Můj POROD - nové diskuze

Pro tuto akci musíte být přihlášení
Nové diskuze
Celkem 591 příspěvků

jak Erik přišel na svět...........
V pátek 24.7. jsem se probudila a odešla mi zátka... Šla jsem za manželem a říkala mu z legrace, tak dneska se nám narodí miminko.... on se smál. Za pár minut poté jsem začala cítit bolest v podbříšku, ale slabou, tak jsem si říkala, že by poslíčky? Ještě jsme zajeli přes půl Prahy pro věci na dort pro syna, měl v neděli slavit narozeniny, stavila jsem se za kamarádkou a v drogerii, to jsem bolesti měla po 20-45minutách a nepravidelné. .. stále jsem si říkala, že to jsou poslíčci, že to není tak hrozné.... Manžel musel jet pracovně mimo Prahu a několikrát se mě ptal, jestli může jet, tak jsem ho poslala pryč, s tím, že se nic neděje, že to je planý poplach.. Tak odjel... já si dala vanu, že to přejde... nepřešlo, kontrakce se zkrátili na 5 min a pak na 4... to už bylo divné, tak jsem rychle zavolala kamarádce, té jsem volala v 17.10 a cesta jí trvala 20 min, naložila mě a jely jsme do porodnice... v autě už jsem měla kontrakce po 2 minutách, když jsme dojely do porodnice tak už to byla jedna velká kontrakce, PA mě prohlédla, rychle jsem se převlékla, naprosto nic jsme nestihly a letěly jsme na porodní sál, kamarádka přeparkovala auto a doběhla za náma... to už se malinkej dral na svět, tak tatínkovi natočila alespon první chvilky miminka, protože ten by to nestihl, ani kdyby letěl raketou... Takže Erik se narodil 18.10, tedy přesně hodinu po zavolání kamarádce... Porod trval celkem 20min... Takže parádička bez nástřihu.. jen, kdyby byla zácpa na magistrále mimi by se narodilo v autě.... :o))) Takže měří 51cm a 3.350g.. tatínek oplakal, že to nestihl, ale už se s tím smířil a já jsem strašně ráda, že jsem to měla takhle rychle a celkem bezbolestně ( na to, že jsem nedostala vůbec nic proti bolesti) za sebou... Máme kouzelné mimiMoj porod Mikeho
Musím povedať,že porod prebehol tak dobre ako som vobec nečakala.Naozaj to bol pre mńa a Mikeho silný zážitok.Vonku bolo v ten deň 37 C.Bolo príšerné teplo.Išli sme na vychádzku a obed a potom do obchodu.Všetko bolo v kĺude.O 18.30 som začala variť lečo a o 19.00 mi zrazu praskla voda.Tak som v kĺude pobalila veci.Mike sa najedol a o 20.00 sme išli do porodnice.Kontrakcie žiadne.Tam ma zobrali na príjem a po vyšetrení sme zistili,že som otvorená na 4 prsty.Doktorka mi povedala,že keď niesu kontrakcie tak nech idem spať na predporodni pokoj.To mi bolo divné.Spať sa mi nechcelo.Urobili mi klistír.Na predporodnom pokoji sme dostali čaj,ležali na manželskej posteli a pozerali telku.Mike čítal noviny.Pri porode som ho nechcela mať,ale bolo len 21.00 tak,že ešte chvíľu ostane.Vonku bola strašná búrka.Mne začali kontrakcie,ktoré sa veĺmi rýchlo stupńovali.Najprv po 15 min a za pol hodinu po 7 min.Dali sa vydrźať.O 21.45 ma prezrela sestrička a povedala,že už je to na 6 prstov a že epidurál by bola škoda dať,že uvidíme po vani.Tak ma naložili do vane kde som bola 15 min a zrazu prišla jedna veľká bolestivá kotrakcia kde sa mi chcelo tlačiť.Tak rýchlo na stol a o 22.30 bol Mike junior na svete.Tatinko bol celú dobu s namidokonca prestrihoval pupočník a my sme boli radi,že sme spolu zažili naj.emotívni zážitok v životeNastrihli ma len trochu.Tlačenie sa dalo vydržať.Sestričky a pani doctorka boli super.Nemocnica krásna,rodila som ako jediná.No proste,výborne načasované.Dostali sme nadštandart a na druhý deň sme sa všetci spoločne tešili.Krásny porod.Na záver nám porodná sestrička povedala,že pri dalšom porode máme byť čo najskor v porodnici inak porodím v aute
Druhý sourozenec
Holky stýskalo se vám po prvním dítěti , když jste byly v porodnici? A jak to snášely děti, mám z toho větší obavu než z porodu - zatím .očistky
Ahojky, jen jsem se chtěla zeptat jak ste to měly v šestinedělích. Mě totiž od včerejška začal strašně řezat a pálit spodek, hlavně když jdu na malou, je to normální?? Bojím se, abych třeba neměla chycenej močovej měchýř, nevím. A jak dlouho vás to dole bolelo? Díky za odpovědi, mějte se
Adámkova cesta na svět
Tak i já se přidávám se svým porodem :-)V pátek 17.července jsme byli s manželem na výstavě na Hradě a ještě jsem si libovala, jak je mi líp než ty předchozí dva dny, kdy bylo hodně vedro a trochu mě pobolíval podbříšek (jako menstruační bolest - ale jen lehce). Večer jsme podle plánu odjeli k maželovým rodičům do Hradce Králové, pořád všechno v pohodě. Rodiče vyprávěli zážitky z dovolené, šíleně jsem se u toho smála a o půlnoci šli spát. Šla jsem ještě na záchod a měla jsem trochu krvavého hlenu na kalhotkách; ale jinak žádné jiné příznaky. Tak jsem si řekla, že to určitě ještě pár dní počká. No ale dopoledne už mě začalo pobolívat břicho v lehce nepravidelných kontrakcích. Tak jsem to řekla manželovi, že už se to možná blíží, ale že nevím. U oběda už mi ani moc nechutnalo a usoudili jsme, že teda asi pojedeme do Prahy, abych byla ve svým a měla pohodlí a měla to blízko do porodnice. Tak jsme jeli, cestou pravidelné kontrakce po 8 minutách, bouřka jako blázen, no výborná cesta. Doma koupel (\"ono to spíš přejde\") no a pak hodinu kontrakce po 5 min, pak dalších 20 minut po 3minutách ... tak jsme jeli ... otálela jsem tak dlouho, protože jsem se obávala, že mě pošlou domů, že to ještě na porod nevypadá. No, vypadalo - v 16,30 příjem na sál, otevřená na 6 prstů; manžel odjíždí předat něco svému bratrovi. Po monitoru mě poslali na zkrácenou přípravu, ale že se ještě podívají, jak to vypadá - otevřená na 8 prstů - takže žádná příprava, telefon manželovi, aby fofroval, že to taky nemusí vůbec stihnout, na sál, rychle se naučit tlačit (z kurzů jsem to zapomněla). Těsně před šestou slyším jak se PA baví, že už asi zvoní tatínek (rodila jsem sama na celém sále), tak honem honem, další dvě kontrakce a v 18,02 byl Áďa na světě ... na epidurál nebo něco takovýho jsem si vůbec nevzpomněla, jsem šťastná, že to netrvalo dlouho, a hlavně že to manžel stihnul. Byl vedle mě fakt necelých 5 minut před porodem, ale hlavně že tam bylJak Fanulka přišel na svět...
Termín porodu jsem měla 10. 7. 2009. Přenášela jsem už 9 den a 20. 7 jsem měla nástup do porodnice, že by mi vyvolali porod. Naštěstí to přišlo samo, asi se Fanoušek lekl zachtělo se mu konečně na svět. 19. 7 ve 23:45 mi začli kontrakce, čekala jsem jestli to náhodou nepřejde, protože už jsem byla smířená s tím, že sama asi už neporodím. Kontrakce neustávali a tak jsme o půl 3 ráno vyrazili do porodnice. Tam mi řekli, že jsem teprve na začátku, otevřená na 1 prst. Nechali si mě na porodním sále, dali klistýr a čekali jsme. Pak už to šlo kupodivu docela rychle. Kolem 5 ráno mi zesílili kontrakce, otevřená už na 5cm. V 6:45 mi praskli vodu a to už byly teda kontrakce opravdu pořádný, tlak na konečník...no a v 8:42 se Fanoušek narodil. Byl to můj první porod a můžu říct, že to pro mě nebylo zase tak strašný, čekala jsem, že to bude stokrát horší, ale stačilo to . Dá se říct, že už jsem i pozapoměla, když má člověk u sebe takovýho prďolku.volba porodnice
Zdravim vsechny maminy a jejich detatka! Chtela jsem se zeptat, zda nejaka z vas nemate zkusenost s porodnici v Ceske Lipe? Ja vaham mezi Lipou a Libercem, zatim je cas - jsem v 15tt. Diky predem za rady a osobni zkusenosti Jana
Můj porod...............
Holky tak vám napíšu jak to probíhalo, celou dobu jsem čekala, že to přijde samo, ale bohužel nepřišlo, a tak 16.7. v 8,30 hod. mi zavedli prášek na vyvolání, oholili daly klyzma a odvedli na porodní sál (krásný), v půl desáté jsem začala mít slabé kontrakce a tak jsem si užila sprchu a velké postele, v půl dvanácté za mnou dorazil manžel a to mi už do smíchu nebylo kontrakce silné ale né pravidelné - otevřená na 1 prst, píchli mi injekci na roztažení děložních cest a zavedli druhou tabletku, po půl hodině jsem byla otevřená na 2-3 prsty a bolesti silné do zad i do břicha no hrůza, napíchli mi kapačku a doktor se ptal, že mě doporučuje epiduár, že jinak by porod mohl trvat třeba do druhého dne, že se neotvírám, zavedli mi epiduar asi ve čtvrt na dvě, položili na kozu hlídali tlak a ozvy a já jsem skoro usnula jen lehce cítila bolesti, pak mě zas prohlídl a říkal, že odhaduje, že v šest bude po všem, no jo jenže to bylo ještě pár hodin přede mnou, dostala jsem další injekci na roztažení a když jsem byla otevřená na 7 tak epiduar přestal působit a já jsem trpěla jak blázen, břicho, zádá a zvracení vše najednou to byl zážitek, ale byl se mnou manžel a to mi hrozně pomohlo, (původně nechtěl jít), pak začal hrozný tlak na konečník a už jsem to nemohla vydržet a prosila je ať už to je za mnou jsme začali a za 20 min po úmorném tlačení za pomocí poro. asistentky, která mi tlačila na břicho se malá narodila, bylo to velké překvapení protože jsme měli zafixované, že to bude kluk ale nebyl. Pak mě ještě chvíli šili, neboť byla hrozně veliká a museli mě hodně nastřihnout. No porod se mi tedy vůbec nelíbil a nevím, zda to ještě někdy chci zažít. Teď už jen aby bylo vše ok a rány se zahojili.,Ale za tak krásnou holku jsem ráda a stálo to za to: je náderná a hlavně naše.Vaha po porodu
Holky, kolik kg vam zustalo po porodu? Mne deset a nevim, jestli se toho zbavim :-( A pak me zajima, za jak dlouho a jestli vubec mi zmizi to \'\'brisko\'\', co mi zustalo po porodu od te vytahane kuze z tehu. A zmizi samo nebo musim cvicit?Ach jo, nejak mam depku z toho, ze neobleknu jediny kalhoty/kratasy/sukni co mam ve skrini a musim stale nosit tehu kalhoty
Můj porod..
Co se týče mého porodu, tak všechno, co mi kdo říkal, jsem já měla nějak naopak.. věci jako, když praskne voda, to poznáš.. při kontrakcích pomáhá horká sprcha nebo vana… samotné tlačení je jako nic.. NO.. 8.7. kolem 4 odpoledne jsem začala mít pocit, jako bych se učůrla..asi po druhých převlečených spoďárech jsem si říkala, že je to divný, ale říkala jsem si, že plodovky by bylo přece víc a ne takhle fázovitě odtékat po troškách.. ještě jsme šli s manželem do cukrárny a on pak jel ještě na chvíli do práce.. ovšem jaksi to nepřestávalo, tak mě manžel večer přinutil, abychom přece jen sjeli do porodky. V 10 večer jsme tedy jeli, při prohlídce, už to přece jen teklo víc, doktor jasně konstatoval plodovku, ovšem absolutně nezaniklé hrdlo, nález místo těhotenského gynekologický. Předali mě na předporodní pokojík, to už jsem střídala vložku za vložkou. Kolem druhé v noci mi nasadili antibiotika kvůli odtoku vody a cca ve 3 hodiny v noci mi začali kontrakce zhruba po 15ti min, pak po 10ti, ráno po 7. Prohlídla mě doktorka s tím, že je tam stále zbytek hrdla, ale že už aspoň není celé jako když mě přijímali, že se přijímací zprávy celkem lekla. Kolem třetí odpoledne už jsem měla kontrakce po 3 min. a sílily. To mě předali na porodní pokoj. Nechápala jsem, že by ty kontrakce měly snad ještě sílit. Ze začátku mi přeci jen trochu pomáhala horká sprcha, ale když se kontrakce dostavovaly po 2 a pak po min. a půl a trvaly třičtvrtě minuty, nepomáhalo nic, horká vana, míč.. V horké vaně jsem téměř omdlévala bolestí a chytala panické záchvaty šíleného pláče. Nejhorší bylo, když už jsem si myslela, že už je to nesnesitelné a manžel zavolal sestru, která mě po prohlídce řekla, že jsem otevřená, ale zatím málo a následně mi oznámila, že opět za 3 hodiny se někdo přijde podívat. Vědomí, že volám sestru proto, že už je to prostě nesnesitelné a ona mi řekne tak zase za 3 hodiny… to bylo příšerné. Bohužel to tak bylo hned několikrát. Dožadovala jsem se epidurálu – marně. Nakonec jsem si vydupala alespoň nějaký oblbovák, který mě opravdu zfetnul, ale ne na dost dlouho.. a bolesti cítíte stejně, jen jste jako v limbu. Ke konci se kontrakce najednou přehoupli z minuty a půl zpět na dvě až tři. Manžel tedy radši zavolal sestru, ta mě prohlídla, otevřená na 8. Stále se mi ptala, jestli cítím tlak na konečník či tak.. ovšem to vůbec. Malá byla hluboko v pánvi a nesestupovala. Snažila se mi pomáhat s otevíráním, to bylo fakt strašný..tlak na konečník téměř žádný, myslím, že jsem si ho spíš vymyslela, když už jsem měla pocit, že to vážně nemůžu vydržet. Tak sestra řekla, že začneme…od té doby jsem tlačila malou na svět ještě hodinu, v leže a na všech čtyřech..dávky oxytocinu jsem měla na maximum, ale jako bych ztrácela kontrakce, na konec nám spadly ozvy z cca 175 na 85 a malá musela ven. Jedna sestra mi vší silou tlačila na břicho, já tlačila, řvala.. pak se nějak podařila hlavička, pak dál ramínka a už malou vytáhly ven..to bylo 10.7. ve 3:53 ráno.. nastřihli mě hned dvakrát, z toho jednou jsem měla pocit, jako když se stříhá dlouhý tvrdý karton.. navíc jsem při tom neměla kontrakci, sestra říkala, ať při kontrakci tlačím, ale jak jsme je ztráceli, tak jsem kolikrát tlačila i bez ní. Malá neplakala, drželi ji za jednu nohu, chudinku, šňůru kolem krku. Přiložili mi ji jen na chviličku a zase ji odnesli pryč kvůli klimatizaci či co…mrzí mě, že jsem si nemohla vychutnat první dojem z malé dýl, ale upřímně jsem byla strašně vyčerpaná a naprosto bych si to neužila, vyčerpaností se radostná agonie až tak nekonala. Pak přišla POSLEDNÍ kontrakce na porod placenty.. pak doktor a prohlídka těma hroznýma velkýma zrcadlama, to jsem měla pocit, že je snad nekonečný.. no a pak stejně nekonečné šití. Pak jsem usnula, nechali mě na sále až do 12ti dopoledne, protože nebyl volný pokoj na šestinedělí, což nebylo nic moc, protože na koze nešlo si natáhnout nohy, ale alespoň jsem si mohla trochu odpočinout. Musím pochválit manžela, celou dobu porodu byl neskutečnou oporou, u porodu stál u nohou, dokonce jsem se o něj zapírala.. myslím, že bez něj bych to nezvládla.třetí porod
Ahoj, když jsem byla těhotná, ráda jsem si četla příběhy ostatních maminek, těch co už mají po porodu. Já jsem měla dva velmi rychlé porody. Poprvé mi v 4.30 praskla voda a v 7.55 se malá narodila. Podruhé jsem měla pocit kolem 16. hod., že začínají kontrakce, ale sestřička mě ubezpečila, že se mýlím. V 17.30 mě raději prohlédla lékařka a v 17.50 se narodil chlapeček. V obou případech už jsem naštěstí byla v porodnici. Takže uznáte, že jsem neměla důvod bát se třetího porodu. Je pravda, že po celých devíti letech a navíc mi je přes třicet. Do porodnice jsem nastupovala po bezproblémovém těhotenství, ale miminku se nechtělo ven, takže se muselo vyvolávat. Ráno v 8 jsem dostala tabletku a zavolala manželovi, aby přijel. V půl 11 mi praskla voda, kontrakce zesílily, ale malá byla špatně natočená. Malá komplikace, ale zvládli jsme to a pět minut po 12 byla mezi námi. Tím bohužel porod nekončil. Měla jsem velkou ztrátu krve, protože mi při nástřihu hráze porušili cévu, která se nedařila zašít a navíc jsem měla přirostlou placentu. Ztrácela jsem vědomí, takže pod narkozu a všechno se dalo do pořádku, když jsem spala. Operace proběhla až po zašití, tak to hezky oteklo a špatně se hojilo, ale vlastně to celé dobře dopadlo. Holčička byla větší, než se předpokládalo. Celý tým doktorů měl plné ruce práce. Chovali se opravdu jako tým a proto asi ten šťastný konec. Dneska jsme obě zdravé a celá rodinka spokojená.Jak Beátka na svět přišla
Dneska je tomu právě tři týdny...Začnu vyprávění tím, jak jsme s manželem řešili různé scénáře, kdy to přijde, kdo pohlídá Matýska, jak to půjde rychle a jestli stihne být u porodu. Bylo to napínavé, navíc jsme neznali pohlaví děťátka, a těšili se o to víc:) V sobotu 20.6. jsem byla dopo v poradně, na porod to nevypadalo. Přes den jsem byla ale hodně unavená a krvácela. Kolem půlnoci jsem cítila silné bolesti v podbřišku, ale ty jsem měla už třetí den, předpokládala jsem, že je zase zaspím a usnula. V půl druhé mi praskla voda, vzbudila jsem manžela a ten se slovy:\"Teď ne.\", se otočil a spal dál:) Zavolala jsem našim, bydlí 120 km od nás, sebrali auto a jeli. Při prvním porodu jsem si před odjezdem do nemocnice stříhala nehty, holila nohy a podobně, nyní jsem uklízela nádobí z myčky, rovnala hračky, chystala věci pro malého. Jak veliký rozdíl Do porodnice jsme dojeli ve 3.30, kontrakce po 4 minutách. Ve 4.00 mě prohlídl doktor, otevřená na 4 cm, dostala jsem Yal a šla do sprchy. Tam jsem strávila asi hodinu a můžu říct, že teplá voda mi hoooodně ulevila. U prvního porodu jsem měla kapačku a skoro neustále monitor, tak to nešlo. V 5.20 stále na 4 cm, kontrakce už hodinu po 1.5 minutě. Zděsila jsem se, že to nepostupuje. Asi za 15 minut jsem měla pocit silného tlačení, otevřená na 8 cm! A v 6.12 byla Beátka na světě! Bylo to krásné a neskutečné, měla jsem šílenou radost, že je to holčička, tatínek se dojímal stejně a přestože tento porod bolel víc než ten první, který byl s epidurálem, byl snad ještě hezčí. Moc jsme si to s manželem užili, všichni na nás byli moc milí. Je to nádherný pocit, být maminka dvou dětí, každý den mě naplňuje obrovskou láskou a štěstím
porod Deníska 1.7.2009
Tak se s Vámi podělím o zážitek s porodu. Byl to můj druhý porod. 1. byl v roce 2005. Jelikož jsem byla už 41+3 nastoupila jsem do nemocnice na vyvolání. V 10h. jsem šla do poradny na monitor a pak na příjem v 11h. mi zavedli tabletku, vlastně rovnou dvě, protože se doktorovy nějak nedařilo tabletu zavést. A nic. Ve 3h. další tabletu to už jsem cítila slabé kontrakce asi poslíčci. V šest večer mi řekli, že mi dají tabletu abych se vyspala, aniž by mě prohlídli. šla jsem za sestrou a chtěla aby se na mě někdo koukl, jestli se něco děje nebo ne. Sestra na mě koukla a řekla, že nález je pořád stejný. At si dám sprchu a jdu odpočívat. šla jsem do sprchy a odešla zátka, vyšla jsem ze sprchy a něco ve mě luplo a začala mi téct plodovka. To bylo něco po půl deváté večer. Začali silné kontrakce po třech min. Sestra mě napojila na monitor na 20 min. mezitím přijel manžel a šli jsme rovnou na sál. Hodně jsem krvácela anutilo mě to tlačit ještě než jsem měla. Nestačili mi dát ani klyzma a oholit. Bohužel mě nenastříhli, tak jsem se potrhala. Denísek se narodil ve 21:48 měl 50cm a 3670g. To je přibližně za hodinu po tom co mi praskla voda a začali silné bolesti. Byla to rychlovka, já už počítala s tím, že budu rodit až druhý den..
porod našeho Ondráška 2.7.09
ráno ve 2,30 hod mě chytly bolesti a furt jsem si říkala, že dokud to nebude víc jak hodinu tak nepojedu. Když jsem vydržela 1,5 hodiny vzbudila jsem manžela a volali jsme tchýni aby přijela pohlídat Anetku. Do porodnice jsme se dorazili v 5 hod, začali jsme vypisovat papíry a dali mě na monitor. V 6,30 hod kdy byly bolesti po 5 minutách mi píchli vodu a od té doby to začalo být zajímavější . Dali nás s manželem na por. sál, skákala jsem na míči, chodila do sprchy a manžel furt na mě abych měla v 8 hod hotovo - to jsem se ještě smála. Ale musím uznat že to bylo rychlejší než jsem si myslela, ale nebyla jsem tak statečná jako při dcerce - nechala jsem si něco píchnout do zadku abych necítila takovou bolest a pomohlo mi to v tom, že kontrakce přešli rovnou na tlakové bolesti a během chvíle jsem měla pocit na tlačení (zkoušeli jsme bez nástřihu, ale nešlo to a dr nechtěli riskovat velké natržení, tak mě nastřihli). V 9,12 hod na 2 zatlačení (od zklouznutí hlavičky do por. cest) byl Ondrášek na světě , manželovi nechali přestřihnout pup. šňůru, popsal si ho a musím panu doktoru a paní doktorce moc poděkovat, protože šití jsem vůbec necítila a můžu normálně sedět (mám 5 stehů). Celkově jsem v pohodě po porodu, při Anetce jsem byla furt bolavá-dlouho jsem nemohla sedět, špatně se mi chodilo a teď je to super VELKÉ DÍKY SLÁNSKÉ PORODNICI, DOKTORŮM, SESTRÁM A POR. ASISTENTŮM KTEŘÍ SE O NÁS BEZVADNĚ STARALI CELÝ POBYTZkusil někdo z vás porod do vody????
Docela o něm uvažuju ale vím tak nějak jen co čtu v časopisech není tu někdo kdo takhle rodil? Prosím kdyby jo tak mi písněteČeské Budejovice,Tábor,J.Hradec
Holky kto rodil v týchto porodniciach napíšte mi prosím ako ste boli spokojené.Moc krát ďakujemMé 3 porody
První porod jsem zažila před 16 lety v době, kdy mi bylo 19 let.Žádné kurzy tehdy nebyly, takže pojem křížové bolesti jsem slyšela až po porodu. V pátek večer mě začaly bolet záda a já celou noc prochodila.Druhý den to samé, to už jsem ovšem nechodila,ale klečela v divné poloze ve sprchovém koutě.Manžel se na mě už nemohl dívat a zavelel, že jedem do nemocnice, kde mi píchnou injekci na můj skříplý nerv v zádechKdyž mě dovezli do porodnice a já protestovala, že chci na chirurgii,že mám skříplý nerv,dlouze se smáli. Bohužel jen do chvíle, než jsem jim začla na vyšetřovacím lehátku rodit.Za 5 minut byla 5 kg Bára na světě.Další porod proběhl necelých 11 let po prvním.Všechny těhotenství byly rizikové,takže když mě začala téct plodová voda v 37 týdnu,nijak mě to nepřekvapilo.Ráno jsem zašla ke svému gynekologovi,aby se na to podíval jestli je to plodová voda nebo rozteklý včerejší čípek, jen řekl, že když chodím do rizikové poradny v nemocnici,tak ať jdu tam.Po cestě domů jsem si ještě zašla nakoupit, ale frontu ve spořitelně jsem již nedala.Manžel opět zaperlil větou, tak si lehni,třeba to přejde.Nepřešlo a Matěj se narodil v 9 hodin večer.Na to,že jsem rodila v 37 týdnu malý vážil 3250/49.Třetí a poslední porod byl ze všech nejhorší.Večer jsem se už cítila nějak divně(dneska vím,že je to vysokým tlakem).Ve 2 hodiny ráno praskla voda a manžel utíral loužičky a ptal se,jestli to nemůžu nějak zastavit.Chlapi. Do porodnice jsme dojeli ve 3 ráno a manžel, který nechtěl být u porodu, že tedy zůstane.Doktorka prohlásila, že to bude odpoledne.Manžel opět nezklamal svoji větou, víš co, já mám malou svačinu,já radši půjdu domů, měl bych hlad. Tak mě tam zase nechal.Po 6 hodině ráno se měnily doktorky a přišla úplně nová doktorka těsně po škole.Místo toho,aby se mě věnovala,baštila chlebíčky se sestrami a seznamovala se s personále. Já sama na sále, zapojená na infuze,nohy v koze.Jedinkrát přišla,zvýšila dávkování v kapačce, položila mě nabok,takže jedna noha visela v postroji a druhá na lehátku.Opět křížové bolesti,bez pohybu,já ji nenáviděla,že musím ležet.V 9 ráno šílený tlak na konečník a nikde nikdo.Poprosila jsem uklízečku,která zrovna vytírala porodní sál,aby někoho zavolala,že rodím.Přišla sestřička praktikantka, která mě odrodila.Kája měl 3300/49 cm.Zašívala mě hodinu.Manžel prohlásil,že je malá ošklivá, prý vypadá jako jáMěla otlačený nos.Tož tak moje porody a manželovy slovní perly.Úlevová poloha
Kamarádka by potřebovala poradit - v 1. době porodní ji PA šoupla na žíněnku, klečela a na loktech a zadek musela co nejvíce tlačit nahoru směrem k PA a ta jí roztahovala půlky od sebe. Prý to bylo něco otřesnýho, brečela při tom a bolí ji z toho hrozně kostrč a vůbec páteř. Je to prý horší než šití, ta záda. Nevíte některá, za jak dlouho by tyhle bolesti měly odeznět nebo co by jí na to pomohlo? A je nějaký speciální název pro tuto polohu? DíkyNarození Tomáška
Náš uzlíček Tomášek se narodil 4.6. v 8:58. V jednu hodinu v noci jsem se vzbudila a cítila pobolívání břicha, když jsem vstala v 1:30 na záchod praskla mi voda. Rychle jsem vzbudila manžela a běžela do sprchy. Když jsem tam tak stála a voda pořád tekla, tak jsem si u toho oholila nohy a manžel zatím po mě uklízel loužičky po bytě. Ve 3:30 jsme dorazili do porodnice, kde mi řekli, že jsem otevřená na 3cm, bolesti jsem měla po 5 minutách (ne nijak veliké) a poslali mě na pokoj pro 1. dobu porodní, manžel jel zatím domů. V pět hodin už jsem musela pochodovat po pokoji. Vlezla jsem si do sprchy, aby se mi ulevilo. A to začaly teprve ty pravé bolesti, okamžitě po dvou minutách. V 6:30 jsem byla otevřená na 3cm, jsem si říkala, že tam zkejsnu pěkně dlouho. To už za mnou přijel manžel. A pak to šlo strašně rychle, v 8:00 už jsem byla otevřená na 8cm a pomalu jsme se přesunuli na porodní box. V 8:30 jsem mohla začít tlačit, maličký krásně postupoval směrem ven. Sestřička říkala už jenom 2 či 3 kontrakce a je venku. No a najednou tam přiběhla doktorka a začali všichni hrozně lítat. Mrňouskovi začaly padat ozvy a tak ho museli vyndat kleštěma. Když se narodil začal hned krásně křičet, měl 3350 g a 49cm. Naštěstí je všechno v pořádku a po pěti dnech v porodnici nás pustili domů. Ještě jsem měla problémy s odloučením placenty, po 45 minutách, kdy jsem ležela na koze s roztaženýma nohama, nastřižená až na prdel , už chtěli volat anesteziologa. Pak přišla ještě paní doktorka a placenta naštěstí vyšla ven. Po porodu jsem teda myšlenky na druhé mimi určitě neměla. Ale musím říct, že jsem na to hned zapoměla. Manžel byl naprosto úžasný, hrozně mi pomáhal při porodu i po něm. Je mojí velikou oporou. Sám přiznal, že teď vidí všechno úplně jinak a hrozně si mě váží.Myslím, že na prvorodičku byl porod 8 hodin super. Až na ty kleště to byl zážitek.
Císařský řez
Našla jsem článek o císaři,třeba někoho bude zajímat.http://zdravi.centrum.cz/zivotni-styl/2009/6/15/clanky/cisarsky-rez-zvysuje-alergie/porod
holky tak jsem si našla chvilku času,abych se s Vámi podělila o náš porod. Celé těhotenství jsem měla téměř bezproblémové až na první 4 měsíce, kdy jsem celé dny zvracela při pomyšlení na jídlo..... poslední 2 týdny před porodem jsem méně cítila pohyby miminka. Můj doktor mě tedy odeslal na rizikové těhotenství, tam mi řekli vše v pořádku, pokud se nerozrodím další kontrola za týden. Jenomže ještě ten den po kontrole mi bylo už nějak divně. Pohyby jsem cítila stále méně. 5.4 v neděli to začalo. Celé dopoledne se mi chtělo zvracet, bylo mi nějak zvláštně, ale nemyslela jsem si, že pojedeme do porodnice (termín jsme měli až 14.). Po obědě mi začali bolesti, ale manželovi jsem zatím nic neřekla, bolesti nepřestávali a já začala běhat na záchod s průjmem a odtékala mi zátka. Sprcha ani postel mi nepomohli, ale i tak jsem si šla ještě sednout na zahradu, bolesti byly čatější asi po 5 minutách. Na večer jsme ještě čekali návštěvu tetu a moji babičku. Jenomže bolesti stále více sílily, tak jsem se šla ještě rychle osprchovat (nohy jsem si už nestihla při bolestech oholit ) a dobalit ještě tašku. Nakonec před 7 večer jsme jeli do porodnice, s tím že nás ještě určitě pošlou domu. V porodnici mi natočili KTG, ale malá se jenom malinko hýbala. Stále jsme ještě nevěděla, jestli pojedeme domu nebo jestli si mě tam nechají, potom mě vyšetřila doktorka a to už jsem byla na 4 cm otevřená...takže rodímeManžela sestřička poslala pro tašku nevěřil, že rodím. Převlekla jsem se a odešli jsme na porodní box. Celou dobu mi točili KTG, voda neodtékala, bolesti jenom v podbříšku,ale stále častější a silnější. Praktikantka studentka byla stále s námi a byla super. Já se svírala v bolestech a manžel se s ní bavil, že zubař je horší než porod.Po 2 hodinách porodu téměř žádné změny, to už bylo divné i mě. Najednou kolekm mě bylo více lidí. Od této doby si toho už moc nepamatuju, doktor do mě strčil snad celou ruku a pořád něco prohmatával. Nakonec ortel zněl patologický plod, tak rychle mi píchly vodu a připravili na akutní císař. Prý jsem si dokonce i zakřičela ale to si nějak nepamatuju. Netrvalo to moc dlouho a už jsem ležela na porodním sále a pamatuju si jenom, jak se mě sestřička ptá:\"chce se Vám spát?\" a pak jsem se probudila až na pokoji s bolestmi. Malou museli ihned oživovat (začala dýchat sama až 5 minutu), byla bledá, protože měla jsenom polovinu krvinek. Odvezli ji na dětskou JIP do inkubátoru a manžel ji mohl vidět jenom pár minut.Naši Nikolku jsme viděli až druhý den odpoledne, kdy jsme ji šli navštívit. Ležela chudinka v inkubátoru sama a já jsem brečela jak slon. Musela dostávat infuze s krví, jinak témeř žádné problémy neměla. 4. den večer jsme zkusili kojit, byl to nepopsatelný pocit, byla jsem šťastná, že si ji konečně můžu pochovat.Bohužel musela jsem brzy odejít protože vezli nedonošená dvojčata. Ráno jsem nesla mléčko, ale malá už tam nebyla, přestěhovali ji na mediál do postýlky, kde jsem se o ni chodila starat,kojit,chovat....Byl to úžasný pocit, naštěstí velmi dobře prospívala a druhý den putovala ke mě na pokoj. Tam jsem si to s ní už začala užívat a těšit se domů. Čekali jsme pouze na výsledky, aby jsem mohli domů, ty bohužel nic nezjistili, takže nevíme, proč se narodila s polovinou červených krvinek. V porodnici jsme si pobyli 10 dnů.Tak to byl náš příběh naší Nikolky, teď už si užíváme všichni a jsme šťastní, že máme naši holčičku. Moc děkuji manželovi, který byl mou velkou oporou před i po porodu a celému personálu zlínské porodnice, kteří se o nás perfektně a profesionálně starali.Omlouvám se za tak dlouhý příspěvěk, shrnula jsem jen to nejdůležitějšíPorod Adrianek
Pokusím se sepsat náš den A:-).Do porodnice jsem nastoupila 1.6. Nejdříve jsem čekala asi hodinu na ambulanci na přijetí a pak jsem byla poslaná na oddělení šestinedělý.Zatím ještě neměli volný pokoj, tak jsem se ubytovala v jídelně a začala si vyřizovat předoperační vyšetření.To trvalo až do pozdního odpoledne.Ubytovali mě na pokoji s holčinou, kterou čekal císař hodinu přede mnou, to bylo super.Celý večer jsme to spolu řešili a navzájem se uklidňovali.Měla jsem strach, že neusnu, ale dostali jsme nějaký injekcičky a spinkali jako miminka.Ráno nás vzbudili, poslali do sprchy a kolegyně jela.A já čekala na pokoji s Tomášem, až si nás odvezou na sál.Byla jsem celkem klidná.Takový smíšený pocity.Hrozně jsem se těšila na malou, ale zároveň se bála.Jestli někde uslyším větu:\"Císař nebolí\"., tak mile ráda vysvětlím, že je to pěkná hovadina.Chtěla jsem poloviční narkózu, takže opichování páteře.Nic moc pocity, jak ta jehla rejdí hluboko v zádech, ale rozhodně nemůžu říct, že by to bylo nějak moc bolestivý.Celou dobu jsem mohla hejbat palcema u nohou, takže myslím, že to na mě úplně nezabralo.Prostě celá ta operace bolela.Lítala jsem na lehátku ze strany na stranu, jak se snažili malou dostat ven.Tomáš mi seděl u hlavy držel za ruku a potřebovala jsem , aby na mě mluvil, aby jsem se mohla aspoň trochu soustředit na něco jinýho, tak jsme mluvili o Beníkovi, až mu malou dovezeme domů, jaký budou kamarádi:-).Malá byla venku během chviličky.Taťka šel umýt, zvážit malou se sestrou a pak mi ji přivezl v postýlce k hlavě, aby jsem na ni viděla.Bolelo to čím dál víc a ani jsem se pořádně nemohla soustředit na Adrianku.Ležela neplakala, koukala se kolem sebe a měla úplně křivýho nosánka otlačenýho od žeber.Tak mě napdalo, že si ji určitě poznám, že mi ji nevymění:-)Poprvé mi ji donesli na kojení ve tři odpoledne.Malá se narodila 8:51.A v tento moment byla taková ta první euforie.Obrovský pocity štěstí, kdy jsem si ji mohla pořádně prohlídnout a nabažit se ji.Byla nádherná.Moje.Další noc jsem neusnula.Pořád jsem musela myslet na malou a nemohla jsem se dočkat rána, až mi ji přinesou a až přijde rehabilitační sestra a já budu moct vstát, abych se mohla o malou starat a mít ji u sebe.Realita byla trošku jiná.Vstát nebylo jen tak.Pořád jsem omdlívala a bříško strašně bolelo, ale ten malej uzlíček byl obrovský důvod proč to dokázat.Odpoledne jsem už \"mašírovala\" do sprchy.A rozhodně vím, že to všechno za to stálo a šla bych do toho znova.Snad jste se dočetli až do konce.Pořád jsem psala a psala a nemohla to ukočit a to jsem ještě spoustu dojmů vynechala.Kamarádčin porod
Holky, nevěděla jsem, kam to dát, tak to dávám sem. Do blogísku jsem sepsala jeden příběh s moc hezkým koncem http://blog.babyonline.cz/danka---poeticka-stranka/clanek/892/Muj problem
Skoro už mam rodit, termín je 15 června. Jen ze porodni sál v porodnice kde jsem registrovaná je uzavřený akurat do 15.06. Ted nevím co s tím a kudy mam se obrátit jestli se porod začne dřív. Co mě můžete poradit?
konec
tak v úterý jsem byla na kontrole po šestinedělí, všechno v pořádku, večer byl už i první sex no a řeknu vám, jak tu psala lendy, že si připadala jak panna, tak to je trefný ...no ale podruhý už to bylo o dost lepší a tak myslím, že to po týhle stránce bude jak dřív, spíš lepší :)
šestinedělí
holky,kdy jste začaly mít menstruaci po porodu ?? Já mám 5 týdnů po porodu a včera jsem začala tak trochu krvácet,jako menstruace..Očistky po porodu jsem měla tak 3 týdny..nevíte co to může být ??krevni obraz
Ach jo, holky, me fakt trefi, ted mi volal doktor kvuli kontrolnimu odberu krve, no mam prej silene nizky hodnoty, skoro vsechny latky 3krat pod nejnizsi hodnotu. a zase prudil at jim zelezo, jak ja nesnasim polikani prasku:((((
Lidi, tak jsem četla pár příspěvků, a jako že z porodu mám hrůzu snad odjakživa, tak po přečtení těchto příspěvků na mně padla hrůza přímo absolutní :( mám středně těžkou skoliozu, se kterou se léčim od 8 let, ted je mi 26, nosila jsem 7 let korzet, byla jsem několikrát v lázních a mam za sebou asi tak milion rehabilitací, ale záda bolí jako pes, jsou i dny, kdy bych tady nejradši nebyla, a pak zas dny, kdy je to celkem OK, a to můžu fakt říct, že na cvičení nekašlu, ono mi to totiž donutí...Nedokážu si ani v tom nejoptimističtějším snu představit, že to těhotenství přežiju :( Dítě ovšem chci!!!!!to samozřejmě, ale...no právě, to ALE....:(:((((
Lidi, tak jsem četla pár příspěvků, a jako že z porodu mám hrůzu snad odjakživa, tak po přečtení těchto příspěvků na mně padla hrůza přímo absolutní :( mám středně těžkou skoliozu, se kterou se léčim od 8 let, ted je mi 26, nosila jsem 7 let korzet, byla jsem několikrát v lázních a mam za sebou asi tak milion rehabilitací, ale záda bolí jako pes, jsou i dny, kdy bych tady nejradši nebyla, a pak zas dny, kdy je to celkem OK, a to můžu fakt říct, že na cvičení nekašlu, ono mi to totiž donutí...Nedokážu si ani v tom nejoptimističtějším snu představit, že to těhotenství přežiju :( Dítě ovšem chci!!!!!to samozřejmě, ale...no právě, to ALE....:(
kontrola
tak jsem byla dneska na kontrole po šestinedělí-hurá mám to zasebou,vše je vpořádku tak jak má být,ale ...ptala jsem se jestly už můžu cvičit na břicho sklapovačky-prý vžádném případě,že si prý mám koupit knížku ze cvikama na břicho..holky poradte jaké teda můžu aby mi splajsklo a trošku posílilo
kojení
Holky co mám dělat když mi Eliška nestíhá odpíjet všechno mlíko už to z prsou teče samo a dost mě bolí sestra mi říkala hlavně ať neodsávám a neodstřikuju že se ho udělá dvakrát tolik.dávám studené obklady to je dobré ale tak na 10 minutNarození našeho Ondráška
Ahojky, chtela bych se s Vami podelit o moji zkusenost z porodu. První termín jsme meli 25.5.2009, ale propásli jsme ho:), porodu jsem se vubec nebala.4.5.2009 mi pan doktor udelal Hamiltonuv hmat aby tomu pomohl-mimochodem, bylo to docela bolestive.5.5.rano jsem mela pocit, ze mi odtekla troska plodove vody, (to jsem mela i v den kontroly, ale sestra mi rekla, ze to urcite plodovka nebyla,ani nechtela vlozku, kterou jsem mela sebou aby to zkontrolovala.)Nicmene pokazde, kdyz jsem vstala, tak ze me odtekla troska vody,tak jsme radeji vecer sedli do auta a jeli na kontorlu(az do Jihlavy), uz si me tam nechali,6.5. v 8 rano mi dali vyvolavaci tabletku, ale mela jsem velke bolesti bricha a horecku,myslela jsem, ze to nepreziju.Pripojili me na monitor a zjistili, ze srdecni ozvy miminka nejsou moc dobre, behem 10 minut jsme byli na sale a zacaly pripravy k cisarskemu rezu. Ondrasek se narodil 9:50 a diky panu doktorovi,ktery jednal rychle jsme oba v poradku, mela jsem velky zanet a zakalenou plodovou vodu, malinkej uz ten zanet dostal taky,takze byl 3 dny na JIP.Nastesti jsme uz oba doma a v poradku.Jsem moc stastna, ze to tak dopadlo a chtela bych vam rict,abyste nic nepodcenovali a pri sebemensim podezreni, ze neni vse jak ma byt se nenechali odbit, jako ja sestrickou.Bylinky pro zdraví
Pro zdraví a krásu Vás a Vašich nejbližších nabízíme čistou přírodní kosmetiku, vyrobenou v Čechách ze surovin z ekologického zemědělství nebo volného sběru. Tyto produkty jsou certifikované, mají označení CPK nebo CPK bio. Jsou vhodné pro těhotné ženy, kojící maminky, miminka a batolata, školáky i dospěláky. Seznamte se s naší nabídkou na www.herbavita.cz.
císař
Ahojky můžete mi prosím poradit, jsem 36t a dr. mi řekla at se rozhodnu jak rodit jestli přirozeně (malej je koncem pánevním) a nebo císařem.V tom mám celkem jasno, co bude nejleší pro malýho. Ale nevím jestli když bude císař tak lokální nebo úplnou anestezii????? DíkyJak přišla Kačenka na svět.
Pokusím se vám tu popsat náš krásný porod.Během těhotenství,hlavně v poslední jeho části,mi dost často tvrdlo bříško a asi 14 dní před porodem jsem měla téměř každou noc poslíčky.Trvali vždy tak hodinu-dvě a pak vše přestalo,nebo jsem při čekání na další kontrakci usnula.24.4.09 jsem si večer všimla,že mi bříško tvrdne přesně po 28 - 30min,ale bez bolesti.Připadalo mi to zvláštní,ale nějak jsem se tomu nevěnovala.25.4.09 něco po půl jedné v noci jsem ucítila první bolestivou kontrakci,za chvíli další a další,ty se nepravidelně opakovali až jsem si po třetí hodině říkala,že se už asi něco děje(jelikož jsem mimo jiné už po několikáté běžela na záchod na velkou).Tak jsem si napustila vanu teplé vody a čekala co to se mnou udělá.Bolesti nepřestali,tak mi bylo jasné ,že pojedeme do porodnice.Dostala jsem od své gynekoložky nařízeno,jet hned jak ucítím bolesti(první dítě se mi narodilo císařem,který mi ted také hrozil).Tak jsem na to pomalu začala připravovat manžela,vzbudili jsme babičku a před 6 hod jsme vyrazili do porodnice.Během cesty jsem měla záchvaty smíchu,nevím proč,ale musela jsem se všemu smátPo 6 hod mě přijali na porodnici(k mému štěstí měla zrovna službu porodní asistentka ke které jsem před 3 lety chodila na předporodní kurz,hned mi bylo veseleji),natočili mi monitor,sepsali papíry a udělali potřebná předoperační vyšetření.Lékařka co mě přijímala,si byla jistá císařským řezem,ale naštěstí jí končila směna a nastupoval doktor Provazník,který se rozhodl nechat mě rodit přirozeně. V 9 hod jsem měla kontrakce po 4 min a byla jsem otevřená na 2cm. V 10hod po 2 min a otevřená na 4cm.To už trochu přituhovalo.Hodně mi pomáhalo pohupování na míči,nebo sprcha.Ve 12hod jsem byla na 8cm,tak mi píchli vodu.Od ted mi bylo fakt krušně,nejhorší bylo ležet na zádech a nesmět chodit,natáčeli mi monitor.NO a ve 12:30 jsem začala mít tlak na konečník,tak se začalo tlačit.Malá se narodila po 4 kontrakcích ve 12:45.Museli mě trošku nastřihnout,protože jsem se začala trhat,mám 5 stehů.Manžel byl celou tu dobu se mnou dokonce i během šití.Za což jsem mu moc vděčná,a jsem moc ráda ,že tam byl. Jen jsem zjistila,že mi dost vadilo,když na mě během bolestí mluvil,ale jinak byl moc statečnej a báječnej.Jsem ráda ,že už to mám za sebou a že šlo vše tak krásně rychle a pohodově.Díky že jste to dočetli až sem,nějak jsem se rozepsala.Porodné a rodičovský příspěvek
Ahojky.Může mi prosím někdo prozradit jak je to s časovými limity pro výplatu porodného a rodičovského příspěvku?Mám tím na mysli,když zažádám o rodičovský příspěvek,do jaké doby mi ho pošlou.Nevznikl mi nárok na mateřskou a tak by se mi tyhle informace docela hodili..děkujiPorod astmaticky
Ahoj holky, nejste nektera astmaticka a neresite/neresily jste, zda rodit prirozenou cestou nebo naplanovanym cisarskym rezem? Alergolog mi dal doporuceni na planovany cisarsky rez (epidural) s tim, ze normalni porod neudycham a znicim si prudusky ... Ja bych radeji volila prirozenou cestu (v porodnici se k tomu take priklaneji, nejsem tezky astmatik), ale jelikoz budu rodit poprve nedokazu si predstavit, jaky napor na dychani to je ... Dekuju za jakekoliv zkusenosti ;)Porod astmaticky
Ahoj holky, nejste nektera astmaticka a neresite/neresily jste, zda rodit prirozenou cestou nebo naplanovanym cisarskym rezem? Alergolog mi dal doporuceni na planovany cisarsky rez (epidural) s tim, ze normalni porod neudycham a znicim si prudusky ... Ja bych radeji volila prirozenou cestu (v porodnici se k tomu take priklaneji, nejsem tezky astmatik), ale jelikoz budu rodit poprve nedokazu si predstavit, jaky napor na dychani to je ... Dekuju za jakekoliv zkusenosti ;)Otec u porodu
ahoj holky..prosím vás jak je to s placením,když chce být otec u porodu?musí se platit hned v porodnici nebo je možné nechat si vystavit složenku?díky
Porod Jáchymka v Hořovicích
Takže ženské, než se to naše dokonalé štěstíčko probudí k baště, mám asi hodinku a tak ji chci využít a svěřit se s našim porodem.\"Našim\" píši záměrně, neb od začátku do finále se mnou byl Reddy a bez diskuse, byl mi neuvěřitelnou podporou a pomocí, ač on si myslí, že byl bezradný a moc mi nepomohl.Tedy: Klasické \"poslíčky\", kdy mi tvrdlo břicho do konzistence betonu, jsem mívala už asi celý poslední měsíc před porodem. Občasné vystřelení \"zabolení\" křížů, pocit, jakože mi otéká \"spodek\" a tak to tvrdnutí bříška, kterému předcházelo občasné velmi citelné stažení. Někdo to vnímá, někdo ne.V pondělí večer mě ale břicho ztuhlo tak, že jsem se ani pořádně nemohla hýbat, otáčet a ohnout se bylo nemožné. Za pár hodin to polevilo, ale to už dávno nastoupily rýpance v lopatkách pánevní kosti a vystřelovaly do křížů a stehen. Začátek byl \"brnkačka\", prostě bolest jako při měsíčkách. V noci to ale zesílilo tak, že mě každý ten rýpanec probudil skroucením se. Takže probdělá noc. I když rýpanec odezněl, usnout byl problém, když za několik minut se to opakovalo. Ráno jsem si dala sprchu (docela jsem se v noci zpotila) a i bříško bylo ok, dokonce jsem si i mistrně oholila nohy:) Bylajsem s Reddym na obědě a to už mi bylo divně, měla jsem hlad a zároveň vůbec ne myšlenky na jídlo ani pití. Odpoledne jsme si jela vyzvednout krémíky za kamarádkou na Pankrác a to už tak, že jsem uvažovala, že ji zavolám a domluvím jiný den. Nějak se mi vůbec nechtělo se hýbat, někam chodit, a už vůbec ne do davu lidí. Odjela jsem s tím, že takový tupý tlak mi vystřeloval (vždy mi skroutil nohu chodidlem dovnitř) do stehen, stáhlo se bříško na beton a v kříže bolely tak nějak divně tupě. Už na Pankrác jsem jela s pravidelnými \"poslíčky\" po 5ti minutách. Pak rovnou na Chodově na monitor a vyšetření, neb Reddy už na obědě měl strach, že se něco děje. Na monitoru pravidelné stahy po 5ti minutách, po vyšetření konstatování, že se otvírám na špičku prstu. Takže jsem zavolala Reddymu, zašli jsme domů pro tašku, zavolala jsem do porodnice a vyrazili jsme. \"Plán\" byl porodit na velikonoce, kdy bude prázdná cesta, Barranďák především:). Miláček se ale rozhodl narodit se prostě před velikonocemi:) Takže v 16hodin cesta po Okruhu a Barrandovském mostě směr Plzeň. Zácpy, několik havárek cestou, bezohlední řidiči a nervózní Reddy za volantem.V porodnici mi natočili monitor, stahy po 4.minutách, ale těhotenský nález (tedy stále zavřená, čípek nezměněný). Doktorka do mě ale hrábla takovým způsobem a navíc přímo v kontrakci, až se mi zajiskřilo a zařvala jsem bolestí. Jestli do mě nevrazila přímo pěst, to netuším:) Jelikož ale monitor říkal něco jiného, než tvrdily porodní cesty, hospitalizovali mě na oddělení gynekologie s tím, že mi dají oxytocin, zda se porod rozběhne nebo jsou to jen velmi, velmi výrazní poslíčci, které bohužel nešlo ničím zahnat (žádný \"osvědčený\" způsob). Prý se alespoň vyspím a odpočinu si k porodu. Do pár minut od injekce (kterou jsem ale dostala až v 21hodin, kdy odjel Reddy přespat ke kolegovi do vedlejší dědiny:)) mi začaly kontrakce nabírat na intenzitě tak, že mi podlamovaly nohy, skroutily mě celou a vždy se mi zvedl žaludek. Noc jsem strávila střídavě na monitoru, vyšetření (opět osvědčený \"hrábnoucí\" způsob nejlépe v kontrakci) a ve sprše, která ovšem absolutně nezabírala. Když jsem se odvážila si na chvíli lehnout, příroda mě velmi rychle ujistila, že takto tedy ne! V 7 ráno další vyšetření. Monitor, hrábnutí a konstatování, že se už začínají porodní cesty připravovat, že už zaniká čípek a jsem na 2 prsty otevřená (měla jsem pocit, že je to na pěst, když mi tam vrazila celou ruku). Doktorka mi udělala 3x po sobě \"Hamiltona\" (takové to \"objetí\" čípku prstama), bolelo to jak čert. Zvlášť, když vyšetření trvalo pár minut (stále s rukou ve mně) a to na normálním lehátku, kdy jsem měla podložený zadek \"mísou\" a horní polovinu tedy níž než dolní:(. V 10hodin už jsem rezignovala na nějaké rozdýchávání a pozitivní myšlenky. Jen jsem se modlila a prosila červíčka, aby se už chtěl narodit, aby zatlačil na branku, aby čípek zanikl co nejrychleji a já to měla za sebou. Nepředstavitelná \"bolest\", to už dávno nebyl jen \"tlak\". \"Maminko, dejte si ještě na oddělení oběd, to bude na dlouho\". Oběd snědl vyčerpaný Reddy, já střídavě kroutivou chůzí (jestli se to tak dá nazvat) odbíhala na záchod a do sprchy (která ovšem také nepomáhala). Kolem 14hod mě přijali na porodní sál. Čípek zanikl úplně, klyzma, sprcha, převléknout do košilky a šup na porodní sál i s Reddym v modrém \"hábitu\":). Nechala jsem doma zapalovač a nikdo z personálu neměl ani sirky a tak aromaterapie pouze nakapaným olejíčkem ve vodě neměla příliš smysl, necítila jsem nic. CD přehrávač na sále nefungoval a tak jsme pustili rádio:) Střídání míče s chozením a pohupováním se, Reddy mě hladil po zádech. Otevřená na 4 prsty a pořád nic. Doktorka mi píchla blány, vytekla dokonale teplá plodová voda právě v kontrakci (takže mi to \"klidné\" ležení na porodním lůžku trošku ulevilo). Jenže ejha., plodová voda zelená a kašovitá. Tak rychle. Jelikož porodní cesty se flákaly (ale bolely a dávaly mi zabrat statečně:( - tolik běžně nevyřčených slov, které jsem použila:) sice více v duchu než nahlas, i doktoři a porodní asistentka se smáli - to víte, humor mě neopustil, ovšem vůbec mi ten \"pozitivní aktivní přístup k vlastnímu porodu\" nepomohl!!!), vzali mi krev, do půl hodiny přišel anesteziolog a během 2, 3 kontrakcí mi dali epidurál a oxytocin kanylou (dvakrát napíchnutou). Do 10ti minut jsem asi usnula nebo si zdřímla na 20minut (podle Reddyho odhadu), neb najednou bylo po 17hodině a já volala lidičky, že už cítím ten \"učebnicový\" tlak na konečník a jestli můžou kouknout, zda můžu zatlačit. Porodní asistentka se smála rekongoskovala \"terén\" a volala doktorku, která konstatovala, že ten tlak na konečník je hlavička našeho červíčka, která už je dost vidět. Během 3 kontrakcí, které jsem díky epidurálu skoro necítila, tedy ty stahy, bolest nebo takový velmi, velmi nepříjemný tlak v pánvi zůstal. V jedné kontrakci 3 nádechy a zatlačení a maličký byl na světě:). Jen se mne ještě doktorka zeptala, zda mě může nastřihnout, neb (ač jsme hráz masírovali od 34tt) se maličký nemůže dostat ven a vzhledem k zelené plodové vodě není dobré nic riskovat. V tu chvíli jsem už dávno kašlala na svůj \"idilický\" porodní plán a nějaké nastřižení nebolo vůbec podstatné, jen aby byl maličký rychle a v pořádku narozený. Reddy maličkého odstřihl v 17:23, jen mi maličkého nechali pohladit a okamžitě si ho bral doktor (to ta zelená voda). Apgar 10-10-10. Maličký je v pořádku, jen si asi už zaprdíkoval plodovku a proto chtěl ven:) Reddy Jáchymkovi popsal nožičku:) Dvě hodiny nás nechali všechny 3 společně samotné. Bylo to dokonalé, slzičky štěstí (Reddy plakal jako malý kluk). Maličký na nás koukal. Převezli mě na oddělení 6tinedělí, Reddyho hned skásly sestřičky o 550,- :) a maličkého vzali na neonatologii umýt a vyšetřit, přijmout ho. Bohužel po mně rodila maminka, jejíž miminko mělo velký problém a celé patro lidiček lítalo kolem toho jejich cvrčka. Tedy jsme se našeho miláčka nedočkali. Poprosila jsem sestřičku, zda by se Reddy mohl s Jáchymkem rozloučit, než odjede domů a tak ho vzala na oddělení a až v noci se mně přišla zeptat, zda se chci vyspat, nebo si vzít Jáchymka k sobě. Byla jsem vděčná, že se mi o maličkého postarají a až do 5ti do rána jsem chrněla.Chci ale na závěr, ač \"především\" velmi, velmi poděkovat všem lidem, kteří se o nás starali a to jmenovitě lékařům MUDr.Ševítovi, Spoustové, Křenkové, Pavlů, Lukášové, Abdulovi (omlouvám se, ale neznám anesteziologovo přijmení), Jahelkové-Švihelkové a Gronské, a sestřičkám Kocmanové, Placákové, Svagrové, Laštovičkové. Můj obrovský dík patří zvlášť sestřičce Svobodové, která mi velmi trpělivě a ochotně pomohla s kojením, tedy s mými prvními pokusy nevzdát se plochým bradavkám a konstatování jiné sestřičky, že kojit nebudu.Co ale vnímám dost negativně za celou dobu pobytu v porodnici v Hořovicích je \"nadstandard\". Jelikož měli plno na oddělení, ubytovali mě na nadstandardním pokoji s tím, že mne druhý den přestěhují. Bohužel mne nepřestěhovali, ale dali ke mně jinou rodičku (adekvátní je \"podrážděného ratlíka připraveného vždy po všech vystartovat a stále si na něco stěžovat a tím mě ještě víc stresovat). Nadstandard je mimo oddělení, na sestřičky si musíte i kvůli prkotině zvonit a ony za vámi musí běhat... a také to, že kolektiv je z 99% ženský, dovedete si představit, jaká \"slepičárna\" a jaké komunikační šumy byli sestry schopné vytvořit. Tedy koukali na nás, ač absolutně neoprávněně, jako na snobské hormonální krávy, které je obtěžují...Závěrem: Hořovice a porod v Hořovicích můžu jen a jen doporučit všem maminkám, které nechtějí rodit v \"továrně\", ale v příjemném a lidském prostředí s profesionálním přístupem lékařů a věřím, že i většiny zdravotních sestřiček a porodních asistentek. Doporučuji a lidičky tam chválím:) Díky nim jsme všichni tři (i Reddy to přežil:)) v pořádku a zdraví doma:)
azalie
Parkrat jsem ji tu resila, tak uz muzu radit Beru druhym mesicem, po porodu jsem 7tydnu krvacela a spinila, v prubehu 7.tydne po porodu jsem zacala zobat azalii, a cele prvni plato jsem stridave spinila a krvacela. 5dni krev, 2dny spineni, 2dny klid, 5dni spineni, 3dny klid....atd. Postupne se doba spineni zkracovala a ted uz je to v pohode, nespinim, nekrvacim, jen obcas nazloutly vytok. Asi to fakt chce vydrzet to uzivat, a srovna se to
Léčba nástřihu hráze
Milé holky, ženské a především maminky prosím vás o radu, o vaše zkušenosti. Při porodu mne doktorka nastřihla, aby se Jáchymek dostal co nejdříve ven (masírovali jsme, ale porod by byl sice v pohodě bez nástřihu, sle trval by déle). Problém je v hojení. Kamarádka mi z vlastní zkušenosti doporučila dubovou kůru - gel. V porodnici ok, hojilo se to a pomalu splaskávalo opuchnutí. Bolelo to. Jenže teď doma to bolí znovu (na dva dny bylo super), šití mě píchá, a navíc jakoby očistky (už jen minimálně krvavé) jsou jakoby kysele cítit. Můžete mi, prosím, poradit, jak nástřih léčit? Co zabralo vám? Je to velmi nepříjemné a už jsem z toho celá bez nálady, mrzutá... zase si nemůžu sednoutDíky moc za vaši pomoc.nádherný porod
Tak jsem se také rozhodla napsat zážitek ze svého prvního porodu. V sedm hodin ráno jsem vstávala s tím, že mě lehce pobolívalo v podbřišku a kříži. Občas mě to ke konci těhotenství potkalo, tak jsem to vůbec neřešila. Přítel jel jako vždy pracovat a já se nevím proč (asi podvědomě) rozhodla vygruntovat celý byt. Kolem 14:00 mě odešla hlenová zátka. Také jsem to nějak neřešila, protože v předporodním kurzu nám říkali, že může odejít 2-3 dny před porodem a v knížce jsem se dočetkla, že to může být až 2-3 týdny před porodem. Jenže kolem 15:00 jsem začala mít bolesti po 15 minutách, ale byly mírné, takže jsem se v klidu věnovala rozdělané práci. V 17:00 jsem začala chystat večeři. Bolesti se daly stále v pohodě zvládat, takže ani přítel, který byl už tou dobou doma, na mně nic nepoznal a já ho nechtěla zbytečně znepokojovat. V 19:00 jsem šla do sprchy s tím, že bolesti byly po 10 minutách. Bolesti ani po horké sprše neodezněly a to už jsem věděla, že pojedeme ten večer do porodnice. Ve 21:00 už byly po 5 minutách a tak jsme vyrazili do porodnice. Na příjmu jsme s porodní asistentkou vyplnili potřebné údaje, doktor mě vyšetřil a řekl, že uvidíme. Bylo 22:00 když nás přemístili na předpokoj. Bolesti se začaly hrozně rychle stupňovat. Přítel byl naprosto úžasný. Pořád se mě ptal jak mi může pomoci a co má udělat, aby mi ulevil. Hrozně mi dělala dobře jeho přítomnost. Ve 23:40 nás přemístili na porodní sál, porodní asistentka píchla plodovou vodu a to už se mi chtělo hrozně tlačit. V 00:13 konečně volala doktora a na čtyři zatlačení v 00:21 byl malý venku. Byl to naprosto úžasný zážitek pro nás oba a už druhý den po porodu jsem věděla, že chci rodit znova.
nejkrásnější zážitek
tak vám popíšu jak to bylo u nás7.4 na 17h jsem měla nástup do porodnice.Natočili mi manitor,vypsali různé papíry..a šli jsme na pokoj.Dali nám vypít jaké si 2 sáčky na 1.5l vody do půlnoci a pak už žádné jídlo žádné pití,šla jsem tedy spát.Měla jsem přijít na řadu jako 3vpořadí kolem 10h ráno.4.30 mě probudilo lupnutí a najednou mokro..Tak jsem šla na záchod a pak si zas lehnout,za půl hodky zas-ale to bylo jak kdyby kýbl vody ze mne vypustili..tak jsem letěla za sestřičkou a okamžitě dolů na monitor..za hodku zjistili,že jsem otevřená a okamžitě volali primáře-neodkladný(krizový)císař a jelo se na sál.Tam přišel anistozolog píhnout mi epidurál a začlo se.Zachvilku jsem necítěla od prsou dolů vůbec nic,tak začli s císařem..jeee my se nasmáli.Primář mi říka ted ucítite 2x takové škubnutí a já mu říkam,Vi už něco dělátetak se začal smát a říka nééé mi si jen tak povídamea vytáhl mojí krásnou malou princezničku celou červenoučkou a od mlázku a hned krásně plakala a já plakala štěstím(museli mi dát i kyslík pryč jak jsem vzlykala)bylo to tak nádherné,už zas pláču jak si nato vzpomenu..pak ji šli očistit a donesli mi ji znovu ukázat..říkam vždyt ona je úplně stejná jak Patričekpak jak mne zašili odvezli na poporodní pokoj tak přišel zamnou manžel a hned jak jsem ho uviděla tak jsem se rozplakala znovu a manžel taky,pak nám donesli Danielku a přiložili k prsu a okamžitě se přisála ...děkuji moc týmu který mi dělal tento císař byli opravdu superbyl to můj nejkrásnější zážitekzměna stravy
tak já už mám taky po šestinedělí a naordinovala jsem si trochu změnu stravy, po porodu mi zbylo 8kg a do léta je chci mít dole. Ještě jsem si dopřávala nějaké sladkosti, buchty atd, ale těd je s tím KONEC! Žádná dietka jen omezení některých druhu potravin a taky (konečně) opět začlením do svého života sport.Jestli budou výsledky dám vědět.
Žádný nový příspěvek
Teda tolik miminek na světě a žádný nový příspěvek tak šup sem s tím já si ráda popláču dojetím
druhý porod
Holky, je pravda, že druhé porody bývají lehčí než první? Jasně, je to individuální, ale..mě první porod fakt moc bolel, sice to šlo celkem rychle, ale krásný zážitek to vážně nebyl, alespoň jsem, předtím nevěděla, do čeho jdu, teď to vědět budu... druhé dítě chci, neodradilo mě to, ale.....13 kilo dole...
Tak holky, za mesic mam 13 kilo dole, jeste 12 a budu spokojena, tak mi drz te palecky at to trva taky jenom mesicMuj porod
ze zacatku jsme sem nechtela psat, protoze moc na slohy nejsem, ale snad to zvladnu...Bolesti me chytli uz 11.3 v 10hod vecer, ale porad jsme si rikala ze to nic neni, prichazeli nepravidelne,kdyz kolem 2 rano zacali byt po 5 min rekla jsme priteli ze jedeme. Dorazili jsme na obilnak, natocili monitor a doktorka rekla ze jeste nic ze mame jet domu a kdyby neco rano dojet. Prijeli jsem dom a ja si dala vano a zacalo to prave peklo, bolesti po 2 min a vystrelovali do stehen, no des. V 6 rano jsme vzbudila pritele ze jedeme at si zbali veci, no chudak se bal vic nez ja. Sedli jsme do auta a ono nic, nechtelo nastartovat, no me malem kleplo. takze jsme volali tchanovi at dojede nebo ze porodim na chodniku, nastesti prijel za chvilku a mi v poradku dorazili opet na obilnak. Zase monitor a cekani v cekarne, byla tam ta sama doktorka co vecer a ta me chtela zase poslat dom, nastesti ji tam pak vymenila jadne moooc mila a ta mi konecne rekla ze dneska urcite porodime, jenze problem byl v tom ze meli obsazene vsechny porodni pokoje. takze nam bylo receno at se jdeme projit a prijdem za hodinu, to bylo v 7. Tak jsme chodili po parku a v 8 se hnaly zpatky, no bolesti uz byly docela drsny... Sedli jsem do cekarny a nic se nedelo, az kolem pul 12 nam byl pridelen pokoj, to uz jsme v cekarne umirala a fakt jsme nevedela co delat abych si nejak ulevila.... Na pokoji to uz slo rychle, klystyr, monitor, prasknuti vody, sprcha....Kolem 3 jsme zacala skemrat o epidural, byla jsme otevrena na 4 prsty, nastesti mi bylo vyhoveno behem 5 minut, pichali mi ho na2krat, ale zabral...kdyz jsem se vratila na porodni pokoj a lehla jsem si s ulevou do postele,rekla jsem pritelovi par vet najednou jsem citila sileny tlak, zavolalai jsme PA a ta nam uznamila ze jdeme do finale, no nestacila jsme se divit. Vsechno pripravila a ja na 6 zatlaceni porodila sveho milovaneho syna Rostu, bylo 12.3.2009 v 15.30. Hrdy tatinek prestrhl pupecnik a podepsal jsi mimco a dostal prcka do ruky. me neodesla ani po hodine placenta a musela jsem jit pod narkozu, tatka na me celou dobu cekal a byl mi moc velkou oporou.....ze zacatku to vse kolem maleho bylo tezke, ale uz to docela zvladam a tatka taky...... Jsme moc stastni....KONECNEtmavá čára přes pupík
holky, za jak dlouho vybledne ta čára přes pupík???Máme 4 týdny po a mám ji uplně černou i s vnitřkem pupku, zatím žádná změna.
Kojení
Holky, mám dotaz, používáte deodoranty proti pocení i v době, kdy kojíte? Já zkoušela různé kuličky bez těch hliníkových solí a složek, ale hormony pracují natolik, že se potím doslova jak čuník a kulička na to bohužel nestačí. Tak přemýšlím, do jaké míry může mít klasický \"podpažník\" vliv na kvalitu mléka.Johanka
Tak už jsem taky matka pyšnice a chlubilka a vložila jsem sem par fotek te nasi malinkate.Jsem z ní fakt uplne pokakana a vite,co je na tom nejlepsi?Jak mame vsechny a vsichni ty nejkrasnejsi děti na svete!!!Jinak kdo četl o mem porodu..teda spis poporodu a neustalem placi,tak..tak už se na svět směju.Už jsme se s Johankou očuchaly a docela nám to spolu už jde...Jen si pořád říkam:\"kde je hergot to jaro?\"
Druhý porod-- epiziotomie
Holky,tak mám trochu potíže v druhém těhu s jizvou,hormony asi pracují i na tomto...A tak mě zajímá,zda vás při druhém porodu nastřihly?A na druhé straně,nebo na stejné???bleskový porod na WC
Holky koukám, že každý porod je originál. Já svůj první měla celkem dobrý, vyvolávaný z důvodu zakalení plodovky ve 38.tt, dvě hodinky bolesti, tlačení a holčička byla na světě 3290/48cm. Zato druhý porod byl pro mě nazapomenutelný. Temín byl 16.8. Nic se nedělo a tak jsem si 17.8. vyrazila na běžnou kontrolku, cítila jsem se fajn, jen ráno než jsem běžela na autobus mě přepadl průjem. Jinak v poho, cítila jsem se úplně normálně. Můj doktor měl dovolenou, tak už jsem poslední týdny těhu chodila do porodnický ambulance. Přišla jsem tam, vysmátá, doktor mi změřil tlak, zvážil mě, vyšetřovat mě nechtěl, že mě nebude trápit a necháme to na pátek (za dva dny) jen chtěl moč. Tak jsem se skleničkou vyrazila na WC. Dosedla na mísu a najednou šplouchanec přez celou ruku a hlava. Holky nekecám vypadlo ze mne třetina hlavičky. Zvonila jsem, křičela jsem. Doběhla tam sestra, letěla pro lehátko, já nemohla dát nohy k sobě kvůli té hlavičce, tak se mnou přez celou čekárnu letěli na sál aby se miminko neudusilo. Za 5 min bylo po všem a můj 4,49kg chlapeček byl na světě. Ptala jsem se jak se to mohlo tak rychle stát, doktor my říkal, že se mi asi skřípnul nějaký nerv proto jsem od rána necítila kontrakce. Byla jsem jen trošku roztrhlá, ale jinak všechno dobrý. Takže co se bolesti týče porod nezapomenutelný, ale ještě teď někdy se probudím hrůzou, že bych klidně tenkrát mohla porodit sama doma nebo někde v autobuse... no a na letošní listopad plánuju další rodící akci, tak uvidímJen tak Vam chci povědět o svém štěstí....
Milé holky,já jsem teprve včera poprvé přispěla na BOL do poslední kolonky těhotenství,i když už mám miminko pátý den na světě a teď Vám zkusím napsat o porodu,protože se z toho pořád nemůžu vzpamatovat...Termín jsme měli 7.3. a 5.na kontrole mi řekli,že se rozhodně nic nechystá.Byla jsem kapku rozmrzelá,ale vlastně smířená s tím,že budu přenášet,navíc mi bříško vůbec nepřekáželo,připadala jsem si pořad dost nepředporodně a aktivně.Nicméně po půlnoci to začalo,byla jsem přesvědčená,že porod to v žádném případě není,ten jsem si představovala jinak(dnes už teda sama nevím JAK?) a tak když se mě přítel ptal,co mi je,jen jsem zavrněla,že mě bolí bříško...Tak ve 4ráno už nebolelo,normalní kontrakce,měřili jsme,počítali,víte tolikrát jsem si představovala jaké to bude,ale ta realita je tak jiná...A já si tvrdošíjně odmítala připustit,že to JE porod,ještě v 7ráno jsem si myslela,že jde o poslíčky,ale v 10 už jsme jeli a už i já konečně uznala,že kontrakce po 5minutach vypadají na příchod miminka...V porodnici už to šlo rychle,klystýr,praskli mi vodu...vlastně se mi to i teď vybavuje spíš jako film,nemůžu uvěřit,že tohle všechno jsem zažila JÁ,vím jen,že jsem naříkala,prosila,plakala,usínala,Bože jakou oporou mi byl partner,bez něj bych to vůbec nezvládla.Minuty se vlekly a hodiny utíkaly,porodní asistentka byla skvělá,říkala mi:vydržte,teď to bude hnusný,to nejhorší teprve přijde a já byla ráda,že nelže a fakt to byla síla.Ptali se nás,co čekáme,ale my jsme si pohlaví nenechali říct.Všichni nám tvrdili,že chlapečka a já si to myslela taky,bříško do špičky,tak už partner Ondráška přemlouval,ať nezlobí a jde se nám ukázat,do toho už jsem si připadala jak v tranzu,z dýchání mi brněly ruce,nohy a hlavička miminka pořád nikde a pak,když jsem si myslela,že víc nevydržím a prasknu,tak se něco provalilo a já konečně viděla,jak ze mě vyletělo fialové tělíčko a někdo řekl...je to holka..........Já jsem si holčičku vždycky přála,protože...já to teda napíšu..před 4lety mi umřela maminka a já jsem s ní měla tak kouzelný vztah,pořád mi chybí a já -byť jsem si samozřejmě přála,ať je miminko hlavně zdravé-,jsem ve skrytu duše toužila vratit na zem vztah:matka,dcera.Mít taky takovou cácorku jako měla ona mě....Byli jsme z toho s partnerem úplně v šoku,s holčičkou jsme fakt nepočítali,i na jednom UTZ nám nenápadně řekli,že pohlaví šlo vidět ve vteřině,jen co zapli obrazovku,tak jsme mysleli,že tam vidí pindíka jako hrom..Cvičně jsme měli vymyšlené jméno Anežka,ale ta má 2.března svátek a tak se na mě přítel 5minut po porodu uslzenýma,umilovanýma očima podíval a ptá se:A jak se teda bude maličkatá jmenovat?A já řekla:Johanka.A tak se i stalo a teď tady vedle mě ten uzlík spinká..Ještě dodám,že měla 49cm a 3200g.Jak jsem psala na začátku,pořád se z toho nemůžu vzpamatovat a několikrát denně pláču.Štěstím a taky smutkem,mám pocit,že nic tak velkého a krasného jako porod už nezažiju,civím na Johanku a je mi BEZ NÍ VE MĚ strašně smutno,já vím,že mě teď potřebuje daleko víc,ale nemůžu si plně uvědomit,že už se definitivně oddělila od mého těla a je tady sama za sebe...no,a pláču zase.Porod bolí jako čert,ale je to něco tak VELKÉHO,že se o tom nedá mluvit jinak než krásně...Všem,které to čeka přeju hodně síly,i té duševní,protože když Vám pak to pachole dají,člověk by se málem zbláznil.A těm,které to mají za sebou budu děsně vděčná,když mi napíšou,že je úplně normalni,když bulím a bulím...doufám teda!!No a všem dohromady děkuju,že jste to dočetli až sem....kontrola po šestinedělí
..probíhá normálně jako klasická kontrola na gindě, nic zvláštního..1 kontrola
holky jak probíhá první kontrola po šestinedělí?
Očistky
Využiju svého nápadu přidat sem i šestinedělí a zeptám se - jak dlouho po porodu jste měly očistky a jaké? Malé je dnes 5týdnů, vyloženě jsem krvácela první dva týdny, pak to pomalu přešlo v hnědou..teď už spíš špiním, někdy je to světlounce hnědé, jindy dožluta, ale občas zas začne téct jakoby růžová voda, ne krev, ale jde to zas do červena, pak zas méně, pak zas víc..je to ok? Bolesti nebo tak nemám, šití v pohodě..plně kojím, že by mi očistky začaly přecházet v první MS, to se mi nezdá, nebo jo? Menstruovaly jste při kojení? A napíše Dr. HA i když ještě trvají očistky, případně neproběhla menstruace? DíkyPorod Kačenky
Můj porod byl sice celkem krátký, ale překvapilo mě, jaká to byla SÍLA. Ve čtvrtek 26.2. si mě nechali v porodnici, protože jsem měla termín 18.2. a při ultrazvuku mi zjistili horší průtok placentou. Řekli mi, že v pátek hned ráno mi udělají zátěžový test a podle toho jak bude malá reagovat,tak buď císaře nebo mi porod vyvolají. No nestihli to-naštěstí. V noci v půl jedenáctý jsem měla první kontrakci a další po 15 minutách. Před půlnocí už byly kontrakce po 5 minutách. Říkala jsem si, že to budou jen poslíčci, že je to moc rychlý a zašla jsem za sestřičkou. Dala mi injekci a čípky s tím,že jestli jsou to poslíčci,tak se mi to zklidní a jestli je to porod,tak se to rozjede. Po třičtvrtě hodině jsem za ní zašla znovu s dotazem, kdy to jako má začít zabírat, že je to spíš horší. Tak mi udělala monitor a vyšetření, to už jsem to musela slušně rozdýchávat. To bude porod, povídá mi, můžete pomalu volat manžela. Odvedla mě do místnosti s vanou a já když chtěla zavolat Jirku,že už jako rodíme ať přijede, tak jsem dostala zase kontrakci jak bejk,tak jsem mu jen napsala sms:POJEĎ. (Vyprávěl mi pak,jak začal doma hrozně zmatkovat a nevěděl co dřív-dost jsem se nasmála). Když manža dorazil, měla jsem kontrakce tak po 3-4 minutách,nevim už přesně. Hnde mi začal pomáhat-masíroval mi záda,sprchoval mi břicho a přidržoval mě při kontrakcích. Ty byly čím dál horší,už jsem nevěděla do jaký polohy mám jít,úplně to se mnou mlátilo. To mi porodní asistentka řekla, že jsem otevřená na 4-5 a že jsem tak v půlce. To mě teda neuklidnilo,říkala jsem si,že už fkat nemůžu.Mezi kontrakcema jsem pomalu usínala,jak mě to zmáhalo. Jenže to nejhorší teprve přišlo a to když jsem měla stahy po 2 minutách. To jsem si nestihla ani odpočinout od 1 kontrakce a byla tu druhá. Věděla jsem že porod není žádná sranda,ale tak jsem se těšila na mimčo,že jsem si to do tý doby nějak nepřipouštěla. Jirka už nevěděl jak mi má pomoct,tak se mi začal omlouvat. Říkal Promiň, promiň. Kdyby mi nebylo tak hrozně tak bych se tomu musela smát. Řekl asistentce ať mi dá něco na bolest,ale to už bylo pozdě. Konečně jsem pak ucítila tlak na konečník,tak asistentka, že půjdem na sál. Vylezla jsem z vany a sekla sebou na zem v hrozný bolesti. Cestou na sál ještě jednou na chodbě a když jsem tam konečně podpíraná manželem a jí dolezla, tak jsem nebyla ani schopná vylézt na tu postel. To už jsem řvala a měla hrozný nutkání tlačit. Jirka říká: Už vidím hlavičku! Začali jsme tlačit na všech čtyřech,ale to nešlo. Malý se to přestávalo líbit, měla nižší tlak,tak asistentka zavolala doktora a já si lehla na záda. Řekli mi:S každou kontrakcí tlačte. A já najednou měla pocit,že jsou kontrakce skoro pryč,tak jsem tlačila skoro furt. Tlačte pomalu,slyším, ale já tlačila o stošet aby už malá byla venku,bála jsem se o ní. Zařvala jsem si a asi na 5.zatlačení jsem cítila, jak leze hlavička ven. Pak už to bylo rychlý, najednou kolem mě bylo plno lidí a já pocítila ohromnou úlevu.Malá trošku zakřičela, položili mi jí na prsa a my byli tak šťastný. Koukala na mě těma svýma velkýma krásnýma očima a jen tak žvatlala,byla boží a vůbec mi v tu chvili nepřišla malá (měla 2,8kg a 48cm). Placentu jsem porodila hned,ani jsem o otm nevěděla, Jirka fotil, chodil všude s malou a mě doktor řekl, že jsem se celkem nepříjemně trhla,že mě bude muset zašít a že to bude trochu nepříjemný. Trochu nepříjemný to nebylo, bylo to dost hrozný,asi už jsem byla moc unavená,tak jsem si u toho, několikrát zakřičela,doktora jsem trochu sprdla slovy: \"Trochu nepříjemný?!Au,trochu víc. Já si tady trochu pokřičim jestli vám to nebude vadit.\".Pak mě převezli na pokoj. Malá se narodila v 6.16. Nechali mě odpočívat, pak mě doprovodila sestra do sprchy. V 8 byla vizita,tak jsem řekla ať mi už přivezou malou a ve čtvrt na devět už jsme byly konečně spolu na pořád. Doteď se na ní nemůžu vynadívat. Je skvělá, hodná, šikovná. Porod byl hodně náročnej, ale stál samozřejmě za to, i když jsem ke konci měla pocit, že to fakt nezvládnu, že už dál nemůžu, rychle to odeznělo a po pár hodinách už mi bylo fajn. Děkuju všem z Neratovické porodnice, zvláště porodní asistentce Jitce (doufám, že jsem jí tu ruku nemačkala moc). Všichni v porodnici byli moc hodní a ochotní a příště budu určitě rodit zase tam.chvilička času
ahojky holky bolky, tak i já konečně mám chviličku času na popsání našeho příchodu na svět. Jelikož jsem už týden přenášela v podělí 22.2. jsem nastoupila na rizikové do porodnice. Vubec se mi tam nechtělo, ale dohled je dohled. Tento den se vubec nic nedělo, jen mi večer píchli injekci na dozrání porodních cest. Noc proběhla klidně.V uterý po kontrole mi dr. řekl, že malá je asi tak 3.5 kg velká a že se ve mě zatím nic nechystá. V noci mě zbudilo takové jakoby kopnutí čí lupnutí a já měla pocit, že jsem se počurala,vytekla ze mě voda...sestřička mi řekla, že mi jen prosakuje,že ji je málo a tak jsem si dala vložku a spokojeně usnula.Ve středu ráno jsem dostala další injekci s tím, že si mě přesunou na porodní sály, hekárny, abych prý byla na blízku, že už jsme připravený a že už prý brzo.Celou středu se na mě chodili doktoři koukat s otázkou tak co? citíte něco? kontrakce? a já NE, NIC..to se opakovalo až do čtvrtečního rána. Připadala jsem si jak mimoňRáno mi dr. vyšetřil a řekl, že mi dopraskne vodu a že pokud se do hodiny nic nezmění, že mi píchnou vyvolávačku, oxitocín. Přesně v 11.00 přišel zas s otázkou??? a já na něj vybalila stejnou odpověd - že nic. Usmál se na mě a řekl, že jdem na to.Ve 12.00 jsem pocítila jen takové malé bolesti. Sestřička mi řekla ať si zavolám chlapáka, že už to vypadá že budeme rodit. To už jsem byla otevřená na 6 a v podstatě bez velkých bolestí.Peťo přijel kolem 12.45 a ještě jsme si normálně povídali...Kolem 14.15 se to rozjelo...kontrakce silné a po 2 minutách. Sestřičky mě přesunuly na porodní sál a já jsem ještě zvládala chodit kolem stolu, Peťka mě utíral mokrou žínkou a stále na mě mluvil jak mi to pěkně jde a ať hezky dýchám. Těd už ztrácím pojem o čase - začalo to být fakt bolestné a mě se chtělo už tlačit, nechaly mě lehnout na stul, 3 kontrakce v levo, 3 kontrakce v pravo...po mém upozornění, že fakt už budu tlačit, mi sestra řekla tak šup na záda...zatlačit...pak jsem jen slyšela jak povídá - jé, vidím vlásky, voláme doktora.Doktor přiběhl a já jsem 4x zatlačila, všichni mě pochválili, jak hezky spolupracuji a já jsem jim ještě řekla, že jsem chodila na kurz .Po pátém zatlačení, dr. vyhlásil, že je malá špatně otočená, že má špatnou rotaci hlavičky a že se jde ven vákuem. Od této chvíle to nabralo rychlý spád. Petra vyhnali na chodbu, ještě mi stačil říct, vydrž lásko, miluji tě. Dali mi masku, ať pravidelně dýchám a hlavně netlačím!!!Po chvilce dr. zavelel že už jsou připravený a že se pokračuje. Já jsem 3-4x zatlačila a maličká byla venku. Nastala ta nejkrásnější chvíle,bylo 15.05...ta úleva.. a plač mé holčičky Stellky, na chviličku mi ji ukázali a hned odnesli...já jsem si myslela, že tím to vše končí a začla jsem všem děkovat, doktor se na mě soucitně podíval a řekl mi, ať ještě neděkuji, že mě bude ještě zašívat.Jó, to jsem nevěděla co mě ještĚ čeká...byla to hruza, jelikož malá byla veliká (3890,56cm) cestou ven mi potrhala děložní hrdlo a vubec mě teda nešetřila. Sešívali mě 45min, všechno strašně bolelo, stále jim tam něco prosakovalo a přišli ještě 2 doktoři. Měla jsem pokousané obě ruce od bolesti. Dali mi 3x nějakou kapačku... no fakt hruza, prosila jsem je ať mě už nechají.Po šití si mě ještě 3 hodiny nechali na operačce...odpočívala jsem, plakala bolestí a štěstím zároveň a taky jsem si v tuto dobu poprvé prohlídla naši malou..Peťo mi ji přinesl ukázat, ani nevím, co jsem vše vnímala..jen jsem řekla, že je krásná a že jsem její maminka, viděla jsem ji jen krátce, doktor řekl, že musím hodně odpočívat.Kolem 19.00 mě převezli na šestinedělí kde mi malou hned přinesli a přiložili k prsu. Jé, jak byla krásná...a hned sosala.Když si to těd přeberu tak porod byl nádherný, rychlý a v podstatě bezbolestný, jen to ŠITÍ - KATASTROFA.Až včera jsem si normálně sedla, sice to tahá, ale už nemusím jen stát.Jo a ještě něco, když mě vezli z porodky tak mi sestra říka - doufám, že se brzy uvidíme a já na ni, že určitě jo, že chceme hned další - a ona se začala smát a povídá mi, že si jako myslela že se uvidíme ve městě, že po takovýmle šití by ji nenapadlo, že mám pomyšlení na další mimčoJsem ráda že jsme obě v pořádku a že malá nám dělá samou radost...bratříčka či sestřičku určitě časem splodíme.Tak se taky podělím..
No když čtu o těch všech rychlým a podle všeho ne tak bolestivých porodech tak si říkám jestli ten musel být opravdu tak hrozně dlouhý a bolestivý, no těžko říct..Rodila jsem přesně na termín, už jsme to čekali každým dnem protože jsem už týden měla nepravidelné stahy..no bylo to v sobotu, nejdřív mi praskla voda, ani jsem si nebyla jistá, jestli to je opravdu už ono, a taky jsem nechtěla plašit manžela..No nakonec to vypadalo jako že už teda jo, tak jsme vyrazili..Do porodnice na příjem jsem se dostala až kolem 22 večer, protože v první porodnici už měli tolik rodiček, že už nás nemohli přijmout,byla jsem z toho docela rozhozená, no jeli jsme teda na druhý konec města. To už jsem měla kontrakce po 10 min už jsem to dost cítila. Bolest se rychle stupňovala, začalo mě nesnesitelně bolet v zádech a kolem 23 h už jsem chtěla mlátit hlavou o dlaždičky a nohy se mi tak třásly že jsem je skoro neovládala, bohužel jsem se moc neotevírala tak mi hned nasadili infúzi aby se to rozjelo. Snažila jsem se ze začátku s bolestí bojovat, zkoušela jsem teplou vodu i chodit ale nepomáhalo nic, jen jsem visela na manželovi a řvala bolestí, od porodních sester jsem občas dostala napomenutí ať jim prý neplašim ostatní rodičky na hekárně, no bylo mi to fakt dost jedno..Dali mi hned brzy na porodní sál už po té půlnoci, a to už jsem skoro jen ležela i když mi nabádali k chození, stejně nic nepomáhalo, tak jsem se jen svíjela na lůžku. Přidali mi nějaké medikamenty ale po těch jsem jen zvracela a úlevá žádná..začala jsem propadat panice že to nikdy neskončí a i když jsem se na miminko moc těšila v tu chvíli jsem chtěla vrátit čas a nikdy do toho nejít..Když mi doktor řekl že jsem po několika hodinách konečně aspoň na 4-5 cm (vyšetření bylo naprosto nesnesitelné) tak jsem začala žadonit o epidurál, byla jsem odbyta že mi nic nedají, tak že smůla, přidali mi nějaké léky do infúze které vůbec nepomohli a po kterým jsem opět zvracela..Kontrakce se pořád zkracovali a pořád to ještě nebylo na porod a do toho jsem začala mít hodně silné nutkání tlačit, jak už se malému chtělo ven. Sestra mi zakázala samozřejmě se tlačení poddat, protože jsem byla jen asi na 8 cm, už byl dávno bílý den a pořád nic, pohrozila mi že když to neudržim, malýmu budu tlačit na hlavu. Z posledních sil jsem jela jak mašina abych to udýchala a udržela ten obrovský tlak, protože už jsem si ani nemohla ulevit v bolesti křikem, valila jsem oči div mi nevypadly a lomcovala jsem lehátkem, myslela jsem že to nepřežije stejně jako já..No nakonec jsem konečně před jednou hodinou po poledni dostala povolení rodit, napjala jsem všechny své síly abych malýho dostala co nejrychleji ven, měla už jsem o něj hrozný strach a hlavně už jsem doufala že bude brzy konec..Nakonec do čtvrt hodiny vykoukl na svět. Úleva byla nepopsatelná a pocit, že jsem to zvládla naprosto úžasný. Přesto všechno co jsem si prožila mám dodnes pocit že je to to nejlepší co jsem v životě dokázala a že jsem na našeho mrňouska moc pyšná..Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Těhotenská kalkulačka
Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.
TĚHOTENSKÉ E‑MAILY
Zaregistrujte se na Babyonline.cz, uveďte termín porodu a každý týden vám automaticky přijde e-mail s informacemi o vašem těhotenství týden po týdnu a vývoji miminka!
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
27 %
19 hlasů
68 %
48 hlasů
6 %
4 hlasy
Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků