Promiň, ale z Tebe tak čiší nenávist, až se mi chce Nevím, co proti sobě máte, a je mi do toho šumák. Taky je mi jasný, že mne odkážeš dle sebe někam do pryč. Ale! I když ji nesnášíš, jednou je to matka otece Tvého dítěte a i když si to nemyslíš, určitým způsobem patří do rodiny at se Ti to líbí nebo ne. Taktéž nesnáším krajky, načinčané peřinky v kočárku a podobné šílenosti jako rúžové či modré oblečky. Taktéž jsem nejen od vlastní babky dostala kulmované zavinovačky, a od tchyně vyšívané serepetičky. Všeho všudy jsme to strpěla na dcerce dvakrát v životě, a to tehdy, když jsem věděla, že ji v tom chce předchozí generace vidět a udělat pár fotek. Podruhé už to nešlo, vymluvila jsme se na to, že dcerka moc vyrostla a nevleze se do toho.... Z úcty k partnerovým rodičům jsem překousla nechuť k takovému divadlu. A nikdo mi nevymluví, že pro jednou, byt na oko se takovéto činčání nedá přežít. Dá. A aspoň na chvíli byl klid mezi generacemi. A podotýkám, že byť tuto tchyní rubriku nezahlcuji stížnostmi na svou vlastní tchyni, tak taky to nemáme mezi námi zrovna růžové a \"maminko\" jí neříkám nikdy. Opakovaně mne dokáže vytočit, nejednou zklamala. Ale jednou je to maminka mého partnera a tím to hasne. Vždyt i ona má právo na chvíli s vnoučetem. Tedy minimálně do doby, pokud tomu vnoučeti neubližuje anebo neignoruje mé příkazy ohledně péče o něj. Za další, nic Ti nebrání ty obnošené věci bez urážejících řečí vzít a někam je založit do skříně a časem předat dál či prodat. Tak to dělám i já a všichni jsou spokojení. Pokud se někdo zeptá, tak se vymluvím, že dítko z toho vyrostlo a basta. Ono i ty krajkové serepetičky mají pro někoho cenu. Moc Ti přeji, abys s tchyní vycházela líp a bez konfliktů.