Porod - nové diskuze

samý poplach ale se šťastným koncem :o)

Po dlouhém čekání a týdnu přenášení se konečně začalo něco dít ve čtvrtek 20.9. - kolem jedenácté večer se mi tam mimi začalo hrozně hemžit a bříško se mi začalo více stahovat. Dostavila se bolest v podbřišku, která trvala i mimo kontrakce, ale to jsem si říkala, že je to z toho, jak tam mimi řádí. Kolem půlnoci jsme si šli lehnout a kolem jedné jsem se vzbudila. Na prostěradle byly fleky tak jsme se radovali, že určitě konečně voda. Do porodnice jsme vyrazili kolem půl třetí, kdy mi začaly kontrakce po 5-ti minutách a už byly docela hodně nepříjemné. Na příjmu mi po vyšetření řekli, že sice kontrakce jsou už hodně časté a silné ale že se vůbec neotvírám. Z vyšetření vyšlo najevo, že mi opravdu odtíká voda, tak si mě tam nechali ale dali mě zatím na rizikové oddělení, že na sál mě přeloží jakmile se více otevřu a začne se něco dít. Manžela poslali domů s tím, že mu zavolám jakmile mě dají na sál. Holky já se kroutila jako ďas, kontrakce jsem měla záhy jen po 3 minutách a připadalo mi že trvají snad pět minut. V tu chvíli jsem začala zkoušet všechno možné co jsem si přečetla, co mi sestřičky poradily a co jsem slyšela na kurzech - nepomáhala mi ale ani sprcha, ani všelijaké polohy a akorát se mi dělalo hrozně zle. Když jsem začala kontrakci rozdýchávat připadalo mi, že bolí daleko více než kdybych nedýchala ... No prostě peklo, nejhorší bylo, že mě teda znovu vyšetřovali ale změna žádná byla jsem otevřená na 2cm... Epidurál mi dát nechtěli dokud nebudu alespoň na 5 cm. Kolem sedmé ráno mi praskla voda kompletně a nastal poplach protože byla už nazelenalá. Všichni se kolem mě slítli rychle mě táhli na monitor a zháněli doktora. Ten zase velel okamžitě na vyšetření, bohužel stav stejný, otevírání se prostě nekonalo. Vzhledem k vodě pro mě ale sháněli sál - ještě to vypadalo, že mě nakonec převezou jinam pač měli zrovna plno. Naštěstí se nakonec jeden uvolnil tak mě tam šoupli a odkázali na sprchu s teplou vodou, aby se už něco rozjelo. Tak jsem se nakonec trápila až do jedenácti, kdy mi přišli píchnout epidurál - i přesto, že jsem byla jen na 3cm, bolesti už byly opravdu nesnesitelné a v podstatě jedna kontrakce za druhou. Tak se mi konečně kolem půl dvanácté malinko ulevilo a to už jsem byla tak slabá, že jsem myslela, že to snad už nezvládnu. Přivolal jsem konečně manžela - jsem ráda, že nemusel vidět jak jsem se nesnesitelně kroutila. vím jak by ho trápilo, že mi nemůže nijak pomoct. Po epidurálu nastal další poplach jelikož kontrakce ustoupily tak do mě začali lít oxitocin - to bylo kolem jedné a to už toho mimíšek měl opravdu dost a začal stávkovat. Další poplach, sešlo se celé oddělení a koukali splašeně na monitor kdy mimíškovi hrozně klesl tep. Okamžitě odpojili oxitocin, dali mi kyslík a nějakou kapačku na probrání mimča ale jelikož pořád nic přiletěl doktor zavelel odpojit a okamžitě na sál - šla jsem tedy nakonec na císaře. Za pochodu na sál mi manžel sundával náušníce, sestry cévkovali a natírali a ještě jsem pomalu neležela už mi dávali dýchat narkozu na částečnou anestezii už nebyl čas mimi muselo okamžitě ven. Nakonec to ale vše stálo zato - Filípek se nám narodil ve 13:30, tedy po 13-ti hodinovém boji a je to to největší zlatíčko Když mi ho večer konečně donesli ukázat nezadržela jsem slzičky, je to opravdu nádhera a nic krásnějšího se člověku v životě asi nepodaří Včera nás konečně pustili domů, tak si ten náš uzlíček lásky užíváme jak se dá a těšíme se, že už nás čekají jen samé příjemné a krásné zážitky Přeji všem, aby i vám vše dobře dopadlo a máte tak nádherné zlatíčka jako my

P.e.t.r.a. termín má 8.10.

Tak já tipuji 10.10.2007 a držím

Tak zkpost se neozývá, tak to vypadá, že už to má za sebou :)) Tak by mě zajímalo, kdo se trefil??? Držíme pěsti!

Tak teď je na řadě ZKPOST. Už 6dnů přenáší, tak snad už to bude mít rychle za sebou. Moc držím palečky!!!

???????

Zdravim vsechny a chtela bych se zeptat jestli jste nektera rodila ve Fakultni nemocnici v Olomouci.A jake to tam bylo,myslim pristup k nam a tak.

20.července :-)

Tak konečně mám chvilku (po 2 měsících:-)) a můžu taky popsat Andulky příchod na svět :-) Termín jsme měli 8.7.. Nakonec mi 18.července už poslali do nemocnice. Byla jsem totiž na ultrazvuku a řekli že už neprochází krev pupečníkem tak jak by měla, a že hlavika je dost natlačená, tak prý to už vyvolaj¨í a nebudou na nic čekat :-) Mimochodem pan doktor mi uklidnil a řekl, že to je pěkný nález.. Prý ráno dá vyvolávací tabletku a do večera bude malá venku :-) No tak jsem večer nastoupila, ráno mi zavedli tabletu (nic příjemného,ale dá se to ) Pak mi začali slabé kontrakce, zatím pohoda..pak se mi to vráželo do zad..to už bylo míň příjemný, pak přijel tatínek :-) Mezi tím odjížděl chvílema do práce a pořád volal, jestliUŽ :-) A pořád nic :-) No a večer už vůbec nic.. Kontrakce ta tam.. :-( Tak jsem pak vysílením usnula.. Už jsem myslela, že to budu mít za sebou.. Ráno mi v 5 vzbudili, udlali klystýr.. V 8 zavedli znova tabletku a začali bolesti, horší než den před tím :-( Ale už minutě a pak po půl minutě a do toho jsem ještě běhala na velkou, páč ten klystýr asi zabral až dýl :-) Myslela jsem že vyletím z kůže :-) Ale to už tam byl taťka se mnou od rána, už ani neodjížděl do práce :-) Nepustila jsem ho :-) Nejhorší asi bylo vydržet těch 20minut ležet, když měřili stahy :-) To poslední měření mi musel přítel držet, jinak bych nevydržela ležet.. V půl 12 dopoledne mi píchli vodu a čekalo se.. Chtěla jsem už ráno něco proti bolesti, ale ani epidural, nic mi "nenabídli".. Pk mi akorát dala PA injekci do zadku a když jsem se jí po půl hodině zeptala kdy by to mělo zabrat, tak řekla, že už je to tak rozjetý, že už to asi sni nezabere :) Ale od těch půl 12, co mi píchli vodu to bylo hrozný, ale jen hoďku a půl (co to je hodinka a půl v životě)Pak mi dovolili vlézt na křeslo a až přijde kontrakce, tak tlačit :-) A ona jak na potvoru žádná nešla Ale pak jo a na potřetí jsem maličkou vytlačila.. Hrozně se mi ulevilo, když jsem pak viděla, že je v pořádku a nádherná :-) Pak ji dali na 2 hod. do inkubátoru, aby se zaklimatizovala.. Odešla placenta, zašili mě, pak převezli na pokoj a přivezli Andulku Ještě na sále mi dali oběd:-)Sice jsem skoro dva dny nejedla, ale na řízek s bramborem jsem fakt neměla ani pomyšlení Tak to za mě zdlábnul přítel Nejvíc jsem se bála zavádění tablety, nastřihnutí a šití.. Ale to přitom bylo to nejmenší :-) A porod?? Stejně mi nic jiného nezbylo, než ji vytlačit :-) Je to něco krásného.. I když je to nepříjemný, tak to za to stojí Držím palce všem budoucím maminkám, ať to mají rychle za sebou

Twanty

Tak to vypadá, že i Twanty konečně porodila, no uvidíme zda se ozve!

Sexymacek porodila 30/8

tak to jsem se trefila.

muj druhy porod

Uz jsem psala jak probehl muj prvni porod. Ated jak probehl muj druhy porod. Bolesti mi zacli 1.9.06 v 22:00 a chvilu to bolelo chvili ne ,pak treba dve hodiny bolesti pak treba hodku nic proste takovi ti poslicci. Kdyz jsem druhy den rano kolem pate volala do porodnice jestli mam prijet, tak mi rekli ze uz jsem jednou rodila tak ze to snad poznam. Ale me pri prvnim diteti odesla zatka a praskla voda ale pri druhim nic. Tak jak sem to mela poznat? Kdyz uz jsem prece dojela do porodnice v 6:00 byla jsem otevrena uz na pet centimetru. Takze jsem valila rovnou na porodni sal kde mi propichli plodovou vodu. Jako pri prvnim porodu jsem rodila bez nastrihnuti, epiduralu, klistyru atd. Porodila jsem druheho syna v 8:10 rano mel 3250g a 52cm jenom mel tentokrat modrak na hlave jak sem ho pri tlaceni vtahla zase zpatky. Po porodu mi doktor ktery me osetroval rekl ze kdyby si to neprecetl v karte tak by neveril tomu ze jsem jiz jednou rodila. Klidne bych sla rodit znovu. Mozna proto ze jsem nezazila zdlouhavej porod i kdyz bolesti jsem mela vzdy teda hodne velke. Prala bych kazde mamince aby rodila tak ryche a bez problemu jako ja.

můj první porod-nikolka nám dala zabrat!

Ahoj holky tak uz to mame za sebou,dnes nas pustili z porodnice domu,muj porod zacal ve ctvrtek 30.8. asi tak po deváté hodině.Začali mě připravovat na porod,napíchli mi vodu a dali infúzi a vše se pomalu rozběhlo.Porod trval do sedmi do večera.jsem moc ráda,že jsem tam měla svého přítele bez nej si to nedokazu ani predstavit,epidural jsem nechtela ale ve ctyri odpoledne kdyz uz jem bolesti brecela jsem si ho nechala dat,pocitali jsme dle ultrazvuku ze mala bude mit tak tri a pul kila,ale nakonec se narodila pred sedmou vecer a merila 52 cm a vazila 4,05 kg,byla moc nadherna,ale byl to tezky porod doktor mi skakal na bricho a kdyz uz byla mala venku,nesla ven placemta vubec ,zacala jsem krvacet a ztratila jsem asi 1,5 l krve takze jsem hned dostala dve transfuze,ale dneska uz jsme doma a mame se fajn

muj prvni porod

Kdyz jsem rodila poprve tak mi ve 4:00 praskla plodova voda a ja zbudila manzela ze uz rodim. Na to ze jsem uz rodila, jsem nemela zadne porodni bolesti do doby nez jsem dojela do porodnice. Tam jsem dojela kolem pate a teprve tam zacali krizove bolesti. Jelikoz jsem byla dostatecne otevrena sla jsem rovnou na porodni pokoj, kde jsem bez anestezie, nastrihnuti, bez klistyru (jelikoz jsem byla sama na velke) a natrhnuti porodila v 7:45 tehoz dne porodila sveho prvorozeneho syna. Mel 3500g a 51cm kulatou hlavicku a byl uplne zdravej.

Sexyčumáček

ahoj holky, nevíte něco?

Už jsme na světě měsíc a pár dní :-)

Ahoj holky.. Anina se narodila až 20.července.. Jen jsem od té doby nëměla pořádně čas napsat. Jen do kolonky nemoci dětí :-) Nevíme si rady s vyrážkou.. Anička vážila 3,3kg a měřila 51cm. :-) Zlatíčko naše..

Dnes jsem tady ještě neviděla sexycumacka.Nerodí už náhodou?

čauves holky

Tak už máme holčičku. Tak jsem naposledy psala v sobotu kdy jsem psala že mám bolesti po 10 minutách a nespala jsem do půl třetí do rána.PAk to přešlo, v neděli mi začali bolesti po 8 minutách a nespala jsem do 4 do rána, nijak se to nezhoršovalo ani nezlepšovalo ale rozhodli jsme se že to zkusíme. Sestra mi řekla, že jsem na 4 cm otevřená a že to bude rychlý porot. No holky bolesti jsem měla, ale že bych se cítila na porod to teda ne. No ale tak jsem se připravila a došla rovnou na porodní sál kde už čekal manžel. Tam nás nechali asi hodinu a půl kde jsem se dootevřela na 7 cm. To jsme si ještě dělali srandičky, potom sestra prohlásila, že se to trochu zabrzdilo, že mi bude muset dát kapačku. Tak jsem ji dostala, no a během 10 minut jsem se otevřela na 10 cm už teda v šílených bolestech no a malá byla za chvilinku na světě. Takže ve 4 ráno jsme vyjeli o půl šestý jsem byla na sále a v 9 byla malá na světě. Vážila 3330g a měřila 51 cm. Sice jsem dost krvácela, ale to se vyřešilo. Takže já můžu říct, že jsem kolem porodu jen prošla, protože ty skutečný bolesti jsem měla těch 10 minut. Manžel zůstal až do konce a byl šťastnej a na sebe hrdej že u toho byl. Dcerka se jmenuje Štěpánka a je strašně zlatá pořád se usmívá. Doufám, že budu dobrá mamča a zvládnu to je to mazec hlavně když člověk neví co se děje a pobrekává. Takže to je asi vše dneska nás pustili. Holky vím, že je to jiná kapitola, ale už mám problémek. Mléka mám hodně moc malou kojím plně, ale neříhá si, můžu s ní chodit 15 minut pohupovat a nikdy si nekrkne a pak má občas bolesti bříška. Nevíte jak na to nebo nějaký fígl?

Sexycumacek

Ahoj Verčo, ty už to máš taky "za pár", tak se drž, myslíme na Tebe, takže já tipuji 23/8, to u nás bude velká oslava

Už rodil kikisek?

Pokud ne, držím palce

Balada to nebyla,ale šla bych zas

Druhý termín porodu jsem měla 11.4 ještě 16. se nic nedělopan doktor už mě tedy s žádankou vyslal do porodnice.Tam zkontrolovali srdeční ozvy (které byly v pořádku) a změřili mi tlak,ten už v pořádku nebyl,začínal být astronomicky vysokej.Ten den mě ale ještě poslali domů s tím,že mám přijít druhý den,na lačno a v 7 ráno kvůli krevním odběrům Takže jsme ráno s manželem zase stáli v pozoru v čekárně a čekali co bude.Paní doktorka prohlídla prcka UZ a rozhodla,že už přenáším moc dlouho,takže mu trošku pomůžou.Vyplnili jsme papíry,já si lehla na předporodní a čekala na zátěžový test,ten probíhal dobře tak mi paní doktorka zavedla tyčinky na otevření porodních cest.To už moc příjemné nebylo.Asi v11 večer se začalo něco dít.Nastoupily bolesti a to hned po šesti minutách,za dvě hodiny už byly intervaly čtyřminutovéAle pořád jsem nebyla dost otevřená.V 8 hodin ráno už mě vyslali na porodní pokojíček,zavola jsem manželovi,že už to bude (moc chtěl být u porodu).Porodní asistentka na mě koukla a konstatovala,že rodit ještě rozhodně nebuduUložili mě na porodní jipku a čekalo se (upozorňuju,že už jsem druhý den nejedla,protože se čekalo,že budu rodit)Ležela jsem ještě celý den na monitoru a musela jsem už asi vypadat hodně špatněznovu mě přemístili do porodního boxu.Sestřička mi střihla vodu (všichni mě strašili jak strašně to bolí,já cítila jenom teplo co se mi rozlilo na zadku)Potom zavedli do dělohy nějakou sondu (dává se na hlavičku miminka),za chvíli přišel pan doktor a řekl,že mají nový specialní monitor,který hlídá úplně všechno (samo,že taky nitroděložní)člověk by řek,že to věčný postrkování toho našeho drobečka vyžene ven,ale ono nééééPotom už se mi to přestalo líbit,doktoři se u té nové bedýnky střídali jak na běžícím páse,nakonec jich kolem stálo 5 a přidal se sám pan primář.Rostíkovi se začalo špatně dýchat,(kdo by se divil,když už ho 20 hodit mačkala děloha a nikde žádné světlo)Já už byla taky hodně unavená,takže když přišel pan doktor a řekl,že to bohužel vypadá na císařský řez,byla to pro mě skoro dobrá zprávaJeště jsem si stihla usmlouvat jen lokální anestezii,(spinální na epidurální už nebyl čas)a jelo se.Taťka mohl s námi,ale raději zůstal venkuDostala jsem injekci a asi už za dvě minutky jsem necítila nohy,pak to šlo hopemKdyž jsem slyšela ten hlásek,byly všechny bolesti a trampoty zapomenutya když jsem ten uzlíček viděla,byla jsem si jistá,že máme nejkrásnějšího syna na světě(to asi každá znáte)miminko mi sice hned nenechali,protože se musí po spinálce 24 hodin jen ležet,ale nosili mi ho na krmení a taťka ho přivezl na celé návštěvy.Přesto bych se nerozhodla jinak,stálo to za to prožít při plném vědomí od začátku do konceRostík měl 51cm a 3150g,koukali jsme na něj s manželem a věděli,že tím začala nová kapitola našeho života.Jsou to teprve necelé 4 měsíce,ale připadá nám,že jsme vždycky byli MY TŘI

liberec

Ahoj holky, nerodila jste náhodou některá z Vás v Liberci? Mně to čeká a zajímalo by mě jestli jsou tam doktoráci v poho, Já z toho mám strach. A to jsem se rozhodla že půjdu bez epidurálu, tak snad to vydržím. nebo jsou hustý a móóc chytrý?

Kitty - termín porodu 8.7. a ještě se neozvala

To je divné že se ještě neuzvala. Jinak ani nevím která maminka je na řadě. Na tu radostnou událost

Holky moje,já jsem ještě stále celá .Už vážně ale nemůžu,už je toho nějak na mě moc.Ráno jsem se neudržela a musela si ulevit brečením,pořád jen čekat,čekat,čekat!!!!Zítra jdu do poradny do porodnice tak se tam prý semnou domluví co a jak dál.Držte mi palečky,jinak se jdu léčit.To čekání je fakt nejhorší,mějte se moc krásně,papa.

Tipneme si Ivu?

Dala bych to na neděli 15.7.

Pohoda před, při i po....

Ahoj, taky přispěju troškou do mlýna... Svého manžela jsem poznala den před Štědrým dnem a okamžitě jsme si padli do oka - já byla po rozchodu a on se chtěl zrovna rozejít s partnerkou... V únoru jsme se k sobě nastěhovali, ale už předtím jsme zatoužili po miminku, i když to bylo hodně, hodně bláznivé a rychlé ... Nikdy jsem nic podobného nezažila, a do té doby jsem se na dítě moc necítila... Hned ( na Valentýna ( se mi podařilo otěhotnět ), a já byla moc šťastná. Těhotenství probíhalo v pohodě, jen první týdny lehké nevolnosti, jinak vůbec žádný problém. Všechna vyšetření v pohodě, přibírala jsem přesně 1kg měsíčně a těšila se na naše překvapení ( pohlaví jsme nechtěli znát ). Termín jsem měla stanoven na 9.11... v noci 7.11 mě ve 4 hod probudilo vlhko ... v kalhotkách. Říkala jsem si, že to asi bude výtok, a nepřikládala tomu velký význam, protože to vypadalo, že budu přenášet. Dopoledne ze mě stále něco vytékalo, voda byla růžově zbarvená, a já začínala mít pocit, že možná dnes to bude ten den D. Celé dopoledne jsem ještě vařila, myla nádobí, uklízela a DOKONCE SI TEPRVE BALILA TAŠKU DO PORODNICE !!! Prostě jsem myslela, že budu přenášet, a tak jsem sbaleno jednoduše neměla!!! Jo, jsem praštěná... Když jsem měla zbaleno, už se mi trošku třásly ruce... tušila jsem, že se blíží ASI porod. Kontrakce jsem neměla, jen pořád lehce vytékala tekutina. Vzala jsem si kabelku ( sbalenou tašku do por. jsem nechala doma , na nástěnce lísteček manželovi, kde ji případně najde, až se vrátí z práce ) a jela do porodnice. Na příjmu mě vyšetřili a nevěděli, zda se jedná o plodovku nebo ne, přesto si mě pro jistoti nechali na čekacím pokoji. Sestra se divila, že jsem do porodnice přijela sama autem , a když na to teď vzpomínám, byla jsem asi opravdu cvok :-) No, sepsali jsme přijímací papíry, mezitím se zjistilo, že mi opravdu odtéká plodovka, a že si mě tam už nechají.... Dopadlo to tak, že večer za mnou dorazil manžel, dovezl mi tašku, dostala jsem 3 infuze s antibiotiky a já se pořád ptala, jestli mě teda pustí domů, nebo ne... celou noc mě sledovali a vyšetřovali ( v noci jsem měla pouze asi 3 slabé kontrakce a ráno mi zavedli 1 a 1/2 tabletky na vyvolání. Do té doby bylo všechno v pohodě, po zavedení vyvolávacích tabletek mě ale čekalo 7 hodin silných a bolestivých kontrakcí - vůbec jsem se neotevírala, od 8 hod do 14 hod jsem se otevřela jen na 4 cm - Když jsem si myslela, že už to nevydržím, protože jediná poloha, která byla alespoň trochu snesitelná, byla na míči ( opřená čelem o kuch. linku ), a kdy už jsem i na manžela byla protivná, poprosila jsem o epidurál, který jsem původně nechtěla. Zavedení proběhlo bez bolesti, a já se najednou jako zázrakem otevřela na 8 cm!!! Pomohl ten epidurál. Pak už to šlo jako po másle. Sestřičky mne chytily za ruce, dovedly na sál, položily na porodnické křeslo, po přípravě jsem najednou pocítila nutkání na tlačení. To už jsem mohla tlačit, manžel mě držel za ruku, já třikrát zatlačila a porodila hlavičku, pak ještě dvakrát, a porodila i ramínka a zbytek tělíčka. Vůbec mě to nebolelo, jen jsem cítila vylézající tělíčko. Když mi položili na bříško toho zakrváceného, ale nádherného chlapečka, byla jsem absolutně šťastná, a nemohla tomu uvěřit.Manžel mi pomohl strašně moc tím, že při tlačení mi řekl, že jsem šikovná a jde mi to dobře.... byla jsem moc ráda. Placenta vyšla sama, a šití bylo taky v pohodě, díky epidurálu jsem se prostě vyhnula jakékoliv bolesti... u šití jsme dokonce se sestrami a manželem sedícím naproti té " řezničině" vtipkovali Hned druhý dne jsem říkala, že jdu klidně rodit hned znova... Teď je našemu rošťákovi 8 měsíců a je to to nejkrásnější, co mne v životě potkalo. On je velký pohodář a smíšek, celá rodina se v něm vidí. Všem přeji pohodové porody a mějte se

Můj první, krásný porod

Celkově mé těhotenství bylo až neuvěřitelné. Prý jsem otěhotněla na prvního máje - jéé, z lásky, zjistili jsme to až na den dětí. Přesně, což už mi bylo nějaké podezřelé. Kdyby mi někdo řekl, že budu rodit na Valentýnka, tak mu ani neuvěřím. A ono fakt. Až do šestého měsíce jsem pořád zvracela. Nemohla jsem přijmout ani sousto. Chtěli mě poslat do nemocnice na kapačky, ale nechtěla jsem doma nechat manžela samotného, už tak to všecko těžce nesl, tak jsem se snažila, co to dalo. Byla děsná vedra, takže vydržet to byla muka! Břísko mi vůbec nerostlo. Už jsem se bála, aby miminko bylo v pořádku. S jídlem jsem bojovala každý den a na záchodě jsem už byla jako doma. Jen si tam ustlat. Termín porodu mi neustále zkracovali, takže nakonec to byla půle ledna. Když se blížil termín, pořád se nic nedělo. Dokázala jsem ji nosit až do 14. února, asi se jí moc ven nechtělo. :o) Ten datum byl už posledním termínem! V nemocnici se ještě ke všemu malovalo, tak jsem měla ten nejmenší pokojíček s malinkatým okýnkem. Jak probíhal porod?Vzhledem k tomu, že jsem měla streptokoka, nasadili mi antibiotika, hned na to kapačky. Prý tak za půl hodinky bych mohla ucítit nějaké ztahy. Jo, tak ty přišly asi za deset minut, nejdřív tak jakože trošku, pak už to bylo strašně silný, pořád jsem volala doktora, že musím tlačit, jinak to nejde. Nevěřili tomu, ale max. 5 jsem pořádně zatlačila a naše Adrianka byla se vším všudy za 20 minut venku. Potom mě ale zašívali asi tak stejně dlouho, dali si opravdu záležet. Když mi ji položili, nemohli jsme uvěřit tomu, jak je velká. Když jsem šla do porodnice, měla jsem bříškko jak v 6 měsíci těhotenství. A Adrianka měla 54 cm a 3700 g. Byla veliká, nafouklá, červená, ale nádherná. :o) A to jí zůstalo... Tak takhle probíhal můj porod. Těšíme se s manželem na další mimino. Porodu se nebojím, nic mne nebolelo ani během, ani potom, ale bojím se, že když to bylo tak rychlé, že porodím někde po cestě, třeba právě do porodnice.