Když zapomenu na angínu (která mě mimochodem po úžasné péči mého báječného muže už skoro netrápí-už jen doberu ATB)byl to kouzelný den.Včera jsem ho ještě trávila v posteli (ikdyž už bez teplot-měla jsem odpočívat)Kluci na pul dne zmizeli,když se vrátili měli s sebou výbornej oběd z indické restaurace (moc jsem chtěla už dlouho ochutnat,ale ještě nebyl čas se tam vypravit)Poo jsem si šupla zase do postele a najednou se otevřely dveře a v nich stál průvodRostínek s kytičkou,Tobíšek se dvěma stříbrnýma obálkama a tatínek s ořím talířem minizákusků (pro mě ideální dort)Všichni tři mi popřáli, předali dárečky.V obálkách byly nádherný šperky SWAROVSKI (v Olympii máme obchod Swarovski a já je snad co ho tam otevřeli mlsně chodila obhlížet)Už tohle byl pro mě vrchol dneA potom můj báječný muž řekl,abych ještě chviličku vydržela,když se vracel nesl v ruce malý balíček.Když jsem ho otevřela tak se mi zase hrnuly slzy po tváři,uvnnitř byl krásný, malinký NOTEBOOK (ze kterého vám právě tohle všechno píšu)A taky jsem si s ním mohla lehnout do postele a až do noci si ho vyňuňávat(stáhnout něco málo prográmků,tapet na plochu,trošku pohrát s nastavením)A protože už je mi opravdu dobře,ještě mě dnes čeká báječná večeře v mém oblíbeném podnikuBáječnějšího muže bych jen těžko hledala..protože báječnější už nejsou,myslím,že bych nenašla ani druhého takovéhoUž zase mi tečou slzy jako hrachy a cítím se jako nejšťastnější člověk na světě.Žiju s mužem,který je pozorný manžel,nejlepší přítel,nejstřelenější kamarád,starostlivý otec a něžný i odvážný milenecDěkuju lásko,potřebovala jsem to napsat,ikdyž ty to nikdy číst nebudeš