Zkušenosti pacientek z porodnice I. LF UK a Fakultní nemocnice Na Bulovce - diskuze

Můj porod

Rodila jsem 8.7.2008 na Bulovce jako prvorodička. Samozřejmě jsem měla strach z celého porodu, ale musím říct, že personál se ke mě choval velice mile, všechno mi vysvětlili a nebyl nikde žádný problém. I když jsem pak ležela na pokoji s malým, kdykoliv jsem něco potřebovala (i třeba ve tři hodiny ráno) vždy mi ochotně pomohli. Kdybych náhodou rodila ještě jednou určitě bych si Bulovku zase vybrala.

Bulovku doporučuji

Bulovku můžu jedině doporučit,nechápu zde negativní komentáře nebo stížnosti na personál,možná je to i o samotném chování rodičky.
Já dorazila v 19h na monitor,od rána mi trochu odtékala voda.Po monitoru jsem dostala košili s tím,že porod bude.Manžel odjel s tím,že mu zavolám,až to bude přicházet.Udělali mi UZ,vypustili zbytek vody a šla jsem na pokoj,kde mě dali na monitor.Pak následovala příprava-klystýr,čípky,injekce,balon,teplá sprcha..to vše od cca20.00-23.30.Celou dobu jsem byla bez bolestí,nebo byli opravdu minimální.
Poté jsem volala manželovi,že prý už může jet a já šla na sál-to už bolesti byli.Porod popisovat nebudu ale v 1:15 se malej narodil,takže super rychle.Rodila mě por.asist.V.Kamarádová,která byla naprosto super a velmi mi pomohla,jak psychicky tak fyzicky,dokonce jsme i vtipkovali.Doktorka dorazila až na šití a byla taky naprosto v pohodě.
Mezitím dorazil manžel a na sál přišel už s našim drobečkem.
A nemůžu si stžovat ani na odd.šestinedělí,naprosto úžasné sestřičky,lékaři,vše vysvětlili,poradili,ukázali,kdykoliv během dne i noci.Já osobně říkám,Bulovka ANO

V roce 2020 dobrá zkušenost a přirozený porod s volbou polohy

18.4.2020 jsem v porodnici Na Bulovce v Centru porodní asistence prožila přirozený porod bez jakýchkoliv zásahů, medikací a bez poranění. Porodní asistentka Veronika Šimanová, která můj porod v rámci CPA vedla bez lékaře, byla velmi milá, podporující, pečující a zároveň profesionální, proaktivně se zajímala o moje porodní přání a díky ní pro mě byl porod krásným zážitkem.
Velmi pozitivně hodnotím také vedení kliniky v čele s profesorem Zikánem: podporují přirozený přístup k porodům, během koronaviru zavedli telefonickou poradnu i online školení, v době zákazu otců u porodu umožnili přístup otce k dítěti po porodu (v souladu s nařízením vlády) jako jedna z mála porodnic v ČR. Skvěle reagovali i na moji zpětnou vazbu po porodu.
I na oddělení šestinedělí jsme měli štěstí na velmi milý personál. Byla jsem velmi ráda, že zde nenutí žádný dril "kojit přesně po 3 hodinách, vážit před i po kojení". Některé věci na šestinedělí by stály za zlepšení: navýšení kapacity oddělení (aby někdy nedocházelo k separaci matky od dítěte třeba na celý den), zrušit bezdůvodnou separaci při převozu z porodního sálu na šestinedělí, dávat jídlo vhodné pro kojící matky (nikoliv 2 rohlíky k snídani a 3 rohlíky k večeři).
Celkově máme z porodu i pobytu Na Bulovce pozitivní zážitek a rodila bych zde znovu.

Můj porod na Bulovce

Všechny moc zdravím,
1.3.2008 jsem na Bulovce porodila své první miminko a nemohu si na tuto porodnici stěžovat. Porod byl vyvolávaný, ale rychlý. Až na porodním sále se zjistilo, že malý má omotanou pupečníkovou šňůru kolem krku i kolem ramínek. Rodil mě primář, pan docent Halaška, a všechno dobře dopadlo. Děkuji celému týmu, který byl velice milý a starostlivý. I na oddělení šestnedělí jsem se setkala se samými příjemnými doktory a sestřičkami. Já mohu Bulovku jen doporučit, ale všechno je o lidech
Přeju všem nastávajícím maminkách dobrou volbu porodnice.

No chvála to zrovna nebude...

Rodila jsem na Bulovce v červnu 2008,mám syna zdravého syna Matěje.Ale chvíli teda trvalo než jsem ho poprvé spatřila.Do porodnice jsem přijela na doporučení lékaře ve čtvrtek 19.6.ráno s tím že miminko je velké a nedoporučuje přenášet.Na příjmu mi řekla doktorka že to určitě k porodu není ale že už si mne teda nechaj.Hned kolem 10 hod mi dali něco na vyvolání porodu.V pátek jsem začala mít silné kontrakce a malej se začal dusit,ihned mě převezli na sál a kon.zpomalili.Nechali si mě již dole na hekárně.Ráno jsem dostala opět něco na vyvolání-něco slabšího..do neděle jsem chodila s pravidelnými kon.po 4 min.Doktorka mi řekla že to stále k porodu neni protože se vůůůbec neotvírám,přesto však čekali na norm.porod.V pondělí-protože se nic(kromě kontrakcí po 4 min)nic nedělo mě převezli zpět na můj startovní pokoj.Byla jsem vyčerpaná.Kolem oběda přišla doktorka a soudě podle mého stavu řekla že ráno půjdu na řez-bylo to jak smilování.Večer však přišel doktor a řekl že není na co čekat..šla jsem hned.Rodila jsem tedy po 5 dnech vyvolávání císařem.Na jipce jsem byla od 23 hod a ve 14 hod druhý den jsem již byla na norm.pokoji.Dá se říct že se o mě nikdo moc nestaral.Jsem opět těhotná a řeším dilema zda jít znovu na Bulovku kde o mě mají záznamy,nebo to radši risknout jinde.Jinak čisto,dobře vaří.

Bulovku nedoporučuji...

Rodila jsem 26.prosince 2007 a to právě na bulovce. Byl to můj první porod takže
jsem ještě nevěděla co od toho mám čekat. Porodní bolesti nastali už na štědrý večer v noci ale do porodnice mě partner odvezl až když kontrakce byli po 5 minutách. Když jsme přijeli na příjem nepříjemná sestřička nás div neseřvala co tam chceme. Ale komu by se chtělo být 25. prosince v práci. Lékař mě tedy vyšetřil a přijal. Hned jsem dostala košili a šla jsem na tak zvanou přípravu ta proběhla a zatím se vše zdálo ok. Až do té doby než mě odvedli na lúžko-tzv. hekárnu. Byl to průchoďak, kde jsme leželi tři a všechny ženy tam měli manželi a bylo to velmi neosbní, myslím že při takové příležitosti jako je porod by žena měla mít klid a soukromí a ne být okukována tatínky jiných maminek. To se dalo zvlánout, ale to že na porodnici je pouze jedna sprcha, to už byl opravdu šok. Sestry si mě nevšímali a když jsem poprosila o něco na utišení, řekli že na to nic není a že musím dýchat. Nakonec asi v děvět hodin, mě odvedli na porodní sál. Upozorňuji že do té doby umě nebyl proveden žádný monitor , jen kontrola jak jsem otavřená. Když už konrčně přišel nějaký doktor, zjistil že nastali komplikace, jelikož mi na předporodním(kam jsem měsíc před porodem docházela-také na bulovku)neudělali ultrazvuk , zjistilo se až teď že syn je otočený zadečkem dolů. Doktor udajně z ultrazvuju zjistil že váží max.2,5 kg a tak můžeme rodit normálně a nebudeme dělat císařský řez, protože prý jsem mladá (bylo 21 let). Syna jsem tedy porodila a to v jednu hodinu ráno. Bohužel, neměl dvaapůl kilogramu, ale 3120 kg, a narodil se s pupečníkem kolem krku, a musel dostávat kyslík (což jsem se mimochodem dozvěděla až z porodní zprávy). Při porodu byli dslší komplikace, protože jak ho udajně zkušený pan doktor tahal ven, skřípl mu nerv v rameni a nehýbala se mu pravá půlka bránice, a měl parézu pravé ručičky, což následně vyvolalo řadu rehabilitací a nákladného léčení. A ani já jsem nebyla bez uhony, jak byl syn velký , natrhl mi vnitřní porodní csty a já začala krvácet do břicha a stratila jsem skoro dva lirty krve. A pan doktor to završil tím, že řekl a až budete chtít druhé dítě, musíte víc tlačit. Tímto bych panu doktorovi chtěla vzkázat, že druhé dítě již čekám, a rozhodně na bulovce rodit nebudu.

Na Bulovce jsem rodila až svoje třetí dítě a musím pochválit personál, který byl velmi vstřícný. Horší to bylo s prostředím na oddělení šestinedělí, a v poradně, kde bylo málo doktorů i sestřiček, na velký příval nastávajících maminek, dlouhé čekání na monitor a ultrazvuk.

Nikdy víc

Na Bulovce jsem rodila 24.9.2008. Byl to můj první porod ve 32 letech. V 2:30 v noci mi praskla voda, ihned se dostavily kontrakce v intervalu 4 minut. Zezačatku slabší, ale každou další se zesilovaly. Na příjmu bylo vše OK, příjemná mladá asistentka udělala monitor, rovněž příjemná lékařka provedla vyšetření. Vše bylo v pořádku, otevřená jsem byla na 7cm. Bohužel tím pohoda končila. Měnily se směny, takže hodná mladá asistentka odešla, nastoupila nepříjemná paní v letech, která ani nepozdravila, natož aby se o něco zajímala nebo vysvětlila. Lékaře jsem bohužel celou dobu ani nezahlédla. Asi od 8 hodin mi asistentka začala píchat nějaké injekce. Na dotaz odpověděla, že je to na posílení kontrakcí (opakuji, že jsem je od začátku měla po 4 minutách a silné, že mě ohýbaly). Na další dotaz odpověděla, že jde o injekci na potlačení kontrakcí. Bohužel byly bolesti natolik silné, že jsem toto moc nevnímala. Asistentka přišla, píchla injekci a odešla. Celou dobu mě nechali, ať si taknějak poradím sama. Asi v 11 přijel manžel a nestačil se divit. Abych to zkrátila- asi od 15 hodin jsem byla neustále napojená na monitor a když se asi v 17:30 zastavil, začalo to lítat. Teda sistentka ne, ta se stále tvářila, že si asi vymýšlím a že se vlastně nic neděje. Sestřička doběhla pro doktora, ten se jen podíval a věděl, že je zle. Okamžitě jsem šla na císaře. Vlivem injekční procedury (která byla naprosto zbytečná) paní asistentky miminko sestoupilo příliš rychle a porodní cesty se nestihly otevřít. Dceru zachránili a dokonce to bylo krásné zdravé miminko. Ale je jí 13 měsíců a ještě se ani nepostaví a nepoužívá pravou ručičku. Na základě vyšetření se zjistilo, že má špatně pohyblivou celou pravou stranu a je to následek porodu. Bohužel to nejde vrátit, dnes bych se zachovala jinak a asistentku bych od porodu vykázala. Ale byla jsem vykulená z 1 porodu a nevěděla, jak to chodí. Na papírech z porodu je uvedeno jméno asistentky Rychtaříková.

podruhé Bulovka? Ani náhodou!

Mám opravdu minimum dobrých zážitků ze svého porodu a z této porodnice. Rodila jsem zde v září 2011.
Když jsem byla v poradně přesně v den termínu, paní doktorka mi oznámila, že malá má dle UZ už přes 4 kg (na UZ jsem byla 5 dní před touto kontrolou a doktor, který mi UZ dělal, mi nic neřekl, ani se nad tím nepozastavil..). V poradně mi lékařka řekla (po poradě ještě s jiným lékařem), že si mám dojet por věci a že nastoupím na vyvolávačku, aby miminko už nenabíralo na váze.
Tři dny jsem strávila na klasickém gynek. oddělení (nejhorší dny mého těhotenství), kde jsem denně dostala tbl. na vyvolání, první den se nic nedělo, druhý den jsem celé odpoledne měla kontrakcce po pěti minutách, ale nic se nedělo, další tbl. jsem nedostala, a tak mi porod zastavili! třettí den naštěstí přišel primář, který s údivem, co tu dělám, už takhle dlouho porod rozjel..
když už byl čas jít na sál, poslali se mnou zřízenkyni, (to už jsem měla kontra po dvou minutách), která mi ani po požádání nepomohla se zavazadli, byla jsem už úplně vyřízená..tašky mi hodila před přípravnu, odkud na mě vyjekla PA (jestli se tak dá nazývat), ať si vezmu bágly a jdu dovnitř, tam na mě hodila jejich košili, a zaječela, ať se hned převlíknu..pak mi přišla udělat klistýr, ještě se mě na něco zeptala, a odešla..její přístup k rodičkám? neskutečný - slyšela jsem ji z vedlejších místností, jak tam na všechny řve..ke mě pak přiletěla, já se opírala zrovna o ripstole a vydýchávala kontra, a ona ať se otočím, že poslechne ozvy miminka, já na ní, jestli může minutu počkat, až přejde kontrakce a ona, že nemá celý den, ať se okamžitě otočím..pak jsem zavolala manžela, kterého nechala čekat tři hodiny na chodbě (prý že ho na nic nepotřebuju)..pak když už byly kontra po minutě (což trvalo dalších 5 hodin - neotvírala jsem se), už jsem si musela torchu pomáhat křičením, abych si ulevila od bolesti, na mě řvala, to se neumíte ovládat? to jste malé dítě, mlčte! to jsem jí prosila, aby za mnou už pustila manžela, tak ho pak za mnou přivedla se slovy na manžela - tak si to tady s ní užijte! to už jsem byla úplně zoufalá, chtělo se mi brečet - vyšetření od ní bolelo, neustále mi říkala, že nemůžu tlačit, že nní možné, že už cítím dole tlak, apod..pak mi říkala, že ubližuju miminku, apod...no prostě děs - nejhorší noční můra..pak jsem prosila o epidural, na to mi řekla, že nezvládnu si ho nechat napíchnout...dostala jsem epidural, a přišla jiná maldá sympatická a moc příjemná PA, kteoru jsem prosila, aby se mnou zůstala ona, a už ke mě nepouštěla tu druhou..naštěstí moje přání vyplnila, a když mě posléze vyšetřovala, řekla, že už můžu tlačit, a za pět minut na tři zatlačneí byla malá na světě, takže ona \"ježibaba\" mě tam trápila zbytečně delší dobu, než bylo nutné!!!
Co se týče sestřiček - na šestinedělí byly sestřičky ok, dalo se s nimi mluvit, dohodnout, byly příjemné, ale na novorezenckém? síla, jen si tam popíjeli kafíčko, koukali na TV na sesterně a povídali tam...když tam člověk za nimi přišel, tvářily se jakože, co tam zase někdo leze..neměla jsem hned po porodu ještě dostatek mléka, a tak mi hned začaly strkat nutrilon na dokrmení, cpali mi lahev, že prý přece nebudu dokrmovat dvěma stříkačkama? když nás propouštěla pediatrička, s klidným svědomím mi říkala, že malé klidně můžu dát lahev, že to kojení nezabrzdí!!! Bohužel jsem jako nezkušená prvorodička jejich rady nakonec poslechla (i když jsem se s nimi občas dohadovala, že lahev prostě ne), ale pak jsem se bála, že něco zkazím, že přeci \"zkušený zdravotnický\" personál má pravdu...Opak je pravdou, měla jsem dát na sebe a svoje instinkty..díky tomu jsem kojila jen dva měsíce.
Když je na Bulovce plné šestinedělí, ubytují maminky na normálním oddělení o patro výš - přičemž miminko je na šestinedělí u sester!!! což je taky dost nepředstavitelné, nemít možnost mít u sebe mimi hned od narození..naštěstí se mě to netýkalo.
jinak co se týče těhotenské poradny - zde pracuje milá, vstřícná sestřička - bylo to vždy ok! to musím pochválit
a UZ na Bulovce? taktéž musím dát negativní hlas - jste objednaní na 8. hodinu ráno, ale na řadu přjdete v 11 hod. protože doktor si někde courá po nemocnici..takže maminky, které měly pár dní do porodu tam nechají takhle čekat bez toho, aniž by něco někdo řekl..doktor na UZ je protivný, nepříjemný, nenechal mě ani se podívat na mimi, s tím, že proč bych se potřebovala podívat? že tam nic neuvidím..ještě když jsem ležela se staženýma kalhotama na lehátku, tak už byly otevřené dveře do ordinace a zvaly další maminku, takže pojem soukromí asi taky neznají...Všechno je to o lidech, ale tady se zřejmě sešli jen ti největší bl....

Nejkrasnejsi den meho zivota

Na Bulovce jsem rodila 21.9.2007 a dodnes na porod moc rada vzpominam. Porodit dite je opravdu zazrak a ja jsem stastna, ze vse slo bez komplikaci. Prestoze bylo "narvano", setkala jsem se s profesionalnim a vstricnym pristupem nejen od lekaru, ale i sester. Manzel byl po celou dobu se mnou a byl to on, kdo mi po zvazeni a zmereni prinesl naseho syna v naruci. Bulovku mohu jen doporucit. Dekuji touto cestou pani doktorce Zmrhalove, nejen za to, ze nastrih neprovadi rutinne, a ze me usetrila

Nenechte se odbýt

Dobrý den maminky,
Ráda bych se s Vámi podělila o mou negativní zkušenost s porodnicí na Bulovce.
Porod jako takový byl rizikový, i když do příjmu k porodu to tak nevypadalo. O tom se tu ale rozepisovat nechci. Nakonec všechno dobře dopadlo a já se už 7 měsíců těším ze zdravého chlapečka. Ráda bych se tu ale zmínila o přístupu doktorky Mojhové a Lesenské Maxové.
Kojení s prvním chlapečkem před pár lety neprobíhalo bez problémů a nakonec jsem skončila s těžkým zánětem u mamologa. Prošla jsem si složitou léčbou, několika punkcemi, nakonec se mi prso částečně zajizvilo a i přes měsíční pauzu v kojení a názor lékařů, že si malej už prso nevezme, jsem kojila do 14. měsíců. A s touto hořkou zkušeností jsem se bála zánětů i po porodu druhého chlapečka. Už v porodnici zajizvené prso totálně zkamenělo a nepomohlo nic. Teoreticky i prakticky jsem všechno znala už z minula, ale nic nezabíralo. Při propuštění jsem škemrala o pomoc (Mudr Mojhovou). Nakonec jsem byla propuštěna s radou „tvaroh a paralen vše spraví“ a já odcházela domů s hrůzou, co se bude dít. Den po propuštění jsme jeli s malým na pohotovost kvůli žloutence a tak jsem i já zašla na pohotovost se stále se zhoršujícím prsem. Opět doktorka Mojhová a její rada o tvarohu a paralelu. Nakonec jsem vydržela přes víkend a jela za svým mamologem a ten mě vysvobodil mastí. Týden na to jsem na pohotovost jela znovu, a to už s horečkou 40 st C, tlak 80/45 a to já ho mám jinak bez problémů. Opět jsem byla „odbavena“ paralenem případně i ibalginem a šup domů, tentokrát tedy doktorkou Lesenskou Maxovou. Upozorňuji, že jsem tam sotva dolezla a ona mi řekla, že na horečku nevypadám a že její manžel má doma 39 st C a vypadá hůř. I sestra mě musela znovu před ní přeměřit, protože ani jí nevěřila. Když jsem se doma trápila už 3tí den se 40tkami a zimnicí takovou, že jsem neudržela hrnek, manžel volal záchranku. Tam se chlápci divili, že mi doktorka neudělala ani odběry a pustila mě s paralenem domů. Prosila jsem je, ať nejedeme na Bulovku, ale bohužel spádově patříme tam, takže cíl byl jasný. No a kdo mě přivítal u dveří? Moje „známá“ se mi hned ve dveřích a s cynickým úsměvem ptá, co se za ten den změnilo. Chtěla mě poslat zase domů. Poprosila jsem jí, jestli by mi nevzala krev. Odpověď:“ A co z ní jako zjistím.“ To už jsem opravdu nevěřila. Nakonec teda zavolala na infekční oddělení. Doktor jí přikázal, ať ihned odebere krev a moč a už to jelo. Skončila jsem s těžkým zánětem ledvin. CRP 240. Tam už se o mě postarali pěkně. Já se jen ptám:“ Jak dlouho budeme muset žadonit o pomoc? Týden po těžkém porodu a doktoři Vás propustí domů s paralenem? Maminky, nenechte se odbýt a trvejte na svém! Tomu všemu jsem se mohla vyhnout už při odběru při prvním příjmu, ke kterému ale bohužel nedošlo.
Jarmila

bulovka zazila velke zmeny

ahoj rada pripojuji chvalu na dnesni bulovku rodila jsem zde v roce1993a1995.v roce2011 jsem zde opet rodila a zmen tu bylo spousy skvele porodni asistentky,ktere se k rodickam chovaly ja mamky