Zkušenosti pacientek z porodnice Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Obilní trh - diskuze

Do porodnice jsme jeli až z Olomouce, sice jsem byla prvorodička, ale miminku se zachtělo na svět už v 38. týdnu,v porodnici mě vyštřili a vrátili mě zpět, že se ještě o porod nejedná,ale mohlo by se to prý "rozjet".Rozhodla jsem se nevracet zpět do Olomouce, ale vyčkat. Do půl hodiny od prohlídky jsem měla již stahy po 2 min, pak vše šlo rychle. Má porodní asistenka slečna či paní Andrea Konečná byla a je úžasná žena. Celým porodem mě provázela a velmi mi pomáhala, vytvořila nádhernou atmosféru pro mne, manžela i miminko, tímto ji velmi děkuji. Na gynekologickém oddělení vše probíhalo dle regulí, jen malou výhradu k návštěvním hodinám, které jsou nerealizovatelné pro pracující lid. Oddělení pediatrie, myslím tím jak sestry tak i lékaře mě překvapilo, tak ochotný personál jsem ještě nezažila. sestřičky vše maminkám pěkně vysvětlily a byly ochotné kdykoliv přispěchat na pomoc, třeba i o půl třetí ráno. Jestliže byla maminka unavená, mohla jim v klidu svěřit svou ratolest. Myslím, že tento tým úžasných lidí, vytváří všem maminkám dobrý vstup do samostatného rodičovského života. Trošku mě překvapilo sociální zázemí a vybavení pokojů na oddělení šestinedělí, bylo smutné pozorovat, jak vypadá špičkové pracoviště. Není to ovšem vina personálu ani samotné neocnice, ale nejspíš je to vinou politiky tohoto státu. Vše ovšem bylo vyváženo péčí, ochotou a špičkovým přístrojovým vybavením. Mohu tuto porodnici vřele doporučit

Co dodat...

Rodila jsem ve 34.týdnu v Bohunicích. (Mám z pobytu tam velmi rozpačité pocity, nešetrným vyšetřením mi de facto porod vyvolali sami, ale to samozřejmě ve zprávě nebylo...)Dítě bylo zaintubováno až po 29 hod. a tak bojovalo o přežití na JIP na Obilňáku. Já sama jsem za ním byla přeložena až třetí den. Na JIP byla péče vzorová. Vím, že se mnou na Obilňáku nepočítali, tak mi bylo už ve čtvrtek (7.den po císaři) sděleno, že mě propustili... Byl to šílený pocit. Dítě mezi životem a smrtí, já od bydliště 150 km, s těžkou srdeční vadou...(bylo mi řečeno, že není po porodu potřeba vyšetřovat, že jsem v pořádku) Rána se mi po takové cestě otevřela, doma stříkala krev a další dny už jsem trávila v nemocnici u nás. Bohudíky! Nakonec jsem byla letecky přepravena a operována v Olomoucké nemocnici.Žiju,děkuji za každý další den, JIP na Obilňáku moc DĚKUJI, že mi chlapečka zachránili a zbytek se raději snažím zapomenout...

Velice doporučuji!

Březen 2015
Pro Obilní trh jsem se nakonec rozhodla po několika doporučeních z mého okolí a nelituji. Cca měsíc a půl před termínem jsem byla přijata na pokoj intermediační péče pro hrozící předčasný porod. Hospitalizace trvala 5 dní a za tu dobu jsem se utvrdila v tom, že bych zde chtěla rodit. Sestřičky i doktorky velice příjemné a profesionální. Už v té době jsme začali řešit porod císařským řezem ze zdravotních důvodů a určili si při dalších kontrolách po propuštění jeho termín. Nakonec jsem byla přijata o 2 dny dříve s rozjíždějícím porodem. Paní doktorka na nočním příjmu (jméno nevím, Slovenka) velice příjemná. Samotný porod císařem a příprava na něj naprosto bez chybičky. Sekce proběhla v epidurálu a po celou dobu jsem byla průběžně seznamována s průběhem, co se bude dít a co se zrovna děje. Anestezioložka si se mnou povídala, abych nevnímala ony nepříjemné tahy spojené se zákrokem. Všichni na sále příjemní, komunikativní, profesionální. Pobyt na pooperačním a následně na šestinedělí také naprosto bez chybičky. Lékaři a sestřičky ochotní zodpovídat jakékoliv dotazy, aniž bych se cítila jako hlupák, který něco neví. Jednu chvíli jsem měla problémy s kojením, ale za pomocí sestřiček jsme to také zvládli. Když si potřebujete odpočinout (i přes noc) nebo odskočit do sprchy, ochotně vám vaše mimčo pohlídají. Co se zázemí týče, určitě by potřebovalo nějakou rekonstrukci (hlavně sprchy), ale pokud jde někomu o profesionální péči a lidský přístup, toto se pro vás stane nedůležité. Takže za mě určitě doporučuji.

Měsíc a půl na Obilňáku

V porodnici na Obilním trhu jsem strávila měsíc a půl. Byl to pro mne měsíc a půl plný strachu a hrůzy. Za tu dobu se u mne prostřídali snad všichni lékaři a měla jsem možnost dobře poznat celý systém porodnice. Nikdy jsem ještě recenzi na internet nepsala, ale tohle mi nedá, a tak se chci o svůj příběh podělit.
Ve 31. týdnu těhotenství jsem byla hospitalizována z důvodu hrozícího předčasného porodu (lehké špinění, krátký čípek, sraženina, časté tvrdnutí břicha). Byl mi podán Tractocil a miminku provedena maturace plic. Po Tractocilu jsem ležela na kapaném magnesiu.
Nejprve jsem ležela na JIP porodního sálu. Porodní asistentky, které se zde starají o ženy na rizikovém těhotenství, jsou vesměs velice příjemné a ochotné. Staniční sestra tohoto oddělení Mgr. Miloslava Kameníková je člověk na svém místě. Velice mi pomohla, stará se o pacienty jako o ,,vlastní“. Co se týče lékařů, byla jsem velice zklamaná. Tolik arogance bych na tomto místě rozhodně nečekala. Střídají se zde mladé lékařky a lékaři, kterým je naprosto jedno v kolikátém týdnu těhotenství jste, staví se k situaci tak, že rodit ve 31. týdnu těhotenství je v pohodě. Nic o pacientech neví, když se střídají, ani si nepročtou zprávu pacienta. Vyslechla jsem zde i rozhovory lékařů, že se chtějí pacientky ,,zbavit“ a tak jí udělají zátěžový test apod. Po necelých dvou týdnech na tomto oddělení jsem byla přesunuta o patro výš na jiné oddělení, na udržení těhotenství. Zde byli ti stejní lékaři a lékařky. Bohužel už zde nebyly porodní asistentky, ale sestry, které se starají o ženy po porodu. Ty chodily i na náš pokoj. Člověk měl často pocit, že je obtěžuje a že je tam ,,navíc“. Když jsem měla bolesti, trvalo jim velice dlouho, než přišly na pokoj a ještě se tvářily, že je člověk obtěžuje. Lékaři mají snahu po pár dnech vysadit všechny kapačky a poslat člověka domů. Že jsem měla stále kontrakce a to v noci tak silné, že jsem byla otevřená na dva prsty, je opravdu nezajímalo. Horšily se mi i monitory, na kterých občas na pár sekund klesalo miminku srdíčko. Bylo to doprošování, abych mohla v porodnici zůstat a aby udělali maximum pro to, aby moje těhotenství pokračovalo a miminko bylo na monitorech pod dohledem. Poklesy nebyly nijak dramatické, ale bylo potřeba miminko hlídat, aby se mu v bříšku dařilo. Měla jsem ale velké štěstí. Po delší nemoci se do nemocnice vrátila asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D., která je vedoucí lékařkou a která se mne ujala. Jako jediná mi vysvětlila celou situaci, domluvily jsme se na dalším postupu, najednou mne nikdo propouštět domů nechtěl… Díky paní asistentce jsme to dotáhli až do 36. týdne. Porod byl 11. 3. 2015, byl velmi komplikovaný, miminku na monitoru velice poklesly ozvy, a když jsem byla otevřená na 8cm, musela našeho chlapečka paní asistentka vytáhnout kleštěmi. Díky její rozhodnosti a profesionalitě, nám zachránila dítě. Patří jí moje velké poděkování. Stejně tak i paní Mgr. Kameníkové, která také u porodu byla. PA byla Bc. Soňa Švestková, se kterou jsem byla také naprosto spokojená. Po porodu jsem byla dost vyřízená a skvěle se o mne postarala. I jí děkuji. Byla jsem šťastná, že je moje miminko v pořádku.
Po té vší hrůze jsem netušila, co mne ještě čeká. Po porodu jsem měla hrozné bolesti. Lékařům jsem to říkala stále dokola, že je mi opravdu špatně, že mě porodní rána hrozně bolí… Slyšela jsem stále stejnou odpověď – těžký porod, nemůžete se divit. Za pár dní mi přinesla MUDr. Petrová propouštěcí zprávu. Opět jsem si stěžovala na bolesti, ale nejen že mne nevyšetřila, ani mi nechtěla dát lék proti bolesti. Protože jsem se nemohla udržet na nohách, vyžádala jsem si paní asistentku Hodickou. Ta mne vyšetřila a zjistila, že se mi po porodu vytvořil hematom. Následovala operace, evakuace hematomu pod úplnou narkózou. Operovala mne přímo paní asistentka. Za pár dní po operaci jsme šli domů. Nyní mám měsíc po porodu a dávám se stále dohromady. Můj stav je však již nesrovnatelný. Za pár týdnů budu úplně v pořádku.
V mém případě naštěstí vše dobře dopadlo. Mám doma zdravého Martínka. Bohužel, však na tohle období strachu a tragický přístup a chování lékařů nikdy v životě nezapomenu. Ještě, že zde byly dvě osoby, které mi zachránily miminko, asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D. a Mgr. Miloslava Kameníková. Patří jim můj obrovský dík.
Ráda bych vzkázala všem budoucím maminkám, pokud máte nějaký problém, nedejte se. Jenom díky naší neodbytnosti (mojí a mé rodiny) se podařilo moje těhotenství udržet. Je potřeba žádat o vysvětlení situace, o vyšetření, o pozornost tak dlouho, dokud se Vám někdo nezačne věnovat. Většina lékařů je zde velice laxních a nemají špinavé svědomí z toho, když se k Vám obrací zády a posílají Vás s problémem domů. Je to opravdu smutné, ale je to tak. Přeji všem hodně štěstí. Lucie Urbanová

Zklamání

Já bohužel ač jsem si tuto porodnici na doporučení známých vybrala, jsem byla velmi zklamána. Docházela jsem zde ambulatně 3týdny na monitor, čekání dlouhé,ale to je všude. Pak když mi praskla voda a odjeli jsme (prvorodička) do porodnice na ambulanci večer, ujali se mne ihned, ale o přístupu zde musím napsat. Lékařka mne začla uklidnovat, že budu rodit asi zítra..že to určitě nebude prasklá voda,ale zátka-pak se nestačila divit kolik mi jí vytlačila, sestra se mě ptala na tytéž věci, co měli již v počítači za 3týdny docházení do ambulance, plus musím dodat, že řešila hl.že její přítel se jmenuje také Petr..v začínajících bolestech příjemné. Poté monitor vpořádku,ke konci 2velmi silné kontrakce co 5min. - rozhodnutí lékaře, no dáme Vás na nějaký pokoj, to bude za dlouho jako prvorodička. Já ji říkám,že jsem měla právě kontrakce a ona domluvte se vy se sestrou..hm, tak říkám v bolestech setro co teda, pošlem přítele domů nebo mě dáte na porodní pokoj? Pošleme domů odpoví(měla jsem jí asi vynadat,a sama určit co a jak, když to nezvládl lékař,ale v těchto bolestech přemýšlíte jinak)Tak mě dali na pokoj, kde sledovali ostatní vklidu TV a čekali na plánovaný císař - se slovy-tady je ale dnes zmatek, proč Vás sem proboha dali...Pak přišla sestra po 1/2hod, poté zase po půl hodině, dala mi antibiotika...ovšem pozdě, jelikož porod se rozjel do 2hod tak rychle a bolestivě, že se nestačili divit..a pak bylo pozdě, ukončení císařem. Podceněný porod, zbytečné vystresování rodičky odložením na jiný pokoj, pomalé reakce. Sestry na šestinedělí milé, ale zmatené informace, jak o kojení tak o císař.řezu-každá mi sdělovala a nařizovala něco jiného, kde mě po vystřídání služby, jiná sestra sprdla..Po operaci dali miminku příkrm místo aby mi jej dali k prsu..a to jsem měla porodní plán..z porodu mám velké zklamání a již zde nikdy nechci rodit..po této zkušenosti varuji ostatní, ať si porodnici pečlivěji vybírají. Bohužel jsem měla dát na varování - kdy jsem jednou při návštěvě v ambulanci viděla, jak nechali čekat rodičku i s manželem 15minut, než dovyšetřili běžnou pacientku - manžel zuřivě a bezradně klepal - vyšla sestra, a říká vydržte...hm...kdo má přednost asi pacientka co odejde po svých...než rodička!

Porod na Obilnaku OK!

Timto bych chtela podekovat predevsim porodni asistentce Bc. Pavle Nagy, ktera udelala neuveritelnou praci a pomohla mi na svet miminku. Pani asistentka byla mila a velice profesionalni.
Dale velka spokojenost s panem Dr. Martin Szetei a jeste jedne mlade cernovlase doktorce (jmeno si bohuzel nepamatuji).
Vsem budoucim maminkam doporucuji si napsat porodni plan zahrnujici i peci na sestinedeli (klidne zminte v planu i zakon o zdravotnich sluzbach - 372/2011 paragraf 31, 32, 33, 34).
Na sestinedeli sestry byly fajn, na laktacnim velka pomoc.
Spokojenost s polonadstandartnim pokojem - pokoj oddeleny s moznosti prespani tatinka, toaleta, sprcha, lednicka pro 2 maminky dohromady. (Jinak hluk pri splachovani toalety o patro vys...)
Jedna nevyhoda - neni wifi...
Dale neverte socialni pracovnici pokud chcete pojmenovat vase miminko neobvyklym jmenem, kdyz vam bude tvrdit, ze jmeno neni v jakemsi 'rejstriku' a ze mate kontaktovat nejakou 80tiletou duchodkyni pro radu, protoze jinak nedostanete Rodny list. Prestoze ten stejny nesmysl vam budou tvrdit pracovnice na Matrice, nenechte se odradit a odvolejte se na matriční zákon č. 301/2000 Sb. paragraf 62, 63... protoze podle zakona staci donest dukaz, ze jmeno existuje (treba v jinych zemich, kontinentech z internetu) a tak nevznikne "pochybnost o pravopisne podobe jmena", tudiz po vas nikdo nemuze chtit "predlozit doklad vydany znalcem". Navic o "rejstriku jmen" neni v zakone ani zminka!
Doporucuji si vyzadat pisemny duvod v pripade, ze statni pracovnice nechteji vydat rodny list a oznamit jim, ze na jeho zaklade zahajite soudni rizeni. A pamatujte, ze statni pracovnice jsou tu pro nas a placeny z nasich dani!
Hodne zdaru!:))

Hrůza nikdy více jinak žádné dítě

Rodila jsem na Obilním trhu třikrát z toho dvakrát jsem si dovezla domů zdrevé děti bez komplykací u porodu i v těhotenství ale u třetího syna jsem měla komplikace už v těhotenství.Porod probíhal 23.4.2009 kde jsem přišla na plánovyný porod vyvoláním ve 38tt s cukrovkou na inzulínu, kde mě neudělali při příjmu ultrazvukové vyšetření tak nevěděli jak malý povyrostl,rychleji mu bylo srdíčko a měla jsem zkaženou plodovou vodu no prostě věci které měli lékařku donutit udělat císařský řez už aj velikost plodu která byla 5970g a 59cm Dostali jsem porodní asistentku ta byla úplně senzační poradila,vysvětlila a co jsme s manželem nepochopily tak aj zopakovala a opět vysvětlila tak aby jsme to pochopili.Při samotném porodu byla porodní asistentka a doktorka Dostálová která nepovolila císařský řez (prý přeci nechci abych byla u posledního miminka rozřezaná jak bych vypadala do plavek)nám bylo řečeno doktorkou na dotaz proč nebude císařský řez a malý se zaklínil ramínkama (dystokie ramínek),kde vdechl plodovou vodu se smolky i přes oživování doktorky z pediatrie se ho nepodařilo oživyt a syn umřel porodní váha byla 5970g a 59cm.Takže sme si z porodnice dovezli místo miminka na kterého jsme čekali 9 měsíců jen fotky na syna a velkou díru v srdci a zármutek.Takže rozhodně porodnici Obilní trh NEDOPORUČUJI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

OBILŇÁK

Chystám se rodit na Obilňáku,kde pokoje sice nejsou zrovna ukázkové,ale přístup sester a lékařů ukázkový je.Tímto chci moc poděkovat staniční sestře p.Kameníkové,všem porodním asistentkám,zejména slečně Renatě Šťastné,panu dr.Jelenkovi,Fleisengerovi a všem ostatním lékařům,kteří se na odddělení JIP o nás pěkně starali a snažili se nám pomoct.A ještě p.dr.Reidové.Během 24 hod.v Bohunické porodnici jsem si srovnala žebříček hodnot a rozhodla se pro porod zde.Raději si zaplatím nadstandart,ale budu vědět že nikoho ,,neobtěžuji\'\'.A také poděkování sestrám na odd.7.

Obilňák

Původně jsem na Obilňáku rodit nechtěla, ale v 30. týdnu se u mě objevila preeklampsie a moje gynekoložka mě poslala na vyšetření na Obilňák. Tam už si mě nechali. Ležela jsem přesně měsíc na odd. rizik.těhu (č.6) - měla jsem štěstí, že jsem to stihla, než ho (pro mě naprosto nelogicky ) přeložili do Bohunic. V březnu 2008 jsem ve 34. týdnu porodila - spontánní porod musel být nakonec zakončen císařským řezem s důvodu hrozící hypoxie. Po porodu moje holčička putovala na odd. intermediární péče (č.11) a já na pooperační odd. (č.17), odkud mě po necelých dvou dnech přeložili na odd. asist.reprodukce (č.7). Na všech odděleních jsem narazila na skvělé doktor(k)y a sestry a jen díky nim jsem já i dcerka naživu a obě jsme zdravé! Nebudu jmenovat všechny doktor(k)y a sestry, kterým jsem vděčná, byl by to dlouhý seznam Pracují tam opravdu profesionálové, ochotně mi odpovídali na moje otázky a starali se o mě opravdu báječně. A o dcerku na odd.11 také - jen díky nim a jejich péči jsem si po 3 týdnech odvážela dcerku plně kojenou!
Obilňák je sice stará budova a na některých odděleních je to znát - někde jou opravdu horší sociálky. Ale mně jde spíše o lidi a ti tam jsou naprosto skvělí. Většina rodiček tam nestráví delší dobu než 1 týden a ten se dá přežít i s horšími sociálkami nebo klasickou nemocniční stravou Já jsem tam ten měsíc a 6 dní přežila bez úhony, vzpomínám na ně moc ráda a Obilňák doporučuji všem

Davídek

Pro porod v této nemocnici jsem se rozhodla hned,už jsem tam před 10ti lety rodila dceru a byla jsem spokojená(tehdy mě vytáčeli jen maminky na pokojia budu klidně jmenovatKolářová,Svobodová),ze kterých i sestřičky byly šílený,byla jsem prvorodička a ony už měly každá druhé i třetí dítě a když jsem potřebovala poradit-neochota sama a výsměch jak jsem pitomá...no snad jim to někdo vrátí na dětech,jinak co se týká personálu,velká spokojenost...25.4.2011,se nám narodil syn David,chtěla bych moc poděkovat PA 3efčíkové za její úžasný,skvělý a lidský přístup,byla na mě moc hodná,i když to nebylo vůbec jednoduché,chtěla bych jí dát za vzor všem PA,na šestinedělí,totéž,vstřícný a ochotný personál,byla jsem moc spokojená a p.d Rejdová,neuvěřitelně příjemná ženská,chtěla bych moc všem poděkovat za sebe i za syna

Porod na Obilňáku super!!!

Tímto bych chtěla poděkovat celému týmu který dne 15.5.2016 pomohl na svět mé dceři. Hlavně velké poděkování za profesionální práci patří porodním asistentkám paní Evě Bedřichové a paní Kristýně Vráželové.
Ještě jednou velké díky!!!

Můj první porod

Musím říci, že mám celkem výhodu v tom, že mohu porovnávat. První dítě se narodilo zde na Obilním trhu. Porod byl na prvorodičku velmi rychlý. Dcera se narodila v 34.týdnu. Péče o ní 100% Nemohu nic vytknout! Personál skvělý :-)

Při druhém těhotenství jsem musela být hospitalizována.Odmítla jsme však ležet opět ve vyškovské porodnici (otřesné zkušenosti s personálem, neochota, laksnost..) na udržení a s velkou nadějí a i strachem jsme nastoupila do Brna. Byla jsem jako Alenka v říši divů!! Nezkutečně mile jsme byla překvapená milý, vstřícným a ochotným přístupem z řad sester a páni doktoři? Skvělý!! Dokonce se nebavili jen mezi sebou - jak je to zvykem ve Vyškově, ale vše konzultovali se mnou tak,abych dané věci porozuměla. Zde jsem si poležela asi dva týdny na které opravdu velmi ráda vzpomínám!!Zde zřejmě pochopili, že milý přístup, ochota a dobrá nálada personálu a pánů doktorů je půl úspěchu!! Jsem strašně ráda, že Brno není od nás tak daleko a já měla tu čet, být tam a nikdy bych neváhala!!