Maminky s kočárky a cestování v MHD - diskuze

Zažila či viděla jsem asi vše, ale moc si to neberu radši. Začali jsme jezdit až v roce a půl busem či vlakem, v té době jsem měla už sporťák který jsem zvládla i s Ondrou unést sama, takže jsem byla soběstačná. Někdy se někdo nabídl, že pomůže. Víc mi ale vadilo že ti co pomáhat mají jen stáli a ještě popoháněli že zdržuju jako třeba průvodčí ve vlaku. ZAžila jsem kdy jedna maminka se dost vulgárně dožadovala pomoci a jednou i že ji autobusák nechtěl vzít neb opravdu nebylo místo. Když jednou v buse jelo 8 kočárků a sporťáků do toho plno lidí, tak si jich pár lidí neodpustilo že tam překážíme, jen jsem reagovala že stejně jako oni si potřebujeme zajet do města na nákup. V Praze když jsem jela ze srazu se dva přetahovali kdo mi vlastně pomůže

Jsem z Brna a nemohu si stěžovat. Upřednostnuji sice nízkopodlažní, protože nechci obtěžovat okolí. Ale když musím, tak vůbec žádný problém. Asi mám štěstí. Někdy se nabídne i více lidí najednou.

nejvtipnější zážitek s nastupování do troleje mám když mě ve měste přepadnul strašnej slejvák, já stála před dveřma do trolejbusu a křičela dovnitř ať mi prosím někdo pomůže, voda mi tekla všude a nikomu se nechtělo ven ale nakonec se jeden tatínek ze solidarity zvednu a nechal na sebe spadnout trochu vody tak jsme dojela

@KáťaN jojo to s emi taky stalo, ze lidi utikaji

@amalie2011 to je pravda většino usi člověk musí říct , ale jsou i všímaví, ale už se mi i stalo že mě nějaká paní odmítla pomoc i třesto že jsem jí ani odní nechtěla

@Gastrica to je pravda v Pardubkách naštěstí jde vybrat si nízkopodlažní, nezávisle na ochotu lidí je to pohodlější cestovaní. Ale musím říct že řidiči jsou většinou vstřícní i když už je kočárku v buse víc, já jednou jela s dvěmi dalšími, docela mazec, na každé zastavcé vystupovat a pouštět lidi ven - jela jsme od krematoria až do trnové:-)

@Honafa tak to vám gratuluju jste skvělá!

@Martina85 tak to je síla, doufám že na něj to akční zboží už nezbylo

jezdím mhd s kočárkem už 2a půl roku, dřív jsem jezdívala skoro každý den, 4x týdně určitě.nikdy jsem neměla vůbec žádný potíže, lidi mi vcelku ochotně pomáhají, z místa pro kočárky bez řečí ustupují. párkrát, v dopravní špičce, jsem se do vozidla nevešla, většinou už tam navíc nějaký kočárky byly. to je pochopitelný a 10minut počkat na další spoj není žádná tragédie. (20minut už je horší, to se snažím vmáčknout stůj co stůj)až se divím, kolik lidí mi samo aktivně pomoc při nástupu a výstupu nabízí! ale nestydím se o ni požádat (a dojít si za vybraným adeptem i na druhou stranu nástupiště). odmítnuta jsem byla jednou jednou mladou paní, že má po operaci zad, a jeden mladý muž se strašně omlouval, že má bolavý koleno, že by to asi nezvládl. občas se nějaký muž tváří, že na zastávce není, ale to předpokládám často bývá právě proto, že není zcela v kondici a styděl by se říct, že by to nemusel zvládnout. s nejvíc nepříjemnýma lidma, co jsem se setkala v mhd, byly kupodivu maminky, který nastoupily se slovy: ježiš, co tady zas ti lidi překáží, dyk to je místo pro kočárky..nikdo mi nevymluví, že takovýto přístup je lepší než normálně nahlas říct \"zdovolením\" a posléze s úsměvem poděkovat. ale takových jsem taky potkala jen pár, asi to ani nestojí za řeč, já jsem jen na tento způsob jednání dost vysazená.

Ještě jsem s kočárkem MHD nejela.Chodíme skoro všude pěšky.

@markíla No,aspoň něco

mně většinou lidi pomáhali sami ani jsem nemusela říkat. Jinak jsem někoho poprosila a nezažila jsem, že by někdo odmítl, nebo měl blbý kecy.

@cukrblik ale lidi ochotný

@markíla O ráji se opravdu mluvit nedá Bydlím v Mostě

jak kdo,většinou jo ale musela jsem si o to říct jinak se radějo otáčejí aby nemusely pomáhat taky sem slyšela jednou větu: neměla si udělat toho harantaoni to poznají sami až budou mít svoje

@cukrblik jééééééé a jakém ráji to bydlíš?

@Honafa Mají je ted i ve vlaku a tonda se tím nechává secvaknout schválně

@medox Ty sedátka.Jednou jsem to sklopila Zuzi a jí to zcvaklo.

Hlásím, že v Opavě většinou všichni pomáhají dřív než se stačím zeptat. Negativní zkušenost mám zatím jen jednu jedinou, prosila jsem tehdy o pomoc, ale nikdo se nezvedl, nakonec jen jedna těhotná paní... Ale třeba zrovna včera jsem cestovala s Julinkou trolejbusem a přijel nízkopodlažní a i tak jeden mladík vyskočil a pomohl mi, i když nebylo třeba.

@markíla tak ještě takový fígl - popros někoho, ať ti pomůže s kočárem ještě než přijede autobus, ať ti potom všichni nezdrhnou nběkteří jsou ostýchaví a už jsem se setkala i s tím, že jsem kolikrát chtěla pomoct a matka byla ještě uražená, že je zvyklá si sporťák tahat sama takže se jim nediv, lidi někdy neví, že chceš pomoct, stydí se..

nemám problém teď cestuju busem jednou za čas, ale s eli jsem jezdila s kočárem skoro každý den a vždycky mi někdo pomohl.. i studenti byli moc ochotní a když ne, tak jsem prostě poprosila, když není nikdo v dohledu, tak poprosím řidiče - žádný problém, každý měl nebo bude mít děti.. kdysi auta nebyly a jezdily všechny maminy busem myslím, že jde trošku o vstřícnost a kontakt s lidma - kdo neumí ani pozdravit souseda na zastávce, nemůže čekat, že mu někdo bude vláčet kočár do schodů taky je hodně velký rozdíl vesnice a město - ve městě už to bylo horší, nikdo nemá čas ani chuť s někým spolupracovat, stará se jen o sebe.. ale já si stoupla do dveří a dokud mi někdo nepomohl, tak se prostě neodjelo

Většinou mi lidé sami nabízejí,že mi pomůžou,ani si nemusím říkat.Je s podivem,že to jsou dost často puberťáci,o kterých se říká,že jsou líní a nepomáhají.Když se nikdo nehrne,tak si vynesu kočárek sama,pokud dole nemám těžký nákup.Kdyžtak se někoho zeptám,ale ještě se mi nestalo,že by někdo odmítl nebo měl nějaké nemístné průpovídky.

Neměla jsem problém říct si o pomoc. A teda nevím, ale dokonce i důchodci mě s kočárkem pouštěli, i děcka. Jen jednou se stalo, že jsme jeli s dvěma kočárkama asi v dobu, kdy byl autobus plný lidí jedoucích z práce a byla jsem nucena zajet s druhým kočárkem na místo, které pro kočárky není. Tam stála ženská měla nějaké řeči o tom, že tam s tím kočárkem nemám co dělat. Pravděpodobně nějaká kvočna, která na tom místě byla vždy a každou cestu z práce, tak si ho tak nějak přivlastnila. Jen jsem se jí zeptala, jestli to místo má podepsané. Ona nic, tak jsem se tam nacpala a dávala jí to vyžrat, pěkně v zatáčkách jsem do ní žduchala. Jinak nemám dojem, že mám absolutní přednost, když mám kočár a chcu jet autobusem, kdybych byla sama jdu pěšky, ale Karolína s tím druhým kočárkem byla zastoupena lidma a těžko by se jí vystupovalo.

Většinou se všichni nenápadně šinou k zadním dveříma ještě otočí hlavu že je musí bolet za krkem abych jako fakt nemohla si poprosit. Už se mi stalo že jsem tam stála úplně sama a všichni natlačení vzadu. Tak jsem přiskočila a poklepala nějákému pánovi na záda jestli by mi pomohlJá hodně jezdím mhd a hodně bojuju spíš o to kde s kočárem stát. Důchodci si rádi sedají na ta sklápěcí sedátka a divějí se že se tam pak kočárnevejde.Největší traumata jsem zažívala když jsem jezdila dopoledne a tam jen děti a důchodci a nebo se bus vyprázdnil úplně a já neměla jak vystoupit a řidič nepomohl. Proto jsem si pořídila lehké, pitomé a asi né moc pohodlné golfky, které ale sama vynesu do všech schodů a překonám bez pomoci všechny překážky