Jak se u nás mluví a žije? Jak se žilo za mlada? - nové diskuze

Seriály

Jaké jste měli rádi? Já milovala Moonlightning (Měsíční svit) s Brucem Willisem, teď ho opakují na Barrandově, tak občas mrknu a směju se u toho jako kdysi. Na jakou \"vykopávku\" si vzpomenete vy?

Šampón nebo pěna

Lucie 73 vzpoměla šampón ve stříbrných sáčcích, ale já si ještě vybavuji jakési malé polštářky myslím že byli bílé, ale teď nevím jestli v tom byl šampón nebo pěna.

A ještě Vitacit ...

To bylo taky něco. Jako děti jsme pili hlavně vodu se šťávou a čaj, sodovky byly jen vyjímečně. Jenže co si tak pamatuju, tak když jsme dostali Vitacit nebo něco takového (vím, že jeden byl šíleně zelený), tak jsme si to sypali do dlaní a jedli jen tak. Bylo to kyselé, jazyk nás od toho štípal, ale bylo to SUPEEEEER.

Pěna do koupele

Pamatuji si, že jako malá to pro mě byla vzácnost, mamka mi kupovala v drogérii pěnu v takovém sáčku, bylo to na jedno použití a voněla jak žvýkačka.

majetek a byty

když už jsme o těch nařízeních,pamatujete jak mohli mít manželé jen jeden byt???? Né víc ????? My bydleli v krásném bytě a protože na otce napsala babička půl baráku,museli by se buď rozvést a nebo jeden dům opustit. A tak jsme se v mé páté třídě stěhovalidodnes je mi to lítobylo to tam krásné

Snubní prstýnky

Dnes jsem si vzpoměla,že když jsem se těsně po revoluci vdávala,museli jsem v Klenotách předložit potvrzení z Okresního národního výboru,že tam máme domluvenou svatbu a na základě tohoto potvrzení jsme si mohli koupit snubní prstýnku.Bez potvrzení by nám neprodali NIC.Dnes už to tak nefunguje,že?

Kino

Minule jsem si vzpoměla na vývěsky u kina, jak tam byly plakáty a pán z kina je měnil každý týden ve stejný den a skoro i hodinu a my vždy stáli u těch vývěsek a čekali jsme a žebrali třeba o obrázek terminátora a tak...A u nás v kině se prodávali lístky v takový malý kukani, skoro jako níže zmiňovaná telefonní budka..A ty dřevěné zklapovací židle bez čalounění jak na nich bolela zadnice....

Pokladny

Koukám na ženu za pultem a tam mají ty staré mechanické pokladny.Co já se na ní natipovala.Hezky jedním prstíčkem a pak dlaní bech do takového velkého černého a to se otevřelo.Jo byli jsme spolu kámošky.

Knedlíky

Nadule mi připoměla.Že jsme jako děti chodili do hospody pro kynuté knedlíky.Vařili je tam a byla tam obrovská fronta.Uvařili várku 20 knedlíku,prodali je a čekalo se na další.Ja jsem chodivala čekavat na knedlíky moc ráda.To byla společenská udalost byli tam i jiné děti a čekačka docela dlouha.Ted ta hospodská pára a celkově ta atmosvéra.Znáte to?

Telefoní budky

Takové ty oranžové.Skoro nikde nebyly a když tak tam třeba nebyl telefon atd.Pak je nahradili těma moderníma,byli na každém rohu.Pak je zrušili a ted jsem někde zaslechla,že budou rušit zbyvajících 10 000 budek.Že nebude nikde žádná.Koho by to napadlo před lety,že telefon bude mít každý a ještě mobilní.

ubrusy a dečky

háčkované a škrobem vypnuté ubrusy...kdo je měl?????my měli na kulatém stole jeden veliký a když se ten ubrus zvedl bylo pod ním nechutně drobků a bordelu..fůůůj

když jsme u těch kytek..

pamatujete takovou tu tašku, do které v květinářství kytky dávaly nakupujícím-uzoučká igelitka s ušima, dospod se nalila voda, do toho prodavačka flákla ten karafiát s asparágusem a šlo se...já si z dětství vůbec nějak nepamatuju jiné kytky než rudé karafiáty, to je divný.až k osmnáctinám jsem dostala od známého, co dělal v Lánech prezidentu Husákovi zahradníka 18 nádherně žlutých, obrovských...samozřejmě karafiátů...úplně je nesnáším, pro mě je to kytka na hrob.když jsem se vdávala, měla jsem po budoucím manželovi jediný požadavek-nechci vidět karafiát.a jasně-v krásné kytce kopretin a frézií byly i hnusný, bílý karafiátky!už tenkrát mě mělo napadnout, že to o jeho vztahu ke mě cosi vypovídá....