Jak se vyrovnat s potratem? - nové diskuze

Tak známím se po 6 um pokusech zadařilo,kamarádka byla v 5 měsíci,čekali holčičku a v pondělí o ní přišli.To je tak strašný tohle.Někdo děti mít může a neváží si toho

Můj potrat

Po dlouhém snažení jsme se díky umělému oplodnění dočkali Ondráška. Mám vcestný děložní myom a při jeho odstranění by mi museli vzít půlku dělohy. Ondrovi je rok a skoro jeden měsíc. S radostí jsme teď v září zjistili že se stal zázrak a jsem znovu těhotná bez jakéhokoliv přispění medicíny. V sedmém týdnu těhotenství jsem začala krvácet tak jsme jeli do nemocnice a lékař konstatoval potrat. Přesně na Ondrovy narozeniny jsem se tedy vrátila do porodnice a na stejný sál jako při porodu jen s tím rozdílem, že to nebyla radost, ale bolest a smutek.Poslali mě domů, že nechávají potraty proběhnout spontálně a že by měl během několika hodin vyjít plodový váček. Vyšel byl jako prasklá rybí duše není to hezký, ale je to tak. Ještě jedno miminko si moc přejeme, ale tohle byl opravdu velký zázrak a ten už se nám asi nikdy nepodaří a lékaři moc šancí nedávají. Je mi líto sbohem moje miminko a když to půjde vrať se k nám zpátky.

další...a nevzdávám to

Holky tak už ani nevím kolikátý tohle byl potrat..šestý nebo sedmý ... dřív jsem se z toho hroutila, ale ted pokud to přijde do toho 12tt a vyřeší to ambulantní kyretáž tak se za tím už ani neohlížím.Rodit mrtvé miminko bylo mnohem horší ale taky jsem přežila Chci vám holky jen říct, aby jste to nevzdávaly a \"nehroutily\" se z toho. Co se stalo se stalo, příroda ví co dělá a jednou to musí vyjít ... jak mě i Vám

Tak jsem po roce zase tady

Za loňský rok tři potraty hned v začátku 5,6 a 7 týden. Nyní to bude rok od posledního potratu a pořád jsem se z toho nějak nedostala. Máme za sebou veškerá vyšetření a jsem jen heterozygot jiak vše v pořádku, budu si v těhu píchat Clexane. Teď opět zkoušíme cca třetí měsíc mimi a nic, jsem dost ve stresu, že to zase dopadne špatně, měřím teď BT, ale nějak se mně to nezdá, takže asi zajdu na gyndu. jinak jsem se chtěla zeptat jestli má smysl zkusit třeba Sanus v PCE, jestli se tam specializují i na habituální potraty a infertilitu. Nevím kam jít, všude řeší neplodnost jako takovou. Poraďte mně díky.

12tt a zamlklý potrat

ahojkytak nejdřív jsem byla v kolonce 0.- 16tt ,teď jsem tu.minulý týden,přesně v 12tt mi gyndař řekl že nevidí srdeční akci.ve středu sem byla na revizi a tam mi řekli,že prcek byl už cca 2týdny bez akce.Vím že je to příroda,ale mám dotaz,kolikrát vám doktor dělal utz? mě totiž naposled v 6+3tt a od té doby nic..tak už sem asi paranoidní:-(

Ahoj, nevím, jestli to sem patří, protože se jedná o mimoděložní těhotenství. Jsem právě 1 den 3.cyklu od laparoskopie po MT(mimodělož.těhu). Do poslední chvíle se nevědělo, co semnou je. S bolestma jsem navštívila svou obvodní gyndařku a ta na UTZ nikde nic neviděla (v 7tt), tak mě poslala na Bulovku, odkud mě poslali domů s tím, že nejsem těhotná. 3hodiny po propuštění domů mi sdělili výsledek krevního testu, který ukázal hodnotu HCG 4361... Ale abych přijela mi nikdo neřekl. Myslela jsem si tedy, že je miminko O.K. a že jde o nějakou střevní koliku. Poté, co jsem málem od bolestí nepřežila noc, jsem ráno vlakem jela zpátky do Prahy (jsem mimopražská) ke klasické obvoďačce. Musela jsem nejdřív nechat malou u rodičů, ale odtamtud už jsem sotva lezla a cítila, že každou chvíli omdlím. OL mi hned zavolala sanitku a hned po příjezdu na Bulovku mě operovali, neboť šlo už o rupturu vejcovodu...Málem mě ta skvělá lékařská péče stála život... To si ten plat páni doktoři opravdu zaslouží!!!!!

Miminko z dvojvaječných dvojčat

Ahoj holky, mám asi takový blbý dotaz, ale pořád mně to vrtá hlavou, tak jsem se chtěla zeptat, jestli jste to některá nezažila. Vím, že je nás takových míň, ale přeci to sem zkusím napsat, protože mě to trápí ... NA začátku tohohle těhu se vyvíjela dvě miminka, pak to jedno vzdalo. A když jsem se pak doktora ptala, co se tam s ním stane, řekl, že většinou se buď vstřebá, nebo se při porodu porodí spolu se sourozencem. Já nevím, ale pořád mě hlodá celé těhu, že tam ještě to druhé je, a že ho tam nosím a pak ta představa, že ho i porodím. Možná, že mi už hrabe. Chápu, že je to příroda a asi to mám nechat být a vůbec už nad tím nepřemýšlet, ale ono to nejde. Prožívala jste některá něco podobného?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

jak to dopadlo s kamaradkou...

tak minulou stredu jsem volala s luckou. miminko se narodila po 24hodinach vyvolavani,melo 230g.. nevidela ho. vysledky vysetreni budou za tri mesice,i s doporucenim,jestli otehotnet. tak to za ty tri mesice budou zkouset. znela celkem vyrovnane. ale vcera mi volala znovu,po tydnu byla na kontrole a blby,deloha se nezavinuje a necisti,tak dostala prasky na zavinuri. jestli se deloha nevycisti do tydne,tak bude muset na revizi. ona ma totiz blbe umistenou delohu,nejak zvlastne zaklonenou,tak se necisti.. rekli ji,ze mimi nejdriv za pul roku a kdovi jestli. treba ho ani nikdy mit nebude.. ach jopohladte svoje briska,nebo miminka,ktera jsou uz na svete,je to totiz ten nejvetsi dar na svete

Kamarádka

Po roce se mi na icku ozvala kamarádka. Pokecali sme co nového u mě, co u ní.Když sem se jí ptala, kdy s tím svým lánujou, když mi to moje těhu tak závidí, tak mi řekla že teď půl roku nesmí snažit. Nakonec z ní vylezlo, že měla mimoděložní, přišlo se na to pozdě, museli jí vzít vaječník a že už má jen 20% šanci na otěhotnění. Vzalo mě to

sraz a ta ošklivá událost

Ještě sem písnu něco z tohohle pohledu. Víte co se stalo a když ne tak si to dole přečtete. Já se na sraz před tím hodně těšíla a brala jsem to jako něco kdy na to přestanu myslet. a bylo to fajn. Jedna chuděra si nevšimla a zeptala se mě tam na miminko. nAštěsí mě zastihla spokojenou a tak jsem s úsměvem něco vybreptla a pak mě zachránilo martin co si mě cíleně odvolal když slyšel téma uměl si představot co mohlo následovatAle jinak bylo moc příjemné si odfrknoutZa celou dobu jsem si na to skoro nevzpomněla...přítomné těhulky občas zasáhly, ale já vždy odešla. A musím vám holky říct co jste tohle prožily a třeba si toto čtete, že ono jde na to chvíli nemyslet, jen to chce se hrozně moc snažit a najít příležitost...i když to člověk cítí stále a je to tam, tak se to dá odsunout na další příčku. Mě to šlo, ale já si lno dní říkám že to bylo jen něco co nemělo šanci na život. Skoro nikomu jsem to neřekla, ale byla to Bedřiška ale jde to holky nepřipustit si to ...zle ošklivě...to vzít jako něco co bylo..já to vzala (byla jsem na začátku) jako třeba něco patologického. Ano v noci sama nad miminekm brečím, ale jsou chvíle co pomohou zapomenout a já jsem od přírody štastná...nenechám se zlomit...

jak to včera bylo

Chtěla jsem spát, ale nejde mi to. Mám plnou hlavu a ze zkušenosti vím, že tady se vyprazdnuje nejlíp. Jak víte začala jsem včera krvácet. Jeli jsme do Motola. Chvíli jsme čekali v čekárně na doktora pak mi udělal ultrazvuk. Děťátko ještě žilo, jen se prý začíná odlučovat placenta. Takže hospitalizace na celé těhotneství mě v tu chvíli málem omyli. Hned jsem začala myslet kdo se bude starat o Toníka a jak to martin udělá s prací a tak. Sestra semnou sepsala nějáké papíry a vedla mě chodbou nahoru na rizikové těhu. Je to docela daleko, kdo zná motol tuší jaké je to tam bludiště. Došli jsme nahoru, tam jiný doktor že si udělá příjem. Udělal mi ultrazvuk a už srdíčko nebilo Celkem se tam semnou nesrali. Sice nebyli přímo zlí, ale nevim no. Já jsem na druhou stranu si přišla jen jako by mi říkali že mám angínu a chvíli mi to nedocházelo.Pak řekl, že se TO musí vyčistit. Já už prečela a řekla jsem že jo. Tak mě udělal takovu šup šup revizy. S tím, že plod byl malý a na nic velkého to není. Kdyby byl problém mám přijetPak jsem vyšla ven, zavolala tchána ať se pro mě vrátí a jela domu. Pořádně jsem se rozbrečela až domaJeště teď mi to moc nepříjde. Občas si sáhnu na břicho a pohladím ho a pak mi dojde že je tam prázdnoSnažím se utěšit, že to tak asi mělo být. Jestli byla placenta špatná lepší teď než za plno týdnů. Tak si tu prohlížím tu jedinou fotečku co mám a brečim nad ní. A snažím se utěšit řečma že příroda věděla proč to tak udělala ale moc to teda nepomáhá.A ještě ke všemu ten šílený strach, že je semnou něco v nepořádku a tohle se stane i příštěJeště teda říkali, že plod byl menší. Na minulé kontorle byl ještě ok. Tak asi bylo něco špatně celkově možná mi to i ušetřilo rozhodování nad postiženým dítětem, jestli si nechat nebo ne. Možná to bylo dobře. Ale mě je špatně a cítím se prázdná.Omlouvám se, za délku. Ale já opravdu moc potřebuju to někam napsat. Abych si to pořád nepřehrávala v hlavě.

Úmrtí nenarozeného miminka

AHoj holky, nevím jestli mohu psát sem ale nevím kam jinam. Kamarádka byla stejně těhotná jako já. Termín porodu 9.4. ( o měsíc později než já) no a včera bohužel o holčičku přišla. Volala mi z nemocnice úplně hotová že už není na živu a že jí budou vyvolávat porod tabletkami. Jsem z toho hotová a od té doby to mám pořád v myšlenkách, jak se asi musí cítit ona.. Nevím ale jak se ted k ní mám chovat? Den předtím jsem jí byla ukázat našeho malého.. asi bych měla počkat až se ozve sama že? Samozřejmě že se za ní hned nepoženu s kočárem, ale jsem z toho nervozní.. Máte s tím někdo zkušenosti???Prosím a děkuji

nechtěný potrat

Ahoj možná je divný že sem píše chlap. V září loňského roku byla moje přítelkyně na potratu, z důvodu že by jsme to finančně neutáhli. S tím jsem nesouhlasil, byl jsem ochotnej udělat vše pro to aby se to dalo utáhnout.práce pro mne není problém.mrzí mě že jsem nedostal šanci dokázat, že bych se dokázal o nás postarat. Dnes by to už bylo na světě a mám z toho černé myšlenky, navíc mám pocit že s tím prckem umřelo i kus mě. tento týden se mým dobrým kamarádům narodily mímča. A to bylo jako rozbuškanedokážu se v práci pořádně soustředit. Doma nechci o tom moc mluvit, aby si nemyslela že jí to vyčítám.nevím jak se s tím mám vyrovnat a nevim jestli jí to dokážu odpustit. ale s vou ženu miluju chystáme brzkou svatbu. pořeboval bych poradit jak na to reagovat děkujiVšem rodičům přeji hodně radosti z dětí vašte si jich.

za mlklé těhotenství

Ahoj,co je zamlký potrat bohužel vím dost dobře. V roce 2008 v létě jsem přišla tak o svého drobka. Týden předtím jsem začala špinit. No a po týdnu jsem začala dost krvácet. Nejhorší bylo, že doma nebyl nikdo, sama jsem si musela zavolat sanitku. No a tam už to šlo ráz na ráz. V tu dobu jsem jednala, jako stroj. Až doma druhý den mi to začalo docházet. Díky manželovi jsem to postupně zvládla, ale nikdy na to malé nezapomenu, Teď by tomu malému bylo dva roky.Snažit jsme se s manželem o další miminko zhruba za tři měsíce, ale i jsem četla, že půl roku. Záleží to podle mne na doktorovi. Já se od doktora dozvěděla, že po třech měsícíh. No abych zkrátila, zhruba za rok od této smutné události, se nám narodila krásná zdravá holčička.Takže myslím,že se můžete pokoušet o mimitak po třech měsících. Ale pozor, radila jsem se o tom s doktorem, ke kterému pravidelně chodím.Doporučení, které mohu já dát je, povídat, povídat a nedusit v sobě co se stalo. Já se kolikrát vybrečela manželovi na rameni, A po ty tři měsíce se snažit, trochu si užívat, zajít na výstavu, do kina, koupit si nějakou maličkost, jet na dovolenou. Jak se říká vše přebolí, ano je to pravda, ale vše přebolelo až tehdy, kdy se narodila naše princezna. Ale pozor na toho prvního broučka nikdy nezapomenu, ale už to nebolí. Už jen vzpomínám Držím všem co tohle potkalo palcce, Příště to určitě vyjde a přijde jedno mimčo a pak další. Se mnou si bohužel osud zase pohrál a díky neurologickému onemocnění, které mne potkalo, už nemůžu mít další mrně. Dámy držte se.

Ahoj holky od včerejška jsem po revizi.měla jsem zmlklé těhu.5tt a chci se zeptat,za jak dlouho jste se začaly snažit o další mimi.Doktor mi nic o tom neřek....

Potrat bez revize?

Ahoj holky, před 10 dny jsem se cca v 8. týdnu těhotenství po pár dnech špinění dozvěděla, že jde o zamlklé těhotenství :( Za dva dny jsem samovolně potratila... teď po týdnu mi zůstal ještě malinký kousek asi sliznice v děloze a pořád trochu krvácím. Revizi mi zatím nedělali a čekáme, co bude po víkendu. Nevíte, jestli se tomu dá nějak napomoct a tělo něčím pročistit? Pořád doufám, že to odejde samo a nebudu muset na žádný zákrok.

Tak bohužel jsem se dnes dozvěděla,že srdíčko mýho miminka nebije...jsem v 8 t. a příští středu jdu na přerušení...je mi to moc líto,ale nedá se nic dělat už asi..

Prosím o radu.

Ahojky chci se zeptat jak se vyrovnatz potratem když kolem mně jsou samí těhulky. mé tři nejlepší kamaádky jsou v jináči a já jsem mněsíc a půl od revize. Já jim to moc přeju,ale moc mně mrzí,že my mimčo nečekáme.Někdy to zvládám dobře,ale jindy se mi chce jen brečer. Logicky to chápu a vím že se to stává dost často,ale stejně se s tím neumím vyrovnat. Můj smutek už začíná narušovat i soužití s mím chlapem a já se bojím že to nikdy nepřekonám. Mudr mi doporučil další snažení za 3 až6 mněsíců,ale mně to příde jako věčnost.Díkx všem za radu.

Potrat

Ahoj, nechtěla jsem psát do žádné diskuze ale nedalo mi to....Dnes je to 14 dní co jsem potratila, byla jsem v 25 týdnu. Miminko přestalo růst asi v, tak mi doktor doporučil, že mi porod vyvolá, ale že miminko má nulovou šanci na přežití, no ale to já nechtěla, nechtěla jsem tomu věřit, tak jsem mu řekla, že tomu necháme volný průběh, chodila jsem na ultrazvuk 3x týdně, kdyby náhodou umřelo. Věřila jsem, že se miminko vzpamatuje a začne růst, čtla jsem různý články, radila se s porodní asistentkou, dělala jsem vše aby se to spravilo asi po 3 týdnech na ultrazvuku mi pan doktor řekl, že je po všem...miminku přestalo tlouct srdíčko. Dnes je to 14 dní co mi vyvolávali porod a dělali revizi, ale pořád tomu nemůžu uvěřit... V noci jsem nemohla spát, budila se spocená a mám noční můry, nechala jsem si napsat prášky na uklidnění, beru je na noc, tak konečně spím, ale noční můry mám pořád, někdy si je musím vzít i přes den... Ale v lednu se chcem pokoušet zas o miminko, tak snad to půjde rychle, protože mi to hrozně chybí a cítím se hrozně prázdná ale stejně na srdíčku mě zůstane obrovská jizva....A ještě bych se chtěla zeptat, nevíte jak je to s neschopenkou po potratu? Má práce je docela psychicky náročná a mám strach, že bych ji zatím nezvládla...

Prosím o vaše zkušenosti

Ahojky holky, nerada se přidávám zrovinka do téhle diskuze, ale hledala jsem tady někde odpověď na své otázky - marně. Dnes je tomu 14 dní, co jsem potratila, na revizi jsem zatím nemusela. Několikrát týdně chodím na krev. Hladina HCG klesá, ale strašně moc pomalu. Ještě ve středu po 10 dnech jsem měla 196. Máte někdo podobnou zkušenost??? Jak dlouho to trvalo, než byla nula??? Mám strach, abych nemusela na tu revizi ještě jít Pořád to nemůžu hodit za hlavu, když musím tohle řešit.

Jak se to mohlo stát???

Holky,tak moje nejlepší kamarádka měla dnes termín porodu......Včera bohužel přestalo bít srdíčko a musela Elišku porodit mrtvou......Holky já tomu už nerozumím,proč vždycky to vodserou ty skvělý lidi??? Žádnej zasranej bůh neexistuje,protože kdyby existoval tak tohle nikdy nedopustí.... Jsem plná nenávisti hlavně na toho rádoby jejího.. Napřed měli bydlet spolu,pak zdrhnul,pak mělo být příjmení po něm, nakonec zdrhnul,měl jí tam odvést v nejhorším a nakonec jel její táta....Furt si stojím za tím, že miminko pozná když je nechtěné....Potrat a porod mrtvého dítěte by mě takhle za sebou přivedl do blázince....

...i po měsících...je to jak když něko vrazí nůž do srdce!

...v červnu jsem po revizi po zamlklém těhu v 11tt. Myslela jsem, že jsem to vše vzala vcelku vpohodě a s rozumem.... jen dnes mi můj kamarád oznámil jak v květnu bude táta, a tak nějak mě to vzalo....v červnu mi říkal, jak v červenci vysaděj antikoncepci a vše cítěj jak půjde rychle...a ono jo. Hroooozně moc jim to mimi přeji, ale zároveň vidím jak se člověk vnitřně těžce vyrovnánává se svou ztrátou a ještě když pak neotěhotní hned ...jak každý měsím může bolet. To by člověk nevěřil, že sice jsem se zaměstnala natolik a stejně mě tato novika \"dostala\" myslím to v dobrém a vy holky bolky nejlíp víte, že to nejsou zlé myšlenky jen mne samotnou překvapilo, že těhu je pro mne pořád tak citlivé téma.

Strašně to bolí

Naše štěstí netrvalo dlouho. Bohužel nás naše miminko v 8tt opustilo. Vyvýjelo se pomalu, bylo velikostí 6tt a nakonec odumřelo. Jsem po zákroku a v srdci mám obrovskou díru. Ale přítel je mi velkou oporou!

...

tak dnes pohřeb,holky já to asi nezvládnu,ještě pořád tomu nevěřím ,v pátek večer jsme u našich byli ,smáli jsme se bylo nam fajn a o půl druhé v noci brácha volá,mamka měla úraz letecky ji vezli do Poruby a je to zlé.....ted do toho otravuji kriminalisté ,pořád jezdí a vyptávají se ,stalo se to ,když šla mamka sama v noci z voleb domů a měli podezření,že ji někdo ze schodů schodil ,měla navíc i zlomený nos a čelist a dopadla na záda,je tam hodně nejasností....brácha ji našel ošetřil,vytřel veškerou krev at to tatka až se vrátí z maryáše neuvidí,a ted se stará o tatku ,zůstali sami dva chlapi....brácha je hodný,hezký,rozumný ,vzdělaný,ale bohužel je sám,ale mají mně ,takže je to ted na mně mám na krku5chlapů...včera mi pan farář řekl,at vemu ten pohřeb i jako rozloučení s mým potraceným miminkem,takže to bude dvojnásobně těžké,držte mi prosím palce ,papa

ach jo

tak jsem si myslela ,že jsem potrat překonala ,že už bude dobře,ale není,v neděli mi po tragickém pádu ze schodů zemřela moje milovaná zlatá maminka,já už ted vážně nemám sílu......proč zrovná já?

Smrt narozeného syna

Ahoj, jsem tu poprvé a snad mi to pomůže se vyrovnat se smrtí našeho syna. 4.října 2010 jsem porodila chlapečka Jiříka po tatínkovi. Bohužel po 3 hodinách od porodu nám umřel na následky syndromu Potterové jak to paní doktorka nazvala. Měl totiž prasklou pravou plící, špatně vyvinuté ledviny i močový měchýř, zdeformované nožičky a nos. Řekli mi, že s takovýmy genetickými vadami nemohl přežít. O co je to horší je to, že můj gynekolog na to měl přijít ve 20.tt při prenatálním ultrazvuku. Už tenkrát bych musela na potrat,ale nebylo by to určitě tak strašné jako když člověk toho malého človíčka nosí 9 měsíců, těší se, povídá si s bříškem, všechno nakupuje a navíc když si člověk vytrpí takové porodní bolesti jako jsem měla já. A nakonec zjistíte, že to všechno bylo zbytečné. Každý mi říká jsi mladá za půl roku to zkusíte znova. Je to pravda je mi 26 let a určitě to zkusíme znova, ale přeci jenom to nejde jen tak přejít. Přeci jenom jsem byla aspoň ty 3 hodiny matkou. Strašné je na tom to, že na matrice vám dají rodný list a v zápětí vám dneska přijde poštou úmrtní list vašeho syna. Mám skvělého manžela, který mě drží nad vodou. Většinu dne to docela jde, ale jsou chvilky kdy se prostě neudržím a brečím co mi síly stačí. A pak věřte doktorům.

uz je to pres rok ...

Vse to zacalo kdyz jsem byla s pritelem v irsku otehotnela jsme pres HA zacatkem brezna 2009 po prvni vynechane menstruaci jsem HA vysadila, teh.testy byly pozitivni 18.kvetna jsem odletela do cr k doktorum, byla jsem objednana na 20 jenze 19 jsem zacala silne krvacet, jela jsem do nemocnice, po vysetreni a testech mi rekli ze to je normalni ze mam jit domu kdyby se krvaceni zhorsilo mam okamzite prijet s vecmi na pobyt, tak se taky stalo na druhy den po obede jsem tam byla, dali mi najist vysetrili me a rekli ze jsem potratila a ze rano jdu na vycisteni delohy.zacinala jsem se s tim smirovat, rano me v sest vzali na vysetreni ,jiny doktor nez me prijimal mi rekl ze vycisteni neni nutne pokud dite chci ze to je predcasne ze se plod muze jeste vzpamatovat a ze me ve dve hodiny pusti domu...pri propusteni mi dali nejake papiry a ze mam jit v pondeli ke gynekologovi...v pondeli jsem tam sla gynekolozka rekla ze je vse ok a ze mam prijit dalsi pondeli, sla jsem tam a rekla mi ze plod je mrtvy, kdyz jsem se ji ptala na vycisteni tak mi rekla ze to neni nutne...rekla jsem si ok tak dobre je to dokrorka... vse bylo az do listopadu ok...az na moji psychiku, porad jsem premyslela co by bylo kdyby se to nestalo, mivala jsem nocni mury,probouzela se zpocena, cele dny jsem probrecela, s nikym jsem nechtela mluvit, koncem listopadu me prepadly silne bolesti moje gynekolozka mi rekla ze je vse ok ze to je prichazejici menstruaci po dvou dnech jsem dostala horecky, skoncila na pohotovosti , kde mi diagnostikovali nejake znecisteni delohy s vytvorenymi cystami byly tam tri nejvetsi mela v prumeru skoro sest centimetru, probehla operace, v nemocnici mi rekli ze to zpusobilo to ze jsem nebyla vycistena po potratu...byla jsem nastvana, prisla jsem tam za pet minut dvanact...mohla jsem mit klidne i trvale nasledky, doktor mi rekl ze se to nestava casto aby po takovem zanedbanem potratu mohl nekdo mit jeste deti ale ze ja patrim mezi ty stasne...i kdyz vlaste nestastne nocni mury mam porad, porad pritele premlouvam k dalsimu miminku, ale ten ma strach o me zdravi.Denne projizdim stranky s detskymi kocarky, oblecenim atd.Kdyz na ulici uvidm kocarek podlomi se mi kolena, kdyz se pred tremi mecici narodil sestrence syn nemohla jsem ho ani pochovat, ani se na nej pomalu podivat, za par mesicu bude prosinec, nasemu diteti by byl rok...porad na to musim myslet, nikdo nema pochopeni, protoze nikdo z mych pratel, znamych a rodiny si tim neprosel. A tak prosim vas... ktere jste to zazily. prosim poradte mi jak se s tim vyporadat...jak jste to zvladly vy?? protoze me to moc nejde...Diky misa

Rozloučení

Ahoj holky,vy všechny co jste přišli nechtíc o miminko - cítím s vámi a chci se zároveň rozloučit. Do dvou dnů mám dostat druhou ms od revize brr úplně mě mrazí ,když to píšu. Nechci se už trápit špatnými vzpomínkami a cítím, že bolest pomalu odchází a začínám mít i pocit, že nejpozději do měsíce bychom se začali snažit o miminko.Jetě musíme dořešit úvěr a také mě zlobí korunka a tak budu muset řešit můstek.Bohužel mě to čeká asi 2x-dva můstky. Štve mě to, ale musím to dořešit, protože až bych otěhotněla nešlo by to.Řešit zubaře a tak však víte. Už sem nebudu chodit do této kolonky víte proč? Mám už konečně pocit, že jsem se s potratem aspoň částečně vyrovnala a chci zapomenout a neotvírat rány. Nevím za jak dloho se objevím v kolonce snažilek. Snad za měsíc , dva , tři...pokud by se nedařilo. Abych pravdu řekla - mám trošku malé obavy,že to nevyjde hned, ale zároveň jím vitamíny a taky po nich pěkně přibírám.Ale stále je to dobré 59 kg na 163 cm.Prostě chci,aby miminko mělo teď dobrou výživu a mělo si z čeho pak brát vitamíny.Chci Vám všem popřát, ať co nejrychleji zapomenete na bolest ze ztráty, ať už byla v kterém koliv měsíci či týdnu, ať zapomenete na ty chmurné myšlenky a můžete začít znovu další etapu. Přeji Vám všem ať se brzy setkáme v kolonce kdo právě otěhotněl a píšeme si o rostoucím bříšku a také hlavně ať je miminko zdravé! Když by někdo měl problémy tak ať má pěkný vztah, protože vše vychází z lásky...Mějte se krásně a nikdy nezapomenu na slova útěchy co jste mi zde napsali....pá

špinění

holky jsem ve čtvrtém týdnu,včera jsem v práci začala slabě špinit,bolí mně dost břicho a v zádech,celkově je mi dost zle ,nevíte co by to mohlo být?

ahojky

ahojky berušky, všem vám moc děkuji za odpovědi. Tělo si asi pomohlo samo tím, že přítel je nemocný já to od něj chytla a ještě k tomu semi zdá, že mám zánět...takže asi tak . Mohu ovšem říci, že se již cítím psychicky lépe. Vysadili jsme teď milování a počkáme, až se budeme cítit dobře...pak tomu necháme volný průběh...uvidíme.Jste zlatíčka a držte se. Jak všichni píšete miminka přijdou určitě jen čekají na ten správný čas. Tak zatím pá Až se začneme snažit tak se nenápadně přesunu do té naší obvyklé kolonky...Všem držím pěstičky papá

Výsledky genetiky

Nevím kam to dát tak to dávám sem, dnes sme si byli pro výsledky na genetice a paní doktorka řekla že se potvrdil thanatonický dwarfismus čili neslučitelný se životem těžká vzácná nemoc kostí. Pro příští těhu je prognoza vzniku 4% takže je to asi dobrá zpráva....Při příštím těhu říkala že by bylodobré udělat kolem 16 týdne odběr plodovky na tohle onem. abych byla prý klidnější, tak uvidíme...

Krize

Holky, pro všechny, kdo jste na tom špatně a myslíte, že už být hůř nemůže, píšu příběh kamarádky.V 8 měsící přišla o miminko. Přestalo mu být srdíčko. Musela ho mrtvé porodit (nožičkama napřed) a porod ji vyvolávali 2 dny. Po porodu se řešili věci jako rodný a úmrtní list, jestli chtějí pohřeb do společného hrobu... Nevím, co může být horšího, než si v 8 měsíci muset porodit mrtvé miminko.

Je mi smutno :(

Ahoj holky. Dneska to na mě nějak padlo. Na revizi jsem sice byla v únoru, ale dnes jsem měla mít první termín porodu. Myslela jsem si, že se mi zadaří otěhotnět hned, jako porpvé, ale nějak to nepřišlo. Od té doby uteklo 7 měsíců a nic. i když moje šance jsou jen 50%. Tenhle týden bych měla mít OVU,tak doufám, že se vzhledem k tomuto smutnému období třeba zadaří. I když třeba nikod nebude reagovat vzkazíkem, jsem ráda, že jsem se mohla vypsat, protože se nemám komu svěřit.´O svém těhu jsme nikomu neříkala,tak je to občas těžké.Tak se držte, ať vám doba čekání uteče a uvidíme se v kolence \"snažilek\" :D a co nejdřív \"těhulek\", papa