Zkušenosti pacientek z porodnice Všeobecná fakultní nemocnice - diskuze

nedoporučuji!

Rodila jsem v roce 2004. Ujal se mne mladý doktor, který byl velice nervózní a kvůli komplikacím bylo potřeba zavést monitorovací zařízení přímo do dělohy. To se mu 3x nepodařilo. Nakonec se toho musela ujmout sestra, která monitor zavedla napoprvé. Na oddělení šestinedělí byly (až na jednu výjimku) velice neochotné sestry. Byly hrubé jak na rodičky, tak na děti. Povlečení na postelích nám nepřevlékly celých 7 dní, které jsem tam strávila. Takže 7 dní byly postele od krve. Dětem se měnilo oblečení jednou denně. Pokud protekla plena, nebo si děťátko ublinklo, měli jsme smůlu. Sestra nám odmítla dát čisté oblečení, že nemám nárok. Když jsem požádala o čistou zavinovačku se slovy, že ta co máme je špinavá od prokakané pleny, sestra mi nejdřív odmítala dát čistou. Potom po mně hodila novou se slovy, že jestli se to bude opakovat, tak v tom holt bude muset mimčo vydržet a máme smůlu, prostě už na další nemáme nárok :-(. Teď čekám další miminko, ale k Apolináři už nepůjdu a nikomu to bohužel ani nedoporučuji.

Paráda a naprostá spokojenost

Když jsem se rozhodovala poprvé, kam vlastně půjdu rodit, byla jsem asi ve 24tt.Musela jsem od 26tt vybrat rizikovou poradnu, kam budu docházet a potom rodit.Tehdy mi byl doporučený Apolinář od dr. a tak jsem tam šla.Musím říct, že až na nehorázný fronty byli všichni příjemní.Když nastal den P :o) tak jsme vyrazili kolem půlnoci s nepravidelnými kontrakcemi po 2-5min..Vyšetřili mě, přijali a dostala jsem zavedené tabletky, pže jsem byla otevřená na 1 cm.Poté jsem se ještě procházela s manželem po chodbě, vyplnili jména pro miminko a potom se mi udělalo zle a zvracela jsem, tak jsem se přesunula na hekárnu.Po 7ráno jsem po pořípravě šla na por. box a nabídli mi zavolat tatínka.Tatínka jsem nechtěla a tak se mě ujmuly žákyńky a PA..Byly perfektní, pomáhaly mi měnit polohy, trávili tam semnou hodně času, poradili jak dýchat, jak se natočit.. Po 16.00 už jsem toho měla pný kecky, dostala jsem Oxytocin, Glukozu a ATB asi po třetí..Epi jsem nechtěla, pže jsem se ho bála.Mám krevní mutaci, tak jsem nechtěla riskovat.Dostala jsem něco od bolesti.. po půl 7 se rozhodlo, že už je to moc dlouhé a malý je špatně rotovaný, ta pojedeme na císaře.V tom přišla PA (měla dost nepříjemný pohled) a malého pootočila, hned se šlo tlačit a na potřetí byl venku(v 19.04) o nástřihu nevím a u šití jsem se příjemně pobavila s Dr. Caldou.. Na šestinedělí jsem se setkala jen s pohodou a malý byl přes noc u sestřiček.Ráno po vizitě mi ho přinesly a pak už jsme byli jen spolu..


Teď čekáme druhého chlapečka a jsem na 100% rozhodnutá jít právě sem..

U Apolináře jsem rodila v dubnu 2008 svého třetího syna plánovaným císařským řezem. Příjem byl ráno v půl osmé a čekání na sál byl dlouhý. Do půl dvanácté. Ale potom šlo vše rychle a skvěle. Anesteziolog byl výborný, měla jsem epidurál, takže plně při vědomí. Na sále byli všichni výborní a porod po napíchnutí epidurálu trval půl hodiny. Byl to můj nejhezčí porod a opravdu zážitek. Manžel dostal syna ihned do ruky, ale musel být na chodbě, protože hlavní operační sál byl v rekonstrukci. Na oddělení IP byly sestřičky naprosto skvělé a ochotné. Druhý den už jsem šupajdila na šestinedělí, kde vládnul docela šrumec a chaos. Pokoj byl celé dopoledne jako v průchoďáku, vizita na maminky,do toho sestřičky od miminek na vážení a pak třeba půlhodinové čekání na pediatričku. Někdy se sešli páni doktoři na maminky a na miminka najednou. To bylo opravdu nepříjemné. Dětské sestřičky byly super. Ty od maminek jsme kromě měření teploty celý den neviděly. Kdyby tam nevládl takový chaos, byla bych spokojená.

Mimihotel

Prijem 7:55 12.12.3015 .. Sestricky me prijaly, odevzdala jsem dokumenty, se vsim mi pomohli, ja uz byla lehce vycerpana, hupsla jsem na kreslo PA me vysetrila - Nooo, tak uz mate pulku porodu za sebou!! Ja vytrestila oci:D - zeptaly se na 3otazky, pripojili me na sono 20min, nemela jsem jeste testy na streptokoka, dali mi kapacku s Atb. Tesila jsem se na pripravu a epidural. Po chvili jsem tedy jeste chtela hupsnouz do sprchy- PA me vytahla a rika ze to nestiham, musime na sal!

Sakra je to tady.
Sli jsme na sal, skocili mi pro pritele, a zaclo se, cekalo se na kontrakci, ja nevedela najednou nic - jak dychat , jak tlacit, vse mi PA rekla... Pritel tam stal cely zeleny a PA na nej: nechete si nahodou sednou? Tady pro vas mame kresilko, hlavou z vasich 2metru na dlazdice to musi bejt docela slupka a ja vas tu zvedat nebudu;D
Tak jelo se, tlacilo se, PA povzbuzovala, vtipkovala, uklidnovala, pak rekla (uz jsem nemohla) ze pujdem do bobku a pritel na kazdou kontrakci me bude davat dolu a pak vydychavat a zvedat nahoru, diky tehle poloze to bylo 3x snazsi pro me a rychlejsi. PA byla skrcena na zemi z druhe strany a rikala co delat. (Pod nama vsude byli podlozky, takze hygiena v poradku)
Sup na kreslo 1x zatlacit a dite bylo venku. Skin on skin probehlo hnedka. Pak radne osetrili, donesli v zavinovacce byla 36+3 2410g uplna zizalka. Odnesena po chvili do inkubatoru. (Mezitim me sili a ze bude ,,jako nova,, :))
Dali mi na sale napapat, napit, dala jsem sprsku a prevezli na pokoj. Miminko mi dovezli 10h po porodu.
Deti jsme meli u sebe a naucili nas - jak kojit, koupat, zavinovat,vazit pred a po krmeni, kontrolovala rano 1x gynekolozka, 3x zmerena teplota i detem, kazdy den kontrolovani deti doktorkami,, 3x denne se kontrolovalo pribirani, kdykoliv mi dali UM na dokrm byla slaboucka. Navstevy nastesti na dpolecne chodbe, nikdo nerusil soukromi.. A nevim co vsechno jeste probihalo za testy a kontroli, ale krasne bylo o nas vsechny postarano, deti bych brala klidne 10, jen abych mohla rodit zase u nich:)))) Doporucuji, byl to takovy mimihotýlek

3 porody

Rodila jsem tam vechny 3 moje deti, vzdycky jsem se tam rada vratila, skvela pece.

MUDr. Michaela Mikešová

Rodila jste některá za pomocí této lékařky anebo jste pacientkou(klientkou) této lékařky?
Děkuji za odpovědi
Petra Chrástecká

2015

Rodila jsem u Apolináře v červnu 2015, nejdříve jsem si pochvalovala vše, jako prvorodička omámená hormony a štěstím, ale postupem času a teď když mě pomalu čeká znovu výběr porodnice, tak už si tak jistá nejsem. Personál byl bez výjimky výborný, to ano, ale zbytek tedy nic moc. Od příjmu, kdy nechali manžela na hlavní chodbě ( je tam ještě chodbička pro doprovod, do které ho nikdo nepozval ) a tak dost dlouho vůbec nevěděl co se děje, kde jsem, apod. Když mě po 40ti minutách konečně pustili z monitoru, tak se slovy ať jdu chodit a kde jsem se ocitla? Též na chodbě, ale konečně s manželem a spoustou jiných lidí, návštěvníků, lékařů, uklízeček..:-D ( takže pokud chcete mít manžela u sebe v 1. době porodní, tak na chodbě, nikde jinde pro něj není místo ) Nicméně kvůli krutým křížovým bolestem jsem toho moc nenachodila, ta jsem se vrátila, manželovi opět zavřeli před nosem a že jdeme na přípravu. Ta pidikoupelna a hekárna zároveň to se nedá popsat. Byla jsem moc ráda, že jsem tam zrovna byla sama ( jinak to je i pro další maminky, takže normálně je soukromí na bodu mrazu ), ale jen chvíli, po sprše, kdy jsem se snažila rozdýchávat bolesti, přišla mamina po porodu, držela si vložku mezi nohama a šla do sprchy. Jako dobrý, jsme na stejné lodi, ale vše vidět nemusím a ostatní taky ne. Porod katastrofa, narvali do mě oxytocinu, jak do koně, PA tlačila na břicho a divila se, že tak nemůžu tlačit, až to skončilo obřím nástřihem a vexem. Poporodní péče byla výborná, vše vysvětlovali, starali se, byli ochotní, ale prostředí, jak z dob krále klacka ( tvrdé dřevěné židle, rozpadající se skříně na pokojích, nefungující sprchy a houpající se záchody ), kdo si nezaplatí nadstandard musí to tam prostě nějak vydržet, dá se to. Ale podruhé budu volit porodnici, kde doprovod u porodu může být u celého porodu a kde budu mít alespoň trochu soukromí na porod. Jinak personál super, všichni opravdu moc hodní a ochotní, jen to prostředí a způsoby vedení porodů, kterým jsou naučené PA celý dojem trochu kazí.

Ceny uvedené v článku

Ceník je trochu neaktuální.
Předporodní kurs 1500 Kč,
nadstandard 1 lůžkový 1500 Kč/noc,
2 lůžkový 1000 Kč/noc,
otec u porodu 300 Kč, u císařského řezu 800 Kč.

DIabetes v těhoteství

Ahojky!
Měsíc před porodem mi zjistili diabetes 1. u "Apolináře" jsou specializovaní doktoři, proto se mě ujala p.dr.Moravcová, která je naprosto úžasná,ta mě hlídala glykemie,aby se mimi vyvíjelo správně a na gynekologii jsem docházela k p.as.Krejčímu, rovněž báječný!! Jenty fronty jsou příšerné.. :-( Mužské pohlaví na to nemá náturu..:-O
Měla jsem bezproblémové těhotenství přesto si mě vzali 14 dní před termínem na rizikové oddělení, kde o mě náležitě pečovali a vyvolávali mi umělý porod, to bylo trochu nepříjemně, ale za 5 dní po nástupu se mi narodila dcerka Sára.
Než jsme šli do boxu, zavolala jsem manželovi a byl celou dobu u mě.
Byla jsem v naprosto skvělé péči sestry Jurigové a dr.Novákové, velký dík za skvěle odvedenou práci,obě byli moc milé!
KDe to jen malinko vázlo? MAlá se narodila s polohovou vadou nožičky a oni nám tam nedokázali říct, jestli se s tím dá něco dělat, nebo jí zůstane nožka zkroucená..p.dr z dětského nás objednala k p.dr. Adamcovi, který pracuje na Bulovce, ten nám až po propuštění domů oznámil, že to vůbec nic není, stačí cvičení a bude vše v pořádku! ..ALe ten týden strachu... Sárince je zítra půl roku a nožičku má zcela zdravou! Čemuž jsme mooc rádi!
Takže vše dopadlo výborně,
přeji všem rodičkám výborné doktory a zdravá miminka!

Rodila jsem zde podruhé. Opět mě čekal hodně dlouhý porod, takže jsem celý den v podstatě trávila na čekatelském pokoji. Mrzelo mě, že můj partner musel celou dobu trávit na chodbě, případně se chodil někam projít. Směna přes den, se mnou nic nedělala, i přes opakované žádosti, že mám hodně časté kontrakce a že se to nedá vydržet. Až v sedm večer se mě ujala milá PA (škoda, že jsem si v tom zmatku nezapamatovala jméno), ale byla úžasná. Hodně mi pomohla a najednou všechno šlo jako po másle, do dvou hodin byla malá na světě. Velký dík určitě patří panu doktorovi a panu anesteziologovi, kteří mi při problémech s placentou hodně pomohli. Poporodní péče byla fajn, trávila jsem jí na oddělení P3. Sestřičky jak dětské, tak pro nás byly moc milé a hodně pomáhaly.
Pokud bych se rozhodla rodit potřetí, tak opět tady.

Profesionální péče

Rodila jsem u Apolináře v květnu 2009 a na porod si nemohu stěžovat. Není sice k dispozici samostatný porodní pokoj a tatínek může k porodu až na sále (tedy ve finální fázi), jinak je rodička sama, ale jednoznačným plusem je přístup personálu, kdy má člověk skutečně důvěru a pocit, že je v rukou naprostých profesionálů, kteří zajišťují nejlepší možnou péči pro něj i pro miminko, a to bylo pro mě důležité. I na oddělení šestinedělí se lékaři chovali velmi profesionálně a slušně. Jediná výtka k personálu jsou sestry na standardním šestinedělí, doporučuji proto si zažádat o nadstandardní pokoj, kde je přístup sester lepší (mám zkušenost s obojím).

Noční porod

I já jsem rodila U Apolináře v noci. Mám ovšem lepší zkusenost. Přijeli jsme s manželem před desátou večer a byl na sále(v té době nevídaní) klid. Od začátku do konce se mi věnovala jedna porodní asistentka která byla milá a pohodová. Když jsem přijela měla jsem bolesti po necelých 5 minutách a rychle se to zkracovalo.K mé radosti se tam objevila paní doktorka která mi dopoledne na poradně udělala hamiltnův hmat. Moc mě potěšilo že je tam známá tvář. Na poradně se lékaři střídali a mě to moc nevyhovovalo.Ve sprše mi praskla voda a už to běželo. Všechem personál byl klidný milý a pohodový. Za tři hodiny to bylo za mnou. Manžel taky všechny chválí.......moc byl rád že tam se mnou byl. Na šestinedělí jsem sice byla na pokoji s dalšími čtyřmi maminkami ale mě to spíš vyhovovalo. Samota je někdy smutná. Dětské sestry byly snad andělé! Ikdyž jsem rodila potřetí a měla bych být zkušená matka přece jen mě můj cvalík vystresovat natolik že jsme proplakali celou noc. Příští večer kdy nastoupil stejný scénář pláče si malého odnesly k sobě mezi ostatní miminka a mě nechaly vyspat. Ráno ho přinesli hodňoučkého a vymydleného. Nemůžu si vůbec stěžovat. Jen trochu........na jídlo! to nestálo za nic. Kdybych měla ještě jednou rodit tak jedině zase tam. Ale to nehrozí

Nemám dobré vzpomínky

Porod zdravé holčičky v říjnu 2006. Tak na úvod jsem automaticky dostala klyzma, měla jsem sebou yal gel, ale to prý nejde. Pak hned na porodní box, celý personál na mě vyjeveně koukal, zástěnu zatáhly až tak na posledních 20 minut. Žádná možnost úlevy - hezky v leže a ani se nehnout. Musím uznat, že jsem měla u sebe 1 velice milou asitentku, druhá nestála za nic a doktor se tvářil značně nerudně na mě. Nástřih provedl aniž by mě o tom informoval a při šití mi ještě vynadal. Poporodní oddělení - záchody jak za války, jídlo hrozné, pokoj celkem ušel. S kojením se nikdo neobtěžoval, měla jsem postupovat podle návodu na ledničce. Podle tohoto taky dopadlo. Mám dojem, že rizikovým maminkám se věnují, ale běžné odbývají. Chápu, že je tam veliký nápor a nemají čas, ale to už je asi jejich problém jak si to vyřeší. Pro mě to byl dost otřesný zážitek a to porod probíhal absolutně bez komplikací a porodila jsem za 2 hodiny od příjmu.

nic moc

Měla jsem naplánovaného císaře, dostavit jsem se měla v 6,30 ráno (od večera nic nejíst a nepít), tak jsme asi ve 4 ráno vstávali, abychom do Prahy dojeli. Měla jsem jít první na řadu, hned v 8,00. Ale nějak popletli pořadí a nakonec jsem čekala nalačno a bez možnosti se napít až do 14,30 hod. Naštěstí někdy v poledne přes mé velké prosby (měla jsem parádního motáka z té žízně) mi dali kapačku. Císař byl v pohodě, jen mi neukázali děti, což mě docela mrzelo. Na JIP byly milé sestřičky, ale děti jsem viděla asi 2x na 1 minutu. Ráno jsem měla po svých i s taškami přejít na normální odd., což teda byla neskutečná bolest vzhledem k tomu, že mi netěsnila hadička od epidurálu a léky od bolesti mi tekly celou noc po rameni dolů, celej polštář mokrej. I když to několikrát zkoušeli spravit, tak se to nepovedlo.
Odd. šestinedělí přišla teprv ta správná katastrofa (hlavně přístup dětských sester), nejhorší zážitek v mém životě, radši to tu nebudu psát, ať někoho nevyděsím. Maminky co se vystřídaly se mnou na pokoji, tak žádná neodcházela jako plně kojící. O sociálním zázemí se tu už dřív psalo, tak to radši nekomentuju. Jen \"popelnice\" plná použitých vložek jedna pro celé oddělení, to mě natáhlo vždycky když jsem ji musela otevřít. Nejsem žádná cíťa, ale bylo to teda nechutný. Možná jsem nebyla správně připravená a varovaná třeba nějakou kamarádkou. A nějak jsem nevěděla, že o léky proti bolesti si musím říct, tak jsem s \"rozřezaným břichem\" 18 hodin po porodu normálně fungovala a starala se o dvojčata, bolest teda šílená při sebemenším pohybu. Jedno dvojče mělo drobnou vrozenou vadu, co je vidět i na fotce po narození, co fotil manžel, ale nikdo si toho nevšiml. Tak bylo trošku trapné později na chirurgii vysvětlovat, že si toho nikdo v Praze nevšiml.
Jinak u císaře byl úžasný anesteziolog a manžel tam byl se mnou, tak to byl jediný pozitivní zážitek.

Apolinář

Rodila jsem večer v prosinci 2007. Jsem spokojená ,nemám žádné připomínky. Sestřičky byly milé a ochotné. Strava "normální" nemocniční. Čaj jsem si dělala svůj.

Spokojenost - porod červenec 2013

Měla jsem rizikové těhotenství (jednovaječná dvojčata a těhotenská cukrovka) proto jsem od 11. týdne tt. každé 3-4 týdny docházela k Apolináři na kontrolní ultrazvuky a posléze na diabetologii. Musím pochválit všechny sestry i lékařky (zvláště paní doktorku Novotnou), které pracují na ultrazvuku, všechny byly velmi milé a příjemné. Stejně tak je úžasná paní doktorka Moravcová a Anderlová z diabetologie. Císařský řez byl plánovaný, vše proběhlo tak, jak mi bylo řečeno. Miminka mi ukázali na sále hned jak se narodila a pak ještě za chvíli po omytí a zvážení. Po císaři jsem byla převezena na JIP - P5, kde jsem byla 24 hodin. Opět - sestry velmi ochotné a milé, jedna celou dobu vtipkovala (a smějte se, když máte sešité břicho...), ale nálada byla dobrá. Miminka mi přivezli na JIP dvakrát, sice jen na krátkou chvíli, ale byla jsem tak děsně unavená, že mi to ani nevadilo.
Další den mě sestra z JIP převezla na vozíčku na oddělení P3, které je teď provizorně přemístěno do P2. Sestry i lékaři byli super. Některé sestry tam jsou trochu odměřené, jiné milejší, ale tak je to všude. Pokoje jsou na tomto oddělení po dvou, pro každý pokoj samostatné WC se sprchou. Úklid probíhal dvakrát denně, nikde žádná špína.
Když jsem si pročítala některé příspěvky od maminek níže, měla jsem strach, jak to tam bude vypadat a do čeho jdu. Má zkušenost z Apolináře je ale velmi pozitivní a alespoň touto cestou bych chtěla všem lékařům i sestrám u Apolináře poděkovat, protože práce, kterou si vybrali je jedna z nejtěžších a mám pocit, že většina z nich ji dělá ráda a dobře.
Takže závěr - kdo rodíte u Apolináře, nebojte se ničeho.

Porodnice

Rodila jsem v léte před rokem tj.7/2007 dvojčata u Apolináře byla doba dovolených,takže celkem chaos a málo sestřiček které toho měli fakt někdy pokrk ato se týkalo v péči o mě tudíž o maminky,zato péče o mimi byla fantastickáměla jsem z dvojčátky velké zdravotní potíže a musím opravdu říct všechna čest odborníci na svém místě jak lékaři tak sestřičky akorát velké mínus stravaale měla jsem takové nervy že jsem stejně nejedla.První dceru jsem rodila v Plzni a musim říct že se to s péčí u Apolináře nedá srovnat.

Příchod našeho Bobeška

Porodila jsem u Apolináře v září 2009. Od července jsem zde byla hospitalizovaná na rizikovém oddělení (naprosto výborný přístup všech)z důvodu hrozícího předčasného porodu. Je pravda, že příjem na lůžkovou část bych raději nezažila, jedna porodní asistentka mi dávala svou nepříjemnou náladu značně najevo. Nicméně vše dopadlo dobře a já porodila v termínu, u porodu byla i ona zmiňovaná nepříjemná PA, ale tam už byla velice milá. Získala jsem nadstandardní pokoj, za což jsem moc vděčná, porod nebyl úplně snadný a já se 3 dny nemohla postavit na nohy. Sestřičky se vás snaží povzbuzovat různými metodami, ale vše v dobrém . Vždy se snažily abych neležela v zakrváceném povlečení. Bobeška mi nosily na přikládání, ale souhlasím s paní, která popisuje jak si měla nastudovat kojení dle návodu na lednici. Mám stejnou zkušenost, naštěstí jsme takový šikulky a jedlíci, že nás to nepoznamenalo. Až se rozhodnu vše si zopakovat tak zase půjdu k Apolináři. Páni doktoři jsou super po všech stránkách.

50/50

Rodila jsem u Apolináře letos v květnu. Bohužel hned u předporodní přípravy mě personál velmi zklamal. Jako prvorodička jsem byla dost vyplašená, měla jsem plánovaného císaře, sestřička na příjmu řekla manželovi, že to bude trvat hodinku, ať si skočí někam se osvěžit. Po 20 min. byla příprava hotová a půl hodiny jsem čekala na manžela, když konečně dorazil, tak mě sestřička hnala zpět, že \"jdeme na to\". Což mě rozložilo /podotýkám, že k smrti nenávidím nemocnice, je to pro mě nutné zlo - to se pak obrací i na psychiku/. Takže jsem na sál šla ubrečená jak malá holka. Když jsem se probrala na JIP, tak péče sestřiček byla skutečně perfektní, říkala jsem si, že to už bude dobré. Zaplatila jsem si nadstandard a ejhle, jaké bylo mé probuzení do reality na odd.šestinedělí, bohužel jsem asi měla smůlu na směny, ale když malý začal druhý den plakat tak, že jsem začala s ním a od 22hod do 4,15 jsem ho nosila na ruce a nic nepomáhalo, mě bylo samozřejmě mizerně, začala mě bolet jizva atd. jsem se odhodlala jít za dětskou sestrou, která mi s vážnou tváří sdělila, že miminka pláčou, protože nic jiného neumí...no comment, takže můj pobyt se scvrknul na touhu jít konečně domů a dělat si to po svém...to ani nemluvím o pokusech o kojení, nakonec to skončilo na umělé výživě...ale to k sestřičkám, co se týče lékařů, nemohu říct špatné slovo a to pro mě je asi důležitější, ty sestřičky se dají \"přežít\", i když to akorát prohloubilo moje psychické rozpoložení...

Porod 2016 - zcela spokojená

Rodila jsem v lednu 2016 a byla jsem spokojená. Možná za to může fakt, že porod nepovažuji za vědu, nemám přehnané požadavky, antipatie k lékařům a dojem, že vím všechno nejlíp po přečtení pár článků na internetu, a fakt, že jsem rodila úplně sama, ale opravdu musím personál pochválit, a dá-li Bůh, rozhodně tam budu chtít porodit i nějaké své další děti.

Na příjem jsem se dostavila po podezření na únik plodové vody 7. 1. kolm 18.00. Myslela jsem si, že to bude planý poplach a původně to tak i vypadalo, ale nakonec při kontrole ze mě skutečně nějaká plodovka vytekla a s ohledem na pozitivní nález na streptokoka si mě tam nechali. Na lůžkovém mě přivítala neskutečně milá porodní asistentka, paní Petra Šlechtová, s níž jsem potom i následující den odrodila. Strávila jsem tam noc za pravidelného natáčení monitorů a podávání antibiotik. Kontrakce nepřicházely a nebyla jsem otevřená. Večeři jsem nedostala pro případ, že by se porod rozběhl, zkomplikoval a bylo nutné použít narkózu. Až někdy kolem 22.00 začaly lehké kontrakce, po kontrole mi bylo řečeno, že se stále neotvírám a že druhý den ale už určitě porodím, takže mi dají nějakou tabletku na utlumení děložní činnosti, abych se mohla vyspat a posbírat síly na zítřek. To jsem přijala s povděkem.

Do dalšího dne jsem vykročila zcela bez kontrakcí, na pokoj ke mně přibyly další nastávající maminky, takže mi bylo veseleji. Navíc jsem dostala snídani. Celé dopoledne se nic nedělo a asi někdy po poledni se na vyšetření ukázalo, že se začínám otvírat. Protože jsem ale neměla žádné kontrakce, informovali mě, že mi tedy dají tabletku na vyvolání porodu. Opět jsem souhlasila, chtěla jsem rodit normálně a ne císařem, a kvůli tomu streptokokovi nemělo díte v děloze už moc času. Dostala jsem tabletku. Tak hodinu se nic nedělo a pak přišly první kontrakce. Kontrakce se zrychlovaly. Byla jsem prvorodička a všechny předporodní kurzy jsem měla tak nějak na háku, takže jsem si je ani nestopovala. To jen ta jedna zkušenější maminka, co tam se mnou ležela, říkala, že už je mám nějak časté. Tak jsem zavolala sestru, že mám dojem, že už to asi přichází. Odvedla mě na přípravu, že si mě ještě vyšetří, a zeptala se mě, jestli chci klystýr a epidural. Obojí jsem chtěla, ale při vyšetření se ukázalo, že na epidurál už je pozdě. Když mě vedla na tu přípravu, tak jsem koukala na hodiny, bylo 14.10. Dostala jsem tedy klystýr a pokyny, ať si tam volně chodím mezi toaletou a sprchou, jak budu chtít (ještě tam byl míč a nějaké další pomůcky, ale já jsem nic nevyužila). No, co budu povídat, bylo to jako smršť. Nebyla jsem připravená na kontrakce a jejich sílu a nevěděla, co dělat. Někde jsem totiž četla, že dítě během porodu rotuje a že tlačit by se mělo jen v případě, že rotaci dokončí. Mě to hrozně nutilo tlačit, ale bála jsem se, abych třeba dítě nějak neskřípla. Tak jsem začala křičet o pomoc :-). Vyděšené asistentky přiběhly, vysvětila jsem jim situaci, tak mě vzaly, podpíraly a odvedly na porodní sál. Cestou mi říkaly, že to všechno bude dobré, že mám štěstí, že jsem začala rodit takhle odpoledne, že jinak by mě ani neměly kam dát, jak tu měly plno, a že teď budu mít luxus, sál jen pro sebe... no zkrátka se mě snažily trošku odpoutat od těch kontrakcí (neb viděly, že jsem celkem poplašená). Byly fakt milé, klidné, usmívaly se na mě. Položily mě na lehátko (za což jsem byla moc ráda, neumím si představit, že bych neležela, neměla bych sílu se udržet nikde jinde než na zádech) a instruovaly. Bohužel jsem byla tou bolestí úplně v křeči a nedokázala jsem se uvolnit. Takže mě natočily na bok a jednu nohu mi zapřely o takový ten držák na nohu (jak jsou na gynekologických křeslech), což mi velmi pomohlo, mohla jsem tlačit, aniž bych byla zároveň ztažená. Ta druhá asistentka (paní Martina Baxová) vždycky přišla občas na pomoc, například mi na položením předoktí na břicho ukazovala, kam mám tlačit (opravdu položení, nikdo mi po bříše neskákal, ani na něj netlačil). Takže jsem tlačila, paní Petra mě s úsměvem podporovala, hlásila, že už vidí vlásky, nechala mě i sáhnout, odpovídala a reagovala na všechny ty tlachy, co jsem mezi kontrakcemi vypoušetěla :-). Nastřihla mě, což mi sice neřekla, ale nijak mi to nevadilo. Cítíla jsem lehoučké píchnutí, tak jsem se zeptala, jestli mě nastřihla, ona řekla, že ano. Dál jsem to neřešila. Zanedlouho byl konec. Ve 14.58, necelých 50 minut po podání klystýru, se narodila dcera. Ukázalo se, že pro nastřižení byl důvod, protože byla celkem veliká: 3950 g a 51 cm a měla i docela velkou hlavu. Položily mi ji na břicho, pak ji odnesly na všechny ty procedury. Mezitím mě porodník zašil. Pak mi znovu přinesly dceru, přiložily k prsu a nechaly mě tam s ní asi tak 15 - 20 minut. Pak ji odnesly na novorozenecké a já jsem tam ještě hodinu ležela, dostala jsem kapačku a oběd.

Pak mě odvedla sestra na novorozenecké, kde jsem ležela a odpočívala. Neměla jsem soukromý pokoj, byla jsem ještě s dvěma sympatickými maminkami. V podvečer nám přivezly miminka a ptaly se, jestli je chceme už na noc nebo jestli si ještě chceme odpočinout. Všechny jsme zvolily druhou možnost a měly možnost se alespoň jednu noc vyspat, což bylo velmi fajn :). Druhý den ráno nám děti přivezly a už to bylo jenom na nás. Dostaly jsme instruktáž, jak miminko koupat, jak o něj takto na začátku pečovat, což bylo velmi užitečné. Sestřičky byly až na jednu (se kterou jsem naštěstí musela jednat jen jednou) velmi milé a snažily se nám pomoct, jak to jen šlo, ale bohužel jsme tam všechny měly problém s kojením. Ony nám sice teoreticky řekly, jak na to, ale preferovaly polohu na boku, což je poměrně složitá poloha a my jsme nebyly schopné tam to dítě samy naštelovat. Řešením bylo, že sestřičky obíhaly pokoje, když jsme chtěly přikládat, a dítě nám vždycky přiložily, ale bohužel nás to nenaučily. Každopádně ale navzdory tomuto si prostě nemohu a nechci stěžovat, protože ochotné byly velice, a to v kteroukoliv hodinu, denní i noční.

Jako jediné negativum uvedu stravu, asi jsem moc vybíravá, ale opravdu to nebylo dobré a na můj apetit toho bylo málo, takže díkybohu za celkem dobře zásobeny bufet. Dostávaly jsme navíc každé ráno bílou kávu, což nevím, jestli je úplně vhodné (já navíc kávu nepiju a její chuť mi vyloženě vadí). Vybavení je zastaralé, ale to mi až tak nevadilo. Strávila jsem tam jenom 3 dny, takže se to přežít dalo, ostatně i ta strava. Nejdůležitější pro mě byla porodní péče a tu hodnotím na jedničku.

šlo to jako po másle

Musím pochválit všechen personál, byla jsem naprosto spokojená. Sice jsem tam byla od odpoledne ale porodní bolesti na mě přišli až v noci, měla jsem u sebe asistnční sestru a ta byla moc fajn. nedávali mi ani epidurál, ani klistýr a ani mě nenastříhávali takže bych si to klidně zopakovala. Doktor tam sice přiběhl až na to nej ale byl taky příjemnej. Davídek se narodil 20minut po půlnoci a já po tom vysílení měla hrozný hlad, a sestřička byla tak ochotná že mi donesla kolem 2 hodky ráno i něco do žaludku. Jako prvorodička jsem měla problém s kojením ale vše mi bylo vysvětleno a tu trpělivost se mnou měli. Opravdu obdivuju všechny sestřičky jak to tam zvládají, jde to tam jak na běžícím páse, klobouk dolů.

můj porod u Apolináře

Já jsem tam rodila v roce 1999.Sestřičky byli sice celkem příjemné, ale nechali mne v přijímací místnosti bez možnosti obutí jen v košilce a ponožkách 3hodiny. Asi 3x mne zkontrolovali. Pak jsme šli do boxu, kde to bylo dost nepříjemné, když jsem slyšela všechny zvuky z ostatních boxů a dost hlasité sténání ostatních maminek. Pak přišel dost nepříjemný mladší lékař, píchnul mi vodu a nastali hodně silné kontrakce. Manžela nechali venku a přivedli ho, když už byla malá téměř venku. Pak mne nechal roztrhanou a zakrvácenou s nohami nahoře a šel rodit další maminku. Až po půl hodině pro něj už došla sestra. Při šití na mne ječel, že se mám uvolnit, aby mohl šít. Na šestinedělí jsem potřebovala vyměnit pytlík s ledem na šitou ránu, ale sestra mi řekla, že není kde to zamrazit. A takovýchto věcí bylo víc. Snesu dost, nikdy jsem si nestěžovala, ale už bych k Apolináři nikdy nešla.

Porod červenec 2017 - spokojenost

Tuto porodnici jsem si vybrala především kvůli dobrým recenzím a velmi kvalitnímu vybavení včetně oddělení pro nedonošené děti. Je celkem těžké se přihlásit přes registr, jelikož je velký zájem. A obzvláště ženy rodící v letních měsících, já měla termín koncem července, (kdy se postupně maluje ve všech porodnicích v Praze) musejí mít velmi rychlý internet a rychlé prsty, protože kapacita je snížena snad skoro o polovinu.
V době těhotenství jsem byla pouze 3 krát na ultrazvuku a musím podotknout, že je to vždy výlet minimálně na půl dne. Z odborného hlediska jsem byla ale vždy velmi spokojená. Vždy mi lékař/lékařka vše popisoval/a, aniž bych je o to musela žádat, a veškeré otázky mi zodpověděli. S přítomností studentů se musí počítat, jelikož jde o fakultní nemocnici.
Přestože mi bylo teprve 24 let, kvůli hraničnímu prvotrimestrálnímu screeningu mi byl doporučen odběr plodové vody. Po rozhovoru s velmi milou paní docentkou Baxovou, která mi vše srozumitelně vysvětlila, včetně výsledků, riziku, postupu zákroku apod. jsem se rozhodla zákrok podstoupit. Rozhodně jsem nebyla do ničeho nucena, rozhodnutí bylo zcela na mne, což velmi oceňuji.
Samotný odběr proběhl v únoru 2017 a prováděl ho profesor Calda, byla jsem opět velmi spokojena, zákrok nebyl bolestivý, jen trochu nepříjemný kvůli vpichu dlouhé jehly. Ale vše proběhlo rychle bez zdržování. Atmosféra na sálku byla příjemná, sestřičky taktéž. Jen při čekání na samotný odběr sedí člověk s dalšími 2-3 těhotnými maminkami a nemá prakticky žádné soukromí, vše je slyšet, otevřeně se baví o zdravotním stavu.. Ale pro mě osobně to nebyl problém-já jsem věděla něco na ně, ony zas na mne, tak to bylo fér.
Čekání na výsledky bylo neuvěřitelně dlouhé (asi jen týden, ale pro mě to bylo jak rok) a naštěstí vyšlo vše v pořádku.
6 týdnů před termínem porodu jsem docházela 1x týdně na monitor. Objednávání přes internet na konkrétní hodinu většinu dnů fungovalo, jen jednou jim spadl server či cosi, ale i tak to šlo rychle. S blížícím se termínem porodu ovšem končí možnost objednání předem, jelikož to už bývá plné. Ale nikdy jsem nečekala déle než 45 minut. Samotné monitory (je jich tam asi 5) obsluhuje většinou jedna porodní asistentka, která tam má 2-3 studentky, které ale bývají velmi schopné a jsou celou dobu pod kontrolou.
V den termínu porodu mi byl proveden monitor a byla jsem odeslána se na dvě hodiny projít po Praze, protože se jim nějak nezdařil. Po dvou hodinách mi ho natočili znovu a s velmi mírnými kontrakcemi mě poslali domů. Já jsem odpoledne ještě oběhala pojišťovny, obchody apod. A konečně se dostávám k samému porodu - Hned další ráno jsem se probrala a sotva jsem vstala, pomalinku mi začala odtékat plodová voda. Bylo sedm ráno a jelikož nebydlíme v Praze, tak jsme do porodnice jeli v největší ranní dopravní špičce. Cestou jsem se snažila zachovat klid, jelikož přítel byl už tak dost nervozní. V autě jsem měla kontrakce po 3-4 minutách, tak jsem trochu doufala, že můj první porod proběhne rychle. Navíc váhový odhad byl 14 dní před termínem 2,8 kg, tak jsem věřila, že budu mít tak 3 kilové miminko. Do porodnice jsme dorazili v devět dopoledne, hned mě ochotně přijali na sál, udělali monitor, pak prohlédli, pak klystýr. Byla jsem v místnosti se 2 sprchami, 2 záchody a 2 velkými gymbally. To vše mohl člověk využít dle libosti. Po většinu času jsem tam byla stejně sama, zrovna ten den nebylo moc rodiček. Rovnou mi určili místo na porodním sále (to byla ale výjímka, většinou ženy chodily ještě do nějaké jiné místnosti, kde jsem já nebyla), tam jsem se dostala asi v půl dvanácté. Museli mi píchnout plodovou vodu, protože odtékala moc pomalu. Na epidural se mě ptali několikrát a jak se postupně bolest zvyšovala a na rychlý porod to nevypadalo, tak jsem k němu svolila. Píchal mi ho moc šikovný pan doktor, jméno si bohužel nepamatuji, měla jsem tam jiné starosti. Jak čas postupoval, mohla jsem si kdykoliv zajít zpět do sprchy, pak jsem si požádala o gymball a ochotně mi ho donesli vedle lůžka na porodní sál (ale to jsem byla asi také výjimka, nikomu jinému ho nenesli). No jak šel čas, tak mi dali druhou dávku epiduralu a k tomu mi ještě dávali nějaké čípky na urychlení, protože to vše postupovalo hrozně pomalu. Asi ve tři mi i druhá dávka epiduralu přestala účinkovat a bylo mi sděleno, že další už dostat nemůžu. No tak jsem si pomyslela, že aspoň to čekání mi usnadnil a že budu muset zažít skutečnou bolest porodu. Po celou dobu mi radili všelijaké úlevové polohy, a až ke konci mě nutili vytrvávat v těch nejbolestivějších polohách, aby šel porod co nejrychleji. Asi v půl čtvrté mi lékařka sdělila, že jsem dostatečně otevřená, jestli necítím tlak na konečník. Já ale nic necítila. Na monitoru bylo miminko spokojené, moje porodní cesty připravené ale dítě nikde. Porodní asistentka mi krásně vysvětlila jak mám správně tlačit a přestože mě ubezpečovali, že dělám vše správně, miminko nechtělo sestupovat, slyšela jsem jen jak pořád dokola opakují že kolem hlavy má pořád moc prostoru a že nejde dolů. Nakonec po marném snažení a asi čtvrt hodině prosení (byla to hrůza slyšet pořád že nechce dolů a kontrakce jak blázen snad s pauzami jen asi 5 vteřin) se v půl páté odpoledne rozhodli přistoupit k císařskému řezu. Šlo to vše pak strašně rychle, byl to opravdu sehraný tým, každý přesně věděl co má dělat a kde být a asi za 25 minut po rozhodnutí o císaři přišla na svět dcera Anežka. A váhový odhad také moc netrefili, měla skoro 4,1 kg.
Jen mi ji v rychlosti ukázali a odnesli pryč. Když mě pak převáželi ze sálu na JIP, tak mi novopečený tatínek ukazoval její fotky a jak si ji choval. Já jsem mu tak záviděla! Na pokoj mi ji donesli asi 3 hodiny po porodu jen na přiložení, byl to ten nejkrásnější okamžik v mém životě a já rázem zapomněla na veškerou bolest, kterou jsem prožila.
Na JIP přišla fyzioterapeutka, která vysvětlila cvičení a vstávání, člověk dostal i papír kde bylo vše srozumitelně popsáno. Jen krátce k oddělení šestinedělí - jak jsem zmiňovala, malovalo se, takže jsem byla na dvoulůžkovém pokoji, který byl původně pro rizikové těhotenství, takže vážení miminka na chodbě, ale na druhou stranu každý pokoj měl vlastní koupelnu a záchod. Jídlo celkem chutné, porce dostačující, nejsem moc náročná. Péče o maminky výborná, péče o děti velmi dobrá. Trvají na pravidelném kojení co 3 hodiny, když jsem nechala malou spát 4,5 hodiny tak mi bylo vynadáno. Vůbec nemají potíže dát umělé mléko a propustit s dodatkem "kojená a dokrmovaná Hippem", ačkoliv dostala jen jednou 20 ml, pak již nebylo třeba a pediatr se pak diví, co to tam píší.Ohledně péče o miminko, tak prvorodičkám vše vysvětlí a ukáží, vícerodiček se zeptají a případně také zainstruují. Paní matrikářka je trošku přísná, tak je dobré mít všechny formality připravené, pak se občas i usměje.
V porodnici vám zapůjčí noční košili, oblečení pro miminko, porodnické vložky (těch je dostatek), plenky pro miminko jsou jen na 1 den, olejíček apod. k dispozici jsou. Dostali jsme jeden balíček vlhčených ubrousků, což na těch pár dnů bohatě stačilo. Co je dobré mít s sebou je kojící čaj + další věci, co porodnice uvádí na stránkách.
Strávila jsem v této porodnici celkem 4 noci (kvůli císaři) a celkově jsem byla velmi spokojená. Při příštím těhotenství se určitě znovu rozhodnu pro tuto porodnici.

Super! Doporučuji!

Na začátku těhotenství jsem se rozhodovala zda rodit v Podolí nebo U Apolináře. Nakonec jsem se rozhodla pro "Apolináře" a můžu konstatovat, že volba byla naprosto správná. Při první návštěvě v poradně (listopad 2008) bylo zjištěno, že mám vysoký krevní tlak a že monitor není také úplně v pořádku. Lékař mě proto hned hospitalizoval. Celé těhotenství jsem preferovala přirozený porod bez epidurálu, ale okolnosti tomu chtěly jinak. Lékaři v mém případě rozhodovali velmi rychle a ještě týž den jsem rodila císařem. Jsem jim za to vděčná, protože díky této volbě předešli možným komplikacím. Přítel byl bohužel v té době v zahraničí, takže se synkem po porodu byli moji rodiče. Já jsem byla odvezena na JIP, ale z vyprávění mé maminky vím, že se k nim chovali výborně a péče o synka byla perfektní. Na oddělení šestinedělek byli strašně fajn. Na veškeré dotazy bylo odpovězeno a vše vysvětleno. Sestry nám nabízely ohlídat miminko, pokud budeme unavení. Bohužel týden po propuštění jsem dostala zánět v prsu, tak jsem navštívila ambulanci v přízemí porodnice. Díky super péči a podpoře sestřiček na ambulanci stále kojím a za to bych chtěla strašně moc poděkovat. Byli jste všichni opravdu skvělí, děkuji!

Jak už jsem mnohokrát psala, na péči v porodnici u Apolináře si nemohu stěžovat. Protože jsem dost plašan a jako prvorodička jsem měla pochopitelně strach, setkala jsem se s naprostou profesionalitou, ochotou a porozuměním. Partnera jsem u porodu neměla a proto možná o to víc mi porodní asistentky věnovaly svůj čas.
Poporodní péče, ochota sestřiček a i dětských sestřiček naprosto užasná. Vše vysvětlily, pomáhaly s kojením atd. Při jakékoliv bolesti jsem věděla, že je na koho se obrátit.
Při odchodu z porodnice vše důkladně vysvětleno, jak i nadále postupovat, co zařídit atd.
Opravdu mohu jen doporučit!!

Porod 2018

Velice bych chtěla poděkovat Mudr.Kouckému,který se o mě staral na ambulanci předporodní péče,celému týmu na porodním sále,hlavně porodní asistentce Veronice Machútové-byla mi velkou oporou a skvěle se o mě postarala a Mudr.Petru Horákovi,který mě nakonec odrodil.Co bych zmínila je fakt,že nemocnice potřebuje nutnou rekonstrukci,snad se podaří vybrat ve veřejné sbírce dost prostředků a s pomocí státu úspěšně zrekonstruovat.Je ostuda,když se maminky po porodu musejí sprchovat studenou vodou,protože teplá prostě neteče.S poporodní péčí jsem byla velice spokojená,jediná výjimka byla slečna na novorozeneckém-moc perfektní,málo lidská.Snad jediné co ji omlouvá je nulová osobní zkušenost a chybějící empatie k matkám,které mohou a z velké většiny jsou po porodu psychicky nestabilní.Celkově,po odmyšlení si nutné rekonstrukce a jediného incidentu hodnotím 100 ze 100.

Samá chvála

U Apolináře jsem rodila v červenci a absolutně si nemůžu stěžovat. Po vstupním vyšetření jsem měla k dispozici skákací balon, sprchy a naprostou volnost pohybu, čekala jsem jen, až budu dost otevřená a vezmou mě na sál. Moje PA naprosto úžasná, ochotná a příjemná, doktoři mě pravidelně kontrolovali...netuším, jak dlouhou dobu jsem strávila na příjmu, nějak mi to uteklo, pak příprava (klystýr není takový horor, jak se traduje...), přesunula jsem se na sál a pustili ke mě manžela. Nezapomenu ten úžasný pocit, když mi zabaleného syna ještě celého od krve položili na bříško :o) pak ho sestra na chvíli odnesla na všechna ta povinná vyšetření (manžel šel s ní a celou dobu jí koukal přes rameno, prý aby ho nevyměnili :o))) ) a za chvíli už jsem měla broučka zpátky. Po přiložení a chvíli mazlení ho odnesli \"dopéct\", aby se lépe adaptoval a já jsem si zatím zdřímla, posnídala a čekala na pokoj. Hned jak jsem byla schopná chodit, doplazila jsem se na novorozenecké znovu se na ten uzlíček podívat a pochovat...na šestinedělí jsem strávila pět dní, protože prcek měl žloutenku, ležela jsem na P15 a NAPROSTO SUPER - žádná sestra nebyla ani trochu nepříjemná, všichni se vším poradili, pomohli, některé sestřičky občas chodily i jen tak na kus řeči, doktor, který dělal vizitu miminek trpělivý sympaťák...no zkrátka maminky - není se absolutně čeho bát!Příští dítko bych chtěla rodit opět u Apolináře