli v ambulanci na Obilňáku, po deváté jsem šla do ordinace a jaké bylo i moje překvapení, když mi řekli, že jsem otevřená na 6 cm Takže pro tašku a jít rodit. Před tím se mnou ještě PA sepsala anamnézu, totéž udělala doktorka , takže na sál jsem se dostala kolem 9,30 hodin. Malou si natočili na monitor a pak začly ty pravé kontrakce. PA mi píchla vodu a mohla jsem začít tlačit. Snad jen na čtyři kontrakce byla malá na světě. Tentokrát si cestu musela protlačit sama, ale prošla starou jizvou z prvního porodu a nástřihu. Daly mi ji na bříško a mazlinkaly sme se Pak ji trošku očistily a chtěly mi ji dát přisát, ale byla plná slin-to ji odsály. Odnesly si ji, mě chvíli nechali odpočívat, zašívaly a pak jsem dostala oběd. Měla jsem těhotenskou cukrovku a dostala jsem krupičnou kaši s kakaem, tak mě to dost pobavilo. Malá kvůli mé cukrovce dostala i příkrm. Naštěstí se poté přisála i ke mně. Po obědě a změření tlaku jsem se šla osprchovat a divila jsem se, jak jsem relativně v pohodě Všem vám holky přeji samé rychlé a pohodové porody.

Srpnovky a Zářijovky 2011 ....aktualizováno

7.8. Andy3 (Valerie)13.8. Evik 85 (Matyášek)15.8. Si-Mi (Karolínka)18.8.,23.8. misena (Patrik)19.8. pelwen31.8. skubanek (Petr, ?)2.9. jancapet (Maruška)3.9 Maca 78 (Pavlík)3.9. Kacenkaa.18 (Tomášek)7.9. janinaas (Mikulášek)7.9. Evulik 25 (Julie Eva)11.9. Sabo (Ema)13.9. Lilli (Nelly)15.9. telefka (Kryštof, Klárka)15.9. baraluk (Petr)15.9,22.9. twigginka (Štěpán, Amálie)24.9. zaacatek (\"Hrášek\" )24.9. Markytánka11 (Anetka)24.9. andretomas (Anetka, Tomášek)29.9. Lenysek

Šimon, 20.07.2011, 22:29, 52cm, 4,150g

Tak jsem se rozhodla popsat svůj porod, dokud to mám ještě čerstvé.. musím říci, že jsem čekala něco úplně jiného.. V 11hod dopoledne tak vstávám od bolu, že jdu dodělat tu znojemskou a najednou trošku mokro.. říkám si, že jsem si asi trošku cvrkla, jak mi tlačil na močák, občas se to stalo.. tak jsem šla na záchod a jak jsem vstala, bylo mi jasno.. začalo to ze mě vytýkat po hrníčkách... volám Vláďovi, do 5ti minut byl doma a pomohl mi dobalit a vyrazili jsme do porodnice.. cestou jsem rozdýchávala ten šok, že do 24hod rodím. Dorazili jsme na příjem ve 12, plodovka potvrzena, natočili monitor, zatím bez kontrakcí, já v pohodě.. doktor mi jen řekl, že mám hezký nález.. položili mě na pokoj, že počkáme, až se rozjedou bolesti.. tak jsem ležela a čekala, to bylo hrozné.. ještě ke všemu tam byly slyšet rodičky ze sálu.. nic moc na psychiku.. bolesti stále nepřicházely.. byla jsem lítostivá, ptže se mnou nenechali Vláďu, poslali ho domů.. ale byli jsme spolu stále na telefonu.. V 15:00 jsem si dala horkou sprchu, kolem 16:00 mě začalo pobolívat bříško.. ale bolesti byly nepravidelné (20min, 5min, 10min, 20min), sestra si myslela, že to ještě není ono, tak to nechala být.. v 18:00 bolesti po 5min.. natočili mě na monitor, na tom jsem byla hodinu a bolesti už po 3min, ty už jsem rozdýchávala, ale stále to nebylo nějak strašně bolestivý.. V 19:00 odpojili monitor a přišla dr mě prohlídnout.. jaké překvápko pro všechny, že jsem otevřená na 8cm!!!! prý: honem na sál, bez přípravy, za chvíli rodíme.. tak jsem volala Vláďovi, byl tam do 10min.. na sále to přiostřilo.. jak má člověk sakra uvolnit pánev v takových bolestech? A to ještě nepřišly ty největší.. o půl 10 přišla dr.. otevřená jsem téměř úplně, jen kontrakce nějak slábnou.. napíchli mi oxytocin a během 5 minut to začalo.. malý sestupoval a tlačil na konečník, musím říct, že to bylo snad nejhorší.. a pak ještě to, když mi v kontrakcích šahala až kamsi, ale to se nedalo nic dělat.. když už jsem mohla tlačit, moc se mi ulevilo, ale malej moc nesestupoval.. byl tam nějak blbě natočenej, tak jsem musela tlačit i na boku (děs).. no, ale musím říct, že po 50min tlačení mi už docházely síly.. prý chyběl milimetr aby se přehoupla hlavička, tak jsem pořádně zatlačila, pak ještě 2x a hlavička byla venku ale šprajcl se ramínkama.. no, Vláďa byl super, otíral mi čelo a podporoval mě slovy.. nebyla jsem jediná, kdo se potil, zapotili se i doktoři, ke konci jich bylo i s asistentkama na sále 8.. pak jsme porodili ramínka a bylo to.. placenta šla bez bolesti sama.. dr. Jsem poprosila, ať mě na šití pořádně umrtví, šila 15min, hlavně vevnitř a ani jsem to necítila.. zvenku mám jen jeden dlouhý steh.. (prý, já nevím), ale na kontrole mi dr. Říkal, že porodní poranění nejsou ani vidět.. bez té dr. Co mě rodila bych to asi nezvládla, byla opravdu perfektní.. tak toť asi vše.. musím říct, že v HK jak na porodním, tak na novorozeneckém byli všichni naprosto super.. i přesto, že jsem byla depresivní kvůli kojení, všichni mi vždy vyšli vstříc a byli moc milí.. můžu vám to tam jen doporučit.. přeju všem pohodové porody..

Srpnovky 2011 a Zářijovky 2011

7.8. Andy3 (Valerie)13.8. Evik 85 (Matyášek)15.8. Si-Mi (Karolínka)18.8.,23.8. misena (Patrik)19.8. pelwen 31.8. skubanek (Petr, ?)2.9. jancapet (Maruška)3.9 Maca 78 (Pavlík)7.9. janinaas (Mikulášek)7.9. Evulik 25 (Julie Eva)11.9. Sabo (Ema)13.9. Lilli (Nelly)15.9. telefka (Kryštof, Klárka)15.9. baraluk (Petr)15.9,22.9. twigginka (Štěpán, Amálie)24.9. zaacatek (\"Hrášek\" )24.9. Markytánka11 (Anetka)24.9. andretomas (Anetka, Tomášek)

Jak přišel Vojtíšek na svět

Dopoledne v poradně opět vyšší tlak, stále otevřená na prst a čípek 1 cm, dr vzala odběry a pokud budou v pořádku že můžu domů, pokud bude něco vyšší zůstávám v nemocnici. Výsledky kvůli problému v labor. byly až v 15 hod. Vyšla vysoká kys močová a v moči bílkovina verdikt zněl příjem rovnou na porodní sál a vyvolání porodu. 15.30 jsem byla přijatá, natočené ozvy a v 16.00 přišel dr a zavedl tabletu. s tím že můžu cítit mírné bolesti jako při ms a že si myslí že ráno budem dávat další tabletu, že to tak rychle nepůjde.. 16.45 další monitor a poslala sem domů manžela s tím ať je na telefonu kdyby se něco dělo. Přeložili mě z por. boxu na pokoj a čekalo se. V 20.00 další ozvy a prohlídka, nález pořád stejný a měla sem mírné bolesti břicha . Před 22 hod začaly bolesti nabírat na intenzitě a byly cca co 3 min, natočen monitor a vyš. a doporučení volejte jsme otevření na 7. Manžel tam byl do půl hodiny já mezitím seděla ve sprše to bylo jediný co mi ulevovalo od bolesti V23 hod přišel doktor, kouknul se a prý jdem na to, na 4 kotrakce byl malej na světě. Narodil se v 23 hod 23 min. Dostala sem malýho na bříško, můj přestřihl pupeční šnůru a šel se sestřičkou vážit a měřit. po placentě přišlo na řadu šití proti tomu sem říkala že bych raději rodila znovu ale vše jsme zvládli a jsem ráda že tam byl manžel se mnou i on je rád že šel Vojtíšek je báječný miminko jen máme ještě přehozenej den a noc. přes den spíme v noci téměř vůbec tak snad se to brzo přehodí jak má

POROD

Nevedela jsem kam to dat, tak to davam sem. Nemohla jsem verit svym ocim, kolik jich vytahli. http://www.youtube.com/watch?v=-0oTKTCr8T8&feature=related

kontrola po šestinedělí...

se u mě asi nikdy konat nebude - když jsem měla dojít, dostala jsem měsíčky, objednala jsem se na jindy, a co? Dostala jsem měsíčky. Zítra si volám na gyndu a zase se přeobjednám, to ze mě budou mít radost. Doufám, že mě objedná zase za měsíc a já budu mít opět měsíčky

šití

ahoj holky, kdy vam vypadly stehy?uz sem 9den po siti, boli me apicha me tam ten steh na gyndu mam jit az po sesti nedeli...dekuju za zkusenosti..mam tady mamku zdravotni sestru a tu napadlo, ze ho ustrihnem a vytahnem co pujde

Lentilka

Jak se narodila naše Lentilka.V sobotu ráno, sem si jako obvykle řekla, že by to dneska šlo a taky že jo od rána divnej pocit, k tomu sem tam zabolelo břicho, ale tak jinak. K tomu růžová zátka.Kolem 4odpoledne, se mi kontrakc ezdály často, tak sem začala počítat. ZHRUBA po 10minutách. Sprcha nepomohla, tak sme počítali až do 21:00 večera, kdy už byly po sedmi minutách a bolely víc a víc. Dala sem si poslední (ten večer už asi 5) sprchu, a řekla sem, že pokud to po ní nepřejde, v 10 pojedem. Pavlovi se to pořád nezdálo, ale když už sem začala brečet, že vím že to možná není ono ale že už je to dlouho, jelo se.Na příjmu kontrakce po 6-7 minutách, otevřená na špičku prstu, že si mě tam nechají. Sepsali sme papíry, rozloučila sem se s taťkou (neodpustil si komentář \"já to říkal\") a šlo se na pokoj.Holky, to byla hrozná noc. Byla sem ve sprše snad celou noc. Kontrakce pořád po 5-7 minutách, spát se nedalo. Já byla tak hrozně unavená Ve 4se na mě přišla juknout sestra, to už byly kontrakce fakt čistě po 5min, že natočíme monitor. Ráno na vizitě, mi řekli, že když sem měla jít druhý den ráno na vyvolání, že s tím tedy něco uděláme už dnes.Jak sem se rozzářilaPříprava, klystýr(holky to byl děsvydržela sem 5minut jenom) a pak že píchnem vodu. Zavolala sem taťku a o půl jedenácté sme šli na sál. Ze začátku to byla pohoda. Já byla ve sprše, s taťkou sme srandovali. Kontrakce byly \"snesitelné\", ale pak to začlo. Neotvírala sem se a to vůbec. Dostala sem čípky. Nic. Tak mě chvíli nechali. To už se kontrakce stupňovaly. Ale to pořád nic nebylo. Pak sem dostala nějakou injekci, abych si chvilinku odpočinula. To byla sranda já měla humoru v krvi kontrakce bolely, ale mezi nima sem fakt hýřila humorem. O tu injekci sem pak žebrala ještě mockrát, protože to byl fakt úlet.Po té super injekci sem dostala kapat oxitocin. Začlo peklo. Já o sobě vím že sem hysterka, bolest snáším špatně ale tohle bylo fakt moc. Malá začala mít špatné ozvy, tak snížili dávku. Kontrakce neuvěřitelně dlouhý a silný. I porodní asistentky mě litovaly. Nejhorší bylo že sem byla uvázaná na monitoru kvůli ozvám malé. Mám od té doby okno. Jen střípky toho že sem řvala jak tygřice!, že se ve mě doktorka pořád vrtala, aby mi zanikla braka, že sem nevydržela v žádné poloze, ty bolesti byly svinský. Pak už sem měla začít tlačit, jenom občas, ale tlačit. No že by to byla extra úleva, to ne ale lepší než jenom tak ležet a drtit rukou vše co je poblíž. Tohle období, kdy sem i brečela že už nemůžu, že to nevydržím, že už je to šílená doba, že se to k ničemu nemá, bylo šílené holky. Přišla doktorka, že už je malá docela nízko, že mám hezky tlačit a že už to brzo bude. Tak sem sebrala všechnu sílu, co mi po tom sem v sobě našla a tlačila sem a tlačila. AAAAA ja na to nemůžu vzpomínat a pak najednou přišel primář, kolem hromada lidí, že už byla vidět hlavička, že dem na to. Na čtyři pořádný zatlačení byla berulinka venku. Jenom sem při jedný kontrakci přestala tlačit protože ten nástřih byl fakt cejtit. TEN POCIT ÚLEVY JE BAMBILIONOVÝŠití nebylo nic moc ale měla sem na břiše malou takže s eto dali vydržet.Nechali nás tam dvě hodinky. Pavel pořád brečel, natočil krásný videa.Holky patří mu šílený dík. Byl neuvěřitelný. Pomáhal mi jak mohl, byl mi u toho porodu šílenou oporou, byl úžasný!!! Moc ho miluju kdyb tam nebyl, nezvládla bych to.Kdykoliv sem na oddělení potkala nějakou sestru nebo doktorku, co byla u porodu, zajímaly se jak mi je a konstatovaly, že sem to fakt neměla lehký (jako bych to nevěděla).Omlouvám se za román ale je to venku a je mi líp:) ani už nebrečím, jako když sem se o tom bavila s Pájoušem

ocistky

Ahojte maminy! Chci se zeptat, jak to ma byt s ocistky. Je to blby, tady diskutovat na tak nechutny tema, ale snad to mame vsechny Ja jsem zacala nyni 4. tyden. Na zacatku tretiho a snad i ve druhem jsem mela uz vytok spise ruzovy, nahnedly a pak se tozvrtlo a krvacim. Ne moc, spise jako menzes, nekdy, srazeniny. Je to normalni?

termín červenec 2011

tak už se mi to blíží 16. července mám termín a ještě furd nic :-(( už se nemohu dočkat... mimi váží 3800g není to moc?? trochu se bojím jestli to zvládnu je tady někdo kdo rodil mimi s takovou váhou?? bojím se abych neměla císař??

jak se rodí štěňátka

Říkala jsem si, že vám sem musím dát chovatelky popis porodu štěnátek. pro srovnání s našima lidskýma. Mají to holky celkem podobné. Je to napsané takovou pěknou formou tak i pro pobaveníhttp://www.chicory-canecorso.cz/porod2011.htm

Můj porod 18.3.2011

Tak se konečně dostávám k tomu, abych vám popsala můj porod.11.3.(pondělí) jsem byla na pravidelné kontrole, doktor mě prohlédl, řekl mi, že jsem již připravená k porodu, a že do pátku bude malý na světě. Já tomu nevěřila,vždyť termín jsem měla až 8.4. Každopádně mě na 18.3.(pátek) objednal na kontrolu. No a od čtvrtka asi od 22hod mi začali mírné bolesti. Byly asi po 25 min. Když byly 4 hodiny ráno, bolesti byly stále, ale po 15 min. Tak jsem si šla dát vanu. Bolesti nepřešly. Ráno říkám přítelovi, tak dneska to asi bude. On tomu moc nevěřil. Ráno jsem se vypravila na kontrolu k mému doktorovi a řekla jsem si, že on rozhodne co dál. Jestli to už je porod nebo ne. Bolesti už byly po 10min:-)Sestřička mi naměřila tlak 150/90, což jsem věděla, že se něco děje, tlak mívám normální. Doktor mě vyšetřil a řiká: ježišmarja ženská, vy budete rodit, za dvě hodiny může být malej venku. Tak mě tchýně odvezla do porodnice. Proběhl příjem, napojili mě na monitor a píchli vodu. Do té doby jsem si říkala, že to je v poho, že ty bolesti nejsou tak hrozný, ale pak to přišlo. Pak mě doktor bral na ultrazvuk a představte si, já měla kontrakce co 5minut a nechali mě jít po svých. Cesta trvala tak 3 minuty, ale bylo to hrozný. měli jste vidět ty pohledy maminek, které čekaly na ultrazvuk. Asi jsem je dost vyděsila, a to jsem nevydala ani zvuk. Každopádně po ultrazvuku jsem šla na sál. Bolesti mi přišly už k nevydržení. Ani klystýr mi nedali, to se nestíhalo. Nakonec jsem na sále strávila 40 minut, než se malý dostal ven. Doktor mi řiká, teď musíte pořádně zatlačit, jinak musíme použít kleště. Malej tam měl nějakou zvláštní polohu. Já zatlačila, sestra mi skočila na břicho a najednou jsem pocítila obrovskou úlevu a následný pláč. Když mi malýho dali do ruky, byl to ten nejhezčí pocit, jaký jsem kdy zažila. No a pak přišlo na řadu šití, to bylo snad nejhorší z celého porodu. Jinak ani nevím, že mě nastřihávali(jestli vůbec).

Ema 12.5.2011

Furt s tím nějak bojuju, ale co Ráno 11. mě začalo pobolívat břicho. S manželem jsem si z toho dělali srandu, že má malá ještě čas, že má být, dle slov pana doktora, o týden opožděná, tak jenom poslíčci... Poslíčci slabí, po pěti minutách, tak jsem to neřešila. Termín jsme měla \"až\" 17. Taška do porodnice nenachystaná, na co taky, že, když nerodím Furt jsem si říkala, že to mám na háku. Ještě jsem připravila dort na zítřejší oslavu, odpoledne jsem si na hoďku šla zdřímnout, bolesti stále, ale po půl hodině už jenom. Měla jsem radost, že se to uklidňuje. Odpoledne manžel domluvil, že pojedeme k taťkovi, že potřebuje s něčím pomoct a že tam přespíme. Prostě pohodový den. Kolem šesté jsem vyrazili, pokecali, manžel dat s taťkou nejedno pivo i tu náhle mi v deset večer odešla hlenová zátka a pak začaly bolesti. Taťka se hrozně bavil s manželem nad pivem s tím, že máme ještě hromadu času, a že by malá mohla počkat do 13. na jediný pátek 13. v tomto roce... Kolem půlnoci už byly bolesti po pěti minutách a docela sílily. Sama sebe jsem se snažila přesvědčit, že to ještě přejde a že ještě rodit nebudu. Ve dvě ráno jsem to už nevydržela řekla jsem, že musíme jet. Měla jsem hrůzu, manžel značně pod vlivem, ale co se dá dělat, já bych se sama neodvezla. Tak jsem z Kuřimi vyrazili do Brna, cestou nabrali moji mamču, aby mě nachystala tu kabelu, kterou jsem furt odkládala. Hrozně vtipný bylo, že jak jsme sedli do auta, tak ty bolesti ustupovaly, a tak jsem se snažila manžela s mamkou přesvědčit, že ještě ne, že jenom planý poplach Nakonec jsem tedy ve 3/4 dorazili do porodky s nálezem otevřená na 1 cm, kontrakce po sedmi minutách. Udělali mi klystýr, s tím, že by se to mělo rozběhnout, pak mě hnali do sprchy - to mi moc dobře nedělalo a pak se začaly kontrakce zpomalovat - po teplé sprše Podle slov lékaře se porod zastavuje, já na 3 cm, a dají mi něco proti bolesti a na spaní, pošlou mě na pokoj si odpočnout, že bych na tři hoďky mohla usnout bez bolestí. Řekla jsem si super, unavená jsem byla jak čert, díky tomu jsem měla vysoký tlak, dokonce mi na to dávaly prášek. Jenže jenom, co mi píchly to cosi na spaní a proti bolesti, bolesti se mi vrátily a docela intenzivně, od té doby po třech minutách. Nebylo by to tak strašný, kdyby se mi tak proklatě nechtělo spát, po tom oblbováku Najednou jsem se začala krásně otevírat a už v deset jsem byla otevřená na 9 cm, to už by se skoro mohlo rodit, ale malá ne a ne sestoupit. Sestra mi píchla vodu - vůbec jsem to necítila, oproti tomu, jak některý holky říkají, že je to hrozný - a stále se nic nedělo, jenom ty bolesti byly čím dál častější. Sestra mi doporučila chodit, aby malá sestoupila. Jenomže to prostě nešlo. Já byla tak unavená, že mezi kontrakcema jsem regulerně spala, neudržela jsem se na nohách manžel řekl, sestře, že nemá šanci mě udržet, tak mě poslali si sednout na cosi, taková jakási houpačka na zavěšení, z toho jsem jim taky padala, hrůza. Jak už jsem přijela unavená a nevyspaná do porodnice a oni to podpořili tou injekcí, tak jsem opravdu spala. Bych si řekla, že když spím, že to bude lepší, ani náhodou, každá kontrakce mě vzbudila, dosti nepěkně, já si ji odhekala a zase mi padala hlava, ani nevím, že v době těch tří minut tam byl doktor a prohlížel mě tak veselo se mnou bylo na pokoji O půl jedné už dr rozhodl, že jdu na sál, tam mi napíchli ještě oxitocit s tím, že počkají 15 minut, jestli nějak sestoupí a kdyžtak by se šlo na císaře. Já už byla tak unavená, fyzicky, ale hlavně psychicky, že jsem se na sále zhroutila psychicky, propukla jsem v usedavý pláč, že nechci, že už chci, aby to ukončili, ale hned, opravdu jsem je prosila a bylo děsně, hrozně děsně, prostě jsem to vzdávala, takhle mi ještě v životě nebylo. Ta bolest nebyla tak strašná, ta se dala vydržet, ale ta psychika totálně jsem se zhroutila. (i teď, když to píšu a vzpomínám na to, tak brečím ) Na koze mě museli připoutat, protože jsem prostě nechtěla, nemohla a nešlo to. 15 minut uběhlo a nic, pak dalších 15 připoutaná na koze a dr rozhodl, že zkusí kleště. Tlaky jsem stále necítila, ale zato jsem cítila, jak se to cosi do mě snaží dostat, pak obrovská bolest - pěkně jsem si zařvala - a to byl nástřih, protože ho dělali defakto za živa a ne až je hráz natáhlá a neprokrovená. Když měl ve mě kleště, tak jsem konečně začala trochu cítit ten tlak, ale tlačení nešlo, nešlo. Zavolali další sestru, co mi hopsala po břiše, docela solidně, bolelo mě pak ještě týden. Malá vyšla ven až na čtyři kontrakce. Tak jak se prý má na každou kontrakci tlačit 3x, to jsem nedala. 2x a víc jsem nemohla. Mezi kontrackema mi dávali kyslík, ale to mi říkal až manžel, já jenom tak nějak matně vím, že se mi hrozně dobře najdenou dýchalo. Když mi pak malou dali na břicho, jako by bylo všechno pryč. Chvíli jsem na ni koukala, bylo mi krásně, ale oči mi padaly... Šití bylo v pohodě, protože to opravdu dobře umrtvili, nato, že mě šili hodinu si vůbec nic nepamatuji. Jenom jednou jsem se s hrozným trhnutím vzbudila, ale to bylo proto, že se mi něco zdálo A malá nesestupovala proto, že měla pupečník jednou kolem krku a 2x kolem těla. A to se jim ještě ke konci začala ztrácet s ozvama. Já k tomu zaujala takový postoj, že nebýt toho, že jsem byla strašně unavená a nedostat tu blbou injekci na spaní, mohlo to být jiný, pocitově jiný, ale nikomu to nedávám za vinu, že to bylo jaký to bylo, ale byl to hrozný zážitek co do psychiky. Fyzická bolest se zapomene, ale rány na duši, těm to trvá dýl. A co mi přišlo zajímavý, že kontrakce bolely, ale ten samotný porod, když šla ven, to tlačení, to už mě vůbec nebolelo snad jediný pozitivní S manželem jsem se s odstupem pár týdnů bavili, jaký to bylo pro něj. Prý to byl pro něj hrozný zážitek a nerad by ho opakoval, cítil se hrozně bezmocný a nejhůř mu bylo, když mě připoustali na koze. Kdyby prý šel někdy znova k porodu, nevylučuje, že by zbaběle utekl... Takže vůbec ne, jak říkaji chlapi, že to bylo to nejúžasnější, co kdy zažili, ale spíš naopak Docela mě to mrzí, ale na druhou stranu ho chápu, viděl mě totálně na dně a nemohl s tím nic udělat, nijak mi pomoci.A jako snad za odměnu je Emička hrozně hodná, v noci spinká, prostě (zatím) milionový dítě.

6 neděl

Moje šestinedělí skončilo sice už před týdnem, ale včera jsem byla u dr., všechno je v pořádku, krásně zahojený, prý jako bych ani nerodila, no nevím, poté, co mě šili skoro hodinu... Její názor nesdílím, přijde mi v jednom místě, že je to hrůza... Jizva mě pořád táhne a je opět v tom samém místě tuhá :/ Hned jsem chtěla antikoncepci, protože po takovým porodu další nechci zažít. Prášky mě tentokrát nějak neoslovily, takže jsem vyzkoušela injekci, uvidíme, snad bude fungovat na 100 % Začátek šestinedělí, poté, co mě pustili domů byl hrozný. Jsem se v tom totálně vezla, furt jsem bulela, měla jsem pocit, že nic nezvládám, nic se mi nechtělo, prostě byla jsem skoro až na dně. Po týdnu se to konečně zlepšilo, já začala chodit ven a \"užívat\" si to mateřství. O mlíko jsem naštěstí nepřišla. To spíš na konci šestýho týdne mě začaly prsa měknout a míň se nalívat, i malá míň přibrala, ale zase jsem to rozkojily A sex po šestinedělí, no super. Já to nevydržela a manžela jsem ukecala už po čtyřech týdnech. Očistky mi skončily zhruba po třech a já už se cítila dobře. Jenom je to furt takový \"opatrný\" protože ta jizva prostě táhne, a to se snažím ji občas masírovat... Ale i tak super, měla jsem z toho hrozný strach.

červencová miminka

akilah 2.7. porodila 26.6.luce.lenka 21.7. a 22.7.Marta81 23.7. a 26.7.Evis.84 28.7.dMysicka 29.7.kdo se nenahlasil predtim, prosim pridejte se jeste, je nas nejak malo :D

6-nedělí

Holky,já mám takovej trochu hloupej dotaz.Je možný,abych měla 6-nedělí trošku delší?Mám po něm už týden,ale jsem strašně unavená,i přes to,že je prcek v klidu.Unavená,bolívá mě břicho,někdy mám i průjem a nechutenství.Trápí mě i bolesti hlavy,i když ty přisuzuju spíše zhoršenýmu zraku.????

ukončení kojení

ahoj holky ,a,e takovej problem..malej nam nechce pít mlíčko a když tak ho hned vyblinka..dnes si jdu pro leky na zastavenílaktace ale chci se zeptat jak si mam svazovat prsa??normalně kolem hrudníku jako pod paží a nebo nějak prsa k sobě??kdyby ste měli nějakou radu co tomu taky pomaha budu velice vděčna díky pa

Eliška 1. 4. 2011

Tak konečně jsem našla chvilku, abych Vám popsala svoje zážitky z prvního (a doufám, že ne posledního) porodu.Celé těhotenství, když se podívám zpětně, proběhlo bez problémů. Eliška byla celou dobu o 1-2 týdny napřed. K porodu jí činil váhový odhad 4kg, ven se jí moc nechtělo a vzhledem k tomu, že mám astma (nesměla jsem přenášet) jsem týden před TP nastoupila do rizikové poradny. Paní doktorka mi hned v pondělí při první kontrole udělala hamiltonův hmat a já se modlila ať se porod rozjede, bála jsem se, že budu muset na císaře. Ten den mi odešla jen hlenová zátka a jinak nic. Na kontrolu jsem šla ve čtvrtek, vyšetření se opakovalo (to už jsem při tom lezla bolestí po zdi), ale nález stále jen na 2 prsty. Tak jsme se rovnou domluvily na pátek na vyvolání. Večer mě ve sprše začalo trochu bolet bříško, šla jsem chrupkat a v 22 hod. jsem se vzbudila bolestí. Jelikož jsem celé těhotenství neměla ani poslíčky, nebyla jsem si jistá, zda se jedná opravdu o kontrakce. Frekvence se ale zvyšovala a bolest byla každých 10-15 minut. Ve 2 hod. mi začaly kontrakce po 6 minutách. Vzbudila jsem manžela a vyjeli jsme. Do porodky jsme dorazili o půl čtvrté. Měla jsem strach, že budu vypadat jako pitomec a na monitoru se žádná kontrakce neukáže, to se ale naštěstí nestalo. Udělala se příprava a v 6 hod. mi píchli vodu. Bohužel byla masivně zelená a já se už z lůžka nedostala, byla jsem stále připojená na monitoru. V 7 přišla moje doktorka a začali do mě pouštět oxytocin. Vyměnila se směna sester a já hned dostala vynadáno, že nejsem komplet oholená, když půjdu na císaře (zelená voda a váhový odhad). Koukala jsem na sestru jak blázen, nikdo mi nic neřekl a já na něj za žádnou cenu nechtěla. Chtěla jsem to zkusit přirozeně. Bolest se postupně stupňovala, ale pořád se to dalo. Začali mě navíc bolet záda, v 10. hod. jsem už nevěděla jestli mám kontrakci nebo jsou to ty záda. Doktorka mě každou půl hoďku pořádně prohmátla, ale stále jen na dva prsty. Ve 12,30 už přišla s anestezioložkou a doporučili mi jít hned na císaře (pro nepostupující porod a možné ohrožení plodu). Jelikož jsem byla otevřená jen na 3 prsty, manžel měl už hrůzu v očích a já byla hlavně strašně unavená a bála se o malou, tak jsem rezignovala. Musím říct, že pak to byl fofr. Anestezioložka mi nabídla spinální anestézii a já s vděkem přijala. Napíchli mě jí hned a vůbec to nebolelo. Celá operace byla v pohodě (jen na chvilku se mi udělalo špatně), dělala jsem ještě vtípky a bylo super, když mi doktorka říkala, co dělá. Taky jsem hned viděla malou!!! Byla úžasná, narodila se ve 12,58 (den před TP), měla 3840g a 51 cm. A hlavně byla v pořádku! Rekonvalescence po císaři proběhla bez problémů, hlavně díky radě Bolek, že je nejlepší co nejdříve se začít hýbat a vstát (takže holky díky).Manžel nechce o dalším dítěti už ani slyšet, ale já doufám, že časem vyměkne, zapomene na špatné zážitky a za pár let si pořídíme ještě nějakého mimíska.

Za chvíli bude po...

V sobotu je moje šestinedělí zdárně u konce...Uteklo to jako vodaJak vy?

Menstruuju...

ještě před koncem šestinedělí... hustý, ne? Mohu zase začít pracovat na dalším miminku, tentokrát chci toho chlapečka

Vím,že je to kravinka ale...nezlobte se;o)

Mám takový zvláštní krásnej pocit od poroduAsi jsem nějaká přecitlivělá nebo co...Já prostě pořád nemůžu uvěřit,že ten malej drobeček v té postýlce je celičkej jenom náš.Že máme konečně taky takový nádherný miminko.Že v tom bříšku byl ON.Chodím se na něj večer jenom tak koukat,když spinká.Je sladkejKdyž ho má \"půjčenýho\" babička,tak se mi hrozně stýská.Miluju ho

Psychická pohoda

V průběhu celého těhotenství jsem měla relativně učebnicové problémy, takže nevolnost v prvních měsících, druhý trimestr pohodička, v třetím trimestru mě pálila žáha. Jinak všechno v pořádku, do poslední chvíle jsem byla aktivní,navštěvovala jsem předporodní kurz, kurz cvičení pro těhostné spojené s plaváním a cvičením v bazénu. Na doma jsem si koupila balon, měsíc před porodem jsem pravidelně 1x večer masírovala hráz. Hlavně jsem byla úplně v pohodě, těšila jsem se na miminko i na porod. Věděla jsem, že to zvládnu, ničeho jsem se nebála. Na oplátku za toto všechno mě opravdu čekal velmi pohodový a dejme tomu bezbolestný porod. Kontrakce se daly jednoduše vydýchat, skoro jsem nevěřila, že už je to ono a manžela jsem posílala do práce, že to ještě nebude ono. No, sotva jsme dojeli do porodnice, rodila jsem. Fakt super zážitek, který pokračuje do teď v podobě moc hodného miminka. Věřím, že celková psychika a připravenost dopomůže tomu, aby vše proběhlo hladce.

Dotaz

Chci se zeptat jak dlouho vám odcházeli očistky?Já jsem už skoro měsíc po porodu a pořád špiním.Někdy víc někdy míň,tak nevím.Někdy vůbec nic.Nepamatuji si jak to bylo u prvního.Díky

Rychlý porod

Naše malá Zuzanka se narodila 1.3.2011. Den před tím, jsem byla na kontrole a paní doktorka mi řekla, že sice mi do termínu porodu zbývá ještě týden, ale že to určitě tak brzo nebude, že je plod ještě hodně nahoře. No a vidíte, Zuzka se tak těšila na svět, že hnedka o půlnoci se přihlásila a před obědem už byla na světě. Bylo to rychlý a pohodový, skoro jsem nevěřila, že vlastně rodím, byla jsem připravena na něco mnohem horšího

Můj první císař...

Já se sice nemám čím chlubit, protože jsem vlastně neporodila, jen jsem si odskočila na operaci, ale stejně mám pořád nutkání se svěřit, protože na ten den v životě nezapomenu...Ráno na ten pověstný pátek 13. jsme jeli do porodky, vyšetření bylo naplánované na 7.00, byli jsme tam přesně. Mladé sestřičky studentky mi nabraly krev, udělaly monitor, ovázaly nohy bandážema a pak odešly a nechaly mě na vyšetřovně skoro 2 hodiny ležet beze slova (přitom operace byla v plánu na 8.00, ale měli zrovna akutní porod nedonošence, takže se na mě trochu zapomnělo)... kdyby nepřišla paní a neřekla, že můžu na chodbu za mužem, tak tam taky chudák zdřevěněl :) Na řadu jsem teda došla v 9.45, s anestezioložkou jsme se shodly na spinálu, abych malou hned viděla. No co vám budu vyprávět, připadala jsem si skoro jak na mučícím nástroji, ruce přivázaný, napíchnutý hadičky, sondy a já nevim co, mrtvý nohy a zima. Přišel doktor s doktorkou, pozdravili mě a já se bála, protože mi pořád přišlo, že ty svoje nohy trochu cítím. Ještě než do mě řízli, tak se doktor zeptal, co to bude - řekla jsem že je to 3:1 pro holku, tak se rozesmál, že je to dobrej kurz, jestli jsme si taky vsadili No a pak zničehonic se mě ptá: Bolí? - Ne - A teď? - Taky ne - Tak můžem. Holky řeknu vám, asi jsem sračka, ale udělalo se mi blbě, chtělo se mi zvracet z toho, jak mi roztahovali břicho, jak jsem slyšela odsavačku a jak mi pak malou nemohli v tom všem najít Šťouchali mi do žaludku, protože malá měla hlavu zabořenou zrovna v něm a museli si ji přes kůži od žeber posunout. Nebudu to pitvat, prostě asi za deset minut mi ji ukázali, zrovna spala, takže ani neřvala, jen se tak jedním okem podívala, co se to jako děje a usnula znova Po taťkovi, no Pak mi řekli míry, váhu a čas narození a jeli s ní pryč. Ukázali mi ji sice za chvíli zase, ale to už mi nějaká hrozně snaživá sestřička píchla dalšího umrtvováka, takže jsem si ji svojí malátnou rukou nemohla ani pohladit. Nikdy nezapomenu, jak mi to bylo líto, že nemám sílu si na ni sáhnout a rozbrečela jsem se. Pak už si nepamatuju nic, tma černo, probudila jsem se asi za tři hodiny na pooperačním, takže smsky jsem posílala až docela dost hodin od události. Ale máme to za sebou, doktorům děkuji, že mi pomohli, sestřičkám na novorozeneckém taky, všichni byli moc hodní, ale jsem ráda, že jsem z té porodnice po 4 dnech vypadla. Delší pobyt bych asi nezvládla :)

červnová miminka

Tak kdopak máte termíny v červnu?

Spolubydlici v porodnici

Jako byla fakt machr. Byla po cisari, prvni decko a krasne se rozkojila, fakt se snazila, chodila za sestrickama, aby ji pomohly a tak. Ale nejlepsi byly jeji hlasky.Ja ji rikala, ze se jdu umyt, jestli bude koukat na Anicku, ze chci byt cista nez prijde doktor na vizitu, a jestli bude chtit jit taky.Ona:\" Doktora sere pes, ja jdu dneska za prase.\"

Kubík 14.5.2011

Tak se s Vámi taky podělímAsi ve 3:15 mě probudilo \"mokro\",ale jen tak trošku.Nepřišlo mi to nijak moc,tak jsem si jen odskočila na malou a chtěla zase zalést do pelíšku.Jenže vyteklo víc a to už mi bylo jasnoNic mě nebolelo,jen se tam Kubík trošku hýbal,tak jsem si dala vložky a zase si lehla.Pak jsem si úplně v klidu sbalila ještě nějaké maličkosti do \"porotašky\" a šla s pejskem ještě ven.Jenže mi bylo fakt dobře,tak jsem nijak nespěchala,protože shodou okolností bydlíme přesně před nemocnicí.Příteli jsem psala sms,že mi praskla voda,tak mi okamžitě volal,jestli už jsem v poro.Šílel,když jsem mu řekla,že ne,že sedím doma a ještě chvilku počkámV 6:30 jsem přišla do porodnice (mezitím ze mě pořád odtíkala ta plodovka,zhruba po hrnečcích).Sestra natočila monitor a mrkla na to \"mokro\" a pak už volala doktorku.Při příjmu jsem se dozvěděla,že oční vady jsem měla hlásit předem,což jsem samozřejmě netušila.Moje gyndařka mi řekla,že si ty zprávy z očního mám jen založit do průkazky.Přesto byla sestra tak ochotná,že si očaře zavolala a konzultovalaK mojí radosti mi povolil přirozený porodV porodním boxu jsem polehávala a bylo mi smutnoMoc to nějak trvalo,tak mě asistentka prohmátla.V 15:20 mě už chytaly neuvěřitelný bolesti a začala jsem upadat do mdlob.Pak už nevím co byloProbudili mě až,když mi prišli píchnout epidurál.Pak se mi ulevilo tak,že jsem si byla schopná dojít i na záchod.Mezitím přijel Jarda.Jenže epidurál porod urychlil,takže se to začalo rozjíždět.A pak to byla rychlovka.Jarda u porodu zůstal,za což mu budu do smrti vděčná.Nedovedla jsem si podržet svoje nohy,tak je chytil a šeptal mi do ucha.Pak si pamatuju jen to tlačení a příííííšernou bolestNic horšího jsem nezažila.Kubík se narodil přesně v 18:18.Záplava štěstí a lásky.Jarda se tam rozplýval.Já byla moc unavená na to,abych si Kubu pochovala,tak jsem byla ráda,že tam měl tatínka a já se mohla jen koukatNikdy nezapomenu

MAREČEK 19.05.2011

Ve středu 18.5 jsem měla od rána den-blbec.Začalo to slibně,že jsme jeli na kafíčko k mé mamce na zahradu,sluníčko pálilo tak jsem se vyslíkla do prádla ať se miminko trochu nahřeje.S Markem jsme měli komunikaci na bodu mrazu,měla jsem opět pocit,že se na dítě snad ani netěší-to sem ,ale nepatří.Každopádně nic nenasvědčovalo tomu,že by se mělo něco dít.Akorát den předtím mi udělali důkladnýho Hamiltonu a večer mi odešla hlenová zátka a kontrakce po 20 min cca.Jeli jsme na Obilňák,ale poslali nás domů no a v tu středu úplně klidno.Ve čtvrtek jsem byla objednaná na příjem-s tím že mi budouporod vyvolávat,takže jsem už byla nervózní a počítala s tím,že druhý den nastoupím.V poledne jsme přijeli domů a Marek si jel vyřizovat svoje pohledávky.Tohle zkrátím,protože jak jsem řekla to už patří do jinérubriky:přijel asi v osm večer,když jsem si dávala vanu,byla hrozně unavená a otrávená z jeho celodenní nepřítomnosti.Toužila jsem jenom zalézt do postele a spát.Nicméně jsem se ještě chvíli povalovala v obýváku u televize(mezitím byl náš Marťa už u mojí mamky na noc,pro jistotu).Bylo půl deváte a najednou takové křupnutí a mokro.Odtekla mi voda a s ní nastoupili okamžitě celkem silné bolesti zhruba po 7 min,pak už častěji.Tak jsme jeli.Po příjezdu do porodky,mě kontrolovala p.a. a opět nastal ten stejný problém,že nejsem otevřená,ale já jsem měla silné kontrakce po 5-ti minutách a málem mi to nevěřila.Pak jsme šli na porodní box a tam se to rozjelo.Co Vám budu povídat-bylo mi hrozněZvracela jsem,bolesti cca po dvou minutách,únava z toho celého dne-jo a ještě jsem byla spálená od slunka,tak rudá jak rak.Tak to šlo asi do půlnoci,kdy jsem usínala mezi kontrakcemi a pak jsem si vyprosila epidurál a to mi hrozně pomohlo.Najednou jsem ucítila nucení tlačit a byla fakt úleva když mě p.a.řekla,že už můžu tlačit.Myslela jsem,že to nejhorší už mám za sebou.Jenže ani tak na dvacáté tlačení malej nešel ven.Holky já už nemohla.a když jsem uslyšela dr.vezmem kleště-tak jsem si řekla teď nebo nikdy a dala do toho vše.A malej byl venku.Ukázalo se,že mě obmotanou šnůru kolem krku a ta ho vždycky vtáhla zpátky dovnitř.Marek pak říkal,že tohle byl pro něj nejhorší okamžik z celého porodu když viděl jak se trápím a malej nejde ven.Musím říct,že hned po těch bolestech pro mě taky.Naštěstí vše dobře dopadlo a Mareček se nám narodil vpořádku v 02.00hod. 19/5 2011.Měřil 51cm,3250g.Křičel a já jsem byla a jsem moc šťastná i s tatínkem.Ten navzdory tomu,že už má dvě děti s předchozího manželství-byl u porodu poprvé a myslím že mu to hodně dalo.možná i některé věci konečně pochopil-uvidím.V pět ráno jsem byla na pokoji,marek mi zaplatil nadstandart a musím říct,že jsem byla ráda.Měla jsem klid a malýho jsem si naplno vychutnala už od začátku.Takže takhle to u nás bylo,jak říkám:Přišlo mi to daleko horší než u prvního,ale možná je to jen pocit po těch letech.

Snad není pozdě..

Ahoj holky,tak sem mu nová,ale doufám, že dlouho nebudu :-). Mám doma už skoro 6-týdenního Damiánka.. No povím vám, začátek byl docela krušný.. Malý nám hodně spal nechtěl papat, tak sme ho museli budit a ještě dokrmovat.. naštěsí mám milionového manžela, takže sem stíhala i odstříkavat, takže dostával převážně moje mlíčko.. Moje psychiky dostala víc než na frak, protože sem se nedokázala se vším nějak srovnat.. Hormony mi teda musely lítat jak tobogánu. Teď se nám teda blíží konec šestinedělí a snad se nám začíná blízkat na lepší časy.. Ale až teprve teď začínáme zavádět nějaký režim, hlavně teda na noční spaní,tak doufám,že není ještě pozdě..

Adélka 26.5.2011

Tak jak to ten vypadalo: Od 10.30h porodna, natočili jsme srdíčko a v 11.30 šla k doktorce..provedla důkladného Hamiltona protože už jsem byla 42tt.Ale stím, že malá byla nějak v klidu a kdy je tak nejživější? říkala jsem po obědě. Tedy ať ještě přijedeme v 13h. na druhý monitoring, pokud by se nic nezměnilo nechali by se mě popř. tam. Zavolala jsem příteli, že místo obídka v naplánované restauračce stihneme akorát tak čínu. Přijela jsem domu, zkoukla tašku a začala pociťovat kontrakce, ale myslela jsem, že je to reakce na hmat. Čínu máme vedle a to už ty stahy byly po 5 min. Dojedli jsme s přestávkami a jeli na monitoring,kde malá řádila a již se ukazovali kontrakce, ale poslali nás domů že malá je v pořádku a kdyby to nepřešlo ba naopak ať se vrátíme, ale že to může přejít. K autu z poradny jsme šli už s 3 minutovými kontrakcemi. Nicméně ač přítel nechtěl, trvala jsem na odjezdu domů. Domů jsme přijeli ve 14h., kontrakce 2 min...a pravidelné..jenže...já slíbila synkovi, že ho v 15h. vyzvednu v MŠ já..chtěla jsem vydržet, přítel nevydržel, zavolal mojí sestře a u MŠ jsme se sešli všichni, předali jsme jim věci a mastili do porodky..Příjezd porodnice 15.30, administrativa do cca 16.10 včetně monitoringu a vyšetření pochvou. Otevřená 4 cm, odhad 2h. do porodu.. Jdem na klistýr..toho jsem litovala, že jsem neměla ten YAL a už neudělal doma, protože pumpovat do vás tu vodu a udržet při 2min. kontrakcích nebylo jednoduchý..Po napumpování jsem přeběhla na alter. box, kde už čekal přítel.Sotva jsem doběhla kontrakce každá minuta..stihla jsem se vyprázdnit, vyspršit a ač jsem měla tak veliký pokoj, zůstala jsem v koupelně na zemi na předloktí, přítel mi vnutil alespoň podložku pod sebe..V 16.40 přišla sestra, že natočíme..hlásím jí tlak na konečník, tak že i vyšetří..odhad 7 cm otevřená..prasknem plodovku..kontrakce na zádech nesnesitelné, pociťuji nutnost tlačit..a šup ze sedmi se hned rodí..to byl fofr..takže po příjmu bylo do hodinky po všem.A narodila se nám Adélka 26.5.2011 v 17.10h, 54cm a 4240g. Pupečník i placenta byla obří, takže se čekalo na porod placenty, docela dost bolestivé tlačení na břicho a tlačení, u mého prvorozeného vyšla sama, to mě nemile překvapilo. Bez nástřihu jen s malým poraněním, takže pár stehů. Takže běhám jak srna.Malá je pořádná, ale je kouzelná a strašně hodná, jen je pořádný savec...Přítel jí hrdě po porodu nosil, nechaly nás tam 2 h. všechny spolu. Krásný..Snad jsem nic nevynechala...

Jizva po císaři

V nemocnici mi nějak zapomněli říct, jak se o jizvu vůbec starat a já byla tak šťastná, že jedu domů, že jsem se ani nestihla zeptat. Jizva se sama od sebe hojí docela dobře, nebolí, jen ty strupy ještě neopadaly všechny. Ale včera a dneska ráno jsem si všimla, že mi zčervenal jeden okraj a v místě, kde mi upadl strup mám asi pod kůží trochu hnisu (bílé cosi, co prosvítá skrz kůži). Celá jizva je už taková hezky tmavě růžová, ale tenhle kraj je ještě takovej světlej. Je na to nějaký postup? Třeba hnis vymáčknout, desinfikovat, zaplácnout nějakou mastičkou, nebo tady s tou centimentr a půl záležitostí mám valit zpátky do porodky? Moje gynekoložka si na mě udělá čas nejdřív za 14 dní...

tak já tipuju, že nám Lajlinka porodila