Naše rodina. Jak přežít tchýni??? - nové diskuze

Tchýně a koblihy

Normálně sem nepíšu - s tchýní celkem vycházím - teď taky v poho, ale měla úžasnou hlášku.V úterý byl masopust, zašli jsme k ní na koblihy a ona měla takové malinké. Když je servírovala, povídá mi: to víš, mám konečně čas, tak jsem si dala práci a udělala malé.10 minut na to jsem koukala Kájovi do koblihy a neměl tam marmeládu, pak jsem si taky dala a taky tam marmoška nebyla.Tak jsem se zeptala, že je máme nějaké ošizené. Ona na to, že ne, že se s tím přece nebude patlat... Tak jsem se kousla do rtu, abych se nazačala chechtat - tak ona je udělá prťavé, aby byly vzhledově hezčí, ale vlastně to ani nejsou koblihy, jen vysoké vdolky a ještě bez mazání Zkrátka: navrch huj - a ve spod fuj

Teda holky, když tady čtu ty hrůzostrašný příhody s tchýněma, tak si jenom lebedím a říkám si díky bohu ... manželovi rodiče jsou úžasní, je s nimi celkem sranda a jsou hrozně milí ... teď, když jsem těhu a přijedeme k nim, tak se o mně hrozně hezky starají, prostě pohoda ... navíc si můžu udělat představu, jak se asi budou chovat k našim dětem, protože bydlí ve dvougeneračním domku s manželovým bratrem a jeho rodinou (2 děti - mají je často na hlídání) ... možná je to tím, že my bydlíme v Praze, manželovi rodiče v HK a moji zase v severních Čechách, takže nás všichni viděj děsně rádi ... Ale jak říkám, když tady čtu ty vaše příběhy, ještě víc si toho vážím a uvědomuju si, že to vůbec není automatické ... a taky jsem Vám chtěla dodat trochu optimismu, že třeba může být líp

Teda holky, když tady čtu ty hrůzostrašný příhody s tchýněma, tak si jenom lebedím a říkám si díky bohu ... manželovi rodiče jsou úžasní, je s nimi celkem sranda a jsou hrozně milí ... teď, když jsem těhu a přijedeme k nim, tak se o mně hrozně hezky starají, prostě pohoda ... navíc si můžu udělat představu, jak se asi budou chovat k našim dětem, protože bydlí ve dvougeneračním domku s manželovým bratrem a jeho rodinou (2 děti - mají je často na hlídání) ... možná je to tím, že my bydlíme v Praze, manželovi rodiče v HK a moji zase v severních Čechách, takže nás všichni viděj děsně rádi ... Ale jak říkám, když tady čtu ty vaše příběhy, ještě víc si toho vážím a uvědomuju si, že to vůbec není automatické ... a taky jsem Vám chtěla dodat trochu optimismu, že třeba může být líp

Volaný účastník není doma

Tchýně(73)chtěla nutně mobil (protože ho mají všichni)no na to ,že ho má 2 roky ,tak ho stále neumí používat....Tuhle jsme potřebovali sehnat manželova stýce(rovněž senior s mobilem,ale i ten ho stejně,jako má tchýně, má poleženej na stole v kuchyni),no a tak mu tchýně volala ze svého mobilu a pak přišla a povídá ."strýc není doma....",ptala jsem se jak to ví a ona mi odpopvěděla ,že v tom telefonu ,jí někdo odpověděl:"VOLANÝ ÚČASTNÍK JE DOČASNĚ NEDOSTUPNÝ",tudíž je jasné,že strýc je pryč a ten telefon to oznámí každému,kdo ho shání.....(jen nevím jestli je to k smíchu ,nebo k pláči)

Trápení

Tak mam zas problém.Ve čtvrtek jdu k zubaři.Sehnala mi ho tchýně a je hned vedle jejich domu.To,že jsem tam měla přijít ráno před ním,to už jsem zažehnala.Ted mě trápí,že tam pujde s náma.Že pohlídá děti v čekárně.To je od ní sice hezké,ale já ji tam nechci.Ona už dělá ostudu jak vypadá,pak jak se chová.Určitě tam pipina poleze s náma.Děti jdou k zubaři poprvé a třeba se budou bát a ona to pak bude všude říkát.Nebo bude mít blbé řeči před tím zubařem.Prostě k doktorum chodím raději sama.Pak mě ještě šokovala.Říkala jsem jí,že budu poprvé platit u nějakého doktora,že jsem ještě co se to platí u doktora nebyla.A ona na to,že taky někdy neplatí,protože uteče.To je předce uplně něco jiného.Ted ještě bude všude kecat,že já neplatím u doktoru a utíkám bez placení.No jo s některýma lidma se prostě nedomluvím.

Tchýně a miminko :-)

Já se musím podělit o zážitek z víkendu, kdy jsme tchýni pověděli o novém miminku. Bylo to úplně super.Ona měla tchýně v únoru narozky a tak jsme jí nechali udělat fotoknihu s fotkama z průřezu Kubíkova prvního roku. A do toho jsme zjistili, že čekáme miminko, tak jsme jí udělali fotečku z ultrazvuku. První si prohlížela fotoknihu a pak přišla na to, že v dárkové taštičce se skrývá ještě něco...tak na to kouká a říká, je to miminko. No neříkejte, že je to nový. A my povídáme, že jo. Normálně bylo totálně dojatá, dokonce pár slziček ukáplo (no nebudu nic zastírat, rozbrečela mě taky :-)) A bylo vidět, že je fakt děsně ráda. To byla nádhera. Za 14 dní jedeme k nám domů a obávám se, že moje máma takovou pěknou reakci nepředvede...No nechám se překvapit.

Já jsem MYSLELA!!!!!!

Tak přesně tuhle hlášku nesnáším!!!Vždy když jedeme ke tchýni tak nám říká...Já jsem maslela,že přijedete minulý týden...a Já jsem myslela že přijedete na pouť...a dneska..já jsem myslela že přijedete na dětský karneval!!!!To by nám taky někdy někdo musel říct že je pouť či karneval..Jistě můžeme to zjistit z jiných zdrojů,ale když MYSLELA tak nám to mohla písnout nebo tak něco...Ten dnešní karneval mě hooodně mrzí,vloni jsme byli a bylo to moc hezký..No jo holt,ta když myslí,tak to za něco stojí..

hlasky moji rodiny

tak napisu par hlasek me maminky a bratra...jsou za posledni 2 roky-maminka pred 2 lety , kdy jsem byla po 3 uz jen kontrolni operaci po plastice delohy, pred tim jsem nemohla technicky otehotnet , protze se nemelo kde drzet vajicko...poridili jsme si akorat jorksirku Libi, at mame proc chodit na prochazky a vedeli jsme ze stejne tak pul roku minimalne nesmim otehotnet a pak jistota nebyla zadna...proste beh na dlouhou trat a mami prohlasila..Nekdo si poridi psa , nekdo dite...pred rokem mesic pred otehotnenim..na tema narozeni mimca znamych..Kdo umi ten umi, kdyz mas koho mas tak se nediv.. a to je muj muz x let pred tim podporoval financne..dali jsme nasim asi 300 tisic behem 3 let...a dokonce i v dobe kdy ja byla pul roku bez prace...bratr mi tesne po porodu rekl..Jsi pekna krava a nezodpovedna kdyz otehotnis v 36 a jeste si nechas dvojcata..dobra hlaska mamince po cisari co ma sama se sebou co delat a jeste ma dvojcata..nastesti me nechytali diky muzi poporodni deprese...mami asi pred 14 dny kdyz prijeli na navstevu ...Jestli ti deti udelaji to same co ty nam tak budes mit vnoucata v 74 letech...to me fakt mrzi...no a spousty dalsich hlasek...treba ani jedno mimco se nepodoba memu muzi...podle maminky jsou cely jako muj bratr, obcas jako deda, oci budou mit urcite hnede po ni...proc by nemohli ze?...ale uz se pred 14 dny zacali podobat necim na me...takze alespon ja byla prijata na milost....jinak se samozrejme vsude desne chlubi jak maji krasne vnoucata a jak se o ne staraji a pomahaji..treba jak ve stredu musim na UTZ,ockovani a kontrolu a ve ctvrtek mi sdeli ze si mohli vzit volno a jit s emnou..a to je s evsim..vedi vse mesic do predu , ale pomoc je nabidnuta az po akci...ja na ni nastesti necekam, ale unavuji me ty reci kolem...a ted dalsi hlasky..pred 3 roky jsme odesli z Prahy a pred rokem bratr prohlasil o svych pristehovalych sousedech do Prahy ze jim z jedne kapsy couha slama a z druhe padaj bobky...coz je u vsech buranu mimo Prahu stejne..tedy i u nas...a maminka mi pred mesicem sdelila v telefonu ze co muzou vedet ty dacani tady u nas..takze to jsem ja a deti taky...jinak neratovicim rikaji prdelovice..ja vim ze je to vesnice..ale co, me se tu libi..navic oni jsou taky pristehovala naplava do prahy pred 22 lety, tak jsem jim pak rekla jak je krasne ye uy yase jsou v rodine od casu dedz rodilz Prayaci a ne jen ta naplavaale u nich plati poturcenec horsi turka...

bájčná tchýně

Já mám tak "báječnou tchýni"! přijede tak 3x za rok,z toho se vůbec netrefí ani na narozeniny,ani na Vánoce natož na jiné příležitosti ke slavení.Malé dala akorát když měla rok na Vánoce nákladák-no to si teda pohrála,a tím to pro ni skončilo.Je to hnus,já bych se styděla být babičkou.Když přijede,tak jde pouze za švagrem a jeho přít.ted čekají mimi,takže si bude asi užívat tam.Divím se,že jí to vůbec nevadí,že jí vnoučata nechybí,jak může upřednostňovat jednoho syna s rod. a na druhého kašle!!!

Tchýně a hlídání

Tento víkend hlídala tchýně děti vždy asi jen dvě nebo 3 hodiny.V sobotu malou Anetu klobla slepice a v neděli spadla z gauče a rozsekla si hlavumyslela jsem že jí praštím

Přesto že jsem tchýni už několikrát žádala o to aby, když Filip upadne nebo se bouchne,hned nehysterčila,výkřikem jééé nebo zavejská!!!Néééé ona vždy to udělá a hned Filip začne ječet ač doma to nedělá..Opět po stodvacátý jí na to upozorním že to nemá dělat,že se mu nic nestalo,a ona hned řekne..No já vím že to nemám dělat,ale teď ten pád vypadal teda hrozivě!!!!No mám z ní nervy..A teď v neděli mi řekla že si nemá dávat Filip na hlavu kýbl,že se může udusit!!!!Slyšela jste to holky některá že se to může stát???Prej zná spoustu takových případů!!??Jakože igelit,to vím,to je i logický,ale ten kýbl mi vrtá hlavou...

nemůžu psát dál…holky děkuji vám za příležitost si ulevit… Ahoj

Ahoj holky, nejdřív jsem myslela, že už to nedopíšu,ale pak jsem zjistila, že když vám to vyprávím, ulevuje se mi. Tady u nás to nikomu říct nemůžu. Bydlíme na vesnici a jistě každý víme, že nikomu se věřit nedá. A aby se našimi problémy bavil někdo jiný, to nechci.Když jsme oznámili, že čekáme miminko, nebyla žádná radost. Za měsíc po nás to oznámily manželův brácha s přítelkyní a to jste měli vidět tu radost. Nevím, proč naše štěstí je nebralo a jejich jo. Vlastně vím, my si žijeme svůj život a nechceme, aby nám do něj někdo mluvil. Naše věci jsou naše věci. K nám nejezdí, asi proto že bydlíme s mými rodiči a oni jim přeci na svatbě nejspíš nějak ublížili. K nim jezdit můžou. Mají svůj baráček, který jim vlastně oni koupily, takže tam jsou pečený vařený. Jejich vlastní baráček jim v dobrým závidím,ale věčnou přítomnost rodičů, kdy jim do všeho mluví a musí se dělat vše podle nich, to bych nechtěla. Chovají se tam jako doma, chodí po bytě, kritizují …ale na druhou stranu je to jejich věc, že si to nechají líbit. Jakmile bylo oznámeno, že tedy čekáme obě dítě. Začal boj a předhánění. Jim se nakupovali věcičky, nám ne. Od nich se kopírovali fotečky, od nás je pomalu ani nechtěli vidět. S nimi se dohromady vybírali jména, nás se na ně ani nezeptali. Když mě pak moje “švagrová” říkala, že jim pověděla jména, která máme vybraný tak byly zkritizována. Ona to holka taky hraje na obě strany. Musíme si před ní dávat pozor na pusu,ale na druhou stranu se taky hodně dovíme. Holky, mě ten nezájem na jednu stranu nevadil,ale na druhou stranu mě hrozně trápil. Přeci jenom, radovat se společně z rostoucího Nového života je nádhera když cítíte, že je to někomu jedno… Když jsem si postěžovala, že mě někde bolí, nebo že nemůžu spát, bylo mi od tchýně řečeno, že ona je na tom hůř, že ona chuděrka zvracela a že má to těhotenství nějaký složitý. Přibrala jsem v době očekávání 17kg a to jsem stále slyšela, že se mám jistě velice dobře, že na to vypadám. Švagrová je a byla štíhlá,jak proutek. Ve 30t mi doktorka řekla, že se začínám otvírat, zkracuje se mi čípek a že je možný, že budu rodit dřív, ať odpočívám. Vydržela jsem to necelý týden, pak jsem na to prděla, člověk musí přeci fungovat. Říkala jsem si, že mimi ví,kdy má jít na svět a to jsem pro ní byla lemra líná. Že ona ještě v posledním týdnu skládala uhlí do sklepa a pomáhala při stavbě balkonu. Pak s podobným problémem přišla švagrová a to byla chudinka a představte si, že ani vařit nemohla. Až do porodu jim vařila a jídlo vozila. Bydlí ob dvě vesnice. My jsme si nechali říct, co čekáme a to bylo hrozný kritiky, že to se nemá, že je to proti přírodě. Samozřejmě on si to říct nenechali.. A tak podobně, to bych se opravdu upsala, kdybych měla všechny přestřelky popisovat. Když přišel ten velký den a porodila jsem na svět naše sluníčko, volali jsme jim to. Respektive volala jsem jim to já. Manžel chtěl napsat sms,ale mě to přišlo hloupý, rodičům nezavolat. Musím říct, že oba dva vypadali, že mají radost. Dokonce se mi zdálo, že tchýně plakala. Manžel se pak u nich stavoval tak chtěly vidět foto z porodu, vyprávět a tak. Prosil je ť za mnou nejezdí, že je tam pořád frmol a že chce,abych měla klid (o to jsem ho požádala já). Hned druhý den mi přišla, těsně před koncem návštěv, sms, že jsou ve městě a že se staví. Snažila jsem se jim vysvětlit, že už je pozdě a že už to nestihnou,ale byly neoblomní a už tam byly. Hned se vrhly na malou. Ona děla v kravíně a já to z ní cítila. Nehty špinavý, no prostě se snad ani neumyla. On byl čistý,ale hrozně navoněný a jak víte, tak by dítě tohle nemělo čichat. Vzal mi ji z ruky, začal ji šahat na obličej a hlavně přes fontanelu. Byla jsem nešťastná,ale nedali si říct. Vypadali,ale šťastně, to byl taky jediný zájem,který jsme od nich zažili. Od té doby ji viděli až na Vánoce, kdy jsme se tam stavovali. Mají takového toho malého pejska, kterýmu se dělají culíčky. Moc péče mu nedávají,takže byl mastný, že jsem se štítila na něj šáhnout. Ona se s ním mazlila a pak chtěla šahat na malou. Když jsem řekla, že šahala na psa, s remcama se šla umýt,ale tričko od toho psa si samozřejmě nechala. On si ji najednou ani nechtěl pochovat, že prý šahal na psa. Copak jsem řekla něco tak špatného? Od té doby u nás zase nebyly a my u nich taky ne.Pořád hledám nějaké výmluvy,ale ty jejich mejly mě už vysilují. Jsou to samé výčitky. Proč se nestavíme, a když napíšu, že taky vědí, kde bydlíme, tak je to bez odezvy. Nemusím snad popisovat, že naši neteř, která se narodila 3 týdny po nás vidí minimálně jednou do týdne. A dávají mi ji za příklad v těch mejlech. Holky, mě snad ani nevadí, že k nám nejezdí. Mě to mrzí kvůli manželovi. Nedává to znát,ale přeci jen to jsou jeho rodiče. Ano, neudělají nic dobrého,ale je to máma a táta. Vidím na něm, jak ho to bolí, jak ho bolí, že nemají zájem o vlastní vnouče. O jeho dítě. Nejhorší na tom je, že ze třech bratrů, on byl ve svém čase ten “nejoblíbenější”. Já bych to tedy spíš nazvala nejblbší, protože vždy udělal co chtěli a měli v něm poskoka. Udělej, přines… A proč já tam stále jezdím a snažím se vše vydržet. Bojím se toho, že jednou zemřou a manžel mi dá za vinu, že to mě neměli rádi, že kvůli mně se s nimi nevídal, že to já jsem byla všeho příčinou. A to jenom proto, že si snad myslí, že pro něj nejsem dost dobrá? Kvůli čemu, že neposlouchám na slovo, neodkývu vše jako poslušný pejsek? Jen kvůli tomu, že mám svůj názor a nebojím se ho říct? Že jsme si vybudovali náš život, do kterého je nepouštíme, protože to je přeci naše soukromí. Však ani naši nevědí vše a to bydlíme v jednom baráku. Sice v jednom baráku, ale jsme te´d dvě rodiny. A to je asi ten problém. Protože jeho bráchové tam stále jezdí, povídají si, stěžují si na svět, práci, své přítelkyně. Radí se s nimi jak co udělat. Žádají o peníze a o pomoc. To my neděláme. Bojujeme sami a o to jsme na sebe víc pyšní, když něco zvládneme. Jenže tím, že tam nejezdí si stěžovat o nás nic neví a to je asi štve. Jenže co dál? Snažím se si zachovávat přístup,ale jak pak budu vysvětlovat Domče, že tam nejezdíme. Že až ji tam budou chtít nechat, že ji tam ani náhodou nenechám, už jen kvůli tomu bordelu a že vím, že by zásadně porušovali zajetá pravidla, které s manželem pracně vybudujeme a určitě minimálně mě před ní pomlouvali. Nevím co dál?Švagrová už je taky tolik nemusí. Hned po porodu se jeli podívat na její malou a tchán měl chřipku.Jak jsem psala jsou tam min každý týden a tchýně ji hrozně do všeho kecá. Ona se mi teďka po smskách stěžuje, ale i tak ji nemohu věřit, je vždy otázkou času, kdy by jí moje stesky vyžvanila. Jinak se nenavštěvujeme, vlastně kromě sourozenců z mé strany s nikým. Když má manža svátek nebo narozky, vždy si vymyslí nějakou záminku, proč nemůžou přijet a vlastně on si musí pro dárky zajet. Dárek = šiška salámu J, ale co snaha se cení. Já mám svátek s tchýní takže když ji jedeme popřát tak to zvládnou naráz a narozky mám podobně jako tchán, takže taky naráz. Jsem zvědavá, jak to budou letos dělat s Domčou. Nevím,jak bych vysvětlovala, že babička s dědou nepřijeli,až to začne vnímat. Je mi z toho smutno. Mám strach z toho co přijde. Co zase udělají. Bojím se už něco říct, bojím se o Domču, bojím se o manžela. Bojím se aby jednou nebyly třeba důvodem k rozvodu. Co já vím čeho všeho jsou schopni. Víte kolikrát jsme se už kvůli nim pohádali. Vlastně my se snad ani nikdy kvůli ničemu jinému nehádáme. Ach jo, už

Tak malá už spinká... můžu chvilinku pokračovat. Skončila jsem u svatby. Když jsme jim přijeli říct, že se bereme, nebyli zrovna nadšený,ale nijak extra to nekomentovali.Naši byly šťastní.A tak jsme se pustili do příprav. Snažila jsem se,aby mi tchýně do ničeho nezasahovala, ale ona se začala chovat jak nejlepší kamarádka a pořád mlžit se mi nedařilo. Ze začátku tchán říkal, je to váš den, udělejte si ho podle svýho. To byla jediná rozumná věc, kterou jsem od něj v životě slyšela, jen kdyby to tak myslel vážně. Pak začali komentáře typu, proč takové slávy kolem toho, vy s tím naděláte...Blížil se den, kdy se měli naši rodiče seznámit. Ani si neumíte představit,jak mi bylo zle, když se to blížilo. Nebudete tomu věřit,ale ten večer se podařil a byl dokonce celkem fajn. To bylo seznámení na naší straně. Čekalo nás ještě jejich strana. Předem jsem naše upozorňovala, že doma neuklízí, že jsou všude drobečky, že když přijede návštěva,chodí v botech apod.Prostě tchýně je hroznej bordelář. Když jsme přijeli, bylo vcelku uklizeno, apoň na ten první pohled nic vidět nebylo. Jenže tam už to začalo skřípat. Tchán se jako na oko nechal odvolat do práce (nikdy ho akutně nevolali, nemá zaměstnání, kde by si bez něj nedokázali poradit), takže ostuda. Mamka si koláčky chtěla pro naší stranu zařídit sama,ale tchýně trvala na tom, že si vezme do režie celé pečení a tak mamce v dobré vůli nezbylo nic jiného, než souhlasit. A tím to všechno začalo. Koláčky se dělali pro celou vesnici. Naši dostali domů jen na talířku malou kupičku a to tam byla pomáhat i segra a švagrová,který nedostali nic. Za to všechny její slavné kamarádky (nerada bych někoho urazila, neberte to jmenovkyně osobně) Marušky, Zdeničky, Janičky a ostatní slepice si odnášeli plné krabice a to ji nebylo ani blbí jim to dávat před očima mích rodičů. Když přišlo na řadu dělení peněz za pečení, nezapoměli si tam započítat elektriku, vodu...tak jim tam táta švihl 5 000 a odjel. Jenže to se jich ještě dotklo.Celou tu dobu jsme neslyšeli nic jiného,jak je unavená. Že jsme to všechno nechali na ní, že ji nikdo nepomohl. Ale to, že třeba já jsem chodila do své práce a pak jsem makala ještě večer s manžou v hospodě,kterou vede a do toho jsme přichystávali svatbu, to neviděla. Nehledě na to, že to ona to takhle chtěla. Asi týden před svatbou jsme tam byli ujasnit poslední detaily. Bylo mi oznámeno, že tchán půjde ve starém obleku, že se mu nechce schánět nový. To mi nevadilo, dělá ostudu jen sám sobě. Říkala jsem jim ať jsou u nás o půl deváté,aby vše bylo v klidu. Než se občerstvý, všichni sejdou, pár fotek, chaos tak ať je vše v klidu. Proč tak brzo, jseš prdlá, co tam budeme dělat. Stačí kolem desátý. Upozorňuji, že obřad byl ve 12 v 15km vzdáleném městečku. No co jsem na to měla říct. A pak mi přišlo, že pořád mluví jako, že manžel nebude se mnou,ale u nich. Tak se ji na to ptám. No to je přece jasný, přece nebude spát u Vás. Ptala jsem se proč, že tam oba už 3 roky žijeme tak o co jde.Že ráno přijede a pak pojede s němi od nich k nám, jako za nevěstou. No byla jsem největší debil, začala pištět, odběhla do baráku a už jsme neslyšeli co,ale jak tam šíleně ječela a asi si stěžovala tchánovi jaká jsem... .Měla jsem jen oči pro pláč. Říkala jsem manželovi ať tam jde a něco s tím udělá nebo, že jedem domů. Šel tam,ale vrátil se v slzách. Odjeli jsme, zastavili na polňačce a brečeli. Já se ho ptala jestli si mě opravdu chce vzít...apod. Nakonec jsme se dohodli, že je necháme být, že jim nedovolíme,aby nám dál ubližovali. Kdybych jen v tý době věděla, že to jsme se šeredně spletly. Manžela jsem k nim opravdu dovezla den před svatbou a teprve nedávno zjistila, že dostával otázky typu, jestli si mě chce opravdu vzít a tak. Ve svatební den přijeli opravdu jako poslední. Pak byl prý tchán i hnusný na naše hosty, kteří jedli párky, ať už to dojedí, že se to kvůli nim nestihne. Když se čekalo na mě, jako na nevěstu, jak jako slavnostně sejdu oblečená po schodech dolů, tak že to prý zbytečně zdržuju...Pak na mího tátu dělal prstem ty ty ty a ukazoval si na hodinky. Přitom se čekalo pořád jen na ně. A kdyby nepřijeli tak pozdě, mohlo být vše v klidu. Já bych sešla dřív dolů, dřív by bylo vše nafocené... Jenže to muselo být po jejich. Obřad proběhl celkem bez problému. Jen při gratulacích, manželovi tchýně zašeptala něco do ucha a on se hrozně rozbrečel, že nebyl pomalu schopný přijímat další. Do teď nevím co mu řekla a už snad ani nechci. Při hostině se mu zdála polívka moc zeleninová, maso prý bylo přepepřený. Přitom mu vůbec nebylo trapný jít až na konec stolu,kde seděla jeho maminka a dojíst po ní to co zbylo. Máma se na něj dívala a on, no co, přeci to tady nenechám. Hudba podle něj prý hrála hrozně. Když už takhle vysíral, chtěla jsemm mu něco říct,ale manža mě chytil za ruku, dal mi pusu a říká, přeci si od něj nenecháme zkazit náš den. Stydím se za ně,ale tenhle den je náš. Holky pak jsme si svatbu užili super. Tancovali jsme až do rána. My ano, oni seděli venku, i oba manželova bráchové s přítelkyněmi a tvářili se jak kyselé zelí. Naši mají takový přístroj, který bere všechny karty z foťáku, kde si tu kartu vysypete a může fotit dál. Jelikož je moje mamka blázen do různých úprav fotek, od všech si je vysypala, protože každý ma jiný postřeh a každému se podaří vyfotit něco jiného.Jejich karta se tam jako na potvoru zasekla. Vyváděli,jak praštěný, že jim to naši chtěli ukrást apod. V deset odešli, rozloučit se byl jen on. Ona odešla bez jediného slova. Až po jeich odjezdu se šli bavit manželovi bratři a když odcházeli, loučili se se slovy, že si takhle dlouho neužili. Prý tam bylo ještě pár proskoků,ale ty už mi nikdo nechce říct,abych se stím zbytečně netrápila. Jsem moc pyšná na svoje rodiče, že to vše se zaťatými zuby vydrželi a nepohádali se s nimi. Že byly nad věcí. My jsme si tu svatbu užili a to jen díky manželovi, který byl rozhodnutý, že si jimi nenechá zkazit den. Jako svatební dar jsme od nich meli dostat 100 000. Tedy aspoň to všude vykládali, myslíte si, že jsme něco dostali? Ani slona pro štěstí.Druhý den jsme dostali vynadáno, že jsme nepřivezli výslužku. Asi týden na to, se tchán objevil v naší hospodě. V tý době jsem tam manžovi chodila ještě večer pomáhat. kDyž jsem roznášela, šel pro ti mě a říká. Prosím slečno, vlastně už vážená paní. Na celou hospodu. Pak křičl, mám tady ještě vůbec někde syna? Synu zprzněný, kde jsi? A na mě: ty nečum nebo uvidíš... Ostuda jako blázen. Pak si chvíli ještě s manželem mejlovali, kdy ho pořád obviňovali a kritizovali. Když manžel zjistil, že to nemá cenu tak jim přestal i odepisovat.Od té doby jsem tam nebyla až do té doby, než jsme jim jeli oznámit, že čekáme miminko. Ale to je další etapa. Mohla bych psát do nekonečna, co se dělo pak. Nejhorší nás čekalo až po narození Dominičky. Ani nevím jestli to bylo horší nebo lepší než tohle. Ale stím už vás nebudu obtěžovat. Holky děkuji, že jste snesly moji dlouhou zpověď. V podstatě jsem ani neřekla co jsem měla na srdci,ale trochu se mi ulevilo. Nezlobte se za hrubky a děkuji

Teda holky, poslední dobou tady máme v podstatě sami positiva na ty "čarodejnice". U mě to je čarodejnice v pravém slova smyslu a ne třeba jen proto, že se na jejich svátek skutečně narodila. Pořád jsem váhala jestli sem napsat nebo ne, ale dnes mám den blbec a potřebuju se vykecat. Já i manžel pocházíme z jiných světů. Moji rodiče od roku 1994 začali podnikat a až do předloňska se jim docela dařilo. Manžovi jsou sedláci,jak žito. Nemámm nic proti sedlákům,ale v jejich případě...Hrůza. Když jsme se seznámili, moji rodiče mi řekli, že mi ve vstahu bránit nebudou, že vypadá jako hodný kluk a že svoje štěstí si vybírá každý sám a nezáleží na vzdělání nebo poměrech. Může být chlap na 3xštudovanej,ale děvkař, nobe jeden z těch který klidně svoji ženu uhodí. Na jeho straně to bylo ale jinak. Když jsem mu zavola, slyšela jsem ve sluchátku...už zase ti volá ta slepice? ...stejně tě kopne do zadku...pošli ji někam...nebo brali tel dřív než si k němu stihl dojít a dělali jako, že nevědí,kdo volá...halooo...jo pepča, ten není doma,ale on při tom byl. Celý tyhle krušný začátky jsme ustály, i když jsem třeba viděla,jak ho jeho táta předemnou stloukl. Přežili jsme i jeho vojnu. Když se vrátil z vojny, já byla přijata na vysokou. Byl se mnou i při zápisu. Po dlouhém přemýšlení jsem se týden před nástupem na kolej rozhodla, že chci zůstat s ním a že si vůbec nedovedu a nechci představit být bez něj celý týden a vidět se jen občas o víkendu a tak jsem nenastoupila.To byla další věc, kterou nemohli překousnout,asi si mysleli, že nás to rozdělí.My jsme to ale vyřešili tak, že jsme se zeptali našich jestli bychom se nemohli nastěhovat k ním na půdu, že si to tam opravíme a vybudujeme si tam naš byteček.Naši souhlasili, a to pro ně byla další rána.Začala jsem dělat u našich ve firmě.Můj muž je vyučený kachař a v tý době se tím živil. Tchýne odmítala vydat jeho kuchařské úbory, že bych je nedokázala vyprat a mít je pro něj stále připravené a tím nutila manžela,aby tam každý den jezdil. Když se mi konečně podařilo vydupat,aby i tohle skončilo tak se najednou docela situace urovnala. Dokonce jsme tam po čase začali i jezdit na návštěvy. Nebylo to nikdy nic příjemného a žaludeční problémy jsem měla už týden předem,ale dalo se to vydržet. Jednou mi tchýne povídá, že manželův brácha přišel o místo, nepřihlásil se na pracák a musel by si doplácet soc a zdrav tak jestli bychom ho nemohli zpětně zaměstnat u nás. Jen do té doby, než si něco najde a třeba za min mzdu. Ptala jsem se táty, rozmlouval mi to,že to bude bude dělat neplechu,ale já ho přemluvila. Po třech měsících, kdy mu končila zkušební doba se ho ptáme. Chceš zůstat, řekl jo. O průserech, který dělal á já je za něj žehlila, radši ani nemluvím. Jo a zapomněla jsem, že o min mzdě nemohla být řeč, na tu dobu si vydělával dost slušné peníze. Měsíc na to...chci skončit,ze dne na den. Seš blázen, je teď kšeftů...až někoho najdem...pustíme tě.Tentokrát byl táta neoblomný a že ne, že by to za něj neměl kdo a bylo práce, že člověk nevěděl kam dřív skočit. Ten večer jsem měla tel.od tchána.Ať s tím něco koukám hodně rychle udělat, že ho nezajímá, že o tom nerozhoduju...nebo, že bude velký zle.Ječel na mě,jak pominutej. No nic jsem s tím neudělala, jen jsem měla oči pro pláč.Druhý den se v práci neukázal...! Nějak v tom období jsme byly v místním hostinci a přišel tam druhý manželův starší brácha, běžně tam nechodí. Trochu se připil a začal se do mě navážet. Pak mi řekl, že jsem kurva a skončil s manželem pověseným na krku na zemi. Semlela se příšerná bytka, když řeknu, že je 4chlapy nemohli odtrhnout, tak si to umíte představit. Až po čase jsem se dozvědela, že to bylo proto, že mě viděl v autě s mým asi o 30letstarším učitelem angličtiny.Já si ho vozila domů, on neměl auto a prostory k učení. Samo, manža o všem věděl. Od dé doby jsem u nich nebyla asi půl roku. Pak měl tchán 50-tiny, byly jsme smskou pozvaný oba dva.Já tam jet nechtěla, manžel mě přemlouval, naši mi říkali ať jim ukážu, že jsem lepší, a tak jsem nakonec jela. Když jsem vystupovala tak ke mě přišel tchán se slovy, přece se na sebe nebudeme mračit. Špatně jsem se domnívala, že už bude klid. Pak bylo proskoků ještě mnoho,ale to bych tady byla do zítřka, než bych vše napsala....takže svatba. Přišli jsme s tím, že se chceme vzít....holky pokračování zítra, malá se vzbudila, má hlad..

tak sem si myslela, že sem nikdy psát nebudu...

ale bohužel...musím se vykecat, protože včera sme se s tchýní rafly tak,že mě z toho bolí hlava ještě tedNo a ani nevím co mám psát....schumelilo se to tak nějak pro nic za nic....Moje chyba je to, že sem si myslela, že když si postěžuju na manžu tak u ní najdu pochopeníhahahahahahaVěc se měla tak...manžel měl o víkendu schůzi od hasičů a přišel ve veselé náladě...to by se nic nedělo, ale najednou ze sebe začal chrlit jak maj ten den brigádu...onen den úklid...za týden roznos vstupenek...no a dorazil mě tím, že musí druhý den na další schůzi ačkoliv sme už pár dnů měli domluveno žepojedeme celá rodina na oběda já se moc těšila....tak sem se rozčílila, nemluvila sem s ním....no a druhý den odjel na tu schůzi se slibem že to do oběda určtě stihne...no a protože byl závislý na ostatních, protože nejel svým autem, tak to samo nestihli....no ve zkratce...na oběd sme jeli zbytek rodiny, manžovi sem vzala oběd do boxu...spokojenost na všech stranáchNo ale...dovolila sem si před tchýní zkonstatovat, že jestli to takto půjde dál a Pepa bude takto "aktivně" chodit pomáhat hasičům, bude z něho brzo druhý...a pojmenovala sem místního obžundu....NO A TO SEM SI DALA....hysterický výbuch že Pepa celý rok nikam nejde, že ted , když nemá tolik práce a chce jít pomoc do vsi tak z něj dělám ožralu, když skoro nepije a lízlej příjde jen proto, že prd vydrží a skolí ho 3 piva a co si myslím, že já si jezdím s kámoškama na večeře a na kafíčka taky a nikdo mi nic neřekne.....no můžu říci, že sem dost dlouho seděla s kamennou tváří a vydržela nebrečet(vždy při hádkách se mi to stává)pak ale tchýně hodila podpásovku v tom, že mi předhodila minulý vztah(alkoholik, nemakačenko) a tím mě odrovnala, já se nezmohla na nic než na pláč a šli sme domů.Musím říci, že manžel byl na mé straně, krotil tchýni...No vlastně šlo o blbost, já vůbec nechci manžu držet na prdeli doma, nevadilo mě že by šel mezi chlapi, jen mě naštvalo to, že když ho tahám na akce do vsi já tak tak se tváří otráveně a když mu řeknou kluci tak je hrrr a sami víte jak takové brigády končíNo a aby to nebylo málo tak mi ted volala moje mamka že ji tchýně večer volala a stěžovala si....to je káča(vživotě sem si nemyslela, že ji takto nazvu) Mamka vynervovaná, celou noc nespala, protože vůůbec netušila o co se jedná a už viděla rozvodovou hádku nebo něco podobnéého.....tak sem se vypsala, trochu se mi ulevilo ale myslím si, že sem s tchýní skončila nebo alespon ji přestala věřit a brát ji jako kámošku

Ta moje....

Tak moje tchýne je celkove bezva, moc si jí vázím za to, ze zvládla v docela nárocných posmínkách vychovat ze svých trí synu skvelý chpapy a vubec máme moc fajn vztah. Automaticky me prijala za dceru, kdyz jsem odesla z CR a zanechala tam své nejblizsí. Hned jak sme prekonaly jazykovou bariéru staly se z nás prítelkyne a já u nich cítím rodicovskou lásku a náklonost.Samozrejme nic není dokonalý, takze ani moji tcháni to nejsou nebojte!Napríklad min.sobotu jsme je meli prijet navstívit a protoze bydlíme v jiném meste zvdycky trávíme víkend u nich doma.Nahlásili jsme pozdní vecerní príjezd, protoze jsme byli domluvení s práteli na spolecné veceri, ale nakonec se vsem zmenili plány a my nakonec nechali príjezd místo soboty pozde vecer az na nedeli ráno. A tak se stalo, ze protoze se tchýne nemohla dovolat manzovi na mobil, zacala obvolávat vsechny nase prátele, jestli neví co je s námi, ze jsme porád jeste nedorazili. Ano uz bylo pozde vecer, ale stejne tu byl jeste muj mobil, kam mohli zavolat....Nakonec jsem dostala sms od kamaráda, ze nás tchýne shání po celé parte....Pochopím, ze se o nás mohla bát, ale není prece nutný z toho delat takový drama, clovek si pak pripadá jak malej harant...Pravda, moje tchýne je starsí a nekdy dost zmatkuje a já se snazím mít trpelivost, je to prece normální, ale tentokrát jsem byla opravdu vytocená az po závlacku!.....

Pochvala tchýni!!

Možná se to tu nehodí, ale musím fakt pochválit svou tchýni a veřejně jí poděkovat. Chtěla jsem konečně vyplnit a podat papíry ohledně rodičovského příspěvku atd., které mi manžel přinesl z úřadu hned po porodu, ale jaksi jsem se do toho zamotala a pak jsem už vůbec nevěděla, co tam mám zakřížkovat. Jeliko tchýně dělá na sociálce, tak jsem jí zavolala, jestli má tyhle věci na starost nebo se v tom aspoň neorientuje. Odpověď zněla Ne, ale že zajde za holkama na to příslušné oddělení a poptá se.No a před chvílí mi tu zazvonila u dveří a předala všechno potřebné + kopie s vyplněnýma kolonkama, co kde napsat a zakřížkovat. A že se pro vyplněné papíry ve čtvrtek staví (vezme Klárku na procházku) a sama to tam podá, ať se nemusím trmácet po úřadech a ještě k tomu s malou.NO NENÍ TO POKLAD???!!! Poraďte, co jí mám za to koupit? (nejí sladké)

"a nezaklepe a nezaklepe"

Včera večer děti hlásí:"mami a víš,že když nejsi doma tak babička neklepe...".Což o to ,to já vím,když jsem se ohradila ,že neklepe,tak mi řekla,že nejde za mnou,tudíž klepat nemusí ,ale blbý na tom je ,že si toho všímají i děti.(někdy si říkám,že Herodes měl vybnechat neviňátka a místo toho se měl soustředit na tchýně)

podlaha a tchán...

No,tak tchán opravdu k nakousnutí

podlaha a tchán...

velký dárek vyřešen :))

Jak jsem psala o kousek níž o té cestovní postýlce, co nám chtěli rodiče jen tak koupit, tak se to nakonec vyřešilo samo :)))Oni tam pro ni jeli, ale když ji viděli živě (celá černá), tak tchánovi prý málem před prodavačkou vyklouzlo z úst, jestli k tomu prodávají i pohřební věnečky a kam se vlastně pokládá svíčka :)) Prý vypadala jako rakvička!! Takže nekoupili a nechávají to na nás :)

podlaha a tchán...

holky nedá mi to a musím vám to napsat. Jak víte - tchánovci jsou odstěhovaný...nechali si udělat novou podlahu - plovoucí(vzor buk prkna) - když byl tchán u nás tak mu povídám - tak co podlaha? Už položená? a spokojenost je?A on na to, že není moc spokojený...tak já zas - špatně položený nebo co?A on - že to není podle jeho představ, že mu ten vzor na těch prknech nesedí k sobě,že když se to vybíralo tak to jedno prkýnko vypadalo jinak, a že to vypadá divně....no mě se chtělo v tu chvíli hrozně smát, toto ho absolutně vystihuje (on je nejchytřejsí a jak není po něm, tak je zle). Začal mi tu chodit po obýváku a povídá, že mi to tak máme taky (máme PVC, taky prkna)a jak je to možný...???No nebudu to tu víc rozepisovat, ale asi si dovedete představit jakým směrem vedl náš rozhovor.Nejhorší na tom je, že ten obývák má 21m a pán to pokládal od 9.00- 17.45 protože tchán hledal prkýnka co se k sobě hodí vzorem aby mu to jakoby navazovalo. Chudák pan podlahář, byl uplně na nervy, což mi druhý den vypprávěla tchýně.Museka to být fakt komedie

velký dárek

Včera večer mi přišla od tchýně sms, že tchán pojede zítra koupit Klárce cestovní postýlku, kterou viděli v akci. Tak jen abychom ji náhodou nekoupili taky.Přečetla jsem to manželovi a oba jsme se shodli na tom, že jim to "zatrhneme", protože nechceme, aby jí kupovali takové velké dárky jen tak (neřeknu vlhčené ubrousky atd.), ještě k tomu jsme tu postýlku úmyslně doposud nekupovali my, protože zatím nemá využití - rodiče bydlí 5 minut pěšky od nás, takže tam nepřespáváme a u mých, vzdálenějších rodičů máme proutěný koš. A do třetice - chtěli jsme barevnou postýlku, ne celou černou, jaká je v té akci. No takže všechny tyhle důvody jsem hezky sepsala do smsky a odeslala tchýni. Ta následně volala zpět, já naštěstí zrovna začala uspávat malou, takže to musel vzít manžel a znovu jí vysvětloval po lopatě všechny argumenty ze sms. Hlavně teda to, že nemá narozeniny ani svátek, aby na ni takhle utráceli. Nakonec tchýně ukončila hovor se slovy, že si to ještě rozmyslí. Předpokládám, že ji stejně koupí, i když pro ni ještě cca 3 měsíce nebudeme mít využití. Ach jo. Štve mě to taky hlavně proto, že manželovi rodiče nám snášejí modré z nebe - pořád nám něco kupují, odpustili nám polovinu půjčky, hodně často nás zvou na oběd... Jsem jim za to všechno vděčná, ale připadá mi to přehnané a pak cítím výčitky, že jim to nemůžeme stejným dílem oplatit. Vídáme se minimálně 1x týdně, takže nevidím opodstatnění.No, chtěla jsem se jen vypovídat, díky za váš čas :)

Dodatek

když jsme o kousek dole probírali to, jak oslovujeme své tchánovce atd., tak jsem si vzpoměla, co se mi stalo nedávno.Potřebovala jsem jít k doktorce a tchánovci, že budou hlídat malou.Malá spala v kočáře, tak tchýně,že se oblékne at počkám před jejich panelákem.Volala to na mě z balkonu, kde s tchánem kouřili.Tak čekám, děda mi zatím hodil peníz, at mu ještě pro něco skočím do krámu, volám na něj, že jsem si od nich zapoměla klíče, tak že zazvoním zdola, aby věděl a klíče mi hodil.předám tchýni kočár, letím do obchodu, čas kvačil a pospíchala jsem.Letím zpět a tchán pořád na balkoně a volá na mě, že ho tam babča zavřela, tak at mu otevřu.Zasmála jsem se, ovšem vtom jsem si uvědomila, že nemám klíče.Celkem psina-dědek zmrzlej na balkoně, babka v čudu a já měla být za chvíli u doktora, k němuž se mi papíry válely u nich na stole.Tak mi tchán ukázal, kterým směrem babča šla a já jí letěla hledat.po chvíli jsem jí uviděla asi tak 200m před sebou.A problém, týkající se tématu níže.Běhat s mými klouby nesmím, čas kvačil a ted jak mám na tchýni zavolat, když ji neoslovuju.Babi?blbý.Evo?To by se snad ani neohlédla.paní XY?Trapný.Halo, nebo hej?Zbytečný.Tak jsem se holt proběhla, klouby neklouby....Jo, holt neoslovovat tchýni není vždy jednoduché

Tchýně volá a volá....

Ta má tchýně má volný minuty v lednu a v únoru a už to začíná být děs.Pořád volá mě, manželovi a všechno je o tom jaký je počasí u nich a jak se máme a jak se cítíme, a náš hlas zní unaveně(já bych řekla že otráveně).Volá denně a dneska jsem si dovolila nezvednout v poledne telefon a pak volala manžovi a řekla mu to.Ten se smál,vždycky na sebe něco tajně ukazujeme,jako že dneska je na řadě on s výslechem.Potom si říkáme kolik to bylo minut,minule jsem měla 15 a Ondra málem smíchy praskl.Vždycky volá po 7 a já většinou koupu malou a už manželovi kňučela,že koupu pokaždý jindy a nakonec se budeme koupat podle jejího.Předemnou to neřekne,já bych ji dala.No,musela jsem si postěžovat.Ještě že bydlí daleko a nezvoní u dveří

jak říkáte tchýni? vykáte? tykáte? maminko?

ahoj, zajímá mě, jak se navzájem oslovujete s vaší tchýní. u nás mi to přijde jednostranné, mě tchýně tyká (vzhledem k tomu, že mi není 20, ale 33, tak mi to přijde nevyrovnané). já jí vykám. oslovení se vyhýbám, když musím, tak je to paní ve spojení s příjmením. pro úpnost, manžel mým rodičům tyká a oslovuje je jménem. neřeším, co je správné a co ne. jen mě zajímá, jak je to jinde.

Hlídání vnoučátek

Vy co máte hlídací babičky a dědečky, jak často vám děti pohlídají? A změnilo se třeba něco, když do rodiny přišlo druhé dítě?

tchán

tak k nám přišel tchán....přišel opět bez ohlášení a zaklepání v 19.30,normálně si odemkl, byla jsem tak rozhozená, že jsem mu ani nic neřekla, jen jsem na něj nechápavě koukala..

Narozeniny

Tak babička opět nezklamala. Nikdy neměla o kluky moc zájem, vždyť bydlíme skoro třicet km. Dneska má Ondrášek narozeniny, manželovi zvonil telefon, tak říkám Ondrovi ať jde za tátou, že určitě volá babička, aby mu popřála. Tak jo volala, ale vůbec nevěděla,že má Ondra narozeniny, volala opět kvůli nějaké kravině. On už je ale dost velký, a myslím, že mu to bylo i líto.

dá se zabránit nadměrnému obdarovávání ze strany prarodičů??

Ještě mě napadlo - jakou máte zkušenost s dárky od prarodičů? Zatím jsou Klárce jen 4 měsíce, ale už teď jí manželovi rodiče snášejí modré z nebe, protože to je jejich 1.vnouče a jiných vnoučat, než mnou porozených, se nedočkají, takže se fakt vyžívají. Nechci mít své dítě zahlceno dvaceti panenkami (už teď od nich dostala 2 + spoustu plyšáků zděděných po mě a manželovi) a spoustou jiných hraček. Zažila to některá z vás a dokázala se s tím poprat? Jak jste to s nimi vyřešili? Asi nezbyde nic jiného, než si o tom s nimi klasicky promluvit, že? Ale kdybyste některá věděla o nějakém fíglu...!?!

mamka2

Ahoj, tak já s manželovou mamkou vycházím skvěle, akorát mi asi vlivem těhotenství a pak mateřství začal šíleně vadit její stav když je jen trochu opilá Né že by byla alkoholička, ale když má nějaké % v oku třeba na narozeninách, tak je taková..."divná". Ale možná, že jsem divná já Tak posuďte: Klárka je rozmrzelá a jediná, u koho nebrečí, jsem já. Jenže mamka ve své náladě se rozhodne, že u ní jí bude líp, tak mi ji jde brát z rukou. Pokouším se ji odrazit se slovy, že to nemá cenu, protože bude brečet, ale mamka nevnímá. Sotva s Klárkou dosedne do křesla, tak začne řev na celý byt a mamka povídá "ona chce maminku, maminkoooo..." a už mi ji podává. No co byste jí řekly?!?!Ještě k tomu jezdíme pravidelně na jaře a na podzim ve velké bandě (manželovi rodiče s rodinama kolegyň a jejich dětma) na pár dní na hory, kde se hlavně pije...už se tam kvůli jejím stavům ani netěším, ale bohužel tomu nemůžu uniknout Nemáte někdo radu???

A to jeste nema vnouce! Moje tchyne je taky uchylna na uklid, se naobedvame (dospelaci) a ona zacne luxovat a pak jeste vytre - podotykam, ze na zemi nic a o Vanocich!!!!

Praštěná

Nevím, jestli to nepatří spíš do domácnosti, ale napíšu to sem. Dneska jsem dostala děsnej záchvat smíchu. Holky, nerada bych se některé z vás dotkla, pokud to máte doma stejně, ale...takže přišla jsem k tchýni. Seděli jsme s přítelem v pracovně, slyším, jak tchýně šůruje po obýváku. Pak jsem musela odcházet, ona stojí v předsíni, koukám, co si to dává na kolena, myslela jsem, že se chystají na lyže a zkouší si chrániče. Ne, přijdu blíž a ona vycpávky ze saka na gumě, na obou kolenou. A že to má na vytírání. Že si to ušila. Že mají všechny její tepláky prodřený kolena, jak sebou šoupe po kolenou. Holky, moje tchýně, v dnešní době, vytírá obývák (asi 40 metrů čtverečních) hadrem po kolenou. Movitá tchýně s obřím domem, mohla by si zaplatit hospodyni, má nejdražší mop, co existuje, vytírá kolenama. Jen oken má doma 27. Asi zešílela. Nedovedu si představit, že takovej úklid takovýho hradu bych zvládla. Ještě třeba při dětech. Snad to po mně jednou nebude chtít, abych tohle doma dělala, že jinak je na PLOVOUCÍ PODLAZE!!! špína.

Tak už to holky začíná vřet.Tchýně Verunku jen tahá a pusinkuje-a to je nemocná.Včera jsme šli s Verunkou nakoupit a samozřejmně ji musíme potkat jak jde z práce.Hned šla kousek s námi,pak že odbočí a půjde se podívat na dělníky jak pokračují a že má potom ještě pedikůru.Verča začala vyvádět,tak šla s námi až domů,samozřejmně to bylo jestě horší.Ale kdyby se teda otočila a šla,ale ona se s ní dvacetkrát loučí a pak Verča vyvádí.Tak jsem jí musela táhnout do schodů,ještě s těžkým nákupem.Přišla po páté hodině,sedla si jak lordka a čekala až jí ohřeju jídlo.Říkám manžovi,jestli nebude jíst,že jí to ohřívat nebudu,je snad mohoucí ne?Tak jí řekl jestli nebude jíst a ona že si to teda jde ohřet.Fakt pipina.Vymějšlí si co k obědu,holky je tady od pondělka a ještě mi s ničím nepomohla.Ani nádobí neumeje,akorát je po ní bordel.Umeje si ruce a všude kolem umyvadla je mokro.Včera jsem umyla koupelnu,ráno tam přijde a zrdcadlo jak od prasat.Manža byl v páci,takže v tom prsty nemá a on si to po sobě utře.Večer když přišla když jsme uspala Verunku,jsem si chtěla jít akorát lehnout.Seděla tady v bundě a asi čekala že jí řeknu vysleč se.Řekla jsem že se jdu dívat do ložnice na ordinaci a ona ať koukám v obýváku,tak jsem řekla že si chci lehnout.Asi poznala že jsem nabroušená.Holky já nevím proč jí tak tahá.Vždyť je Verunka velká,hlavně že jí řekne,že já jí teď tolik nosit nemůžu,ale když jí tahá ona tak malá to pak samozřejmně vyžaduje.Kdykoliv neví co s ní tak jí prostě pochová a je to vyřešený.Ježišmarhá,doufám,že tady dýl jak týden už nebude.To žádný soukromí mě fakt sere.Předevčírem ležíme s manžou v posteli,ona zrovna přijde-má klíče a ještě vleze do ložnice.Děs...

To zase bylo

Tchýně už odjela,ale ten její příjezd to bylo něco.Přivezla dětem dárky a zapoměla kde bydlíme a asi i jak se jmenujeme(jmenujeme se stejně jak ona)A tak chodila po domě,zvonila na lidi,že jede za synem dát vnoučatum dárky,protože my za ní nepřijedeme.U sousedu nad náma si vyprosila trošku vody,protože ta její snacha jí nedá ani napít.Pak se mi jí podařilo odchytit.Podotýkám,že není blázen a ,že to dělá schválně.Když už byla tady,tak to celkem šlo.Taky jsme byla pěkně jedovatá,ale s usměvem.