Ach, Ti chlapi - nové diskuze

první slova

Achojky maminky...tak nějak už sem se naučila přežít to jeho nadávání a urážení a to kritizování všeho co dělám, ale když mi včera řekl, že kdyby s Markétkou byl doma on tak že by už dávno mluvila...to mi fakt bodlo do srdce....že prý já sní vubec nemluvím,vubec ji nic neučím, že prej už je jí 16 měsíců tak proč neříká táta že to je divný že s nim by už mluvila....no to mi tak dostalo,že to ani neumim popsat jak mi je holky...ach jo....TAK JSEM SE CHTĚLA ZEPTAT KAMARÁDKY V KOLIKA MĚSÍCÍCH ZAČÍNALI VAŠE DROBÁTKA JISTĚ MLUVIT? Mája jako už táta máma říkala i baba a nene a tak...ale ted to nějak neříká asi si dává pauzu,ale myslím že to tátu štve, že neříká táta furt všechno svádí na mě....v noci mu mája slítla z postele a prý proč jsem tam nebyla neměla jsem sedět u pc,(psala jsem mu hodiny do práce)o že mib řekl at se na to vyseru a dělám o někdy jindy,ale já ho chtěla překvapit aby to měl ráno hotový...no a nakonec sem to stejně odnesla já že spadla....ach jo nejradši bych s eneviděla nic mě nebaví nechce se mi ani dejchat nic...No ale ptala jsem se hlavně v kolika vám mimískové mluvili...tak papa a děkuji za odpovědi

první slova

Achojky maminky...tak nějak už sem se naučila přežít to jeho nadávání a urážení a to kritizování všeho co dělám, ale když mi včera řekl, že kdyby s Markétkou byl doma on tak že by už dávno mluvila...to mi fakt bodlo do srdce....že prý já sní vubec nemluvím,vubec ji nic neučím, že prej už je jí 16 měsíců tak proč neříká táta že to je divný že s nim by už mluvila....no to mi tak dostalo,že to ani neumim popsat jak mi je holky...ach jo....TAK JSEM SE CHTĚLA ZEPTAT KAMARÁDKY V KOLIKA MĚSÍCÍCH ZAČÍNALI VAŠE DROBÁTKA JISTĚ MLUVIT? Mája jako už táta máma říkala i baba a nene a tak...ale ted to nějak neříká asi si dává pauzu,ale myslím že to tátu štve, že neříká táta furt všechno svádí na mě....v noci mu mája slítla z postele a prý proč jsem tam nebyla neměla jsem sedět u pc,(psala jsem mu hodiny do práce)o že mib řekl at se na to vyseru a dělám o někdy jindy,ale já ho chtěla překvapit aby to měl ráno hotový...no a nakonec sem to stejně odnesla já že spadla....ach jo nejradši bych s eneviděla nic mě nebaví nechce se mi ani dejchat nic...No ale ptala jsem se hlavně v kolika vám mimískové mluvili...tak papa a děkuji za odpovědi

Holky tak dneska přišel manža z práce,hned si šel hrát s Verunkou,ani se prvně nenajedl,to nikdy neudělal.Uklidil po obědě,oštípal jahody,odpoledne uspal Verunku a teď uspává zase.Úplně jsem koukala.Trochu jsme povídali,tak jsem mu řekla,že jestli se ke mně bude chovat,tak jak se choval poslední dny,tak že půjdu s malou k našim.Řekl mi že nás miluje a nechce abych šla pryč,prej by neuměl bez nás žít.Tak jsem se uklidnila a uvidíme.Snad mu to chvilku vydrží.Více ho zapojím aby mi pomohl abych se aspoň trošku mohla věnovat někdy sobě.Moc vám děkuji za podporu,je nás spoustu co máme doma takový zlobidla.Možná se některé divíte,že mně to vůbec vzrušuje,že chlapi takový prostě jsou,ale já takovýho chlapa nechci,tak to tak nenechám.Ve 23 letech bych chtěla ještě trochu žít a ne bejt jak nějaká domácí pipka,která si nechá všechno líbit.Vydržím hodně,ale mám svoji hrdost.

Ahoj holky, tak jsem si tu trochu početla a docela mě ti chlapi děsí. Ono je to zjevně všude stejné, furt něco. Když chci doma něco udělat, tak manžela do toho musím dokopat, jinak by se na to vybodl. Včera jsme koupili novou sprchovací hadici, tak jsem zvědavá, jak dlouho ji bude montovat. Mám 3 měsíce do porodu a v bytě není pořád nic hotové, je to jedno velké skladiště, ale já už nemám nervy se rozčilovat. Manža je takový, jak to tady píšete, chodí do práce, peníze má on, buď sedí u TV nebo PC, ale že je třeba natřít futra nebo topení, to už je vedlejší. S tou údajnou milenkou se to zatím vyřešilo, tak ani nevím, jestli nějaká byla, ale jak ho přimět, aby doma něco dělal, to fakt nevím, je fakt, že občas má slabou chvilku a zajde se mnou i na oběd, tak vám ani nevím. Držte se holky a hlavně klid.

klid po bouři

U nás se to trochu zklidnilo jen na chvíli si myslím.Přítel pořád vyskakuje jak on vydělává pnízky a já se válím doma těhotná 24 týden.Ale,že my doma z ničim nepomůže a já lítám jako debil a uklizím mu pod rypáčkem to nevidí.Dojí a talíř zůstane ležet na stole.Včera když už jsem mu to po sté oznámila se cítil dotčeně a já s klidem jak chce.STAVKUJU.Neuklízím,neperu,nežehlím,neumívám a samozřejmě nevařím.Ať tam ve svém bordelu zhnije já si po sobě uklidím beru to už vše z nadhledem a málo co mě vytočí.

Holky tak si musím postěžovat,jak mě ten můj mužskej posledních pár dnů štve.Ani se sem nedostanu,protože z celého dne nemám chvilku volnou a večer padnu jak mrtvola.Manža jen čučí na televizi a do PC,doma nic neudělá,s Verunkou si nehraje a nezabaví ji abychměla chvilku klid.Vždycky jde hned za mnou a on mi to oddvodní tím,že chce bejt jen se mnou,ale jak by ne když se jí vůbec nevěnuje a neumí si s ní hrát a zabavit ji.Jen sedí v křesle a řve na ní co všechno nemůže.Taky poslední dobou na mně hned řve a on samozřejmně nic špatně nedělá.Ještě k tomu ta jeho proklatá matka,která mi taky pije krev.Už jsem mu několikrát promlouvala ale je to k ničemu.Je mi 23 a neznám nic jinýho než uklidit,uvait,vyprat,vyžehlit a starat se o dítě.Žádný kamarádi,žádný výlety,žádnej čas pro sebe.Už mně to nebaví.Nevím jestli to ustojím.Takovejhle nedejbože ještě horší život žít nechci

Taky se ti vaši chlapi se vším tak mažou??? :-)

Dnes jsme pokoj před malováním vyklízeli od nábytku a připevňovali fólie - to již dělal manžel, já bych na to neměla s ním nervy. Je chvályhodné, že má vše dlouze promyšlené, ale holky, já bych prostě ty igelity roztáhla, přilepila, jak by vyšlo, není přece dílo do galerie. Jsem ráda, že to udělal, ale přišlo mně to na ten účel, tj. že se za 2 dny strhne, až příliš precizní. Kupř. dnes jsem si stihla vysát auto a umýt koberečky za 20 minut. Já tomu nemohu ani nechci více času věnovat. Děti zaneřádí za polovinu času .

Nevím co se děje,či co se dít bude =o))

Dnes jsem byla v práci,pracovala jsem jako šička,před mateřskou a tak teď když potřebují udělat spoustu práce,tak mi zavolá mistrová,a samozřejmě spoustě dalším ženským jestli bychom mohli v sobotu přijít pomoci...Mám z toho vždy takový blažený pocit a každá korunka je dobrá..Takže jsem zasejc po dlouhé době šla,tatínek hlídal Filípka.Ráno než jsem šla,dala jsem prát prádlo.Navařeno kluci měli,měli jen za úkol dojít koupit pejskovi granule.No já přijela z práce,Fífí spinkal po obědě,já měla oběd nachystanej na talíři,tatínek vyprávěl,že byli s Filípken venku řádit na odrážedle,došli do krámu...Chtěla jsem jít pověsit prádlo,pač pršelo,tak na sušák domů,koukám pračka prázdná,prádlo už viselo na sušáku v ložnici...Pak jak Fífí spinkal tak jsem si taky na chvíli lehla,protože jsem vstávala v 4,40,trochu nezvyk oproti tomu když vstáváme s Fífím v 9 =o))..No a probudím se a slyším ventilátor v troubě a cítím něco...Tatínek mi dal na odpolední svačinku dopéct předpečené bagetky...Uklidil kuchyň a to tak že pořádně,řekla bych úplně suprově..No a to je asi tak všechno co mě zaráží,je toho na mě moc pozitivního až divnýho..Přišla jsem domů tak jako spokojená!!!Vždy to bylo tak že byl spíš bordýlek a já musela ještě poklízet a teď toto..Jsem ráda aspoň za tento jeden pěkný den,neboť moc nevěřím že se to bude zasejc opakovat..Takže holky,zázraky se dějí!!!

Už letí

Před týdnem jsem psala,že konečně balím.Fakt jsem se těšila na chvilku klidu.A taky ,že jo měla jsem se fajn.Užila jsem si kamarádek.Zašla si kam jsem potřebovala třeba i večer.Dívala jsem se na televizi na co jsem chtěla.Hlasitost jsem měla taky optimální.Když je doma tak televize děsně řve.No paráda,pohoda,klídek.Ted,už se zase těším jak dneska v noci přiletí.Má ráda ty krásné návraty ,jak se na sebe těšíme.Jak si do rána povídáme co jsme zažili.Vždycky je to pěkných pár dnu,než se to ustalí a on je potom protivný bručoun.No jo bez nich je dobře,ale s nima jěště líp.

mimi

já si nějak nemůžu vybavit, jestli jsem to tady už někde nezmínila...ale tedy, ten můj chlap, když jsem mu tedy i od doktorky přinesla tu novinu, že doopravdy bude mimi, tak se na mě kouk a povídá - nikde a nikomu to zatím neříkej... já ho chápala, věděla jsem, že mě čeká amniocentéza a že tedy počkáme až na výsledek. Nicméně pak se v září začal prcek tlačit dolů a chtělo se mu ven moc brzy, takže jsem do vánoc zalehla - povinně. A tak vlastně nikdo netušil, že jsem těhu, nikdo mě s bříškem neviděl...Takže po novém roce manža povídá jednomu z kamarádů na otázku, co jsme si nadělili k vánocům - no miminko... A kdes ho vzal???? a takhle to proběhlo u většiny našich známých a přátel. Moji dobrou kamarádku jsem nachytala ještě lépe, pozvali jsme je 30. 12. na návštěvu - mě to bylo žinantní, ale manža se tomu řehnil a měl z toho legrandu...takže přijeli, posadili se v obýváku, kde jsem perfektně poklidila všechny plínky a znaky miminka a čekalo se... asi po hoďce odkudsi zakňourala a naši přátelé, že prý co to tady kňourá? Tak jsme je poslali do kuchyně, kde Andrejek spinkal...to si neumíte představit to překvápko...akorát, že první co jsem slyšela za větu bylo : no já si říkala, že Ti tady na tom venkově docela svědčí, když si tak nabrala..., takže úskok mého drahého muže, našich devět měsíců zatajit se povedl! Ani mu to nevyčítám, vlastně si to zpětně probírám a byla to legrace!, u prvního by mě to teda asi rozhodilo, ale že tohle bylo třetí těhu, tak to stálo za všechny ty vykulený oči!!!

grr

Ja už jsem z toho chlapa fakt na nervy...pro ostatni by se rozdal a tim padem je samozdrejmost ze ja budu ve vsem co se tyka nas ustupovat...

Zase sama

Tak jsem vám již několik měsíců chtěla napsat,že jsem potkala svého pohádkového prince.Seznámila jsem se s mužem,který byl prostě úžasný.Milý,hodný,velmi pozorný,myslím,že měl doopravdy rád mne i Magdalenku.Z počátku jsem byla trochu nedůvěřivá,byl teprve v rozvodovém řízení a já se trochu bála se zamilovat do někoho,kdo ještě není volný.Ale řesvědčil mne tím jaký byl,jak se choval i jak na mne koukal.Už jsem viděla tu společnou budoucnost,jak jsme spolu šťastní,já se každý večer těším na to až přijde domů z práce,jak si společně hraje s Magdalenkou a se svým synem,který by s námi byl vždy ob týden,jak se těším až mne přivine do náruče...Když jsem uvěřila téhle pohádce,zavolal a řekl mi,že ho to mrzí,ale vrací se ke své ženě.Že mi nechtěl ublížit.Asi nechtěl,ale ublížil.