Zkušenosti pacientek z porodnice Slezská nemocnice v Opavě, p.o. - diskuze

Spokojenost

V lednu 2008 jsem v Opavě rodila mé čtvrté dítě. Děti mám s velkým odstupem (22,18,6 a 1 rok)tak můžu porovnávat.Rodila jsem po termínu a navíc s virózu. Nejprve verdikt zněl dostat se z teplot a potom rodit.Jenže začalo zlobit srdíčko miminka a porod se musel vyvolat.Nespolupracovala jsem z důvodu teplot. Vše bylo dokonalé. Pobyt v porodnici maminky také hodnotí podle personálu.Hned ráno jsme věděly jakou budeme mít náladu.Na porodnici vzpomínám v dobrém a nemám žádné výhrady.

porodnice opava

v této porodnici jsem rodila v květnu, a abych řekal pravdu, moc spokojená jsem nebyla, a sama se tomu divím když čtu skoro samé kladné hodnocení.mám s ní podobné zkušenosti jako markutka.
rodila jsem v noci, a kdyby tam se mnou nebyl manžel, byla bych tam celou dobu skoro pořád sama. porodní asistentka přišla jednou za čas, doktorka mi přišla otrávená, že zas někdo rodí v noci.šití mě strašně moc bolelo, a tak jsem chvílema i zakřičela ( ale to samo, nebylo to schválně), doktorka mě okřikla, žě mě to nemůže bolet když mám epidurál a umrtvení ( to mi ale prostě nezabralo-nic z toho, ani trošku).po porodu jsem se cítila opravdu hodně slabá (nakonec se ukázalo, že je to z toho, že mám velmi slabý krevní obraz a hemoglobin s hodnotou téměř pro transfuzi krve). další den mi sestry v rychlosti ukázali, jak se o malou starat, když jsem se v zoufalství zeptala , jestli je můžu zavolat, kdybych něco nezvládala, a že jsem opravdu hodně slabá , točí se mi hlava až tak že mám strach že mi malá upadne, řekly my že ne, jelikož jsou přes den u porodů a že se ted musím starat sama. co se týče mě, u vizity se mě doktorka sice ptala jak se cítím, několikrát jsem říkala že jsem opravdu HODNĚ slabá a unavená, tak mi řekla že "ted už budu slabá furt".sice mi řekli, že má mslabší krevní obraz, ale prý "to zvládám dobře a ta hodnota zas tak špatná není". s tím vážením před a po kojení mám stejnou zkušenost jak markutka, taky mi bylo vyčteno že nevážím,(měla jsem totiž strach že mám málo mléka) ale nikdo mi neřek že to mám dělat a už vůbec ne jak.říkala jsem si ,jestli se ke mně nechovají tak některé sestry proto, že já právě málokdy někoho s něčím otravuju, opravdu jsem po někom něco chtěla minimálně, právě naopak, byla jsem spíš pasivní-např. jedna sestra se mě zeptala jestli chci jídlo přinést na pokoj nebo si zajdu do jídelny, já ji poprosila jestli by byla tak hodná a donesla mi ho jelikož se mi opravdu točí hlava, řekla mi že teda jo ale je to naposled- přišla mi protivná, ale na paní co byla se mnou na pokoji byla jako med).když jsem potom šla na kontrolu k mému gynekologovi, zhrozil se když viděl, jakou jsem měla hodnotu hemoglobinu, říkal že se diví že jsem neomdlívala a že doufá že mi sestry v porodnici hodně pomáhaly, že jsem musela být opravdu hodně slaboučká...aspoň jsem se ale ujistila, že ta slabost a to že jsem občas chtěla pomoc byla v porodnici oprávněná a opravdu nevím proč byly některé sestry tak protivné.ale lhala bych kdybych řekla že všechny,.opravdu tam byly i úplné SLUNÍČKA které na mě jen promluvily a hned mi zvedly náladu.ovšem dodnes nevím proč na mě některé byly takové jaké byly a nevzpomínám na období po porodu moc ráda.tímto nechci nikoho odradit od porodu v opavě, je to jen můj subjektivní prožitek o který jsem se chtěla podělit.

Hodnocení porodnice

Rodila jsem ve Slezské nemocnici v Opavě v říjnu 2007. Chtěla jsem strávit co nejvíce času doma,a tak jsem přijela takřka na poslední chvíli. Rodička si může vybrat jak formu vyprázdnění, tak i různou formu tišení bolestí, pokud chce. Byl mi nabídnut i epidurál. Na ten je třeba výsledky krve, které rodičce odeberou. Čeká se na ně cirka hodinu. Jak jsem řekla, tak jsem dorazila za pět dvanáct a tak už bylo i na epidurál pozdě. Krev mi sice vzali, ale než dorazily výsledky, bylo mimčo na světě. Nestačili mě ani oholit, ani už mě nepustili na záchod. Na porodním sále byl se mnou i manžel. Všichni se k nám chovali velmi pěkně,i když jsem je počůrala. Prý to k tomu patří, když žena tlačí. Naštěstí ze mě nic jiného nevylezlo, jen to mimčo Po porodu mi malou hned dali na prsa. Manžela přemluvili, ať přestřihne pupeční šňůru a jde si fotit mimčo. Mě zatím paní doktorka pomohla odrodit placentu a zašila mě, což ke konci, kdy přestaly působit tišící prostředky trochu bolelo. Cirka za hodinu přišla dětská doktorka, zkusit malou přiložit k prsu. Pak si ji odvezli na dětské. Po hodině a půl mě převezli na pokoj, na takovém vozíčku, kde člověk pololežel, poloseděl. Bylo to trochu bolestivé, když to drcalo po nemocniční dlažbě. Manžel byl se mnou dál na pokoji. Personál z dětského i gynekologického oddělení byl suprovní. Skvělý přístup má jak k maminám, tak k dětem primářka dětského oddělení p. Krejčí. JE to anděl. NE všichni jsme svatí, a tak i některé sestry byly milé, ledacoc vysvětlily, měly citlivý a lidský přístup. Ale vždy se někdy najde někdo, kdo to bere jako profesi a moc lidsky nepůsobí. Jestli však budu rodit podruhé, určitě zase tady.