Můj POROD - nové diskuze

Můj porod bez obav;)

Ahoj maminky;)když jsem čekala soje první mimčo moc mi pomohla stránka Porod bez obav, která mě na porod nejen připravila, ale dokonce mě zbavila strachu z něho a začala jsem se těšit! Porod nakonec trval jen 5 hodin - od pocítění první kontrakce až po ten úžasný pocit, když mi maloše položili na prsa! Nakonec to byl úžasný zážitek a nebojím se si ho, až bude malej trošku větší, zopakovat a dát mu třeba tu moji vysněnou holčičku:) Třeba vám taky pomůže: http://www.porodbezobav.cz/?a_box=xqwfr4ugPřeji všem rychlý a hlavně krásně hladký porod!;)Míša

Porod tentokrát s adrenalinem

Netušila jsem, že to tentokrát bude taková "show" .... bylo mi jasné, že když bude jediná hlídací babička 14 dní před porodem na zahraniční dovolené, tak se podle Murphyho zákonů narodí druhý mrňous určitě dříve ...UZV termín jsem měla 18.9. a přenášet by mě kvůli těhotenské cukrovce nenechali .... v noci na 9.9. jsem začala mít bolesti jako když má člověk akutní zánět močového měchýře ...rozhodně to nebyly kontrakce a už vůbec ne pravidelné, do rána ty bolesti neodezněly ani přes teplou sprchu ...ráno jsem byla objednaná ke své gynekoložce a potom na EKG plodu do nemocnice .... partner navrhoval jet rovnou do porodnice ...ale naše batole teprve vstávalo a ještě levou nohou ...dohodli jsme se, že skočím za roh ke své doktorce a ta mi řekne, jak jsem na tom .... sestřičce jsem "podivné" bolesti nahlásila a čekala až se uvolní monitor ...po natočení byl výsledek, že se u mě nic neděje .... pak jsem čekala na vyšetření u paní doktorky a už jsem se viditelně kroutila bolestí ... i paní doktorce jsem nahlásila "podivné bolesti" - když se dostala přes ultrazvuk k vaginálnímu vyšetření, tak zjistila, že mám rozvinutou branku a začala volat na sestřičky, že rodit v ordinaci nechce ...tak mi zavolaly sanitku ...do nemocnice je to naštěstí kousek ....takže jsem nemusela rodit ani v sanitce, ani ve výtahu ....na sále byly nějaké davy včetně mediků, ale mě to bylo nějak všechno jedno ...mrňouse asi vydolovala porodní asistentka sama, protože já jsem pořád nepoznala, kdy mi kontrakce přichází a mám tlačit...bolelo mě pořád všechno .... tatínek byl naštěstí vpuštěn na porodní sál alespoň dodatečně s mojí taškou i s naším dvouletým batoletem ...takže si mohli alespoň prohlédnout zabalené miminko a partner nadiktoval PA všechny ty "důležité" informace o sobě ...Takže závěrem: velký dík všem PA na sále, protože byly všechny moc milé a při i po porodu velkou oporou místo chybějícího partnera... a do kapitoly, kdy jet do porodnice bych doplnila ...nejen když máte pravidelné kontrakce po cca 5ti minutách ...ale radši vždycky, když Vás přepadnou nenadálé bolesti (žádné poslíčky jsem ani v jednom těhotenství neměla ...)Co se týče prvního celkem rychlého porodu a druhého ještě rychlejšího - že by to byla zásluha pití maliníkového čaje? :-)Přeji všem, které to teprve čeká, pokud možno jen samé pozitivní zážitkyJana

Bolest zad po porodu

Ahoj holky, mám 2 týdny po porodu a šíleně mě bolí záda. Doktorka říkala, že je to normální, že se páteř vyrovnává z té tíhy, co 9 měsíců nosila :-) Ale já nevím, měla jste to tak taky některá?

zrovna řeším otázku jestli chtít otce u porodu. NA jednu stranu je oporou na druhou se bojím, že to pro něj bude nepříjemný. Ted jak projízdím net tak jsem zjistila, že naše pojistovna na otce pri porodu prispívá. http://www.zpmvcr.cz/prevence/preventivni-programy-2015/program-pro-tehotne-a-kojici-zeny1/.Nevíte, jak to řešit? zajít pak s potvrzením na pobočku?

Dobrý den maminky, jsem studentka oboru porodní asistentka a píšu bakalářskou práci na téma Kristelerova exprese během porodu a prosím proto maminky ze Zlínského kraje zda by byly ochotné a vyplnily by mi dotazník. http://www.survio.com/survey/d/M1P1M4O9E2S8T9G8M Děkuji za ochotu i čas

Poprvé císař, podruhé přirozený porod

Dobrý den,mé předchozí příspěvky v různých tématech srovnávaly má dvě těhotenství. A ve srovnání bych ráda i pokračovala i v tématu porod. 1. porod - dvojčata po IVF, první trimestr zakrvácení, druhý trimestr hospitalizace na rizikovém u Apolináře z důvodu nulových průtoků a téměř bez plodové vody u plodu B, třetí trimestr a ukončení těhotenství v týdnu 30+0. Původně jsem byla registrovaná k porodu v Motole. Když nastaly problémy u plodu B, byla jejich neonatologie plná a tak nám vyjednali přeložení k Apolináři. 17. den hospitalizace začaly plodu B, místo nulových, reverzní průtoky a 18. den se přidala pulzace vény. Bylo tedy ze strany doktorů rozhodnuto, že není na co čekat a že naše těhotenství bylo ukončeno. Musela jsem si jít sbalit věci na riziku, projít internou - předoperačním vyšetřením. Manžel měl hodinu a půl nato, aby se dostal z práce k Apolináři. Pak následovala přípravna - vyholení, klystýr, sprcha a už jsem si to kráčela na operační sál. Poslední SMSka od manžela byla, že je na Veletržní, což je k Apolináři (v poledne) ještě hodně daleko. Než mě ale připravili k samotnému výkonu (napíchnutí kanyly, epidural,...) uplynula ještě dostatečně dlouhá doba a manžel to stihl. Epidural mi píchal mladý doktor, který byl u Apolináře na výměnu z Vojenské nemocnice. Byl hodně mladý, moc jsem mu nedůvěřovala. Ale napíchnutí provedl tak skvěle, že jsem celý zákrok vůbec nic necítila. Manžel mě držel za ruku a kdyby mi sestra, která stála nade mnou a pozorovala, co se děje za plentou, neříkala, vůbec o ničem nevím. Začalo to: "Teď vás nařízly, už jde první miminko,..." A takhle mi vyprávěla celý porod. Já opravdu nic necítila. Samozřejmě obavy o děti byly velké, hlavně o plod B. V 11:31 vykoukla na svět první dcera - váha 1.525g a 42cm. Zaplakala si, ukázali nám jí a běželi s ní do inkubátoru. V 11:32 přišla na svět druhá dcera - váha 880g a 34cm (asi nemusím říkat, kdo byl plod B). Také si zaplakala (i když slabějším hláskem), ale tu nám nikdo neukázala, běželi s ní hned do inkubátoru, aby se neprochladla. Když jsem jí ale slyšela plakat, rozbrečela jsem se s manželem i já. Věděla jsem, že je to dobré, že dýchá a ani na chvíli jsem si nepřipustila, že by to mohlo dopadnout špatně. Mě vyčistili, zašili a odvezli na pooperační JIP. Večer mi přišli říct z neonatologie, že poporodní stav je u obou dobrý, ale máme být nohama na zemi. Já jsem si na JIPce poležela do druhého dne a až před polednem mě začaly stavět. Bylo to dost komické. Samozřejmě jsem byla slabá, motala se mi hlava. Na sprchu jsem byla dovezena na vozíku, pak mě převezli na oddělení šestinedělí. Naštěstí i na pokoji se mnou byla maminka, která měla dítko na neonatologii a tak jsme se co tři hodiny chytly a šly společně k tomuto oddělení. A na pokoji nám naštěstí nekřičelo cizí dítě. Po 5ti dnech jsem byla propuštěna domu a děti zůstaly na oddělení neonatologie, kam jsem za nimi denně dojížděla. 2. porod - jednočetné těhotenství po přirozeném početí. Všechny tři trimestry bez problémů. Vzhledem k tomu, že týden do porodu odhadovaly váhu plodu na necelých 3.100g, rozhodla jsem se pro přirozený porod. Jedním z důvodů bylo, že už jsem doma měla 17ti měsíční dvojčata, u kterých jsem chtěla být rychle zpátky. V den 39+4 byl manžel na poslední službě v práci, od druhého dne měl dovolenou. Bylo mi docela dobře, s dvojčaty se to dalo docela zvládat bez větších problémů. Večer mě ale chytla strašlivá migréna, takže jsem si šla brzo lehnout. Tma mi hodně pomáhá. Ve dvě v noci jsem se probudila s tím, že potřebuju na WC. Ale už jsem neusnula. Začaly mi totiž stahy, které jsem měla po 7 minutách. Vydržela jsem zhruba do 3 hodin ráno a pak se rozhodla manžela probudit. Naše obrovská výhoda je, že moji rodiče jsou našimi sousedy. Takže jsme vzbudili mojí mamku, která přišla hlídat dvojčata a vyrazili do porodnice - opět k Apolináři. K Apolináři jsem tentokrát byla registrována hned od začátku, protože po zkušenostech s dvojčaty - co se týče péče na neonatologii apod., nemohla jsem si doktory vynachválit a tak volba byla jasná. Bylo ráno, po čtvrté, já už měla stahy po 5 minutách, když jsme dojeli do porodnice. Nejdřív se na mě šla podívat porodní asistentka, které se můj stav nezdál. Dle jejích reakcí by mě nejlíp ještě poslala domu. Otevřená jsem byla na prst. Ale pak přišel doktor, který rozhodl o tom, že zůstanu. Vzhledem k tomu, že jsem byla po prvním porodu po císaři, nechtěl riskovat zbytečné komplikace. Manžela jsme poslali domu ke dvojčatům a já začala pochodovat "100 jarních kilometrů" po chodbách porodnice. Do toho jsem si občas dala teplou sprchu, která byla fajn. Na denní službu přišla starší, ale zkušená, trochu od rány, porodní asistentka, která ale byla hrozně fajn. Asi v 9 jsem si šla na chvíli lehnout a tak mě i přišpandlila na monitor, aby zjistila,jak jsme na tom. Po nějaké době přišla, když jsem jí nahlásila stahy po 3 minutách, moc mi nevěřila, ale jelikož už jsem byla otevřená na 4 prsty, dala mi za pravdu. Poslala mě tedy na přípravnu. Vyholení, klystýr a sprcha. Jelikož se pak šla věnovat jiné rodičce, která rodila císařem, trošku se na mě zapomnělo. Jiná sestra tvrdila, ať ještě chodím, že je na všechno dost času. No, nebudu to popisovat do detailů. Epidural už mi nestihli píchnout. Přišli ke mě už pozdě, snažili se o to asi 4x a neúspěšně. Když to chtěli zkusit ze sedu (píchali mi to vleže), přišla doktorka, která po vyšetření vyřkla ortel: "porod hned, bez epiduralu". Hm, tak to pěkně děkuju. Manžel naštěstí stačil dojet včas. Syn se narodil 13:34, váha našeho syna nakonec byla 3.685g a 51cm. Došlo k nástřihu a "Superman" mě i trošičku natrhl vevnitř. Sice se snažili ta místa umrtvit před šitím, ale nějak se jim to nepodařilo a tak i šití bylo docela živé... Jelikož jsem přišla o velké množství krve, nechali mě na porodním boxu až do večera. Mohla jsem se tam i navečeřet a až před předáním služeb noční směně, mě odvezli na šestinedělí. Celou noc a i část následujícího dne jsem se nesměla pohybovat bez druhé osoby. A syna jsem dostala na pokoj až právě druhý den kolem poledne. Ačkoliv se moje červené krvinky nikomu nelíbili, z gynekologického hlediska jsem byla v pořádku. Syn čtvrtý den nabral a tak nás po 4 dnech pustili domu.Srovnání je tedy následující:Z hlediska bolesti a způsobu prožití porodu - jednoznačně hlasuju pro císaře. Nic jsem necítila, na poporodním JIPu jsem si pěkně odpočinula.Z hlediska schopnosti postarat se o sebe a miminko po porodech - jednoznačně hlasuju pro klasický porod. Byl hodně náročný, ale rychle jsem se z něj vyhrabala. V obou případech jsem přišla o hodně krve. V obou případech mi hrozila transfuze. Po císaři jsem ale byla ráda, že stojím na nohou. Jizva dost bolela (i čípky na bolest jsem si 2 noci po sobě vzala) a popravdě jsem byla ráda, že jsou dvojčata na neonatologii a já se o nikoho, kromě sebe, nemusím starat. Klasický porod byl sice náročnější, ale druhý den jsem byla schopná fungovat. Přebalovat, přikládat,... Byla jsem nastřižená a šitá, ale nebolelo to tolik. Obešla jsem se bez utišujících prostředků. A jsem šitá tak dobře, že ani kruh na sezení nebyl potřeba. První porod proběhl před 17 měsíci. Jizva je vystouplá, ale naštěstí i uvnitř vydržela druhý porod. Vydržela i děloha, které po předešlém císaři, hrozilo, že praskne. Druhý porod proběhl před 9 dny. Funguju doma bez problémů ke všem dětem. Sedám si sice opatrně, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. A bolest z porodu už je zapomenuta úplně.Přidat svoje srovnání do tématu Šestinedělí nemůžu, protože to druhé ještě nemám ukončené. Ale přidám ještě příspěvek do tématu o nedonošených dětech.Všem maminkám přeju rychlý a pohodový porod. S Apolinářem jsem byla naprosto spokojená! Klasické pokoje na šestinedělí jsou sice starší, strava by mohla být lepší. Ale co se týče práce lékařů a sester, nemůžu si na nic a nikoho stěžovat. No, kecám. Na jednu doktorku jo, ale to spadá do těch nedonošenců... :) A v případě prvního porodu má u mě Apolinář ještě jedno plus. U císaře mohl být i můj manžel. Kdyby mě nepřeložili z Motola, tak u nich by nemohl být.A k možné diskuzi - manžel u porodu - ano/ne. Za mě jednoznačně ano. Nemám manžela třasořitku, který by nesl porod a krev špatně. Druhý porod dokonce nestál za hlavou, ale vedle mě, takže i viděl, co se dole děje. V obou případech to náš vztah upevnilo, protože jsme byli oba u narození všech našich dětí. A to je zážitek pro oba na celý život!

vysoký tlak a otoky - přirozený porod nebo císař?

Zdravím maminky, ráda bych se podělila o své dilema a třeba mi poradíte z vlastní zkušenosti, jak se rozhodnout.Mám termín přesně za týden, ale nález je už 14 dní stejný, čípek tuhý, otevřená na 3/4 falangu, hlavička naléhá, ale není fixovaná v pánvi. Neposouvá se to, a kromě toho, že už mi i odešla hlenová zátka a bolí mě celá pánev, v tříslech atd., tak mám vysoký tlak (už i nasazeny léky na snížení), mám otoky nohou i rukou a váhový přírůstek 20kg. Tzn.že doktorka nechce, abych přenášela. Stále doufám, že se porod rozběhne sám, ale pokud ne, v úterý se budeme domlouvat, co s tím. Buď vyvolat vaginální porod nebo kaiser. Ale pokud se ten čípek nepohne, prý by vagin. porod mohl být dlouhý a nakonec třeba kvůli těm tlakům skončit císařem tak jak tak...Jak byste se rozhodly vy? Toužila jsem po přirozeném porodu bez jakýchkoli medikamentů a tak teď nevím, co si vybrat, aby to pro miminko bylo nejlepší... Ještě mi nabízí zkusit nejdřív Hamiltonův hmat, ale pokud por.cesty nejsou připravené, tak si myslím, že je to zbytečné... díky za případné rady a názory :-)

Dobrý den já mám skvělou zkušenost s předporodním kurzem formou videí, které jsem si zakoupila na stránkách www.porodbezobav.cz

Dobrý den, maminky taky jsem tento kurz zakoupila a určitě ho všem mohu doporučit! Majka je skvělá!

ahojky právě jsem se dozvěděla, že jsem v osmém týdnu těhotenství a nemohu tomu sama uvěřit, už se moc těšíme na miminko se svým přítelem. A chtěla bych proto udělat všechno, co jenom půjde, co by jste mi doporučovali za předporodní kurz? Něco jsem o tom četla na diskuzích, co jsou na internetu a odmítám jít jenom na pár hodin do porodnice,kde mi určitě nemohou během chvíle vše říci, spíše jsem slyšela, že děsí!

Takový \"rychloporod\"

Ahoj, tak je ten náš poklad na světě. 9.9.2014 se nám narodila holčička, 3,55 kg a 51 cm. Porod byl hrozná rychlovka, ani jsem se nerozkoukala a už jsem jela ze sálu pryč. Ráno před šestou mi začaly kontrakce, chodily pravidelně po 14 minutách. Šla jsem se umýt a že vyrazíme - chtěla jsem jet brzo, aby bylo dost času na vykapání antibiotik (kvůli pozitivnímu streptokoku). Do porodky jsme přijeli o půl deváté - kontrakce po 5 min. a otevřená na 5 cm. Honem antobiotika, monitor a prý ještě ultrazvuk, že si změří hlavičku (už to nešlo,byla moc nízko). Já jsem už pěkně funěla a oni na mě tak koukali- asi si říkali, že jsem pěkná hééérečka. Dovedli mě na sál, dali Yal - kontrakce jedna za druhou a už ty pekelné. Když mě viděli asi za 10 minut, tak prý znovu vyšetřit - 8 cm, a že se prý příprava nestihne. Popadla mě hysterie, ale nakonec mě na záchod na chvilku pustili, ale pak honem na kozu - neumytá!!!!! Ještě mi stále nepraskla voda, takže mi ji píchali a hned jsem měla tlačit, napodruhé byla princezna venku. Placenta vyšla v poho, pak nějaké šití - taky v poho a pak později taky dobrý. I placenta se zavinovala celkem bezbolestně(a to je to prý při druhém horší). Fakt to byl fofr - sice bych řekla, že porod byl mnohem bolestivější než ten první, ale asi o to rychlejší. Hlavně, že to mám za sebou a mimi mám u sebe Přeju všem krásné porody

hotový námět na povídku:)...hlavně ať jste zdravé

Porodila i hysterka :-)

Ahojky, trochu Vám tu dlužím slibovaný porod hysterky Takže i já to mám za sebou a soudím, že když dokázali v porodnici zpracovat i mě, tak to dokážou s každým No, naše Barunka přišla na svět 26.8. v 11.02 a bylo to až v 41+4 což byl asi největší problém. Protože já ač se bojím všeho, tak mě poslední měsíce před porodem, tak nějak ten strach přešel a i sem se těšila, ale deset dní přenášení mě dokonale psychhicky odrovnalo a i proto, že porodu do poslední chvíle nic nenasvědčovalo... tudíž jsem ve 41+3 nastoupila do porodnice na vyvolání, který jsem prostě nechtěla, poslední dobou mě bolelo i vyšetřování, takže první problém nastal už u příjmu, kde mě nebyli schopni přes bolest pořádně vyšetřit, take jsem byla přijmuta s tím, že se udělá oxyt. test a pak se uvidí...

Dobrý den, dneska jsem si zaplaila tento kurz a je neuvěřitelné, že se dá s Majkou domluvit na co to chcí napsat, jestli na předporodní kurz nebo jenom na cvičení, aby mi to pojišťovna proplatila.

Ahojky já mám za sebou předporodní kurz u Porod bez obav a byla jsem na všechno úžasně připravena a to přitom kurz probíhal forou videí z pohodlí domova a mohla jsem se k lekcím vracet,když jsem potřebovala něco zopakovt, dozvěděla jsem se spoustu zajmíavých a užitečných věcí, co ani moje maminka nevěděla a do porodnice jsem byla perfektně vybavena!

a ešte dalsie otazky :-)máte niektora skusenosti s plenkami pop-inh ttp://www.mamaja.cz/latkove-pleny/ a kojací podprsenkou - anita http://www.mamaja.cz/pro-maminky/kojici-podprsenka-anita-5097-hot-pink ?

otázka

holky dovolili vam pouzivat látkové pleny ked sa vam mimco narodilo a odkedy ste pouzivali kojíci podprsenka ?

Nazdárek maminky má sestra je v druhém měsíci a já bych pro ní chtěla, co nejvíce věcí udělat správně. Chci jí dát k narozeninám předporodní kurz nebo si myslíte, že stačí hodinový kurz v porodnici? Co kdyby nevěděla, co a jak v porodnici?Jenže na druhou stranu má strašnou nevýhodu v tom že bydlí sestra daleko od města ve vesnici.

Ahoj co se týká předporodního kurzu mám již výbráno a už se moc těším na to, že budu doma v pohodlí domava si pustím připravené video a to porodbezobav Jelikož jsem se na stránkách toho předporodního kurzu informovala, že mi mohou fakturu vystavit buď na cvičení nebo na předporodní kurz záleží, co mi proplatí. Jsou tu samozřejmě i lekce cvičení.

Třikrát císař

Tak si tu pročítám, jaké máte zkušenosti s porodem - a hlavně snášením bolesti u porodu. Mně bolí i vrtání zubu u zubaře natolik, že si nechám zub umrtvit. Nevím, jak bych přežila přirozený porod. Mám ale tři děti, všechny císařem. Na první porod jsem se opravdu hodně připravovala, ale pro špatný monitor mi chlapečka v termínu vytáhli císařem. jsem malá, on měl 46cm!!! a 4300g (manžel je velký a má vysoké příbuzenstvo...). Synek byl trochu modrý přidušený už při poslíčkách, tak můžu říct, že mám děti a jsem naživu jen díky moderní gynekologii a lékařské vědě. Druhý chlapeček se narodil měsíc před termínem a měl 3600g!!!, zase císařem, protože mi praskla plodová voda a stahy 48 hod nikde, i když do mě rvali v nemocnici horem dolem, co šlo. Tak třetí chlapeček šel taky císařem, po dvou císařech vás rodit normálně nenechají, dnes je mu 10 měsíců. A to třetí těhotenství bylo nejhorší, od 24 týdne stahy, nemocnice, pak doma jen ležet, jak s dvěma malými dětmi ??? - jezdili k nám pořád moje máma a táta. Vedro jak prase, loni v létě a já na diabetické diete... modlila jsem se, ať mi už dají termín na císaře, a musela čekat do 30.7. (38 týden, pak už se mimi ven nechtělo i když jsem chodila a dělala vše..) Pak na sále se nemohli strefit do míchy pro lokální umrtvení, píchali 4x, hrozné, klepala jsem se jak osika... podařilo se, ale třetí mimi šlo ven jen těžce, prý mám i hodně tenoučkou dělohu, tak už více dětí mít zřejmě nebudu (ani nechci, nemám už sílu). Jsem ráda, že Pán Bůh nakonec zařídil, že mám tři děti císařem, zase je prima ta jistota, že dítě se po cestě nikde nepřidusí, já už se z toho pak nějak vylízám... Ta rekonvalescence bolí jak prase, ale po čase už vzpomínám zastřeně a těším se ze tří dětí( i když většinou doma barák padá v základech pod dupotem a řvem tří kluků... - navíc bohužel dvakrát ze tří moc neklapalo kojení, taky asi díky císaři, a to jsem dělala VŠECHNO pro rozkojení...)nicméně nelituju ničeho, pa Petra

ano-ne?

Dobrý den, mám podstoupit předporodní kurz ? A kde? Vůbec se nemohu rozhodnout. Moc mi pomůže každého rada!

Anketa pro vás holky bolky

Zdravím všechny příznivce a půjdu rovnou na dotaz, který mám v hlavě.Spíše bych to dala jako anketu, ale tady mě bylo doporučeno, že se vás mám zeptat přímo, že mi rády zodpovíte.Tak jdu na to.Jsem fotografka a dostala jsem takový nápad fotit přímo na porodním sále a vás se ptám, kdo by do toho šel.Porod je velmi emoční záležitost a než tatínkové ze šoku vezmou své fotoaparáty a vyfotí miminko, může být někdy i pozdě.Kamarádka se mi svěřila, že z porodu nemá vůbec žádnou památku a velmi jí to mrzí, jelikož tatínek byl z toho celý vytřesený a fotky šly rovnou do elektronického koše.Holky, kdybyste měly možnost mít u svého porodu fotografku, jste pro nebo spíše proti.Děkuji za vaše připomínky a přeji sluníčkový krásný den :-)

tak jo, vam to teda pekne napisu

byl čtvrtek, větrno jak prase, kosa jak v rusku... my jeli na kontrolu,a nikde nic- nalez furt stejny, monitor Ok, s dr sme dohodli dlasi kontrolu a ja s tobikem vyrazila do te zoo.. bylo hnusne a tak sme to tam zabalily brzy, a jeli do wikylandu(takovej zabavni park pro deti) sama trampolina, prolizky, skluzavky.. a tak sme tam blbli, prolizali, a me nic nebylo.. vecer sem si sla v 8 lehnout s tobikem, a citila sem \"poslicky\" este piiisu chlapovi at specha dom, nez usnu at stihnem par cisel.. chlap dojel v 10 dom, a to ja uz chodila po baraku a rikala si kudla, sou to poslicci, nebo se neco deje... do pul noci sme si povidali a me bolesti sileli..tak sem si sbalila tasku, sbalila tobika na vikend, a martin zacal nervacit, ze co kdyz nas poslou dom, co s tobikem v noci atd.. Shodou okolnosti mela ta moje kamoska zrovna nocni, tka ji volame ze asi jedem.. no zkratim to- ve 2 sem vzbudila matku, ze ji dovezem tobika( 100km od nas)-ona ze ok.. jeli sme.. v aute bolesti silily a ja citila ze to k nasim a pak zpatky nevydrzim, volam matce, at sedne do auta a jede do brna pro tobika, ze to nedam... po 3hodine sme se potkali s mati v brne, predali tobika a sli do porodnice... nalez 8cm.. super, do 4 me nechali skucet v mega bolestech- a to jako fakt 2x takovych jaky byli u tobika.. pak sem citila hlavu ze se dere ven..tak mi praskla vodu- v tom bolesti takovy, ze sem myslela ze to nedam.. jako zlatej tobik... no a tlacilo se.. tlacim jak krava, a nic.. decko neleze.. prej este tlac.. na tom boxu asi 10000stupnu, nedychatelno, ja zpocena unavena(hrdinka si este litam cely den po brne):D uz sem nemohla..nicmene nejak se to dite ven dostalo.. a v 4.40 byla mala venku.. A TED TO PŘÍJDE! že sem brečela já- to je normální..Ale martin uvidel ze je to fakt holka a rozplakal se jak blazen, pora dmi dekoval a ja v tu chvili sem myslela ze ho samou laskou sezeru a strasne bych chtela ho mit nahraneho, nebot bych si to musela poustet porad dokola... sem ho milovala jak nikdy.. na fotkach uz se mu jen lesknou oci, a ikdyz je to krasny, neni to ono..malou mi dokonce i pucil nachvili.. tak sme tam do pul 8 se muchlali s malou, a pak sme ji dali umyt, on jel dom, ja na pokoj, a odpo byli navstevy..nebylo to nijak dlouhy, ale bolestivy jako prase- vim ze dobrovolne uz rodit nepujdu.. potrhana su min nez u tobika, jizvu me krapet presily, a mam par stychu na pyskach- a ty stipou jak cert kyz du na malou... No a ted moje prdel- zadna hitparada... nove mi furt vylizaji hemeroidy ven, a zatim je to bolestivy.ale porad tomu davam cas, nebot este nemam ani tyden od porodu.. a to je vse pratele:)))

naše čarodějka, 18:15h, 3600g, 49cm

Konečně jsem si našla chvilku k popisu průběhu porodu naší Aničky. Termín jsem měla mít až dneska tj. 12.5. takže vůbec jsem nečekala, že by malá mohla přijít na svět už o 2 týdny dříve 30.4. v 6:40 ráno jsem se vzbudila a sotva jsem se postavila tak mi něco teklo po noze (jenom trošičku), řekla jsem si, že to je jen hlen nebo výtok a že se připravují porodní cesty takže jsem to neřešila, šla do sprchy a pak udělat mlíko malýmu. První porod byl vyvolávaný a skončil císařem takže tentorkát to pro mě byla velká neznámá . Kolem 7h ráno to ze mě pořád teklo, dala jsem si vložku a písla sms nejlepší kamarádce, řekla mi, abych zavolala do porodnice popřípadě tam rovnou zajeli, že lepší 3x zbytečně než 1x pozdě. Zavolala jsem tedy do porodnice a sestřička mi říkala, abych tam jela a pro jistotu vzala i všechny věci (říkala jsem si, že přehání, stějně nás pak pošlou domů pro planý poplach, bolesti jsem neměla tak to asi porod nebude, naivní představa ). Šla jsem za manželem a za chvilku už jsme vyrazili. V porodnici nás přijali okamžitě, sestřička mi vzala vložku a nakapala tam nějaký roztok, prý negativní (říkala jsem si, že pojedu domů nebo na nákup). Pro jistotu si mě ještě vyšetřila a dělala test na rukavici, prý 50:50, hmmm. Dala mi vložku a musela jsem ležet a čekat, pořád to ze mě po troškách teklo. Po půlhodině přišla a test opakovala, vložka zazelenala, hmm, takže to byla fakt plodová voda. Kolem 8h ráno už mi dali nemocniční náramek a sepisovali se mnou přijímací protokoly (nebo jak se tomu říká) a prý, že si mě tam nechají. Manželovi jsem písla sms ať jdou s malým domů (neměli jsme hlídání ). Pak mě napojili na monitor a dr. mě přišla vyšetřit, něco se jí prý nezdálo, malá ležela nakřivo a hlavičku nenaléhala na branku a dokonce to vypadalo, že půjde ven císařem. Přišla další dr., po vyšetření tvrdila, že je vše v pořádku, voda ještě nepraskla, monitor je ok, jsme před termínem a po změření pánve to i na přirozený porod vypadalo (jen ji vyděsilo, že mám velké břicho při své výšce 154cm, nabrala jsem jen 6kg). V 10h si mě odvedli na hekárnu a chtěli píchnout vodu, ale sestřička říkala, že nemají sál a ani monitor, bylo plno a rodilo se nepřetržitě od půlnoci takže bych musela ještě chvilku počkat. Pořád se ptali zda mám nějaké bolesti (kromě tvrdnutí břicha nic). Dr. říkala, že nás vezme ještě na ultrazvuk aby mohla udělat malé odhad přibližné váhy a množství plodovky (o 2 dny dřív na poradně nám odhadl váhu 3200g, ale té dr. se to moc nezdálo). Dali mi kapačku s glukózou a penicilinem (kvůli GBS). Před 12h nás dr vzala na ultrazvuk, udělala odhad váhy a opakovaně ji vyšel výsledek 3738g, hmm, prý je to hraniční váha ve srovnání s rozměry pánve a mou výškou, snad by to přirozeně i šlo. PA si mě odvedla do lůžkové části na porodním sále a čekala jsem, až se něco uvolní, stihla jsem si pořídit pár fotek a zavolat manželovi. 13:50h mi píchli vodu (prý sekundární blána), teklo to ze mě jako z kohoutku (slova sestřičky) a musím uznat, že jsem měla té vody opravdu dost (u prvního porodu jsem měla vody málo a navíc zkalenou). Potom už se to rozjelo, ve 14h jsem měla první silné kontrakce opakující se po 2 minutách. Bolelo to, ale žádná hrůza, dýchala jsem jak pes a mezi kontrakcemi jsem dokonce i usla . Dali mi nějaké čípky na otevření porodních cest, něco na bolest (stejně to bolelo ) a já do toho vykecávala do telefono s manželem a kámoškou (byla jsem asi zdrogovaná nebo co ). V 18h jsem cítila silný tlak na konečník a nutkání tlačit, zavolala jsem sestřičku a řekla ji, že se mi chce na velkou (hmm). Ta si mě prohlídla a řekla, že mám jít rodit (ještě jsem se ji ptala zda mi nedá něco na bolest, prý že to nestihnem, bylo to nějak v 18:09h). Ještě jsem písla sms manželovi \'\'jdeme rodit\'\' a natěšeně naklusala na křeslo. Porod vedla mladá doktorka a 2 starší porodní asistentky, jedna hlídala u monitoru, druhá mě držela za ruku a dala pokyny kdy tlačit. Asi 3x jsem zatlačila a byla malá venku (málem nestačili volat sestřičku z novorozeneckýho). Prý je to macanda, já se na malou podívala, vyfotila ji a říkala jsem si pro sebe, že může mít tak max 3kg. Pak mi ji přiložili k prsu a ona se přisála a začala hezky sát, byl to takový neuvěřitelný zážitek. Pak mi sestřička přinesla náramek s údaji o malé a já čučela, prý, že kdyby se narodila v termínu tak by měla nějaký 4kg minimálně. Pak malou odvezli a mě čekalo šití, nástřih mi nestihla udělat, ale byla jsem potrhaná zevnitř a trošku i venku. Říkám vám, byla to muka, šití v pohodě, ani jsem to necítila, ale všchno kolem. Pomocí 4 zrcadel mě otevřeli, prohlíželi, bolelo to, tlačilo a už nevím co všechno, jen jsem se modlila, abych to všechno měla za sebou. Zevnitř mě musel šít nějaký doktor asi tím, že to bylo na více místech a dokonce i nějaký sval nebo co. Po 1,5h bylo hotovo. Rekonvalescence je taky v pohodě, žádné extra bolesti jsem neměla takže zlatý přirozený porod