nespavost ditete - diskuze

jak je starý?

Jak píše Zuzbr.Rada se bude odvíjet od toho, jak je starej. Vzhledem k tomu, že má "postýlku" a "mlíčko", tak to asi není 15ti letý puboš.A možná, že i toho puberťáka bych vzala k sobě do ložnice, když by měl noční děsy.Dítě, které spí v "postýlce" a pije "mlíčko", by podle mě mělo spát v ložnici automaticky, a pokud to pro vás není příliš obtěžující, tak i v té rodičovské posteli. Ať je dobře všem. Já si vždycky říkám, že jsem dospělá a jak jsem ráda za toho chlapa, co se k němu v noci tulím, a jak je mi smutno, když tam není. A to malé děcko bych měla vyšoupnout někam do úplně jiné cimry?

treba ho boli zoubky..jinak se pridavam k holkam vzit do postele a byt s nim... semnou spi obe deti a nevadi mi to.. a to ten st umi spat ve sve posteli a kdyz tam chce- je tam, kdyz ne. je u me... nevadi nam to.. mala(7m) tam spi od narozeni, postylku ma taky-ale spala v ni asi 3x a to jen od 20-21 hodiny...

@Zuzbr Je mu 18 mesicu

@Lucisek84 Může mít třeba i noční děsy.

@zajic Je mu 18 mesicu a v postylce u sebe v pokojicku spi od pul roku a nikdy nebyl problem.Me nevadi kdyz jednou za cas bude spat u nas v posteli,ale nechci,aby to bylo kazdy den a aby se to stalo zvykem.Ano kdyz ho bude bolet brisko nebo cokoli jineho.Ale jemu nic neni.Proste se probudi a jedine kde chce byt je loznice.Jen jsem chtela radu co to muze

@Zuzbr Jj o tech nocnich desech jsem uz slysela.No tak snad ho brzo prejdou pokud je to ono.Je mi ho lito

@Lucisek84 Můj starší syn ( 5 let) je taky měl asi v cca tolika měsících a budil se přesně o půlnoci,ale on ty děsy měl vztekavé a vztekal se a nedal se sklidnit,byli jsme i na neurologii a vše ok.Pak to přešlo.Jinak mladší syn (3,5) má děsy teďkom cca od září a má je dost často.Taky s ním půjdeme pro jistotu na neurologii.Ale u něho jsem vypozorovala,že ty děsy mu sputila třeba pohádka o perníkové chaloupce, nebo třeba když jsme byli na urologii,ale někdy není třeba žádný spoutěč.Mladší se mi akorát budí kolem 22 hodiny,ale né každý večer/noc.

@Zuzbr No on se take prave strasne vzteka a nejde vubec nicim zastavit.Takovej plac nema ani ve dne kdyz mu neco nejde nebo se jen tak vzteka.Vecer krasne usne a prave kolem pul dvanacte to zacne.A prave pomuze jen nase postel.Tam se zacne hned smat a povidat si a za chvili usne a krasne spinka az do rana

@Lucisek84 No já bych si ho brala k sobě než ho to přejde.A pokud by to bylo vícekrát za měsíc,řešila bych to pak už s doktorkou.Nebo můžeš zkusit koupit sirup Sedalia nebo Pediakid pro snadné usínání.

@Zuzbr Jj budeme ho brat k sobe.Zatim se to stalo dvakrat za sebou.Tak uvidim co dneska.Supr dekuji za rady.Asi mu nejaky ten sirup koupime :-) treba mu to pomuze

@Lucisek84 A proč nemůže spát s vámi?

@Lucisek84 souhlas s výše uvedeným? Jaký je problém že je u vás v ložnici? Syn má sedm a pořád spíme všichni pohromadě, teda každý má svou postel, ale v jedné místnosti...

@zajic Muze,ale nechci,aby se to stalo zvykem.At klidne u nas jednou za cas spi.Ale ma svoji postylku a ma ji proto,aby tam spal.

@moninif Syn ma svuj pokoj se svoji posteli.Jak jsem psala.Muze u nas jednou za cas spat,ale ne kazdy den.Proste to je muj postoj.At si to kazdy zaridi jak chce.Ano pokid bude nemocnej nebo cokoli jineho proc ne.Ale ne jen proto,ze to vyzaduje jen tak.

Měla jsem stejnou strategii, když byla dcera malá - od roka v samostatném pokoji, od narození v postýlce, nikdy ne s námi ve velké. Teď jí jsou skoro čtyři a spí se mnou v posteli každou noc :-D Já už bez ní taky blbě usnu :-D

@Lucisek84 Ve své postýlce bych jej určitě navykala spát, ale 18 měsíců je ještě málo, aby byl úplně sám v pokoji.

@zuzka83 Jj ja jsem s nim vzdy do te doby v pokojicku dokud neusne.A urcite pokud se to nezlepsi tak s tim pujdeme k doktorovi.

@zuzka83 Anička to asi taky občas má. Posadí se na posteli, srdceryvně brečí, oči má otevřené, ale nevnímá.Já ji teda obejmu a povídám a pak opatrně položím - někdy se nechce nechat - a počkám, až je to dobré.U Marušky pomohlo ji dát vyčurat a to až do docela nedávné doby, tak do 5ti let bych řekla. Sama se ještě neuměla probrat, takže jakmile se začala na posteli kroutit a brečet, tak jsem ji posadila na nočník. Ale to se výše zmíněného batolátka týkat nebude. Jedině, že by ho vzbudilo, jak se počurá a pak se mu potmě samotnému nelíbí.

@zajic jo, to čůrání v noci! to jsem už skoro zapomněla, to byly dycky akce. Ještě v létě na takové chatičce, kde se spalo v patře, kam se lezlo po žebříku, jsem se jeden večer (noc), kdy byl ve spánku neklidnej, bála, že to bude močení a že ho dolů nedostanu - on se tomu transportu na záchod dycky strašně bránil..uf.

@Lucisek84 No jo, ale kdo bude určovat, kdy u vás spát může, a kdy ne? On asi ne, takže vy jako rodičové. Líbilo by se Ti, kdyby manžel určoval, kdy s ním spát můžeš a kdy ne? Nebo chtěla bys to určovat chlapovi?Byla bych opatrná na zásady typu "může u nás spát, pokud mu bude zle". Aby mu pak nebylo zle furt.Mám takovou vypozorovanou zkušenost, že pokud se zlomí jeden "problém", tak se velmi rychle objeví druhý a většinou mnohem lepší. Takže samozřejmě je možné děcko pokaždé, když příjde do rodičovské postele důsledně odvést zpátky, ono to časem přejde. Pokud ho tam fakt nechcete, tak ale nezavádějte to, že někdy může a někdy nemůže. Z toho bude takhle malé děcko zmatené a bude utíkat do nemoci, aby s vámi být mohlo. Jenže je možné, že místo stěhování se do postele se začne třeba brutálně vztekat, kousat si nehty nebo něco jiného.Já bych mu přestěhovala postýlku do ložnice. Bude po ruce a nebude sám.

já si tady ty noční záchvaty nejvíc vybavuju, až když byl větší, když už spal ve velké posteli ve svým pokoji, takže tak ve dvou a půl. Bylo to šílený, zjistila jsem, že nejlepší je zůstat s ním, než pořádně usne. Jak už byl ve velké posteli, tak se k němu dalo lehnout...(pro nás lepší, než kdyby se stěhoval k nám, páč to bysme byli nevyspaní s chlapem oba). Taky jsem ho měla často na gauči na klíně, když už byl při smyslech, ale zároveň si z nějakýho důvodu nechtěl lehnout, poseděli jsme, on za chvíli tvrdě usnul a mohla jsem ho přenést do postýlky.Já bych v tomto šla cestou nejmenšího odporu - dělala bych vše pro to, aby spal. myslím, že takto v noci to není žádný vydírání, ale vážně se s ním něco děje. U nás bylo několik období, kdy měl děsy, první, když jsem začala chodit do práce, potom tady to kolem 2,5 let, vždycky to časem přešlo, ale kdyby to trvalo dlouho a bylo to častý, šla bych s tím k doktorce.

@Lucisek84 tak v tom ti neporadím, neb já se chci hlavně vyspat a chci aby dítě bylo v pohodě. Takže jestli hodlá spát s náma, přirazím postel a je spokojenost na všech stranách...

18měsíců tu dobu mi ani nepřipomínej děsně řvala než usnula,ale ona usínala 2h a to se tam u ní muselo být,příšrný,kolikrát skončila i ve studený sprše aby se nějak uklidnila.A pak se ještě budila v noci a nespala,kolikrát jsem s ní byla vzhůru celou noc a ona usnula až v 6 ráno u Barči to nejspíš noční děsy nebyly,nevím,řvala ale byla při smyslech.Cca po 4m to samo pomalu odeznělo,ale odstěhovali jsme se z ložnice a nechali jí tam samotnou,možná že pomohlo to,ale jak říkám,Barča nejspíš neměla noční děsy.Do postele jsme si jí brali,nijak zvlášť si na to nezvykla.Teď jí jsou tři roky,spí sama ve velké postely,někdy za námi přijde,ale většinou spí sama.A občas musíme my k ní.