nakopla mě angieblack - diskuze

my jsme se o tom nikdy nebavily, musíme to napravit

@kacato určitě, je to takové zajímavé

moc toho nevim, kdyz mamka zemrela, byla jsem jeste moc mlada,aby me to zajimalo...vim jen,ze prenasela a ze zoufalstvi pochodovala po dome s televizorem (ty stare musely byt tezke jak krava ) ale ani to porod neuspisilo

@plaz to je mi líto, určitě by to bylo fajn

@ivulisek jo no, z taty toho moc nevytahnu

No já vím jen, že od příjezdu do porodnice do porodu to mamce trvalo dva dny a jsem moc ráda, že jsem to nepodědila, zlaté dvě hodiny

@IvetJas to věřím

a jak to bylo semnou?? mamka dojela do porodky, že rodí. po příjmu ju daly na hekárnu k ostatním a nic. Mamka chodila za sestřičkou, že už fakt rodí a vždy jí odbyla, že ona nejlíp ví, kdy je porod na spadnutí. tak se mamka zase zdekovala na hekárnu, po další chvíli \"došla\" zpět k sestřičkám, moji hlavičku mezi nohama, že jestli si myslí, že stále nerodí a sestřička \"ježíš, vy nám tu rodíte!!!!!\" a musela se sama bez pomoci dobelhat na sál, kde už to byla jen vteřina. tím že ji sestřičky nechaly na pokoji, tak sem mamku strašně moc roztrhala, nejen na povrchu, ale i vevnitř, říkala že šití bylo ještě horší, než to, že jí sestřičky říkaly že nerodí a ona chudera sama na hekárně musela \"rodit\" je strašně zajímavý, jak se vše za ty léta mění, něco se vrací a to co zažívaly naše mamky, tak nám nad tím stojí hrůzou vlasy na hlavě, já tyto rozhovory miluju

Ne. Vím jen v kolik hodin a jaký den, ale podrobnosti žádné.

Mám to jak Naďa,vím den a v kolik hodin.Jinak ne

Já to vím. Jezdila s taťkou v traktoru a proto jsem se narodila v 34.tt

Vím, bavily jsme se o tom dost, když jsem byla těhotná. Ve dvě ráno s prasklou vodou a slabýma kontrakcema naznala, že asi už a zavolala si sanitku. O půl šesté jsem byla na světě a mamka prý ani nestihla zaregistrovat nějaký pořádný bolavý kontrakce, kterýma ji všichni strašili. Bohužel jsem to nepodědila.

@Martina85 tak nemůžeme mít vše lehký, že

@ivulisek Zas když mě už hodně vytáčí, tak si vždycky řeknu, že ho nemůžu zaškrtit, když mi dal tolik práce.

uz se o tom nebavime,ale vim jak jsme bracha i ja prisli na svet a desila jsem se prirozeneho poroduze se to take zkomplikuje atd

já vím jen,že kvůli tomu aby mě donosila musela být 3 měsíce v nemocnicia kdy a v kolik

@ivulisek u mě to nebylo tak dramatické, nebyla jsem až tak potrhaná, ale ten nezájem jsem zažila taky, musela jsem na ně volat, že rodím, jen sestra vystrčila hlavu a řekla, ať se zklidním, že mám čas. Po třetí už jsem zařvala, ať za mnou někdo přijde, a to byl najednou fofr...Rodila se mnou maminka, která měla s sebou manžela (doktora) i maminku (doktorku), takže veškerý zájem se soustředil tenkrát na ni. Teď si s sebou beru manžela taky, byla jsem z toho nezájmu tenkrát docela špatná.No a když rodila mamka mě, to přesně nevím, jen vím, že jí bolesti začaly večer, ale museli s taťkou stihnout podepsat poslední papíry nějaké půjčky pro novomanžele, muselo to být před narozením dítěte. Ráno byla teda byla ještě v bance podepsat papíry a pak jela chudera konečně do porodnice. Z porodnice má ještě dobrý zážitek. Nic proti Romům, ale porodila tam 14-ti letá Romka, které to mimčo chtěli vzít do kojeňáku, protože ještě neměla 15 let. Ale přijela tam početná skupina příbuzných, která mlátila na dveře a snažila se dostat dovnitř. Všechno prý tenkrát bylo pozamykané, i pokoje, a maminy se docela bály. Nakonec té Romce to miminko nechali, mamka jí vídá dodnes a dá se říct, že toho kluka docela dobře vychovala.

mamka se mnou měla celý den poslíčky, pak večer se to rozjelo, ale táta byl v hospodě, tak mu jen nechala vzkaz, zavolala si sanitku a za pár hodin porodila. Jak hrozné to bylo, si nepamatuje. Ale hemeroidy a zatvrdliny v prsou jí zůstaly dodnes

Ne, já vím jen jediné a to mě bylo řečeno doslova: \"Ty k****, kvůli tobě jsem se musela vdávat.\" Takže tak o mém početí a porodu.

Vím to přesně. Nesu si z toho celoživotní následky, takže vím, jak to probíhalo, co se stalo a co následovalo. Ale rozhodně to není téma, které bychom s mamkou milovaly a své holčičí chvilky zaplňujeme úplně jinými hovory.

Bavily jsme se o tom několikrát.Nejvíc si ale pamatuje nepříjemné sestry,průběh porodu prý už moc ne.Nedávno jsem se jí ptala,jestli byla šťastná,když jsem se vyloupla na svět,ale podle reakce se pocit štěstí nedostavil

@ To je tak hnusné

Mama mi nikdy zadne detaily z porodu nevykladala, ale prilezitosne neco zminila a spis myslim mela negativni zkusenost. Nevlidny personal, zachazeni jak na bezicim pase, zadne informace... pozdeji ani zadne info o kojeni atd. Myslim, ze celkove ne moc pozitivni zazitek a to ja i bracha jsme velmi milovane deti...

No jééééje...jsem ráda, že žiju dneska, když to poslouchám. Celou dobu přikurtovaný nohy, u porodu měla Vietnamku, co neuměla moc česky a když na ní řvala, že má křeč v té noze, myslela si, že hysterčí skrz ten porod a ona chtěla jen uvolnit ten třmen. Taky jsem jí prý dala hodně zabrat...Naopak brácha...o tom se traduje, že tak spěchal, že už mu hlavička \"bimbala o schody\", když šla mamča do porodnice, takže kdykoliv se chová jak magor, tak mu to připomenu, že za to vlastně nemůže Pak mi vypráví o nemožnosti návštěv (jak táta ležel společensky znaven pod balkonem v trávě) a šílených poporodních \"vložkách\" a jak nás vůbec neměla u sebe, nikdo jí nic nevysvětlil, oblečenou a v zavinovačce mě prý předali a nazdar, jede se domů.Porovnávat se to nedá. Já měla nádherný porody a hlavně ta doba je jinde.