Jak se vyrovnat s potratem? - nové reakce

@Myšice

to snad ne :(

Dekuju. byla jsem teprve 5+2. Je fakt ze jsem si sotva stačila uvedomit, že jsem tehotna, tak to skoncilo. Uz se mi to stalo koncem roku 2008 a to jsem byla na konci 12 tydne. A prave jsme museli cekat pul roku, nez jsme mohli znovu zacit, tak mam strach, aby to nebylo to same

to snad ne :(

Achjo, to mě moc mrzí, v kolikátém jsi byla týdnu? Mně se to stalo v 10. týdnu, čekat stačí určitě šestinedělí, pokud nemáš nějaké problémy. A co tady holky psaly, tak pak se to většinou rychle podařilo. Drž se, je to smutný...

@Makirea

to je mi líto, každopádně držím moc pěsti, aby vám to brzy vyšlo!!!

@Myšice

No, 40. den MS dorazila :(

tak jak to dopadlo? Jinak ti držím palce, aby brzy vyšlo další miminko, myslím, že to určitě klapne, jsi opravdu mladá, v ideálním věku :-), my začli před 30tkou a problémy už byly. Nevím, co je lepší, jestli mít děti dřív nebo později, my si fakt užili, vejška, cestování, akce... teď je mi 35, mám 3letého a půlročního caparta a jsem hotová, ten menší začal špatně spát a já jsem tuhá jak prkno, když si vzpomenu, jak jsem dokázala do 4 rána juchat a pak jít na 7 do školy... to bych zvládala nespavý mimčo levou zadní ;-)Takže pokud se na to cítíš, tak nic neřeš a jděte do toho, hlavně se dohodni s partnerem, protože ten partnerský život se fakt změní a na dítě musíte být připravení oba.Jinak tyhle zamlklá těhotenství se prostě dějí,mě to postihlo také, v 10. týdnu, muselajsem na revizi. V tom pátém bys to dřív ani nezjistila, měla bys prostě opožděnou ms..ale dnes, v době skvělých ultrazvuků se to prostě zjistí brzy a pak se řeší tyhle smutné události..Tak se drž, určitě se brzy dočkáš miminka! Držím pěsti.

Ahoj holky čtu vaše příspěvky, já jsem dnes mohla mít už 2.měsíčního chlapečka-přišli jsme o něj v 17.tt o tom čí vina to byla se nechci rozepisovat-stejně mi to malého nevrátí a dr. si jedou dál.Jen vás chci povzbudit, není nic ztraceno, bolí to a bude, ale směle kupředu!!!Já bych za necelý měsíc měla dostat "zelenou" z endokrinologie a pak hurá na mimíska.Držím vám palce, aby vám to také vyšlo.Blbý kecy od blbých lidí se najdou vždy a taky nikdy na to malé nezapomenete-s tím se musíte smířit.

zamlklé těhu

Prožít si toto je vždycky hrozné, sama vím taky jsem si tím prošla. Ale měla jsem štěstí přesně za 3 měsíce jsem otěhotněla a rok po smutné události se mi narodila krásná zdravá holčička.Co mi hodně pomáhalo bylo nenadávat na přírodu, spíš jsem si říkala že je možná dobře že to tak příroda zařídila, miminko nemuselo být v pořádku a tak ej dobře že se nemuselo trápit. Uvidíš na jaře se zadaří a bude u vás doma svítit sluníčko

Ty jo... Cistickou fibrózu mě na genetice oznámili jako důvod dvou zamlklých těhotenstvích rok po sobě.

Moc sem do těch kolonek nechodím, nějak mě nezajímají, asi budu krutá a hnusná, ale tušila jsem to. Buď neschopenka(o té jsem psala dřív) nebo takovou zprávu...

Sem tak strašně nerada chodím, proto čtu až teď. je mi to hrozně moc líto

zkuste si nechat vyšetřit leidenskou mutaci, často bývá příčinou zamlklých potratů, stejně to bylo i u mě. Je to sklon k houstnutí krve. Když to zjistí, dává se po dobu těhotenství clexane na ředění krve. Mně to pomohlo. Moc držím pěsti, aby se to už neopakovalo.

Ježíš,Baruško,co to čtu?Já jsem vůbec neměla tušeníTo mě tak mrzí

Já to čtu až teď Je mi to moc líto, drž se

Baruško to mě mrzí, strašně moc, drž se

kdyby ses chtěla vypovídat napiš mi, taky sem si tím prošla...Drž se

to je mi lito

To mě moc mrzí. Drž se.

to me mrzí...

Potrat a co dál

Ahoj, je mi moc líto, co se stalo... když to čtu, úplně se mi vybavil můj příběh - ale stalo se to už před 5 lety - vlastně teď to bude zrovna 5 let. Téměř podobný průběh, pocity úplně stejné - strašně jsem se styděla, jak to říct okolí, nepředstavitelné, že bych se vrátila hned do práce... byla jsem nějakou dobu doma, nemohla jsem prostě mezi lidi, nemohla jsem vidět matky s kočárkama, těhotné kamarádky apod... Moje reakce u lékaře, když mi sdělil, že není srdeční akce a plod se nevyvíjí, byla úplně stejná, pak mě dali na pokoj, že se přes víkend uvidí a já v noci potratila, další den revize... Trvalo mi asi půl roku, než jsem se z toho úplně dostala, ale nikdy na to nezapomenu. Má to ale happy end - dnes mám 2 děti - kluka (3 roky) a holčičku (10 měsíců). Čas to zahojí, i když ne úplně. Je mi smutno i dnes, když si na tu těžkou dobu vzpomenu. Manžel se snažil mě tenkrát podpořit, ale stejně to prožíval jinak, než já.Přeju, ať se vše v dobré obrátí. Pokud nechceš do práce, zůstaň radši doma - každý to prožívá jinak a potřebuje něco jiného - já tehdy lidi přímo nesnášela... Bude to dobré, z toho co píšeš, je vidět, že to sama tak cítíš. Jde jen o to překlenout tuhle strašnou chvíli.. a jít dál... Hodně štěstí. Lucie

Potrat a co dál

Ahoj, je mi moc líto, že tě to potkalo. Bohužel se to stává dost často. Mám podobnou zkušenost - mimoděložní těhotenství. Když už jsme se konečně radovali, tak jsem začala krvácet a měla strašné bolesti, ale do poslední chvíle jsem doufala, že to přejde a bude to OK - omyl - druhý den ráno na ultrazvuk a hned na sál. Když mi to řekli, taky jsem nebyla schopna slova ... Obrečela jsem to pak ještě hodněkrát, ale nakonec jsem to uzavřela, vždyť mám přece ještě spoustu možností na otěhotnění .... No, ale pak se bohužel otěhotnět nepodařilo a domluvila jsem se s svou lékařkou, že po novém roce nás pošle do Caru - s tím jsem se smířila. No a světe div se, ještě o svátcích jsem zjistila, že jsem po roce snažení otěhotněla. Teď jsem ve 24TT a je mi skvěle. Dělej všechno tak jak cítíš, nic v sobě nedrž. Jestli máš potřebu teď někde sama brečet, tak breč a až o tom budeš chtít mluvit, tak to řekni nebo někomu napiš. Určitě máš kolem sebe lidi, kteří tě budou chtít poslouchat, anebo to napiš sem. Mě pak taky dost pomohlo říct to někomu jinému (ne jenom rodině), říct co cítím a co mě trápí. Neboj, ono to přebolí Drž se

Potrat a co dál

je mi lito ze se to tka sebehlo..ale bohuzel ja mam ve svem okoli hodne holek, i tady jsou, co jim to nevyjde, a na porduhe uz jo.. To ze ted si zklamana, smutna, je normalni, a vyplac se, ono to casem prejde..ale nees hlavu.. urcte se vam to podari, a budete mit vytouzeny miminko s manzelem doma!! drz se!! a preji at je jen a jen liip!

@gabička

Po třech letech snažení potrat v 8tt

Děkuji I Vám jen vše dobré

@škubanek

Po třech letech snažení potrat v 8tt

Ahoj, chtěla bych Ti moc poděkovat za názor a procítěný pohled na to, co mě potkalo a hodně zasáhlo. Stejný postřeh, asi z té samé knížky, mi posílala kamarádka hned po ukončení mého těhotenství. Ale jelikož je ještě sama bezdětná a bylo to v tom nejbolavějším období, nedokázala jsem podobnou myšlenku vůbec přijmout. Teď se na to již koukám jinak. Jsem Ti opravdu vděčná za Tvůj náhled a slovíčka, protože vím, že víš, jaké to je, když jsi to sama prožila. Přeju Ti a rodině hodně spokojenosti a zdraví. Gábina

@Elis82

Potrat ve 13. tydnu

optimismus je půlka úspěchu, určitě to brzy dobře dopadne! A moc děkujeme :-)