Jak se u nás mluví a žije? Jak se žilo za mlada? - nové reakce

@Honafa

POP DEVADESÁTÝCH LET.vzpomínáte?

Divíš se? Skoro padesátku na krku, malé děcka doma, relativně mladou babu... To musí stát sil udělat je všechny šťastnýma.Jinak mě se zhnusil kdysi dávno, jak v jednom dokumentu řekl něco v tom smyslu, že Team pro něho nic neznamená.

POP DEVADESÁTÝCH LET.vzpomínáte?

To jsem byla vdaná.Ja předtím ujížděla na Haberovi.A teamu.Tak,že Marti Polová byl to i muj manžel.Ted už bych ho nechtěla,je to protiva.

Pokojíček

Od tří let jsem měla svůj vlastní pokojíček, zařízený v rámci možností 70 a 80-tých let, takže nic moc zajímavého, dětského a barevného. Přesto se rodiče vždy snažili respektovat můj vkus a přání a nic moc nezakazovali.

POP DEVADESÁTÝCH LET.vzpomínáte?

Modern Talking

POP DEVADESÁTÝCH LET.vzpomínáte?

no jasně bylo mi dvacet a užívala jsem si zábav a diskoték v plném proudu :-)

ach jo....

Zvykej si to už bude stále a tohle to samé mi mamka taky říkala. proč musím tu autosedačku, že ona mě vezla v náručí. A pak aspon koumala jak dát zavinovačku do autosedačky

Co jste si mohli dovolit a od kdy?

Já nevím co jsem mohla dělat, protože by mě to nikdy ani nenapadlo. Já ani s martinem se něják neoblízám před mamkou nebo jeho rodičema. Je mi to prostě blbé. Zato Martinova segra se s přítelem oblízali u nich na gauči od rána do večera. Rodiče tam koukali na tv, a oni měli rozložený gauč a div nesexovali a já k nim v té době ani nesměla na návštěvu abych jejich mamku nerušila, protože byla nemocná

Pokojíček

Tak my bydleli v 3+1 v paneláku, takže jsem měla ten nejmenší pokojíček v bytě, ale mě přišel velký, ted až s odstupem vždycky když tam jsem divím se jak je vlastně malý. Neměla jsem ho nikdy zařízený dětským spůsobem a ani vymalovaný, mamka je proti tomu. Normální nábytek a postel Ani plakát na zeď jsem si pak pověsit nemohla, nebo si to něják vylepšit. Ona mamka ten byt má totižý radši než mě...

Pokojíček

já jsem byla jedináček takže pokojík pěkně pro sebe.Měla jsem tam svoje soukromí a klid a mám to tak ráda vlastně dodneška.Mám ráda svůj klid.Jinak pokojík vybavený universalem,Marťa ho měl ještě loni v pokojíku.nadčasový nábytek.

Pokojíček

Já měla svůj pokojíček. Kolikrát bych ho bývala obývala s nějakým sourozencem Ovšem jak jsem byla starší, tak jsem si začla užívat jedináčkovství i toho soukromí

Pokojíček

Já jsem žádný úplně svůj neměla, a nikdy mi to nevadilo. Mě stačil můj koutek a moje soukromí, mám to tak dodnes.

Pokojíček

měla jsem ho dohromady se sestrou. Formulujme to tak, že z povinnosti spolu jakžtakž vycházíme, aby byl klid v rodině. Pokud nejsem nucena, nevyhledávám s ní kontakt. Myslím, že to mluví za vše Jak já vždycky záviděla každému, kdo měl nebo má vlastní pokoj.

Pokojíček

Měl ajsem pokoj ze ségrou a protože ani dnes nemáme dobrý vztahy, tak asi nemusím popisovat jak to tam bylo.

Diety

Dřív ne, ale teď poslední roky co jezdí na dovču k moři, tak pravidelně baští tukožroutskou polévku aby se mohla ukázat v plavkách. Jenže ona je dost sebekritická, některé dvacítky by ji její postavu záviděly.

Pokojíček

Prvních asi osm let jsem spala v ložnici s babičkou a dodnes na to s láskou vzpomínám, na všechny ty pohádky co si vymýšlela, jak mi v zimě nahřálavala peřinu na radiátoru... pak se náš dům zvětšil o jedno patro, to měl brácha asi 3 roky a měli jsme pokojíček dohromady. S mladším bráchou to byl děs běs a tak jsem časem byla ráda, že mu taťka uvolnil svou pracovnu, jenže to už byla na světě i o deset let mladší ségra a šoupli mi do pokojíčku zase ji. Ale bylo to i přes věkový rozdíl mnohem lepší než s uprděným bratrem. Vždycky jsem docela záviděla kamarádkám, které měly svůj vlastní pokoj a měly tam jen své věci.

Pokojíček

Já měla pokojík se ségrama. Měly jsme ho i jako ložnici. Spaly jsme na rozkládacích křeslech. A vešly jsme se a myslím, že to soužití probíhalo úplně v pohodě.

Pokojíček

vyrostla jsem v bytě 2+1 - kuchyň, obývák, ložnice - takže žádný dětský pokoj, byly jsme 3 děti

Pokojíček

Já měla nejdřív pokojík s bráchou když jsme byli malí, pak jsme dostali každej svůj a když se narodila a trochu odrostla segra nastěhovali ji ke mě, ale jen na chvilku a pak sem ho měla zas pro sebe. Měla sem ho velkej a moc hezkej

Pokojíček

My meli pokoj s barachou. Zarizeny byl pekne, to jo. A v detstvi mi bracha vubec nevadil. Ale nejak ve 13 letech me tam zacal strasne stvat. v noci hrozne chrapal, vecer furt svitil a cetl si, kdyz uz jsem chtela spat, porad jsme se hadali o skrinky, o psaci stul, proste zadny soukromi. Nastesti sel v 15ti na intr, jezdil jen o vikendech a byl zas klid. Ted se mame hrozne radi, s usmevem na ty nase bitky vzpominame

Pokojíček

My na to, jaké mám rodiče jsme měli takový... Normální pokoj, všichni 3 dohromady. Ale můj manžel jako dítě neměl žádný. S bráchou spávali na chodbě v kutlochu na patrovce jen tak za závěsem. Jeho mamka, nevlastní otec a nejmlaší dcera spávali v ložnici a pak zvlášť měli ještě obývák. Obývák byl asi důležitější než aby měly děcka svoje soukromí.

Pokojíček

Já měla velký pokoj s bráchem. Pak když jsme zůstali sami s otcem. Tak jsem měla svůj malý pokojík, který jsem měla strašně moc ráda a bráchá měl svůj velký, kde spával společně s taťkou. Když se přistěhovala macecha tak bylo po pokojíčku a já měla dohromady s bráchem a ke všemu takový kde byl balkón takže tam nebylo ani žádné soukromí.

Diety

Jako malá si pamatuju jak byl doma herbalaif. Jinák si něják neuvědomuju že by něco držela. Za to babička pořád a nikdy to nebylo něják extra vidět

Diety

Ne.

@tygřímáma

Tyy jo buchta by mě nikdy nenapadla