Zkušenosti pacientek z porodnice Oblastní nemocnice Kolín, a.s. - diskuze

Kolín-NIKDY VÍC !!!!

Rodila jsem v kolíně před pár dny, ale za sebe můžu říct, že kdybych náhodou čekala další mimi tam mě už nikdo nedostane, porod jsem měla komplikovaný, nechtěl se rozjet museli mi píchat plodovku, a nasadit kapačku aby se rozjel, doktoři a doktorky na hekárně byli úžasní to se musí nechat, pak přišla cesta na porodní sál, kdy se malé prostě nechtělo ven i přez moje usilovné tlačení, tak se na rychlo musel uděla císařský řez, po převezení na JIP kde se o Vás mají starat mě jen probudily, a dál se nikdo nestaral,
s přítelem se sestra ještě na sále dohodla, že až příjdu k sobě, že mi předá mobil abych se mohla ozvat rodině, ale vyprdli se na mě přítel celý ustaraný 3h po operaci volal na JIPKU kde mu odmítly říct, jestli jsem v pořádku, sestra když tam teda byla pořád pindala že už musíme vstát z postele!! Pár hodin po operaci, na to sem jí řekla, že se asi zbláznila že nemůžu ani ležet natož abych vstala a šla se umít!! Druhý den ráno, sem se odhodlala že vstanu aniž by to pořád říkala, ale bolest mě položila, měly nás pak převíst na šestinedělí, ale měli málo lůžek a tak nás narvaly na gynekologické oddělení, miminka nám přinesli ukázat jen večer na pár minut,ale že by někdo pomohl s přiložením to né! až odpoledne kolem 14:00 nás konečně převezly na šestinedělí,ale na mimča sme čekaly až do večera, a opět žádná asistence ze stran sester kůli přiložení, podotýkám že jak já tak maminka co semnou ležela jsem prvorodičky! Malá měla 3800g tedy cvalíček, ale spadla na 3,5kg nějakým svým způsobem jsem jí k prsu přikládala malá pila tak sem se nestrachovala že se něco děje, ale bohužel jsem se pro ní rozkojila málo, asi po tom císaři, a tak ma vizitě nám primář řekl že sme moc zhubli a tak mám smůlu s tím abych šla domů, přitom malá celý večer předtím pila jak protežená, ten maxi stres a to že malá pak ani prso nechtěla mi pomohlo k malému zhroucení, nikdo mi neporadil, a když sem se dovolávala, že prostě moje prso nechce a že už nevím co dělat, se jedna sestra slitovala, ale tvářila se jako kdyby měla v prde.. narvanou okurku! Stejně si malá ode mě moc nevzala já měla strach že nic nenabere a já tam zůstanu na věky, naštěstí se našla jedna z ochotných sester co mi přinesla pro malou příkrm a naučila mě jak jí dokrmit přez injekční stříkačku, poslední den hrůzy malou ráno odnesly na vážení a hurá přibrala a tak sme mohli po 5ti dnecj konečně domů. Všem prvorodičkám, kolínskou nemocnici opravdu nedoporučuju, pokud nebudete tak oprsklé a nebudete věčně žádat o pomoc a stát si za svým!!

Také přidám svůj názor.Po přečtení několika negativních hodnocení Kolínské porodnice (nejen zde),jsem se trochu obávala rodit v Kolíně,ale vzhledem k tomu že do Kolína to máme kousek,máme doma čtyřletou dceru a od rána do večera jsem doma sama,jsem se nakonec pro Kolín rozhodla a 2.5. péorodila syna.
1.5. asi ve 21 hodin jsem přijela do nemocnice na příjem s tím že jsem začala špinit,ale na příjmu se tvářili dosti otráveně,asi jsem je vyrušila od seriálu Ordinace v růžové zahradě a nakonec si mě tam nechali přes noc,ale přišli na kontrolu jednou za x jakou dobu.Když se ráno vyměnila směna,bylo to uplně o něčem jiném.Chodili nás kontrolovat častěji a i se ptali co a jak.V 7:50 mi píchli plodovku a zachvíli jsem šla na sál,ale pěšky a měla jsem co dělat tam dojít.Samotný porod dobrý,v 8:33 byl malej na světě.Po převezení na šestinedělí to bylo celkem dobrý,ale záleží kdo co jak má rád.Kontrolovat nás na pokoj chodili málo,ale to zase mě moc nevadilo,ale trochu mě mrzelo že i přes to že jsem rodila podruhé,ani se mě nezeptali zda nepotřebuji poradit s kojením.Měla jsem již poprvé potíže s kojením a tentokráte také,ale naštěstí jsme po čtyřech dnech šli domu.

Podruhé opět v Kolíně

Já jsem rodila v Kolíně v roce 2005 a byla jsem spokojená. Rodil mne pan doktor Adámek,nejen sympaťák,ale i fešák, i legrace byla. Porodní asistentka byla taky bezvadná,pomáhala,chválila za každé zatlačení,prostě super. Ale bohužel jsem zapomněla její jméno. Na poporodním docela dobrý,stejně když se za sestrou zavřou dveře, děláte si to po svém, jak to vyhovuje vám. Jediné co mi vadilo, byla dětská doktorka paní Marceluchová a její protesty proti dudlíku. Doktorka zakazuje,ale sestry vám dudlík vyvaří,asi vědí své. Na otázku,proč nesmí mít moje dítě dudlík,odpověděla paní doktorka,že ho mám nakojit,když pláče. To bych ho musela kojit pořád a tak jsem mu dávala dudlík tajně. Vždy když měla přijít jsem mu ho odebrala,aby byl klid. To vše se dá přejít,hlavně že porod byl příjemný. Včervnu rodím podruhé,tak snad nebudu zklamaná.

Novorozenecké sestry - hrůza

Ahoj, v Kolíně jsem rodila jako prvorodička v létě 2007. Porod byl poněkud zmatený (neustále mne sestřička přesvědčovala, že bolesti to ještě nejsou a porod budou muset vyvolat druhý den - nakonec jsem se přesouvala na sál absolutně hekticky bez jakékoli přípravy). To bych chápala, dovnitř nevidí,jen by měly mít k pacientkám asi větší důvěru. Sestřičky na šestinedělí byly naprosto skvělé,milé a pozorné. Díky nim jsem se o kojení alespoň pokoušela. Sestry z novorozeneckého byly opravdu tragické, neustále dávaly najevo, jak je člověk svými dotazy týkajícími se péče o miminko obtěžuje. Poslouchat celý den 20 plačících miminek asi není med, ale pokud si tuto práci vybraly, měly by ji dělat pořádně a nekazit kolínské porodnici image. Z tohoto hlediska opravdu prvorodičkám nedoporučuji.

S porodem jsem byla velice spokojená, i když malého tahali pomocí zvonu. V průběhu bolestivých kontrakcí za mnou často chodila porodní asistentka i doktorka Dvořáková( nejmilejší a nejcitlivější doktor, se kterým jsem se kdy setkala), které se mi snažily různě pomoci a ulevit od bolesti. V jejich režii proběhl i porod, kdy mi obě přišly jako někdo z rodiny. Smekám před oběma a kdo se dostane do jejich rukou, nemusí se vůbec bát.
Péče na poporodním-šestinedělí je na druhou stranu dost neosobní, záleží na sestrách, moc mi neseděly sestry, které mají radit s miminkem, byly téměř všechny odměřené, že raději své dotazy spolknete.Doktorky pro děti jsou mladé a sympatické.
Ale ve finále jste v porodnici jen na dva tři dny a aspoň se hned od začátku spoléháte samy na sebe tak, jak to bude doma.
Kolín mohu jen doporučit.

Můj první porod 17. listopadu

V porodnici jsem si slíbila, že sem moje hodnocení Kolínské porodnice musím napsat. Když jsem četla ještě před porodem hodnocení některých maminek, skoro bych dostala strach. Ale musím říct, že všichni od odborného až po pomocný personál se v porodnici chovali skvěle a profesionálně. Protože jsme trochu přenášeli, vyšetření k vyvolání porodu prováděl pan doktor Adámek,a povedlo se mu, miminko tak \"naštval\", že se ještě v noci chtělo podívat na toho, kdo si dovolil mu zasahovat do jeho útulného domečku.
Na příjmu byla v porovnání s mým věkem pravděpodobně hodně mladá paní doktorka Jeníčková a porodní asistentka paní Vojtová. Nejdřív to vypadalo, že rodit nebudeme ani hned. Ale díky zkušeným radám a kontrole porodní asistentky před porodem, jsem během chvilky porodila na jeden zátah naši čtyřkilovou holčičku a díky pěknému šití paní doktorky, jsem hned druhý den po porodu téměř nevěděla, že jsem rodila. Sestřičky z novorozeneckého i gynekologie byly super. A když jsem chvilku byla hodně nervozní, protože nám nešlo kojení, a zároveň byly zakázané návštěvy kvůli prasečí chřipce, uklidnily mě, pomohly a poradily mi. I když jsem s miminkem mnohem radši doma, musím říct, že pobyt v porodnici byl velmi příjemným zážitkem a po některých kritických hodnoceních milým překvapením. Jen doufám, že jsem si dobře zapamatovala jména.

Kladné hodnocení

Na kolínskou porodnici jsem četla hodně negativních hodnocení, ale ústně slyšela i mnoho kladných, které se samozřejmě nikde nezveřejňují. Jelikož to máme do porodnice asi 5 minut, rodila jsem právě tam. Co se týče porodních asistentek a doktorů, záleží jak kdo má zrovna náladu, hodně práce nebo jak se vyspí, ale já byla spokojená jak s porodem, tak s péčí na odd. šestinedělí. Co mě mrzí je novorozenecké oddělení, kde se sestřičky stále drží pokynů z dob socialismu, div že zase nechodíme kojit na gong. Zbytečně dělají z komára velblouda a stresují maminky už tak psychicky vytížené a tím negativně olivňují kojení i soužití s miminkem. Týká se to tedy úbytku dětí na váze a jejich pomalého přibývání, které okamžitě bez diskuzí řeší příkrmy (naštěstí dnes už alternativní formou a ne lahví) a stresujícím vážením před i po kojení.

Nejdříve jsem hodnocení psát nechtěla, ale po přečtení mnoha negativních reakcí na tuto porodnici mi to prostě nedalo.Poprvé jsem zde rodila v roce 2000 a vše proběhlo OK. Teď v červnu 2012 jsem zde rodila znovu a musím jen chválit. Za těch pár let se toho dost změnilo.Chodila jsem zde i na plavání pro těhotné které vede paní Rosická a všem doporučuji. Nejenomže se protáhnete a uvolníte, ale dostane se vám i mnoho užitečných informací. Bohužel si nepamatuji jména porodních asistentek, ale byly velmi příjemné. U porodu jsem měla paní doktorku Jeníčkovou, která byla naprosto skvělá. Na porodním sále jsme totiž leželi tři, naštěstí jsme alespoň rodili postupně. Jakmile jsme porodila miminko mi položili na břicho a po jeho umytí si ho pochoval tatínek a přiložili mi ho k prsu. Po porodu a převozu na šestinedělí nám miminka přivezli asi za 4 hodiny a už u nás zůstali. Všichni nás nechali v klidu, vždy se jen zeptali jestli něco nepotřebujeme. 4 dny po porodu jsme šli domu. Takže tímto všem děkuji a za sebe mohu jen doporučit.

TUTO PORODNICI NA PLNÉ ČÁŘE NEDOPORUČUJI! SESTRA NA PŘÍJMU NEPŘÍJEMNÁ, VYLOŽENĚ NAŠTVANÁ, ŽE JSME JI VZBUDILI(OTLAČENÁ, ROZCUCHANÁ, ROZESPALÁ) OD DVOU HODIN RÁNO JSEM BYLA NA TZV. HEKÁRNĚ. ZA SESTROU SE ZAKLAPLI DVEŘE SE SLOVY SPĚTE.NEVIM, JESTLI SE TÉTO HLÁŠCE MÁM SMÁT, NEBO BREČET. MĚLA JSEM BOLESTI, NEMOHLA JSEM LEŽET A DO RÁNA JSEM CHODILA PO POKOJI TAM A ZPĚT. NIKDO SE TAM NEUKÁZEL.RÁNO NA MOU ŽÁDOST O EPIDURAL MI BYLO ŘEČENO, ŽE POROD BOLÍ, DÁL SE SE MNOU NIKDO NEBAVIL!!! V 10HODIN RÁNO MĚ ODVEDLI NA SÁL, ZDE JSEM U PORODNÍHO LŮŽKA STÁLA SAMA 2 HODINY V NEUVĚŘITELNÝCH BOLESTECH. V JEDNU CHVÍLI JSEM MYSLELA, ŽE MI PRASKNE BŘICHO, ŠLA JSEM PRO POR.ASISTENTKU. TA SI VEDLE SE SESTRAMA PILA KÁVU. VYCÉVKOVALA MĚ A ZNOVU ODEŠLA. MOŽNÁ JSEM MOC CITLIVÁ, NEVÍM, ALE CO JE POTOM NÁPLNÍ JEJICH PRÁCE? NA PRVNÍM MÍSTĚ JE SNAD PRÁCE S PACIENTEM, RODIČKOU! PO PORODU MI SYNA NEPŘILOŽILI K PRSU, ABSOLUTNĚ NIC!!SESTRY NA ŠEŠTINEDĚLÍ VELMI MILÉ, TAM NEMOHU NIC VYTKNOUT! SESTRY Z NOVOROZENECKÉHO, HROZNÝ PŘÍSTUP, NEOCHOTNÉ, AROGANTNÍ. JAKO PRVORODIČKA MÁM Z TÉTO PORODNICE OTŘESNÝ ZÁŽITEK A JSEM VYLOŽENĚ NAŠTVANÁ, ŽE MI NEJKRÁSNĚJŠÍ CHVÍLI V ŽIVOTĚ-NAROZENÍ DÍTĚTE, SPOJILI S TAKOVÝM TRAUMATEM!!!!

podobný problém

muj porod v Kolninske nemocnici sam o sobe byl super.Rodil me pan dr.Bečvář a byl to pro mě jako pro prvorodičku super zážitek.Nemůžu si vůbec stěžovat a na porod vzpomínám hrozně ráda.Sestry z šestinedělí byli skělí.Starali se o nás suprově a byli hodně milí.Horší už to bylo se sestrama z novorozeneckýho:(... tím mě docela zklamali tvářily se pořád otráveně a byli hodně nepříjemný.Jinak poporodní péče od gynekologů byla na výbornou....

PO VŠECH POUČENÍCH OD VŠECH KAMARÁDEK, CO TAM RODILY, JEDNOZNAČNĚ NENENENENENENENENENENEN!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!HRŮZA, HRŮZA, HRŮZA....NEPŘIJEMNÉ SESTRY, ŠÍLENÁ PÉČE, SPÍŠ VŠECHNY OTRAVUJETE VŠÍM, CO CHCETE.....
TAK JSEM NAKONEC RODILA V NYMBURCE A SUPER JEDNÁNÍ, SUPER PŘÍSTUP, VŠE MI VYSVĚTLILI, UKÁZALI A CHOVALI SE K NÁM SUPER.

Ahoj holky, rodila jsem v Kolíně letos v lednu, takže také přidávám svůj komentář.Plodová voda mi praskla v noci ve 23.30 hodin. Vyrazili jsme tedy směr porodnice Kolín, kde jsme se hlásili na příjmu v 0.30 hodin. Příjem v porodnici nebyl ze strany sestřičky na příjmu nijak vřelý a jakožto prvorodička jsem ho s pocity vstupování do neznáma vnímala velmi negativně. Vzala mě do vyšetřovny na vstupní vyšetření ( porodopis byl sepsán v předchozím týdnu ). Řekla mi ať se svléknu do naha a jdu se vyčůrat. Na toaletě nebyl toaletní papír a ze mě stále vytékala plodová voda. Když jsem z toalety vyšla, řekla jsem o tom sestře, která mě setřela, že jsem si měla vzít vložky ( na té toaletě byla taková krabice a v ní byly vložky vyskládané – ale to jsem zjistila až když mi to tedy řekla ). Připojila mě ta CTG a sdělila, že jde pro lékaře, aby mě vyšetřil. Podotýkám, že manžel byl po celou tuto dobu venku na chodbě. Na vyšetřovně jsem strávila cca 20 minut o samotě, připojená na CTG. Začala jsem mít první bolesti a byla jsem z toho dost vykulená. Pak přišla zpět sestra a když slyšela, že kvílím tak se šla na mě podívat, přičemž mi řekla, že to co prý považuji za kontrakce žádné kontrakce nejsou, je to prý jen bolest podbřišku a to tolik nebolí – kontrakce jsou 100x horší. Tak to mě moc potěšila, opravdu. Za nějakou dobu dorazil lékař, který mě vyšetřil s tím, že je porod pouze ve své zcela počáteční fázi. Manžel má jet domů, protože není jasné kdy se to rozjede. Dostala jsem nemocniční noční košili a byla jsem zavedena na „hekárnu“, kde mi sestřička poradila, abych spala, protože mě čeká náročný den. Moc hezky se to říkalo, ale ty moje kontrakce nekontrakce přicházely asi po 15 minutách a bolely jak čert, no a při tom se dost blbě spí. Tak jsem tam ležela – opět sama a sestra se na mě chodila jen občas dívat, ale fakt jen občas. Nejhorší bylo, když mě připojila na monitor a odešla a já tam ležela v bolestech připoutaná k tomu přístroji a sama – to mi fakt vadilo. Začala jsem prosazovat, že chci aby byl manža u mě, ale to se sestřičce moc nelíbilo, prý porod může přijít bůh ví kdy. Tak jsem tam pořád ležela a svíjela se. Po nějaké době jsem se začala vyptávat na vanu a na míč. Sestřička mi řekla, že vanu nemají ( překvapení ), ale že mohu jít do sprchy. Nicméně ne teď protože by mi mohl vyhřeznout pupečník. Tak jsem pořád ležela na posteli, až jsem to nevydržela a do té sprchy šla. Sprchovala jsem se snad totálně vařící vodou a musím říci, že mi to hodně pomáhalo. Rozjely se mi totiž křížové bolesti. Ve 4 hodiny ráno mě to už bolelo jako blázen a ty moje „nekontrakce“ přicházely cca po 5-8 minutách a byly čím dál delší. Znovu jsem žádala o to abych směla zavolat manžela. Nakonec sestřička povolila a manža dorazil asi v 5 hodin. Když přijel, žádala jsem sestru o něco na zmírnění bolesti – dostala jsem čípky, nicméně s dotazem, jestli jsem věděla o tom, že porod bolí. Čípky trochu zabraly, bolest byla o něco málo snesitelnější, manža mě ve sprše sprchoval a nějak jsme se s tím prali. Potom opět přišla sestra s tím, že musí natočit monitor. Jenže jakmile jsem opustila tu horkou sprchu, zachvátily mě bolesti jako blázen. Pohybovat jsem se moha jen v předklonu, no děs běs. Když přišel doktor a vyšetřil mě s tím, že jsem otevřená na 4 prsty, požádala jsem jej o epidurální anestezii. Nejprve jí zamítl s tím, že k tomu musí být indikace. Když jsem se však ozvala, že epidurál je přece možné zavést v momentě otevření na 4 cm a jaká je tedy další indikace, kterou nemám splněnou, řekl mi, že by se musel zajistit anesteziolog. Tak jsem doktora zapřísáhla ať ho sežene. Zdravotní sestra z toho ale moc nadšená nebyla a pořád mi to vymlouvala. Operovala tím, že mohu mít nežádoucí účinky atp. Trochu tím zblbla manžela, protože ten mě taky začal přesvědčovat, že to přece vydržím. Ale holky, ta bolest byla tak strašná, že cokoli by mi pomohlo – brala bych to. O žádné kontraindikaci k miminku řeč nebyla, týkalo se to jenom mě a já stejně měla vlivem bolestí pocit, že jsem v posledním tažení:-) Takže mě odvedli na sál, kam za mnou přišla DR z anesteziologie, která mi řekla, že jsem udělala moc dobře, že jsem si epidurál vyžádala, protože mi hodně uleví, no a kolem 6.30 ráno mi ho zavedla. Předesílám, že jsem v té době byla otevřená na 4 prsty a DR mi předvídal, že porod bude někdy po poledni. Nicméně, jakmile byl epidurál zaveden, absolutně se mi ulevilo, necítila jsem vůbec žádnou bolest a v této situaci jsem se začala ještě více otevírat, takže k samotnému porodu došlo velmi rychle, malá se narodila v 8.45 hodin. Dvě hodiny jsem pak ještě ležela na sále a potom jsem byla převezena na oddělení šestinedělí. První den byl relativně ok, malá spinkala, já se jí snažila přikládat, ale další den to začalo. Malá si nedokázala vytáhnout dost mlíčka a byla hladová a tak pořád plakala, byla jsem z toho nervózní a tak jsem pořád chodila za sestřičkami z novorozenéckého, s prosbou co mám dělat. Prý mám chodit miminko vážit. Neřekly mi ale, že ho nesmím po převážení a následném nakrmení přebalit. Když se mě pak u váhy sestra zeptala, jestli jsem náhodou nepřebalovala, tak po mé kladné odpovědi se na mě podívala, jako kdybych byla naprostý idiot a odslabikovala mi, že se přebalovat nemá. Současně mi ještě vynadala kvůli tomu, že jsem na oddělení vešla bez zazvonění - byly otevřené dveře. Takže, abych to shrnula....když jsem se popasovala s nepříjemnou sestrou na příjmu v porodnici, na šestinedělí jsem musela bojovat se sestrami z novorozeneckého. Nemůžu to ale paušalizovat, protože některé sestřičky zase byly opravdu hodné a snažily se poradit a pomoct. Nicméně, pokud bych ještě někdy rodila, nejsem si tak úplně jistá, že bych šla znovu do Kolína....asi určitě ne.....bohužel....