Já si myslim, že na porodu doma není nic špatného, pokud je zajištěna taková péče, aby všechno proběhlo hladce. Myslím tím třeba, že doktor stepuje před dveřmi domu a čeká na povely porodní báby (zvládnu to sama, nechoď. Přijď, něco se děje. Honem přiběhni, děcko nedýchá..). Samozřejmě je to trochu v nadsázce Osobně bych se bála rodit doma, i když mám porodnici 10 minut autem a 5 minut sanitkou, ale po zkušenosti s porodem v nemocnici chápu ženské, co se rodit doma rozhodnou, pokud samozřejmě všechna vyšetření před porodem jsou v pořádku. Sice jsem nerodila přirozeně, ale i tak to byl pro mě samej stres - na pokoj pořád někdo lozil, kontrolovat miminka, kontrolovat krvácení, bába s obědem, návštěvy spolubydlících, ostatní řvoucí mimina, atd. A nejhorší na tom všem pro mě byla ta zrobotizovanost - ty matko koj, aby děcko neřvalo, a že tě něco bolí...? Nebuď sračka, tady máš na příděl dva prášky na bolest a do večera už žádnej nedostaneš. Chápu, že v nemocnici je těch rodiček třicet a oni nemají čas se s váma vykecávat, ale právě z tohoto důvodu ty porody doma chápu - člověk je ve svým, leží ve vlastní posteli, čaj a jídlo vám nosí muž (kterej tím pádem vám ani nechybí, protože je pořád u vás - mi v porodnici přítel hrozně chyběl), když jste vyčerpaná, nechá vás vyspat a dítě si vezme do obýváku, když vás něco bolí, ležíte, nemusíte vstávat jinam než na záchod atp. Stačilo by, aby každej den přišla nějaká banda doktorů a všechno zkontrolovala naráz a pohodě domova a bylo by to bez stresu. V nemocnici stejně nikoho nezajímá, jestli máte laktační psychozu nebo ne, stejně tam podepíšete papír, že zodpovědnost za dítě přebíráte vy, když ho máte na pokoji, za dětskýma sestřičkama chodíte jenom nahlásit stav kojení a to se dá dost dobře dělat i doma...