Jak se vyrovnat s potratem? - nové diskuze

Co se stalo nám.......

Ahoj holky. Teď Vám napíšu svůj příběh já. Po sedmi letech, když už jsme ani nevěřili, že budeme mít to štěstí a povede se nám to, tak se náš sen splnil a já byla těhotná. Byli jsme ti nejšťastnější lidi na této planetě. Od začátku těhotenství jsem pořád zvracela, ale říkala jsem si, že to prostě k tomuto stavu patří. V desátém týdnu jsem začala krvácet - hrozný strach - cesta do nemocnice,....... Měla jsem hematom, ale dopadlo to dobře. Miminko se udrželo. Všechno bylo v pořádku, jen trošku zvýšené krevní testy, podle lékařů to prý může být po tom hematomu, ale je mi 37 let a tak mě posílali na plodovou vodu. To jsme odmítli a radši si zaplatili vyšetření z krve matky, abychom o miminko nepřišli. Podotýkám - toto vyšetření se celé platí a není to vůbec malá částka. Zjistili jsme, že čekáme holčičku, a teď nás čelaly 3 týdny strachhu, jak testy dopadnou. V dvacátém druhém týdnu mi najednou praskla plodová voda a my 40 minut čekali na sanitku. Věděla jsem, že je zle,......... Ještě dojel doktor, který byl opravdu DOKTOR na pravém místě. Zeptal se mě, jestli je to opravdu plodová voda?! Já říkala: co by to asi mělo být jinýho, když nekrvácím?? Po třech dnech v nemocnici a hrozných bolestech v tříslech ráno telefon z Brna, že testy dopadly dobře a holčička je v pořádku. To byla úleva!! Týž den večer ( 5.března ) - stejný den, jak mi volali z Brna - jsem potratila. Nikomu na světě bych to nepřála zažít! Ta strašná bezmoc,......! Aby toho všeho nebylo málo, tak přišla další rána osudu. 28.března mi zemřel tatínek. Do dneška jsem se z toho ještě nedostala. Doufám, že jsme si už všechno zlé vybrali a že konečně se na nás usměje štěstí v podobě zdravého miminka. Vůbec nevím, co se stalo, proč se to stalo - nikdo na nic nepřišel. Jen mi bylo řečeno, že u druhého je malá pravděppodobnost, že se to bude opakovat. Všem, co se snaží o miminko držíme palečky ať se to podaří!

tak už po třetí

Ahoj Holky, tak už zase tady, díky bohu za tyhle diskuze, člověk na to není sám. Včera sem se vzbudila a krev, tak sem si řekla a už je to tady zas. Tak sem se rychle osprchovala a oholila nohy, abych nejela do špitálu neupravená, na řasenku sem se vykašlala pač sem věděla že stejně budu brečet. Když sem se konečně dovolala na gyndu tak mi sestřička řekla že mám jet rovnou na pohotovost na echo, protože nemá volnýho doktora. Nechtěla sem stresovat manžela v práci, tak sem sedla na kolo a odjela do špitálu. Brečet sem začla jak mi měřili tlak a ptali se na předchozí těhotenství, Byla sem tak vystresovaná že sem uvedla svůj poslední potrat v roce 1312 místo 2012, pak sem začla přemýšlet co je vlastně za rok a proč to ze mě vypadlo, ten pán se na mě soucitně podíval a zeptal se chcete si radši lehnout, to sem odmítla, po chvilce si mě vyzvedla mladá doktorka, nejspíš čerstvě po škole, byla hrozně milá a snažila se mě přesvědčit že to ještě nemusí být konec, ale já sem věděla že je to potrat pač už sem měla křeče. SONO bylo utrpení, trvalo asi 20 minut a nemohli nic najít, hrozně mě bolel děložní čípek a trochu to štípalo. pak mi vzali krev a musela sem čekat na výsledky, zůstala sem na lačno pač sem doufala že mě ještě ten den vezmou na kyretáž, mezitím sem zavolala do práce a manželovi, na výsledky sem čekala přes 3 hodiny a nic se nedělo, tak se manžel šel zeptat a za chvilku došla doktorka. Ta nám oznámila že HCG je nízko a že se jedná o potrat a ať si zajdu v pátek k praktickému doktorovi na kontrolu krve. Kyretáž prý není nutná. tak sedím doma a doufám že všechno odejde samo a nedostanu nějakou komplikaci. Včera sem si pobrečela, ale nechcu se litovat a sedět na zadku věčně. Byli sme v únoru na klinice na kompletním vyšetření včetně genetiky infekcí hormonů krvácivosti, no nic nám nenašli, mě akorát zvýšený prolaktin, což může způsobit problém s početím, ten mi ale nemáme. Strašně obdivuju páry co si tímhle prošli víckrát, slyšela sem o osmi i více potratech a to mě jako fakt děsí a vím že tohle já určitě nezvládnu. Začínám uvažovat o adopci. Taky sem hrozně ráda že žijeme s manželem v zaharaničí, protože nemáme žádnou oporu v rodině, všichni nám jen stěžují život otázkama kdy už bude to dítě a přitom to všichni vědí. Moje tchýně mi po prvním potratu řekla: Od vás se vnoučete asi nedočkám, že? a moje máma: Nežereš nebo co? Mám hrozný stresy tady s těch rodinných návštěv a sem šťastná že letos už nejspíš další dovolenou nedostanu a nebudu tam must jet. Díky že jste si přečetli můj příběh. Přeju všem štěstí při dalším těhu!!!

samovolný potrat

Přeji všem krásný večer,i když pro nás opět smutnýJe to dva dny,co jsem opět přišla o mimi.Bohužel je to přesně půl roku potom ,co jsme přišli o mimi ve 24 týdnu.Minulí týden jsem zjistila,že jsem opět těhotná,ale jak je vidět radovali jsme se zbytečně,smích přešel zas ve smutek.Nevím jestli mám říct,že to bylo \"jen\"6 týden,ale i tak nás to zasáhlo.Jsme s manželem oba pozvaní na vyšetření na genetiku,jak jsme na tom,ale nějak začínám přemýšlet jestli se máme pokoušet znova,začínáme ztrácet naději.Máme už 7 letou holčičku,tak si říkáme,že máme aspoň jedno ,naštěstí zdravé dítko.Přeji všem smutným rodičům,více štěstí než máme my.

Ze zpožděním všem moc děkuji,neměla jsem sílu jsem zajít dřív..musím se přiznat že to na mě dolehlo z plnou paradou a já vubec netušila co mám ze sebou dělat,navenek se člověk usmívá ale uvnitř se mu nechce žít..jsou to šílené stavy bezmoci.Naštěstí mě pomohla knížka automatický kresby od Aleny Vychodilové Svět je jen kouzelná hra energii 3díl- vřele doporučuji: tam jsem se naučila všechnu bolest vykreslit na papír a pak palit mimo domov aby ta negat.energie tam nezustala,byla to užasná uleva.. nevím jak ale podvědomě jsem cítila že dokud tu bolest v sobě nevyčistím mužu si udělat blok na novou cestu k miminku a proto jsem chtěla udělat maximum i po psychicky strance a jsem neskutečně štastná že jsem našla tyhle stranky http://www.vedomematerstvi.cz/kde je spoustu užasných rad a diskuze jak si pomoct k miminku i meditace k přivoláni dušičky budoucího miminka..je tam spousty pozitivních příběhu co umí motivovat.Mě osobně to pomohlo k sebejistotě a k duvěře že dokážu cestu k mojemu milovanému miminku ovlivnit a a ne jen bezmocně čekat a trápit se..doporučuji taky film Tajemství a Miluj svuj život který mě byli doporučeny lečitelkou..tam jsem pochopila proč se necítit jako obět a nelitovat se ale naopak sebrat veškerou sílou a věřit sama sobě že tentokrat to zvladnu a dopadne to pro všechny dobře. Budu moc ráda za všechny vaše podněty co pomáhá vám Přeji všem spostu štěstí a krasné zdravé mimi

opožděna Menstruace

ahoj chtela bych se zeptat 28.3 sem delala tehu test ten byl slabe pozitovni . ten den mi doktorka pichla vyvolavacku a dnes rano jse si delala test a nyl negativni a zacla jse trochu spinit co si o tom myslite??

Porodné

Ahojky chtela bych se zeptat kdyz jsem.6.3 podala žadost o porodne za jk dlouho by mi mělo přit??

Nechtělo se mě zapojovat do tehle smutné diskuze ale říkám si že o tomhle problému se moc neví a mužu pomoct ostatním maminkám aby se jim nestalo to co mě..potratila jsem v 17.t.podle testu i podle pitvy zdravou holčičku.Byl to šok týden přetím na mě z ultrazvuku mávala a další týden obrovská bolest a prazdnota..celý pulrok jsem patrala po přičině,muj gynekolog byl bezradnej až na radu kamarádky jsem si šla vyšetřit štítnou žlázu..To mě čekal další šok, podle paní doktorky moje vysledky byli tak hrozný že jsem měla potratit už v začátcích..další těhotenství vyloučený,opakovalo by se to..čeká mě dlouhodobá lečba,ale i psychicky mě pomahá se stím vyrovnat když vím že se znovu tohle už nebude opakovat..jen mě děsí že o tomhle gynekologové neinformují maminky hned v začátcích ..

Předčasnej porod 25tt

Včerejsi den byl pro me nejhorsi .od 6:45hod mi zacli bolesti..myslela jsem ze to sou poslicky ale nebyli bohuzel ne.. :/ ve 23hod sem dojela do nemicnice kde mi rekli ze budu rodit. :/ prevezli me do Hradce kralove a tam sem porodila miminko ktery bohuzel po porodu umřelo :\'( stimhle se blbne vyrovnavam :\'( moc sme se s pritelem tesili a pk tohle.. ale doktorka mi rekla ze mam delohu mam v poradku ze este budu moct mit deti..ale stimhle se jen tak nevyrovnam :\'(

tak už jsem tu taky

včera jsem byla na utz a pan doktor mi řekl, že nebije srdíčko a je malý (místo 11+0 jen 9+2), tak zítra kyretáž, chjo. Ještě že mám tříletého syna, ten mě drží nad vodou, samozřejmě i manžel. Včera jsem si pobrečela, ale dneska je to už lepší. Celkem se bojím, ale už to chci mít za sebou

druhé zmlklé těhotenství

Ahoj holky,tak je to tady zas, druhé zmlklé těhotenství, včera druhá kyretáž. To už prostě není náhoda. A to jsme po tom prvním čekali půl roku a brala sem kyselinu listovou už 3 měsíce dopředu, jak mi poradila doktorka. To už prostě není náhoda, takže po novém roce si dáme maraton vyšetření a doufám že se zjistí příčina. Po třetí bych to už asi nedala. Za pár měsíců mi bude 30 a mám strach že děti už mít ani nebudu.

triple test

Ahoj holky ja jsem za necelichh 14 dni ve 20tt s kdyz jsem byla na triple testuu nelibilo se jim tam neco v krvy a byli mi receno ze miminko muze mit rostep ale ze to neni 100% mate stimhle nekdo zkusenosti :/ ?? Ja jdu teda 4.12 na ultrazvuk kde poznaj jestli ma ten mh prcek ty rostepi ald mam strasny nervy kuli tomu ://

potrat

Dobrý den, stalo se mi asi to nejhorší co se ženě může stát.Před 3 měsícíi a kouskem jsem zjistila, že jsem těhotná, protože je mi 20 zrovna šťastná jsem nebyla, ale přítel mě velice podržel a vlastně jsem zjistila, že to miminko chci. Najednou jsem byla tou nejšťastněnší budoucí maminkou na celém světě. Snad jsem měla už všechno potřebné nakoupené. Tento čtvrtek jsem slaboulince zakrvácela, ale říkala jsem si, že to nic nebude, když to přestalo. V noci na pátek mě probudila ukrutná bolest, když sem rozsvítila, myslela jsem, že umřu a potom co všechno ze mě začalo padat jsem dostala ukrutný strach. To jak sem trpěla bych nepřála ani tomu nejhoršímu nepříteli. Pořád sem si říkala, že to bude dobrý, že určitě je v nepořádku něco jiného a že budu mít krásné miminko. Hned ráno jsem byla u doktora a čekala co řekne. To co mi řekl, se nedá popsat. Najednou jak kdyby umřel někdo koho sem znala celý život. Nejhorší je, že se nikomu kromě příteli nemůžu svěřit, nikomu jsme to neřekli. Teď brečím , jen když sem sama. A když vidím šťastné maminky nebo jen děti chci umřít .

potrat ve 24 týdnu-smutek a beznaděj

Ahoj děvčata. Bohužel i já se musím přidat k řadě smutných maminek.Dnes je to týden, co jsem jela na pohotovost s neskutečnými bolestmi břicha…24 týden těhotenství. Vůbec netuším co se stalo, celé těhu bylo předpisové, ráno jsem byla na kontrole u své dr a vše bylo v pořádku, když jsem přijela na pohotovost, napojili mě na monitor a udělali ultrazvuk i tam bylo vše v pořádku. Pan dr. řekl, že mě pro klid duše přijmou přes porodní sál, ale než se tak stalo začala jsem krvácet. Pak už to šlo vše strašně rychle, při dalším ultrazvuku mi praskla plodová voda, která byla úplně zelená a dr.mi řekla že s tím bohužel už nic nejde udělat, jen čekat na porod. Dostala jsem prý nějakou silnou infekci, ale co netuším. Já se totálně složila a nebýt toho, že přijel manžel, nevím jak to dopadlo. Nejhorší bylo čekání, kdy už to přijde a představa, že vám holčička umírá v bříšku. Naštěstí pro mě i mého ochránce manžela, to proběhlo hodně rychle, vše jsem měla za 2 hodiny za sebou i s revizí. Je nám oběma moc smutno, ale drží nás nad vodou naše 6 letá dcerka. Přemýšlíme jestli se pokusíme o další miminko, máme teď oba strach. Děvčata chtěla jsem se zeptat, jestli jste některá byla u psychologa, nás tam poslali oba dva, ale nevím jestli to má cenu tam chodit. Nějak se s tím pokouším srovnávat, ale je pro mě hodně zničující, když vidím kočárky s maličkými miminky a bohužel jen u nás v baráku jsou 2 čerstvě narozená. Všem vám držím palečky ať vše vyjde a dočkáme se krásného zdravého miminka, ale hlavně klidného těhotenství.

potrat .. smutek .. a zadost o radu

Ahoj vsem,prisla jsem si sem vylit srdce a pozadat o radu. Bydlim v zahranici, a nikdy jsem se necitila tak osamocena, bezmocna jako vcera.Vsechno zacalo pred rokem kdy jsem se prestehovala do Holandska. Zacala jsem brat jinou antikoncepci, protoze tu, kterou jsem brala v Cechach, tady nemaji. Ale bylo mi po novych praskach tak spatne, ze jsem se nekdy v breznu rozhodla je uz nebrat. S pritelem jsme se dohodli nepouzivat zadnou jinou formu antikoncepce a nechat to na prirode. Po necelych trech mesicich jsem zasla k praktickemu lekari s tim, ze jsem stale mesicky nedostala, ale testy vychazeji negativni. Odbyl me se slovy, ze to se stava ale na moji otazku, kdy uz to normalni neni a co budeme delat, kdyz mesicky nedorazi, jen pokrcil rameny. Odmitl mi i udelat tehotensky test. System v Holandsku je dost jiny nez v Cechach, ke gynekologovi se obvykle vubec nedostanete ani kdyz jste tehotna, preventivni pece a pravidelne prohlidky v podstate neexistuji.Pres leto jsem to nejak nechala byt, zadne priznaky tehotenstvi (krome te neexistujici menstruace, ktera pripadala doktorovi normalni) - zadne nevolnosti, zvraceni, divne chute ..Minuly tyden ve stredu jsem zacala krvacet a rikala jsem si - konecne, mesicky jsou tady. Vzdycky jsem mela menstruaci trochu bourlivejsi, ale tentokrat to byla sila a v patek jsem uz zustala doma, na bolest bricha uz nic nezabiralo a jen jsem se potila v posteli. V sobotu rano na toalete jsem vedela, ze uz je zle a ze nejde o zadnou silnejsi menstruaci. Krvaceni bylo sileny, a to co ze me padalo .. Hned jsem volala lekari, ktery mel pohotovostni sluzbu o vikendu. Telefony zveda sestricka, vysvetlila jsem ji co se deje a zadala o pomoc. Jeji domnenka byla, ze se jedna o potrat nebo mimodelozni tehotensti ale sla se sporadit s lekarem co se mnou. Ten mi pres ni sdelil, ze to bude jen projev silne menstruace, kdyz jsem ji tak dlouho nemela !! O tom, ze by to mohlo by neco jineho ani neuvazoval a odmitl me prijmout nebo dat doporuceni do nemocnice na pohotovost(bez toho doporuceni vas v nemocnici neprijmou, takze kdyz lekare nepresvedcite, mate proste smulu).Celou sobotu jsem probrecela v bolestech, hrozne krvacela. Udelala jsem si i tehotensky test - jen snad pro to mit jistotu jestli je to vazne jen menstruace nebo ne. Test byl pozitivni. A v noci byl konec vypadl ze me tuhy vacek, asi 6cm dlouhy a ja uz vedela, ze to byl potrat. V ten moment skoro vsechna telesna bolest odeznela, ale .. Ackoli jsem vubec az do toho dne nevedela, ze jsem tehotna, chtelo se mi plakat. Pritel je skvely, celou noc me drzel, uklidnoval .. Vim, ze se tyhle veci stavaji, a snad to priste dopadne lip .. A ted moje zadost o radu. Zitra jdu k praktickemu lekari - a chtela jsem se zeptat, jake vysetreni je obvykle po prodelanem potratu ? Ultrazvuk, aby se zjistilo, ze je deloha prazdna ? Vysetreni krve pro krevni skupinu ? .. PL me na zacatku urcite odmitne kamkoli poslat a jestli si sama nevyhadam, ze potrebuju to a to, a vubec vsechno vysvetlit. Moc dekuju a dekuju vsem, co docetli.

dekuji vam za podporu,,,,,potesi a zahreje u srdicka

potrat (porod) v 22tt

dnes je to 17dni kdy sem musela porodit moji malou holcicku kuli bakterialni infekci ktera otvira porodni cesty...takze se bohuzel nedalo nic delat.Mala byla uplne zdrava nic ji nebylo.Vazila 433gramu a miminka se unas zachranuji od 24tt a nebo pokud ma vic jak 500g.takze nam chybelo pouze 63gramu a uz by se dalo neco delat,Mala byla vlastne vymodlena pac mam za sebou 3 samovolne potraty a 1 mimodelozni.takze mam uz jen jeden vejcovod a ten je k nicemu pac je srostenej.Takze nam nezbyvalo nez jit na umele oplodneni.....Zacala jsem chodit do centra repr.mediciny tam sme prosli s pritelem vsim moznym a nakonec se povedlo.....Hned na poprve jsem otehotnela a vse bylo v poradku.uzivala jsem si tehotenstvi a strasne sem se tesila...Doma mam uz vse nakoupene na holcicku spousta krasnych oblecku,dudliku veci ke kojeni...no proste vsecko ...a pak prisla rana jak z cisteho nebe.....jsem se jednoho rana probudila a krev....uz me pritel hned vezl do nemocnice....tam me rekli ze je to velice spatne ze malou asi nedokazou udrzet aspon tyden aby dorostla do 500gramove hranice....pak uz to slo raz na raz.vydrzela to malinka dva dny...pak praskla voda....porodni sal...porad sem ji citila ze se hybe kope....a pak porod.Asi trikrat sem zatlacila a mala byla venku.....ani mi ji neukazali a hned ji odemne odnesli,akorad pak mi rekli ze tyhle miminka nemaji vyvinute plice tak jak se dostane na svet tak do minuty umirajiNejlepsi je ,ze tomu rikaji POTRAT....byl to muj nejhorsi zazitek v zivote....Ted mam jakoby sestinedeli a sedim doma nic me nebavi...nemam chut k jidlu,,,koukam do steny a porad si rikam proc.PROC ZROVNA JAAAAAAKdyz k nam nekdo prijde na nastevu tak se skvele pretvaruju ze uz sem v pohode ze je to okAle ja vim ze to sice bude dobry ze to chce jen cas a urcite dalsi tehotenstvi mi pomuze,ale jen v pripade ze to vse dobre dopadneZa 3tydny jdu na kontrolu a ceka me dalsi vysetreni a pak znova vse absolvovat 2 umele oplodneni....Takze si drzim vsechny pesti at to dobre dopadne a narodi se nam zdrave krasne miminkoNa nasi malinkou nikdy nezapomenu a posilam ji pusinku a omlouvam se ji ze sem to nezvladlaHolky nesmime to zvladat.Buh vi co nas jeste v zivote vsecko potka

Všechno je špatně

Test je negativní..už od včera mám na houby pocit..a dneska jsem od rána přesvědčená, že nic není tak jak má být. Ve středu jdu k dr, ale naději tomu rozhodně nedávám. Cítím se blbě a podvědomě tuším že už nic není.

vůbec nevím co bude

Ahoj holky i já se chci podělit o smutnou zprávu...poslední MS jsem měla 1.1.12 kolem 33 dne jsem si udělala test byl pozitivní,i když slabý...za dva dny jsem opakovala a byl stále slaboučký...tak jsem byla včera u DR. na UZ neviděl nic..tak mi nabrali krev řekl,že má podezření na mimoděložní... dnes jsem byla pro výsledky...HCG je pouhých 45,bylo mi řečeno,že těhotenství začalo,ale zároveň se přestalo vyvíjet a možné že i někde mimo dělohu... v pondělí mám přijít znovu na krev a jestli HCG klesne na přijatelné hodnoty dostanu agolutin na spuštění MS,což je podle mě lepší varianta...ale spíš prý to vypadá na kyretáž,protože by se sliznice nemusela odloučit komplet a mohlo by to začít nějakým způsobem zlobit....máte někdo zkušenost co ošklivého mě čeká? mám strach...díky za příspěvky Z.

ahoj, všeechno je špatně, jsem těhotná 12měsíců, měla jsem jít na gyneklogii až příští týden,protože tady v Belgii se s těhotnou prostě do konce prvního trimestru nikdo nebaví, jenže jsem dnes začla krvácet tak sem šla hned na gynekologii. Jak doktor zapl ultrazvuk, tak mi to bylo jasný, dítě se přestalo vyvýjet už někdy ve druhém měsíci. Dostala sem na cestu domů ještě fotku, abych měla nad čím brečet. Za týden se mám dostavit znovu aby jsme se domluvily na termín potratu. Je to strašný. Hrozně sem se těšila na miminko a teď žádný mýt nebudu Musela sem to někomu říct.

Tak to asi mám za sebou. hodnoty hcg se začaly snižovat, dr opravdu upozornil na mimoděložní těhotenství, tak více uvidím zítra. 2 potraty během 2 měsíců... jsem machr....

No a už i já

Ahoj,tak je všem radostem konec, 8.12. 6tt konec. Mimoděložní těhotenství a co hůř usazené v jediném vejcovodu,který jsem ještě měla. Přišla jsem o obojí,no fajn dárek k Vánocům. Ale už jsem se vybrečela a musím dál, beztak s tím, že to půjde bez IVF nikdo moc nepočítal. Je to smůla.....Tak snad v březnu 2. IVF. Holky je to fakt už na budku, týden ve špitále udělal své.......Snad Vánoce a rodina vše vyléčí - nakonec.

Po mimoděložním ranný potrat.

Ahoj holčiny, o stránku níž jsem psala o svém mimoděložním těhu. Dnes bych se s vámi chtěla podělit o další nepěknou událost. Asi před dvěma měsíci jsem si 23.DC udělala test, který vyšel pozitivně. Pak asi dalších xy. Ale intenzita testovací čárky se příliš nezvyšovala. Ale mě by ve snu nenapadlo, že to může (už podruhé) dopadnout takhle naprd. Přesně 28. den jsem to normálně dostala, jen to bylo o dost intenzivnější než jindy a dokonce jsem krvácela asi 9 dní... MUDra mě ubezpečila, že se s největší pravděpodobností jednalo o ranný potrat. Vajíčko bylo buďto špatně uhnízděné nebo se spíš přestalo vyvíjet... Píšu to dnes proto, že jsem dne 26.DC a už dva dny mám na testech dvě čárky. Tentokrát to ale vypadá nadějněji. Čárka den ode dne znatelně sílí a už dnes je velmi výrazná, tak mi prosím držte palečky!

K čemu je utrogestan, když nezabránil potratu?

Když jsem otěhotněla, stěžovala jsem si Mudr, že mám bolesti v pravém boku a v podbřišku (to samé jsem měla i při prvním těhu), pro jistotu mi napsala Utrogestan, pro udržení plodu. Přesto došlo k tomu, že se miminko přestalo vyvíjet a musím na potrat. Tak nějak tomu nerozumím, proč to tedy nezabránilo potratu? Můžu tomu pro příště nějak předejít? Mohla jsem si to způsobit nějak sama, nějakou nedbalostí, nebo něčím jiným?

Můj potrat

Ahoj všemČekaly jsme na druhého potomka skoro tři roky a po třech letech se nám to konečně povedlo,byly jsme rádi.Byla sem ve 12 týdnu vše bylo v pořádku až do neděle 6.11 začala sem slabě krvácet tak jsme jely hned do nemocnice na pohotovost a tam po vyšetření doktor oznámil tu špatnou zprávu,že jsem bohužel potratila, že plod je mrtvý a že se musí udělat kyretáž. V pondělí my byla udělána kyretáž a v úterý sem byla propuštěna domu bohužel už sama. Teď musíme dodržet šestinedělí ale potom to doufám zkusíme zase znovu.Držte nám palce. Ahoj

Tak známím se po 6 um pokusech zadařilo,kamarádka byla v 5 měsíci,čekali holčičku a v pondělí o ní přišli.To je tak strašný tohle.Někdo děti mít může a neváží si toho

Můj potrat

Po dlouhém snažení jsme se díky umělému oplodnění dočkali Ondráška. Mám vcestný děložní myom a při jeho odstranění by mi museli vzít půlku dělohy. Ondrovi je rok a skoro jeden měsíc. S radostí jsme teď v září zjistili že se stal zázrak a jsem znovu těhotná bez jakéhokoliv přispění medicíny. V sedmém týdnu těhotenství jsem začala krvácet tak jsme jeli do nemocnice a lékař konstatoval potrat. Přesně na Ondrovy narozeniny jsem se tedy vrátila do porodnice a na stejný sál jako při porodu jen s tím rozdílem, že to nebyla radost, ale bolest a smutek.Poslali mě domů, že nechávají potraty proběhnout spontálně a že by měl během několika hodin vyjít plodový váček. Vyšel byl jako prasklá rybí duše není to hezký, ale je to tak. Ještě jedno miminko si moc přejeme, ale tohle byl opravdu velký zázrak a ten už se nám asi nikdy nepodaří a lékaři moc šancí nedávají. Je mi líto sbohem moje miminko a když to půjde vrať se k nám zpátky.

další...a nevzdávám to

Holky tak už ani nevím kolikátý tohle byl potrat..šestý nebo sedmý ... dřív jsem se z toho hroutila, ale ted pokud to přijde do toho 12tt a vyřeší to ambulantní kyretáž tak se za tím už ani neohlížím.Rodit mrtvé miminko bylo mnohem horší ale taky jsem přežila Chci vám holky jen říct, aby jste to nevzdávaly a \"nehroutily\" se z toho. Co se stalo se stalo, příroda ví co dělá a jednou to musí vyjít ... jak mě i Vám

Tak jsem po roce zase tady

Za loňský rok tři potraty hned v začátku 5,6 a 7 týden. Nyní to bude rok od posledního potratu a pořád jsem se z toho nějak nedostala. Máme za sebou veškerá vyšetření a jsem jen heterozygot jiak vše v pořádku, budu si v těhu píchat Clexane. Teď opět zkoušíme cca třetí měsíc mimi a nic, jsem dost ve stresu, že to zase dopadne špatně, měřím teď BT, ale nějak se mně to nezdá, takže asi zajdu na gyndu. jinak jsem se chtěla zeptat jestli má smysl zkusit třeba Sanus v PCE, jestli se tam specializují i na habituální potraty a infertilitu. Nevím kam jít, všude řeší neplodnost jako takovou. Poraďte mně díky.

12tt a zamlklý potrat

ahojkytak nejdřív jsem byla v kolonce 0.- 16tt ,teď jsem tu.minulý týden,přesně v 12tt mi gyndař řekl že nevidí srdeční akci.ve středu sem byla na revizi a tam mi řekli,že prcek byl už cca 2týdny bez akce.Vím že je to příroda,ale mám dotaz,kolikrát vám doktor dělal utz? mě totiž naposled v 6+3tt a od té doby nic..tak už sem asi paranoidní:-(

Ahoj, nevím, jestli to sem patří, protože se jedná o mimoděložní těhotenství. Jsem právě 1 den 3.cyklu od laparoskopie po MT(mimodělož.těhu). Do poslední chvíle se nevědělo, co semnou je. S bolestma jsem navštívila svou obvodní gyndařku a ta na UTZ nikde nic neviděla (v 7tt), tak mě poslala na Bulovku, odkud mě poslali domů s tím, že nejsem těhotná. 3hodiny po propuštění domů mi sdělili výsledek krevního testu, který ukázal hodnotu HCG 4361... Ale abych přijela mi nikdo neřekl. Myslela jsem si tedy, že je miminko O.K. a že jde o nějakou střevní koliku. Poté, co jsem málem od bolestí nepřežila noc, jsem ráno vlakem jela zpátky do Prahy (jsem mimopražská) ke klasické obvoďačce. Musela jsem nejdřív nechat malou u rodičů, ale odtamtud už jsem sotva lezla a cítila, že každou chvíli omdlím. OL mi hned zavolala sanitku a hned po příjezdu na Bulovku mě operovali, neboť šlo už o rupturu vejcovodu...Málem mě ta skvělá lékařská péče stála život... To si ten plat páni doktoři opravdu zaslouží!!!!!

Miminko z dvojvaječných dvojčat

Ahoj holky, mám asi takový blbý dotaz, ale pořád mně to vrtá hlavou, tak jsem se chtěla zeptat, jestli jste to některá nezažila. Vím, že je nás takových míň, ale přeci to sem zkusím napsat, protože mě to trápí ... NA začátku tohohle těhu se vyvíjela dvě miminka, pak to jedno vzdalo. A když jsem se pak doktora ptala, co se tam s ním stane, řekl, že většinou se buď vstřebá, nebo se při porodu porodí spolu se sourozencem. Já nevím, ale pořád mě hlodá celé těhu, že tam ještě to druhé je, a že ho tam nosím a pak ta představa, že ho i porodím. Možná, že mi už hrabe. Chápu, že je to příroda a asi to mám nechat být a vůbec už nad tím nepřemýšlet, ale ono to nejde. Prožívala jste některá něco podobného?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

Váš názor - pochybení lékařů nebo nedočkavost maminky

Ahojky holky, rada bych znala Váš názor, na jednu situaci, jedná známá byla od 35tt v nemocnici na pozorování, v 38tt se rozhodla, ze uz v nemocnice nechce lezet zbytecne dalsich 14dni a domluvila se s lekarkou na vyvolavani porodu. O vyvolani se snazili temer tyden a to obden, dopadlo to tak, ze miminko umrelo. Co myslíte vy pochybení lékařů nebo maminka měla počkat a nenalehat na doktory?

jak to dopadlo s kamaradkou...

tak minulou stredu jsem volala s luckou. miminko se narodila po 24hodinach vyvolavani,melo 230g.. nevidela ho. vysledky vysetreni budou za tri mesice,i s doporucenim,jestli otehotnet. tak to za ty tri mesice budou zkouset. znela celkem vyrovnane. ale vcera mi volala znovu,po tydnu byla na kontrole a blby,deloha se nezavinuje a necisti,tak dostala prasky na zavinuri. jestli se deloha nevycisti do tydne,tak bude muset na revizi. ona ma totiz blbe umistenou delohu,nejak zvlastne zaklonenou,tak se necisti.. rekli ji,ze mimi nejdriv za pul roku a kdovi jestli. treba ho ani nikdy mit nebude.. ach jopohladte svoje briska,nebo miminka,ktera jsou uz na svete,je to totiz ten nejvetsi dar na svete

Kamarádka

Po roce se mi na icku ozvala kamarádka. Pokecali sme co nového u mě, co u ní.Když sem se jí ptala, kdy s tím svým lánujou, když mi to moje těhu tak závidí, tak mi řekla že teď půl roku nesmí snažit. Nakonec z ní vylezlo, že měla mimoděložní, přišlo se na to pozdě, museli jí vzít vaječník a že už má jen 20% šanci na otěhotnění. Vzalo mě to

sraz a ta ošklivá událost

Ještě sem písnu něco z tohohle pohledu. Víte co se stalo a když ne tak si to dole přečtete. Já se na sraz před tím hodně těšíla a brala jsem to jako něco kdy na to přestanu myslet. a bylo to fajn. Jedna chuděra si nevšimla a zeptala se mě tam na miminko. nAštěsí mě zastihla spokojenou a tak jsem s úsměvem něco vybreptla a pak mě zachránilo martin co si mě cíleně odvolal když slyšel téma uměl si představot co mohlo následovatAle jinak bylo moc příjemné si odfrknoutZa celou dobu jsem si na to skoro nevzpomněla...přítomné těhulky občas zasáhly, ale já vždy odešla. A musím vám holky říct co jste tohle prožily a třeba si toto čtete, že ono jde na to chvíli nemyslet, jen to chce se hrozně moc snažit a najít příležitost...i když to člověk cítí stále a je to tam, tak se to dá odsunout na další příčku. Mě to šlo, ale já si lno dní říkám že to bylo jen něco co nemělo šanci na život. Skoro nikomu jsem to neřekla, ale byla to Bedřiška ale jde to holky nepřipustit si to ...zle ošklivě...to vzít jako něco co bylo..já to vzala (byla jsem na začátku) jako třeba něco patologického. Ano v noci sama nad miminekm brečím, ale jsou chvíle co pomohou zapomenout a já jsem od přírody štastná...nenechám se zlomit...

jak to včera bylo

Chtěla jsem spát, ale nejde mi to. Mám plnou hlavu a ze zkušenosti vím, že tady se vyprazdnuje nejlíp. Jak víte začala jsem včera krvácet. Jeli jsme do Motola. Chvíli jsme čekali v čekárně na doktora pak mi udělal ultrazvuk. Děťátko ještě žilo, jen se prý začíná odlučovat placenta. Takže hospitalizace na celé těhotneství mě v tu chvíli málem omyli. Hned jsem začala myslet kdo se bude starat o Toníka a jak to martin udělá s prací a tak. Sestra semnou sepsala nějáké papíry a vedla mě chodbou nahoru na rizikové těhu. Je to docela daleko, kdo zná motol tuší jaké je to tam bludiště. Došli jsme nahoru, tam jiný doktor že si udělá příjem. Udělal mi ultrazvuk a už srdíčko nebilo Celkem se tam semnou nesrali. Sice nebyli přímo zlí, ale nevim no. Já jsem na druhou stranu si přišla jen jako by mi říkali že mám angínu a chvíli mi to nedocházelo.Pak řekl, že se TO musí vyčistit. Já už prečela a řekla jsem že jo. Tak mě udělal takovu šup šup revizy. S tím, že plod byl malý a na nic velkého to není. Kdyby byl problém mám přijetPak jsem vyšla ven, zavolala tchána ať se pro mě vrátí a jela domu. Pořádně jsem se rozbrečela až domaJeště teď mi to moc nepříjde. Občas si sáhnu na břicho a pohladím ho a pak mi dojde že je tam prázdnoSnažím se utěšit, že to tak asi mělo být. Jestli byla placenta špatná lepší teď než za plno týdnů. Tak si tu prohlížím tu jedinou fotečku co mám a brečim nad ní. A snažím se utěšit řečma že příroda věděla proč to tak udělala ale moc to teda nepomáhá.A ještě ke všemu ten šílený strach, že je semnou něco v nepořádku a tohle se stane i příštěJeště teda říkali, že plod byl menší. Na minulé kontorle byl ještě ok. Tak asi bylo něco špatně celkově možná mi to i ušetřilo rozhodování nad postiženým dítětem, jestli si nechat nebo ne. Možná to bylo dobře. Ale mě je špatně a cítím se prázdná.Omlouvám se, za délku. Ale já opravdu moc potřebuju to někam napsat. Abych si to pořád nepřehrávala v hlavě.

Úmrtí nenarozeného miminka

AHoj holky, nevím jestli mohu psát sem ale nevím kam jinam. Kamarádka byla stejně těhotná jako já. Termín porodu 9.4. ( o měsíc později než já) no a včera bohužel o holčičku přišla. Volala mi z nemocnice úplně hotová že už není na živu a že jí budou vyvolávat porod tabletkami. Jsem z toho hotová a od té doby to mám pořád v myšlenkách, jak se asi musí cítit ona.. Nevím ale jak se ted k ní mám chovat? Den předtím jsem jí byla ukázat našeho malého.. asi bych měla počkat až se ozve sama že? Samozřejmě že se za ní hned nepoženu s kočárem, ale jsem z toho nervozní.. Máte s tím někdo zkušenosti???Prosím a děkuji

nechtěný potrat

Ahoj možná je divný že sem píše chlap. V září loňského roku byla moje přítelkyně na potratu, z důvodu že by jsme to finančně neutáhli. S tím jsem nesouhlasil, byl jsem ochotnej udělat vše pro to aby se to dalo utáhnout.práce pro mne není problém.mrzí mě že jsem nedostal šanci dokázat, že bych se dokázal o nás postarat. Dnes by to už bylo na světě a mám z toho černé myšlenky, navíc mám pocit že s tím prckem umřelo i kus mě. tento týden se mým dobrým kamarádům narodily mímča. A to bylo jako rozbuškanedokážu se v práci pořádně soustředit. Doma nechci o tom moc mluvit, aby si nemyslela že jí to vyčítám.nevím jak se s tím mám vyrovnat a nevim jestli jí to dokážu odpustit. ale s vou ženu miluju chystáme brzkou svatbu. pořeboval bych poradit jak na to reagovat děkujiVšem rodičům přeji hodně radosti z dětí vašte si jich.

za mlklé těhotenství

Ahoj,co je zamlký potrat bohužel vím dost dobře. V roce 2008 v létě jsem přišla tak o svého drobka. Týden předtím jsem začala špinit. No a po týdnu jsem začala dost krvácet. Nejhorší bylo, že doma nebyl nikdo, sama jsem si musela zavolat sanitku. No a tam už to šlo ráz na ráz. V tu dobu jsem jednala, jako stroj. Až doma druhý den mi to začalo docházet. Díky manželovi jsem to postupně zvládla, ale nikdy na to malé nezapomenu, Teď by tomu malému bylo dva roky.Snažit jsme se s manželem o další miminko zhruba za tři měsíce, ale i jsem četla, že půl roku. Záleží to podle mne na doktorovi. Já se od doktora dozvěděla, že po třech měsícíh. No abych zkrátila, zhruba za rok od této smutné události, se nám narodila krásná zdravá holčička.Takže myslím,že se můžete pokoušet o mimitak po třech měsících. Ale pozor, radila jsem se o tom s doktorem, ke kterému pravidelně chodím.Doporučení, které mohu já dát je, povídat, povídat a nedusit v sobě co se stalo. Já se kolikrát vybrečela manželovi na rameni, A po ty tři měsíce se snažit, trochu si užívat, zajít na výstavu, do kina, koupit si nějakou maličkost, jet na dovolenou. Jak se říká vše přebolí, ano je to pravda, ale vše přebolelo až tehdy, kdy se narodila naše princezna. Ale pozor na toho prvního broučka nikdy nezapomenu, ale už to nebolí. Už jen vzpomínám Držím všem co tohle potkalo palcce, Příště to určitě vyjde a přijde jedno mimčo a pak další. Se mnou si bohužel osud zase pohrál a díky neurologickému onemocnění, které mne potkalo, už nemůžu mít další mrně. Dámy držte se.

Ahoj holky od včerejška jsem po revizi.měla jsem zmlklé těhu.5tt a chci se zeptat,za jak dlouho jste se začaly snažit o další mimi.Doktor mi nic o tom neřek....

Potrat bez revize?

Ahoj holky, před 10 dny jsem se cca v 8. týdnu těhotenství po pár dnech špinění dozvěděla, že jde o zamlklé těhotenství :( Za dva dny jsem samovolně potratila... teď po týdnu mi zůstal ještě malinký kousek asi sliznice v děloze a pořád trochu krvácím. Revizi mi zatím nedělali a čekáme, co bude po víkendu. Nevíte, jestli se tomu dá nějak napomoct a tělo něčím pročistit? Pořád doufám, že to odejde samo a nebudu muset na žádný zákrok.

Tak bohužel jsem se dnes dozvěděla,že srdíčko mýho miminka nebije...jsem v 8 t. a příští středu jdu na přerušení...je mi to moc líto,ale nedá se nic dělat už asi..

Prosím o radu.

Ahojky chci se zeptat jak se vyrovnatz potratem když kolem mně jsou samí těhulky. mé tři nejlepší kamaádky jsou v jináči a já jsem mněsíc a půl od revize. Já jim to moc přeju,ale moc mně mrzí,že my mimčo nečekáme.Někdy to zvládám dobře,ale jindy se mi chce jen brečer. Logicky to chápu a vím že se to stává dost často,ale stejně se s tím neumím vyrovnat. Můj smutek už začíná narušovat i soužití s mím chlapem a já se bojím že to nikdy nepřekonám. Mudr mi doporučil další snažení za 3 až6 mněsíců,ale mně to příde jako věčnost.Díkx všem za radu.

Potrat

Ahoj, nechtěla jsem psát do žádné diskuze ale nedalo mi to....Dnes je to 14 dní co jsem potratila, byla jsem v 25 týdnu. Miminko přestalo růst asi v, tak mi doktor doporučil, že mi porod vyvolá, ale že miminko má nulovou šanci na přežití, no ale to já nechtěla, nechtěla jsem tomu věřit, tak jsem mu řekla, že tomu necháme volný průběh, chodila jsem na ultrazvuk 3x týdně, kdyby náhodou umřelo. Věřila jsem, že se miminko vzpamatuje a začne růst, čtla jsem různý články, radila se s porodní asistentkou, dělala jsem vše aby se to spravilo asi po 3 týdnech na ultrazvuku mi pan doktor řekl, že je po všem...miminku přestalo tlouct srdíčko. Dnes je to 14 dní co mi vyvolávali porod a dělali revizi, ale pořád tomu nemůžu uvěřit... V noci jsem nemohla spát, budila se spocená a mám noční můry, nechala jsem si napsat prášky na uklidnění, beru je na noc, tak konečně spím, ale noční můry mám pořád, někdy si je musím vzít i přes den... Ale v lednu se chcem pokoušet zas o miminko, tak snad to půjde rychle, protože mi to hrozně chybí a cítím se hrozně prázdná ale stejně na srdíčku mě zůstane obrovská jizva....A ještě bych se chtěla zeptat, nevíte jak je to s neschopenkou po potratu? Má práce je docela psychicky náročná a mám strach, že bych ji zatím nezvládla...

Prosím o vaše zkušenosti

Ahojky holky, nerada se přidávám zrovinka do téhle diskuze, ale hledala jsem tady někde odpověď na své otázky - marně. Dnes je tomu 14 dní, co jsem potratila, na revizi jsem zatím nemusela. Několikrát týdně chodím na krev. Hladina HCG klesá, ale strašně moc pomalu. Ještě ve středu po 10 dnech jsem měla 196. Máte někdo podobnou zkušenost??? Jak dlouho to trvalo, než byla nula??? Mám strach, abych nemusela na tu revizi ještě jít Pořád to nemůžu hodit za hlavu, když musím tohle řešit.

Jak se to mohlo stát???

Holky,tak moje nejlepší kamarádka měla dnes termín porodu......Včera bohužel přestalo bít srdíčko a musela Elišku porodit mrtvou......Holky já tomu už nerozumím,proč vždycky to vodserou ty skvělý lidi??? Žádnej zasranej bůh neexistuje,protože kdyby existoval tak tohle nikdy nedopustí.... Jsem plná nenávisti hlavně na toho rádoby jejího.. Napřed měli bydlet spolu,pak zdrhnul,pak mělo být příjmení po něm, nakonec zdrhnul,měl jí tam odvést v nejhorším a nakonec jel její táta....Furt si stojím za tím, že miminko pozná když je nechtěné....Potrat a porod mrtvého dítěte by mě takhle za sebou přivedl do blázince....