Ach, Ti chlapi - nové diskuze

Tajemní chlapi

Mám tři bratrance,nejmladší je Víta (20let)a toho já už jsem 5 let neviděla.Ale on mě ano.Když jsem v létě u babičky,někdo řekne ,přišel Víta,tak se jdu podívat a on nikde.Jindy zas,je něco na stole.Ptám se kdo to přinesl,no Víta přece,nebo je něco snězené,samozřejmě,že to snědl Víta.Když už jsem u nich doma,jdu se na Vítu podívat,přímo do jeho pokoje,Víta tam není,je zrovna v koupelně.Všichni ho pořád vidí jen já né.A to samé mám s Matesem od kámošky.Její Kačka je jak moje dcera.Je pořád u nás,a já jsem skoro denně u nich.Jenom Matese nikdy ani nezahlédnu.Je pravda,že si ho pořád bere jeho děda,ted je u něho na celé prázniny.Ale i když tu je ,tak se nějak míjíme.Už i Honza ho vidí každé ráno,když jde do školky.Gabka ho vidí několikrát denně ve škole.Jenom já mu říkám tajemný Mates.

nova vaha..

Muj pritel pred par dny prinesl domu novou vahu- vypocita procento tuku a vody v tele..podle tabulek zjistil ,ze je obezni- napohled neni, ale podle tabulek uz spadl do toho pasma..neni moc vysoky tak je to hned videt.tak se zdesil..a zrovna k svatku dostal plno cokolad, takze asi cekaji spise na me - mnam..je fakt ze posledni dobou pribral, zatimco ja kojenim vsim hubnu ze nemam ani 48 kg uz,,,vyzral to za me..myslim pribirani v tehu atd...udelala jse si z nej jeste srandu a kdyz s e opakovane vazil slapla jsem mu tam nohou, malem dostal infarkt kdyz tak naskocilo 92 kg a jsme se fakt nasmala, malem sel vahu reklamovat... jo A PAK S E JSTE VAZIL CELY DEN PRUBEZNE I PO POUZITI ZACHODU JESTLI NECO NEZHUBL..NO SRANDA FAKT

vůbec neposlouchaj-

tak jsem přijela z toho dnešního výletu z dcerou domů a doma to vypadalo na bombuZeptala jsem se, co seděje, no že jsem nenapsala, kde jsem.Přitom v pondělí jsem mu říkala,že ve čtvrtek pojedem pryč. Stál si za svým,že nic jsem takovýho neřikala.

Tak me zas Terry dostal.Neco mu cvaklo v hlave a zacal premyslet o jmenech.Jednou tak volame a on rika,ze kdyby jsme meli dalsi holcicku, ze by jsme ji mohli dat jmeno Celo(Cello), ze kdyz Viola je vlastne taky hudebni nastroj, tak ze by byly jako do serie. Nejdriv jsem si myslela,ze se snazi bejt vtipnej,ale on to myslel fakt vazne ........................(nutno pochopit,ze v Americe nemaji zadny seznam jmen, ktere se smi davat, oni proste muzou dat jmeno jake chtej a davaji 2, takze jedno je dycky takove normalnejsi aby si dite mohlo pripadne vybrat).....................................Tak jsme mu na to ve zblblosti jen rekla, ze je to priserny a ze se mi Celo nelibi, tak on prej a co Kytara (Quitar).Tak mu rikam, jestli se zblaznil, ze to prece nejsou jmena a on,ze Viola take neni jmeno.Tak jsme se chvili dohadovali.Nejake argumentovani typu,ze Viola je v ceskem kalendari a ze je to Fialka vubec nepomohlo, nebot v anglictine by to musela byt "Violet", to akorat namitl proc ze to musi byt ceske jmeno.No nemela jsem slov, snad ho to pusti, protoze ja bych doma smyccovy kvartet teda mit nechtelaAle melo to pro me i pozitivum.Pocita s tim,ze budeme mit i dalsi dite, coz nikdy predtim s jistotou nevyslovil, takze me to vlastne cele potesilo...az na to Cello, to by si nekdo tuk na celo

Opravdová radost

Holky, já mám takovou radost, níže jsem vám vložila to, co napsal přítel na jeho spolužáky :)..., tak mi držte palce ať se toho drží :).... - tak tady to je - jo jo už se těšim až se to narodí a u porodu asi budu nejdřív jsem byl rozhodnut že půjdu ale co jsem slyšel od kamarádů co byli u porodu tak nic moc ale jak říkám asi tam půjdu.Na roli taťky se těšim a moc i na to jak ho budu učit všelijaké věci.

Kola2

Ahoj holky,Včera jsme byli na výletě na kolách. Proč to píšu sem? Už když jsme vyjeli, tak jsme viděli černo. Ale manža, že jedem. Já hystericky, že ne - máme přece dvě děti. A pak jsme se samozřejmě museli vracet. Blesky všude kolem nás a my jsme samozřejmě jeli proti vichrua naproti bouřce. Všichni jeli naopak No hlavně že jsme v pořádku dojeli.Ale nechápu, že ti chlapi nemůžou změnit plány a musí si trvat na svém, ikdyž sami vidí že je to volovina. Máte to taky tak?

vyroci???

Tak dnes v noci mame s Terrym vyroci nasi prvni pusyJeste to pak trvalo vic nez pul roku nez jsem se dali dohromady,ale touhle "pusou z opilosti" to zacalo.Kdyz jsme byli minuly rok spolu v USA, prisla jsem z prace a cekalo na me 12 ruzi( v noci - on uz spal).Jako za 12 mesicu + vzkaz co kazde cislo pro nej znamenalo - moc krasne, i kdyz ruze moc nemusimDnes jsme spolu telefonovali, tak jsem tak jako natukla, no a co je dneska???A on ,"No jooo" Pry na to myslel pres tyden,ale dnes zapomnel - hlupacek.Hmm, tak to asi nic nedostanu.Myslela jsem - treba dopisem pranicko, ale neNo co se da delat, pry ze je to jednoduzsi mi neco dat, kdyz jsme spolu.To chapu,ale snad napise alespon nejakej mailik. Ty 2 roky mi prijdou jak 5 let - jemu pry jako 50No to pekne dekuji

letní tábor poprvé

Náš Ríša odjel dneska poprvé na tábor. Balení byla hrůza. měla jsem pocit, že toho má tak na měsíc, ale vše bylo podle seznamu . Myslela jsem , že budou slzičky a nebude chtít odjet. Přece jen bude úplně poprvé bez rodičů. Ovšem přesvědčila jsem se o tom , že mám už velkého soběstačného kluka. Málem se se mnou zapomněl i rozloučit . Okamžitě se chytl prních kluků a debaty bůhvi o čem . Tak mám pocit , že těch čtrnáct dní bude pouze pro mě strašně dlouhých....

Mužským stačí málo

Tak mi volala dneska dcera (zítra přijede z tábora) a stěžovala si, jak ji taťka nadával, co má tašek(měla krosnu a velkou tašku+batoh), že jiný toho měli ještě víc.Tak jsem ji zklidnila ať si z toho nic nedělá, že to jsou chlapi, že jim stačí jedny tepláky a jedny kraťasy,ale my ženský toho musíme mít víc.

Jsem babiččin udržbář

Jednou za rok jezdím k babičce na prázniny.Babička žije sama v domku a všechno co se jí za celý rok pokazí čeká na mě.Nejřív namotuji správně kliku a seřídím zámek,pak spravím záchod a kapající kohoutek v koupelně.V kuchyni propíchu ledničku at s ní odteče voda,a babičce neplavou jogurty se sýrama.Přitáhnu všechny uši na hrncích.Pak spravím světlo v chodbě,at už nemusí chodit se svíčkou.V obýváku správně nastavím smart kartu,a babička zjistí,že chytá i primu.Pak ,co mě nejvíc rozčiluje,jsou blikajíci hodiny na všech elektrických přístrojích.Blikají od zimy,kdy nešel proud.Tak je nastavím.To už na mě čeká vysavač a jeho plný pytlík,hadice od pračky a pár žárovek.To všecko udělám hned po příjezdu,pak už se tam cítím skvělé.Tak,že nevím na co jí je,že kousíček od ní bydlí její syn a jeho tři dospělí synové.Taková banda líných tupcu se asi nikde jinde nepotká.

Stresík

Já už se z toho nejspíš zblázním holky,náš taťka dělal v pátek výběrové řízení na vyšší pozici v práci.A ikdyž tam šel hlavně s tím,že to chtěl zkusit a taky je pravděpodobné,že to nedostane protože za něj nebudou mít náhradu na současné pozici a je nám vlastně jedno jak to dopadne.Tak se tady pořád vznáší takový prazvláštní napětí,hrkne ve mně z každým zazvoněním telefonu a ikdyž taťka tvrdí,že na to nemyslí,tak je pořád duchem jinde,roztěkanej,neposlouchá,takže mu všechno třikrát opakuju,když jde něco dělat tak v půlce zapomene kam jde....Jestli už konečně někdo nezavolá jak to dopadlo,tak mi asi vážně přeskočíTaky ti vaši kluci takhle všechno prožívají??

Zanet mocoveho mechyre

Ahoj holky, v sobotu jsme byli na oslave narozenin. Odpo nadherne, ja jsem si vyrazila v tricku, s sebou jen tenky svetricek pro jistotu. Jenze to bylo venku(coz jsem netusila) a vecer byla pak kosa jako blazen. Asi jsem prostydla(bodejt by ne, klepala jsem se jak ratlik) a od vcerejska me boli celej clovek a hlavne mocak.Nemate nejaky tip, co s tim? K dr zatim nechci, horecku nemam a antibio beru jako posledni moznost, jsem na ne alergicka. Chtela bych to zkusit nejak to zvladnout doma. Zacala jsem pit urolog caj, nevite, co jeste pomaha?

Moje nadšení

Holky, moc jste mě potěšily, že mi držíte palce..., ale musím vám říct, pro mě zase dobrou zprávu, teďka se v pátek narodil švadrové syn David 50cm, 3,15kg. Hnedka v sobotu jsme tam jeli a přítel byl z toho prcka strašně unešený..., v neděli pracoval celý den a večer mi řekl, že ho mrzí, že nemohl skončit dřív, že chtěl jet do porodnice a tak včera mi z práce volal, ať se připravim, že hnedka pojedeme za malým do porodnice, je úplně nadšenej, taky to vypadá čím dál víc nadějně, že k porodu půjde, tak snad to vyjde a taťka to zvládne. My totiž nemáme digitální foťák, máme jen obyč a tak švagr včera říká, že ten svůj dá opravit a že nám ho půjčí, jestli ho teda chceme, přítel řekl, že jo.., tak nevím, kdo by fotitl, kdyby tam nebyl :)..., tak snad je tam opravdu naděje!!! Vždycky když jsem teďka řekla, že chci aby byl už malý venku, tak mi řekl, ať si tam ještě chvíli pobude a od soboty, co viděl to maličké ségry, tak taky říká, už aby byl s námi :)

Partner u porodu

Tak mi pár dní v hlavě putovala myšlenka, jestli se ten můj taky nevykroutí z přítomnosti u porodu. Vím, že to je u mně poněkud předčasné, ale nějak mě nahlodala 2222Adriana, když psala, že ten její se rozhodl, že nepůjde. Tak jsem se včera jen tak zeptala, jak to vidí on. Otočil na mě hlavu a s výrazem, že jsem se asi zbláznila mi oznámil, že takovou událost si rozhodně ujít nenechá. Doufám, že 2222Adrianě se poštěstí to samé a přítel nakonec k porodu dorazí a neopustí ji, až se tam bude svíjet v bolestech...

Ventilek

Říkám dnes ségře, že myslím, že ta žena v reklamě (tuším, že na Fernet), jak je s přítelem u jezera, na vše si stěžuje a jak ji nakonec ten její vyfoukne, má stejné plavky jako já. Byl u toho i manža, spiklenecky kouknul na syna a říká mu: "Jo, ale maminka nemá ten ventilek."

Mezi námi děvčaty

Umřel nám internet. To už u nás není nic mimořádného, modem (nový, co jsme pořídili poté, co nám před měsícem při bouřce vyhořel počítač), je bohužel zralý na reklamaci Internet nenaběhne (resetuje se), nelze se připojit poté, co počítač odpojíme ze sítě (děláme nyní již preventivně při každém menším zahřmění, po neblahé zkušenosti, kdy jsme málem přišli o fotky). Po bouřce zapneme šňůru do zásuvky, televize naskočí (máme ji taky přes pevnou telefonní síť), internet ne-e. Dvakrát jsme volali technickou help-line. Poobakrát nás ochotný pán navedl, jak co kde nastavit, jaká hesla napsat, jakou volbu kde zaškrtnout (má to s námi těžké, jsme totiž oba - já i manža - počítačoví "odborníci").Nevím, jestli jsme měli včera smůlu, ale narazili jsme na help-line na technika, který na tom se znalostmi počítačů zřejmě nebyl o moc napřed před námi - nechci se ho dotknout, ale byl to můj dojem. Půlhodinový rozhovor (naštěstí bezplatná linka, teda doufám) nevedl vůbec nikam, neustále nás někam naváděl, stále jsme něco někam nastavovali, ale výsledek nula. Zřejmě čekal, že to vzdáme my, ale manža, zřejmě už v amoku, jak neustále cosi šteloval s kabely (zatímco já měla na starosti to zadávání hesel a nastavování všeho možného) zaonačil něco tak, že přestala psát i klávesniceTakže půl hodiny nikam nevedlo. Zprovoznili jsme aspoň tu klávesnici (to byla mechanická záležitost) a volali znova. Naštěstí se ozval jiný technik (toho prvního by asi trefilo), pár pokusů a aspoň přiznal, že prostě neví. Zaznamenal si náš problém a prý předá specialistům. Doba opravy (buď na dálku nebo případně osobní návštěva u nás doma) prý do 36 hodin. Během deseti minut telefon. Volal specialista - tedy specialistka!!! Během dvou minut mi nadiktovala správné nastavení a hesla (prostě co kam zadat) - a světe div se, internet naskočil. Ještě mi i nadiktovala přesný postup znovu, abych si to poznamenala pro případ další bouřky (že bychom už u nich byli na černé listině?) a nasmály jsme se, když jsem jí řekla, že konečně - po dvou mužských (a celkem toho dne tři čtvrtě hodině telef. rozhovorů), kteří si rady nevěděli, nastoupila ona a bez mrknutí oka nám profesionálně pomohla. Asi jí to taky zalichotilo, ale určitě si to zasloužila.

nasrelóza

Taky ten váš protějšek, když přijde domů z práce naštvanej, má pocit, že musí bejt naštvanej i každej další????? Celá leta mu říkám, ať mi to nedělá, že já ho nenaštvala a nemá si na mě vybíjet zlost, ale včera zase. Vždy si najde nějakou záminku. Je jedno, jakou si našel včera, opět to byla volovina - jinak se to ani nedá nazvat - a já samozřejmě opět na vějičku skočila, naštvala se a šla spát v sedm s malým. Ráno mi povídá, že já jsem jedubaba - jinými slovy, že naštvala já jeho a to už mi rozum nebere! Venku pod mrakem, doma taky, dnes jedu pro kluky k babičce, tam si vyslechnu, jak se pořád hádaji....to je zas den...

Jak trápit svatební dar

No aby nebylo svatby málo, dostali jsme darem Andulku i sklecí a 2 pytle žrádla. No mladej samozřejmě co stím budem dělat, bude řvát jako kráva a tak. Holky kdyby jste viděli jak to vzal do vlastních rukou. Andula seká latinu protože : nemá žrádlo,ani zrcátko a ani zvoneček, musí jíst jen z ruky a snažit se mluvit. A furt slyším přestaň řvát a začni mluvit nebo tě nechcu, děláš jenom bordel!! a pak s ní furt ťuťuňuňu, no hele všímá se jí víc než mě :o)) No museli by jste to vidět :o)))

Švédsko

Tak už jsem zase sama s dětma.Manžel tu byl od března a jezdil jenom na týdenní školení.Ted už ho,ale povolali zpátky do Švédska.Vypadá to na celé léto.Má tam super bydlení v 5 pokojovém bytě,Tak,že si tam veme i Gabku.Ta jede nejdřív na tábor a potom za tatkou.Já tu zustanu jen s malíma,ale to nevadí užiju si kámošek a klidu.Na společnou dovču vyrazíme asi v září.Tak,že mě ted taky čekají společné ralace přes skype a nekonečné telefony.Nemám to moc ráda.Dochází u toho k hodně nedorozuměním a k zbytečným hádkám.Ach jo.

Kocour pryč, myši mají pré???

Možná je to takovej praštěnej příspěvek, ale dobře, dám to sem. Holky, jak snášíte odloučení od partnera? Ten můj je od minulé soboty pryč, vrátí se v neděli. Docela jsem se prve těšila, že si trochu udělám čas jen pro sebe, ale teď je to úplně jinak musím mít na každej den nějakej program, abych na něj tolik nemyslela, pořád bych mu jen psala smsky, ale to nechci, aby si nemyslel, že jsem na něm tolik závislá, ale docela jsem sama sebe překvapila, chybí mi teda hrozně. Tak dva roky už jsme od sebe nebyli na dýl než na tři dny třeba jsem asi hrozná, co? Že bez toho chlapa nemůžu vydržet...

Přítel u porodu

Holky, tak si musím ,,postěžovat´´..., celé těhu jsem se tak těšila, že půjde přítel k porodu, že mě podpoří a že konečně v těžké situaci nebudu sama a tak..., však víte co myslim, ale dnes jsem dostala ránu pod pás..., kecáme se švagrovou (má termín 3.7., takže už za 2 dny), jestli ten její půjde k porodu a ona, že jasně a že se moc těší a já na přítle, Ty taky půjdeš, že? (Celé těhu to vypadalo, že joo) a on, že ne, že jak tam se mnou minule byl na té pohotovosti, tak že se mu dělalo špatně.., že na to asi nemá..., já jsem ale tak zklamaná, že mám pořád slzy v očích..., ale s tím se asi nic nenadělá..., ale strašně mě to mrzí, zase budu na všechno sama...

Co s tím zatraceným kouřením?

Holky, tak mám zase brouka v hlavě. Ten můj je v práci a bude až do rána, mají inventuru... a já tu sedím a vymýšlím, co mám dělat s tím jeho kouřením. Můj děda kvůli tomu umřel a nebylo to pěkný. Já nevím, jak na toho mého chlapa. Po zlém to nejde, po dobrém to nejde... říká, že chce přestat, ale nějak se o to moc nesnaží. Jeden čas jsem přemýšlela, že dokud bude kouřit, tak nebude mimi... ale asi na to nejsem dost důsledná Holky poraťe jak na něj... Po dobrém, ani po zlém to nejde, ani rozumné promluvy... nic

Jak vas chlapi vnimaji???

Mne nekdy prijde, ze muj manza zije v uplne jine realite. Kdyby byl vedec, tak nereknu...Ale, spousta veci, co mu reknu, ze je treba potreba udelat nebo koupit nebo zaridit, tak proste neni...A kdyz se ho zeptam, jestli je to teda hotove, tak se uprimne divi: "vzdyt jsi nic nerikala". Protoze on proste nevnima. Treba vcera, sel vecr jeste ven zavrit okna na stavbu a pta se:"Mam zalit zahradku?", tak jsem mu rekla, ze nemusi, ze je docela naprseno. Prisel asi za trictvrte hodiny, tak jsem se ptala, jestli ty okna tam vyrabel, nebo co. A on nastvane, ze prece zalejval tu zahradkuCo dodatNebo minulou sobotu se zenil jeho kamarad a dela se tu tzv. zatahovani, zenichovi a neveste pripravi nejake ukoly a tak. Manza se me rano ptal, jestli se chci jit taky podivat. Ja ze ne, ze je stejne vubec neznam a deti byly nemocne, tak jsem stejne nemohla pryc. No a pred 11 zvonek, prisel deda, ze jde teda hlidat deti, kdyz chci jit na tu svatbu, jak mu rikal manza. Ja na nej koukala jako blazen, v teplakach, rozdelany obed. No proste manza opet vubec nevnimal a odpoved si zrejme domyslel. No a takhle je to porad. Co mu nenapisu, aby koupil nebo zaridil, to proste neni. A stejne mu musim vsechno troubit desetkrat, aby to vubec udelal. Vnimaji vas chlapi taky takhle?

Nechápu

Jen bych od vás chtěla "slyšet" zda to máte taky tak..Poprosila jsem manžu asi před 14 dny aby mi dofoukl kola u kočárku..Jak jsem prosila nestalo se ani první den,ani druhý,ani,prostě týden se nic nedělo..Tak jsem mu to připoměla..Zase nic..Tak za dva dny jsem se znovu připoměla,zase nic no a když jsme jeli autem pryč spolu,tak jsem mu řekla ať ty kola z kočárku sundá,že pojedeme kolem benzínky,že je může dofouknout!No a to jsem si tedy dovolila mu to připomenout,to jsem si vyslechla,jak ho furt dokola otravuju s jednou věcí,tak jsem mu řekla že kdyby to udělal hned napoprvé tak mu to přeci nemusím připomínat,že teda není v mých silách si žádným způsobem toto udělat sama..No děsný,vyslechla jsem si to,myslela jsem si o p@@@@i a on to tedy s děsnýma kecama konečně udělal..Mám to za potřebí??Fakt si říkám proč mu to člověk musí stokrát opakovat,jakej by byl klid kdyby to udělal hned napoprvé....