Zkušenosti pacientek z porodnice Všeobecná fakultní nemocnice - diskuze

Hodnocení Apolináře - dva porody

1. porod - dvojčata, v týdnu 30+0, rok 2013. Náš první porod proběhl po 18 dnech pobytu na rizikovém oddělení. Rodili jsme po ranním UZ, který u plodu B naměřil nejen reverzní průtoky pupečníkem s pulzací vény, ale byla i bez plodové vody a 3x pupečník kolem krku. Porod proběhl císařským řezem. Péče o mě byla fantastická. Epidural mi píchli tak, že jsem naprosto nic necítila a kdyby nebylo sestry, která mi popisovala, co se děje, o ničem nevím. Manžel u porodu byl. Poporodní JIP naprosto super. Dvojčata byla po porodu umístěna na neonatologické oddělení. Plod A měl 1.525g a 42cm, plod B 880g a 34cm. Oddělení šestinedělí tenkrát hůře spolupracovalo s oddělením neonatologie. Takže když mi oznámili, že půjdu domu a děti zůstaly na ARO, nebylo to zrovna nejvybíravějším způsobem. Ale s odstupem času to vidím tak, že působily i hormony šestinedělky a zase taková katastrofa to nebylo. ARO i IMP3 u dětí naprosto fantastické. IMP1 horší díky dr., která nás nechtěla pustit kvůli kojení. JIP bych hodnotila nejhůře, ale jelikož tam byla dvojčata jen 5 dní, dalo se to zvládnout.

2. porod - jednočetné těhotenství, přirozený porod, rok 2015 (od císaře mě dělilo 17 měsíců). Přijeli jsme s bolestmi po 4 ráno. Porodní asistentce se nezdály stahy po 5 minutách a uvažovala, že by mě ještě pustili domu. Ale doktor rozhodl, že jsem riziková - vzhledem k předešlému císaři a nechali si mě tam. Na denní službu už přišla úžasná starší porodní asistentka. Která mě psychicky podporovala celou dobu - dokonce to byla jmenovkyně (v příjmení). Bohužel, těsně před naším porodem se musela věnovat jiné rodičce a nestačilo se zkoordinovat můj porod s podáním epiduralu. Takže jsem si malého odrodila bez epiduralu a to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Měl 3.685g a 51cm, manžel u porodu byl. Úžasná byla i sestra na oddělení šestinedělí. Pro velkou ztrátu krve jsem nesměla sama ani na záchod a ona trpělivě chodila a pomáhala mi. O miminko postaráno skvěle, druhý den jsem ho dostala na pokoj, když měli jistotu, že už to sama zvládám. Jelikož už jsem byla matkou dvou dětí, nepotřebovala jsem příliš radit se starostmi o prcka a po 4 dnech, jakmile prcek poprvé nabral, jsme šli domu.

Celkový dojem z porodnice

Během porodu jsem musela ležet na čekatelském pokoji, naštěstí mi bylo umožněno mít u sebe manžela díkybohu za to, protože to mi v Motole při druhém porodu neumožnili. Nicméně mi nebyla nabídnuta žádná jiná alternativa, např. vana, stolička nebo dokonce vak. Po několika hodinách ukrutných bolestí mi byla nabídnuta sprcha, kde mi mimochodem praskla voda a málem jsem jim tam porodila...
Po porodu mi řekli, že půjdeme na pokoj, ale šestinedělí bylo plné, a tak jsem musela na gynekologické odd. To je ale o patro níže a celý tento výlet jsem musela absolvovat po svých. To se pak opakovalo i druhý den, když jsem se chtěla jít podívat za svým miminkem. Přitom jsme jim tam já i paní, co šla se mnou za svým miminkem, málem omdlely...
Návstěvy jsou jen venku na chodbě, kde je zima a strašných lidí, takže z porodnice jsem jela rovnou ke své lékařce pro antibiotika.
Sociální zařízení je zoufalé, je jen na chodbě pro celé odd, je to děs běs, soukromý žádné a čistota také na pováženou
Pro druhý porod jsem si vybrala Motol a byla jsem rozhodně mnohem spokojenější!

Apolinář v noci - žádná sláva

rodila jsem v noci, službu měl mladý doktor a dvě sestry, přístup nic moc. předporodní pokoje byly plné - na jednom spaly 4 maminky s rizikovým těhotenstvím, nerodila žádná. a v pokoji s vanou spala doktorka. :-(
takže přes dvě hodiny jsem si podle rady "chodila" po chodbičce od příjmu k sálu. ve sprše jsem bolestí nevěděla jak si stoupnout a až po výměně služeb mě vysvobodila jedna starší sestřička. epidurál mi nestihli dát a na sále ještě jedna perla: "už byste mohla tlačit, ale paní doktorka ještě není umytá" po porodu přístup perfektní (jenom bylo plno, takže jsem 5 hodin čekala na sále, až se uvolní pokoj, ale aspoň jsem mohla ležet )

pevně věřím, že kdyby to bylo přes den, bylo by to o mnoho lepší! takže neztrácím naději,

Apolinář - velká spokojenost

Vzhledem k tomu, že při výběru porodnice jsem prošla snad všechny dostupné weby s hodnoceními maminek, ráda bych se podělila o svou zkušenost s porodnicí U Apolináře. Jako prvorodička jsem rodila 31.12.2009, do porodnice jsem docházela již 3 týdny na pravidelné kontroly a monitory (se vším naprostá spokojenost). Hodně informací jsem měla z informační schůzky, kterou porodnice organizuje zdarma a všem ji vřele doporučuji. Proto jsem nebyla překvapená, že manžel nemůže být se mnou hned u předporodního vyšetření a rovněž jsem věděla, co se bude dít s mým miminkem hned po narození (že ho odnesou na porodní box, kde provedou všechna vyšetření až pak mi bude dáno). Porodnice rovněž organizuje předporodní kurz, který můžete absolvovat s partnerem za cca 500 kč, nicméně na něm jsem se nedozvěděla o nic více než na informační schůzce a co jsem věděla z knížek (péče o dítě apod.), proto kdybych se mohla rozhodnout ještě jednou, tak ji neabsolvuji. Samotný porod probíhal ve velice dobré a příjemné atmosféře (hlavě díky porodní sestře a panu doktorovi). Předporodní příprava - monitor - klystýr - sprcha (vše proběhlo naprosto v pořádku).I když jsem si donesla na klystýr Yalgel, sestrička to odmítla a řekla, že klasický klystýr je účinnější. Trochu mně to zaskočilo, ale ve finále byl klasický klystýr úplně v pohodě. Po předporodní přípravě mně sestra odvedla na porodní box kam za mnou přišel manžel. Je pravda, že U Apolináře během porodu asi velké soukromí mít nebudete (myslím, že na porodním sále mají celkem 10 boxů oddělených jenom přepážkou, takže když tam rodí více žen musí to být pro rodičku asi psychicky hodně náročné). Naštěstí já jsem rodila sama. Vzhledem k tomu, že jsem požádala o epidurál, za pár minut ke mně na box přišel mladý anesteziolog a vše mi vysvětlit a pichnul epidurál. Obecně personál U Apolináře, doktoři a porodní asistentky, je dost mladý (což mně překvapilo), ale musím říct že vysoce profesionální. Porod nebudu popisovat jelikož u každého probíhá jinak, ale můžu říct, že péče, komunikace a pomoc při porodu byla na velmi vysoké úrovni. Po porodu se objevili drobné komplikace (větší ztráta krve), ale pan doktor vše zvládl výborně. Řekla bych, že pokud je rodička (i prvorodička) psychicky v pohodě, je přístupná tomu co ji porodní asistentka nebo doktor navrhují a nedrží se striktně svých představ o vysněném porodu, tak vše probíhá ke spokojenosti všech a hlavně miminka. Co se týče šestinedelí, tak oproti mému původnímu plánu (být na 1-lůžkovém nadstandardním pokoji) opět vše probíhalo bez problému. Kvalita péče byla pro mně důležitější než modernost sociálního zařízení, pokoje nebo kvality jídla, takže tady opět nebudu hodnotit. Je pravda, že hodně záleželo na jakou dětskou sestru jste na oddělení šestinedelí narazily. Byly takové, které Vám vše vysvětlily během 2 minut ale i takové, které se Vám ochotně věnovaly i 20 minut. Tady bych doporučovala zaujmout proaktivní přístup a ptát se, ptát se, ptát se. Věřím, že sestry toho mají hodně, ale nikdy se mi nestalo, že by mi nějaká odmítla poradit (s kojením, koupáním apod.)K ženským a dětským doktorům, kteří chodili na pravidelné vizity opět nemám výhrad, vysoce profesionální a příjemní.V porodnici jsem strávila 6 dní (měli jsme novorozeneckou žloutenku) a i když je pravda, že jsem se těšila domů, nemůžu na porodnici U Apolináře říct jedno špatné slovo. Moc jim děkuji za to, že pro mně první porod byl vcelku příjemným zážitkem a pokud budu mít další dítě, rozhodně Apolinář.

císař

S porodnicí u Apolináře mám dobré zkušenosti. Myslím, že co do lidské stránky (odbornost, vstřícnost...) není vůbec co vytknout. Rodila jsem císařským řezem, takže ono se to v ledasčem liší, ale i tak. Naprosto spokojená jsem byla s anesteziologem. S precizní přesností mi všechno popsal a upozornil, co mě čeká. Na sále to běželo jak na drátkách. Souhlasím s tím, co zde psaly ostatní, že porodní boxy moc soukromé nejsou. Oddělené jen závěsem, je tam vše slyšet... Ale otec u porodu - naprosto bez problému. S následnou péčí jsem byla také spokojená. Vytknout by se dalo asi sociální zařízení, jehož úroveň není zrovna luxusní, ale uklizeno bylo vždy (trochu poznat byl jen víkend - vše trvalo déle). Prostory pokojů byly dobré, dost místa i pro veškerou péči o miminka. Na pokoji jsme byly tři (standartní pokoj), ale nijak to nevadilo. S péčí o miminka nám radili a ukazovali, jak a co dělat.
Opravdu doporučuji.

bezproblémový porod

já jsem rodila u Apolináře loni v létě a nemohu si stěžovat i přes plnou porodnici jsem měla já i náš chlapeček všechnu péči, kterou jsme potřebovali.
Porod ač neplánovaný měsíc před termínem proběhl v naprosté pohodě také díky výbornému personálu. Veliký dík Míši Klimkové za péči v těhotenství u porodu i po porodu... když druhý dítě tak zase tam...

Skvěle, skvěle, skvěle..

Původně jsem byla registrována v jiné porodnici, ale v době mého porodu malovali. Měla jsem termín 27.5., ale nakonec se porod rozjel až 4.6. v 41+1tt, po třetím provedeném Hamiltonu. Ten den mi ještě v poradně hrozili, že když se porod nerozjede do dvou dnů, budou vyvolávat ( malý měl i větší váhový odhad ). Nakonec jsem z poradny odjížděla s bolestí břicha a modlila se, aby se prcek umoudřil. Po několika hodinách mi začali slabé kontrakce, ale rovnou po čtyřech minutách. V 18.00, když jsme je s manželem měřili asi hodinu, volali jsme sanitu a ta nás odvezla k Apolináři. Zprvu nebyli zrovna nadšení, jelikož tam měli celkem plno ( asi chyba komunikace ), ale dali mě na monitor, s tím, že se uvidí. nakonec si mě tam nechali, ujala se mě úžasná porodní asistentka, ten den můj anděl - chodila, ptala se, zda něco nepotřebuji, pohladila, uklidnila, úžasný..Porod se krásně rozjížděl a i když bolesti byli strašný, tak jsem se těšila na toho našeho drobka a čas mi utíkal hrozně rychle. Pan doktor, moc milý, sympatický, i když se jich na mě nakonec vystřídalo více, porod sice krásně začal, ale bohužel se zkomplikoval zeslabenými kontrakcemi a velikostí miminka, kterému museli nakonec pomoci ven vexem. Užili jsme si své, včetně manžela, který byl u porodu, ale ta profesionalita, pohoda, vstřícnost a klid - byla jsem naprosto nadšená, hrozně mě mrzí, že jsem si nezapamatovala ani jedno jméno a že už jsem za celou dobu pobytu na šestinedělí nikoho z nich nepotkala.
Na šestinedělí úžasné sestřičky, skvělá péče a opět ochota. Pomůžou s kojením v jakoukoli hodinu, vše vysvětlí, usmívají se..
Jídlo se dá sníst..
Když to shrnu, šla bych hned znovu, nenarazila jsem tam na jedinou osůbku, která by "neměla svůj den", všichni od příjmu až po uklízečky byli příjemní, ochotní a profesionální. Nakonec jsem byla ráda, že v té "mé" porodnici malovali.. Takže na 1000% za mě doporučuji..

U Apolináře jsem rodila letos v dubnu. Předporodní péče byla moc fajn.
Protože mi praskla voda a chlapeček se neměl k akci, strávila jsem den na čekatelském pokoji, načež mi dali indukci. Takže jsem první dobu porodní prožila společně s dalšíma dvěma maminkama, které také rodily. Vybavila se mi slova mojí mamky, která mluvila o čekatelském pokoji jako o \"hekárně\". Byly jsme tři, ani jedné nebylo moc hej, partneři a manželé za námi nesměli, sprchu ani míč nám nikdo nenabídl... Jak jsem se na porod těšila, tak jsem si přišla ne jako, že se chystá něco velkého a důležitého, ale že jsem v nemocnici a velmi sama. Mrzí mě to i kvůli manželovi, který se na porod chystal, načetl nějaké knihy a chtěl se angažovat :)
Co si tak matně pamatuju, tak u samotného porodu byli všichni moc milí, bála jsem se porodních boxů, že je to takové neintimní třeba oproti Podolí, kde mají porodní pokoje, ale ve výsledku mi to bylo buřt :D. Co mě ale zarazilo bylo, že mi synka nepřiložili (kamarádka, která rodila měsíc přede mnou si musela důrazně říct, že chce, aby jí miminko nechali přiložit).
No a co se šestinedělí týče, tak musím souhlasit s tím, že je to trochu výlet do minulosti :). Nejvíc mě štvaly návštěvy na chodbě, nebylo si ani kam sednout, na chodbě bylo narváno a skupinky kolem maminek se překřikovaly... Nevím, jaká jsou jiná oddělení šestinedělí, já jsem byla na P15 a sestřičky byly takové všelijaké, spíš ale horší než lepší. S kojením mi nikdo neporadil, vrchní za mnou poslala sestřičku, která mi osahala prsa a řekla, že \"tam mlíko neni, ale snažte se\". Nebýt laktační poradkyně, která za mnou přišla po porodu domů, tak bych asi nekojila vůbec.

skvělá porodnice

V této porodnici jsem rodila již 2x,poprvé v roce 1996 to ještě nebylo nic moc,bylo to tam takové zastaralé.Po druhé jsem rodila v roce 2002 a byly tam obrovské změny.Porodnice již byla krásně moderní,porodní sály byly skvěle řešené,že rodina měla po porodu soukromí jen s miminkem,jen ty zvuky z okolních mísností nebyly moc příjemné.Poporodní péče byla také o poznání mnohem lepší.Teď budeme mít třetí miminko a rodit budu opět u Apolináře.Už jsem tam zvyklá a spokojená.

můj porod v přeplněný porodnici..

Rodila jsem u Apolináře v roce v lednu 2005, měli plno takže mě poslali domu, že mám přijet později. Když jsem přijela po druhé, tak že se kouknou jestli je to na příjem a zas mě chtěli poslat domů, nakonec si mě tam nechali, dali mi injekci ať jdu spát a že tatínkovi včas zavolají. Já chtěla porod po 24h. kontrakcí urychlit a ne přerušit. Ráno to vše začalo doktor mi udělal Hamiltnův chvat aniž by mě upozornil, sestra oholila, klistýr, pak mi praskli vodu, vycévkovali, během toho pořád na monitoru. chvíli sprcha. Když jsem chtěla epidurál, tak jsem na nej čekala asi hodinu, protože zrovna měli asi tři císaře. Když jsem chtěla,pak přidat, tak mi už nedali,že bych nespolupracovala. Samotný porod byl rychlej, překvapilo mě že manžel byl u porodu v tom v čem přišel. Natálku mi přinesl manžel, měli jsme ji asi 20 min. a pak ji dali do inkubátoru, jako všechny. Jenže pro mě nebylo na šestinedělí místo, tak mě dali onkologii nebo kam. Byla jsem na 5ti lůžáku sama, což bylo depresivní. Přišla dr. nebo sestra a ptala se mě kde mám dítě a já ani nevěděla, tak mi to zjistila, Když jsem byla schopná vstát a jí za ní, tak mi řekli ať jdu odpočívat, že mi ji zítra přivezou. Zeptala jsem se jestli ji nemám nakojit a oni mi řekli"to je dobrý mi ji dáváme čaj" Apolinář je dobrá porodnice, hlavně nejvybavenější "kdyby něco" ale v takovýmhle babyboomu se tam všichni cpou. Čekám druhý a nechci riskovat, že mě pak budou posílat někam jinam a pak už vám nic jinýho nezbyde. než třeba vinohrady nebo bulovka...

sociální vybavení

Tedy nejsem cimprlich, žila jsem 6 let na koleji, ale to sociální zařízení u Apolináře je šílený. Chodíte na chodbě na záchod s vložkama v ruce, pomalu nevíte kam všechno dát, těžko po porodu někdo bude tlačit ve stoje, takže sednout si musíte a u nás i občas chyběl toaleťák, všechno zařízení fakt staré a hnusné. Dále mi vadilo že návštěvy jsou úplně venku z celého oddělení, nemohlo se ani na chodbu před pokoj, a tam strašně táhlo a byla zima, takže to na nějakou delší návštěvu ani nebylo.

Na druhou stranu při porodu všichni hrozně hodní, po porodu na šestinedělí tam záleží na jakou sestru natrefíte. Vše je o lidech:)

Příště znovu

Rodila jsem u Apolináře 27.8. a jsem naprosto spokojená. Předporodní péče super, porod taky fajn - když něco člověk chce jinak, tak se prostě musí zeptat. Poporodní péče taky na skvělé úrovni, jak gynekologická, tak i o miminko.
Veliké díky patří MUDr. Skřenkové, MUDr. Krejčímu a skvělé PA paní Pravdové.
Můj porod byl velmi rychlý (i když jsem prvorodička, takže až Vám někdo bude říkat, že máte dost času, tak tomu nevěřte - od prasknutí vody do porodu 3hod 20 min.) Je to všechno jen o přístupu, je to velká nemocnice, tak člověk nemůže chtít věnování jako kdyby tam byl sám, ale když jsem se zeptala a o něco poprosila, vždy mi všichni pomohli. Nesetkala jsem se s odměřeným jednáním nebo čímkoli takovým. Občas se sestřičkám nedivím, že nemají náladu, když jsem viděla, co některé maminky předváděly za chování.