Muchomůrka a její životní bolest - diskuze

Martinko,dočetla jsem to dokonce a bulím a bulím i když jsem viděla fotečky už dříve.Mojí kamarádce se přihodilo to samé,ale měla jen tu jednu holčičku.Nevím pořádně co napsat,zrovna tak jako jsem tenkrát nevěděla co říct kamarádce.Snad jen to, jste všichni moc stateční.Přeji vám všem moc síl a hlavně už jen samé štěstí a zdraví Držte se!!!!!!!!!!!!

Ahojky!!!

Váš příběh jsem dočetla jedním dechcem a pochopila jsem že ty i manžel MUSÍTE být hooodně silné osobnosti!!!
Nevím co dál napsat...
Snad jen tolik,že si na tebe často vzpomenu,že doufám že se na vás štěstí usměje,držím vám jako rodince hooodně palečky a aby jste byli zase
"ŠŤASTNÍ A SPOKOJENÍ"
Pá Helena

Pláču jak želva,to je moc smutný příběh,muchomůrka je ženská která by si zasloužila metál za to že to vše zvkádla a dokázala svojí holčičce splnit její poslední přání.

Je to hrozné neštěstí. Všem vám moc přeju, aby vás už osud víc nezkoušel...
Musím přiznat, že Kačenka ovlivnila i náš život - už když jsem si poprvé prohlédla tvou fotogalerii. Co je všechno zlobení - hlavní je zdraví.
Držím všechny palce, ať se vám to miminko brzy podaří.

Já..nemám slov..strašně moc smutný příběh..obdivuju, jak jste se s tím dokázali porvat, i když bolest vám v srdíčkách už zůstane..Kačenka měla moc milující rodinu, a to je největší dar, který jste jí mohli dát..smekám před Tebou a Tvým manželem, nedokážu si sama sebe v této situaci představit. Přeji už jen všechno dobré....

Nevím co napsat slova útěchy jaký, tady asi žádný nepomůžou. Trochu jsem tvůj příběh znala z diskuzí a fotek, ale už s nadpisu jsem tušila veliký smutek a konec se mi rozplíval ve slzách. Jste oba moc statečný, že dokážete žít relativně dál. Věřím že jste si vybrali ve svém životě to zlé a teď už bude jenom líp.

Na takhle smutný příběh těžké něco napsat slzy mi tečou po tváři a moje děti nechápou proč
Celé tvojí rodině přeji, aby se na vás konečně štěstí usmálo a po tolika útrapách u vás chvíly spočinulo.
Moooooc držím palečky aby jste mohli mít nejméně ještě jedno štěštíčko v podobě miminka a na Kačenku jen ty nejkrásnější vzpomínky - podle fotek soudě byli jste na dovolené opravdu šťastní a krásně jste si to užily.
Jste neuvěřitelně silní a vitální mladí lidé - málo kdo by tohle ustál.
Ještě jednou opravdu klobouk dolů - hodně štěstí a zdaví celé tvé rodině

jen pláču

s uslzenýma očima vám píši,že jste hrozně stateční!!!!!
Snad brzy se na vás konečně usměje štěstíMoc vám v tom držím palečky

Milá Martinko ,
bylo těžké dočíst ten příběh do konce,proto si ani neumím představit jaké to muselo být jej prožívat,jedním slovem BOLEST
Nevím jak Vás utěšit,asi to slovy ani nelze,ztráta Kačenky se nedá zapomenout,ale snad...časem,zůstanou jen ty krásné vzpomínky kdy byla šťastná ,zdravá,rozesmátá
Psát,že Tebe i manžala moc obdivuji,je zbytečné ,tak jen přeji aby už se na Vás konečně to štěstíčko usmálo a zanedlouho měl Matýsek sourozence

co napsat? čtu to a bulím...někteří rodiče si opravdu vytrpí...doufám, že vše katastrofické je za vámi, že Matýsek vám bude dělat jen radost a že už se na vás bude usmívat jen štěstí...držím palečky

"Čas není zlý, to jen některé minuty jsou strašné." Přeju Vám, ať už zažíváte jen ty šťastné minuty , dny, roky...

Nevím,co napsat.Ten život je někdy tak krutý.
Moc vám celé rodině přeju plno dalších sil.A smekám klobouk nad vámi všemi
Jste stateční a silní.

Nechápu proč musí být život takhle krutý.Kačenka byla opravdu moc krásná holčička a teď v nebi dělá andílka.Když si představím jakou bolest a beznaděj jste museli prožívat...je to vážně hrůza.Je mi z toho strašně smutno a tečou slzy.Jste oba moc moc moc stateční a moc vám přeju aby jsi brzo otěhotněla a měla těhu bez komplikací a narodilo se ti nádherné miminko,nejlíp dvě,aby pomohly zacelit tu strašnou ránu ve vašem srdci,i když vzpomínky zůstanou.

Mám otevřenou tabulku na nový příspěvěk, ale nevím, co napsat. Jen brečím a brečím.Já tu řeším kraviny a pak čtu tohle a je mi strašně. Tak strašně bych chtěla pomoct. Bože, tohle přeci není spravedlivé........Přeji vám jen štěstí a zdraví a sílu a prostě jen to nej.....

Říkala jsem si, že to nebudu číst, ale nedalo mi to. Já myslím, že na sebe a na svou rodinu můžeš být, Muchomůrko, pyšná. Prošli jste peklem, které ve vás samozřejmě zanechalo šrámy a ta bolest hned tak nezmizí, ale vy jste dokázali bojovat a dokázali jste Kačence zpříjemnit ty poslední chvíle. Ani jsem neměla sílu se podívat na ty fotky. I bez toho tu bulím...
Přeju vám moc štěstí a ať už má pro vás život jen samé dobré zprávy.

třo je hrozny....drzim palecky

Asi hodinu jsem tu u počítače sváděla boj zda přečíst nebo ne,znala jsem Tvůj příběh tak trošku z diskuzí a fotogalerie a sbírala odvahu k přečtení.Nakonec jsem dočetla až uplně do konce a brečím... Nedokážu si představit Tvou bolest,ale vím jak se bojím o svého syna a i o to maličké v bříšku.Moc Ti přeji at se na Tebe a Tvou rodinu konečně usměje štěstí a at máte v srdíčkách jen ty nejkrásnější vzpomínky.

Já ani nevím co napsat,člověku se zatají dech a slzy tečou proudem.Je mi to moc líto,ale vím že to nestačí.Máš pravdu,kdyby pán Bůh existoval,tak se tohle nestane,ale v té chvíli nejtěžší se na něj člověk stejně obrátí.Přeji to hodně sil a ať tvůj synek nespí v pokojíčku dlouho sám

je to strašný co člověka potká,držím palce ať se vše v dobré obrátí

Držím pěsti

Ahoj, musím říct,že pomalu přes slzy nevidím na obrazovku. Nechápu, jak může být život někdy tahle zlý. Docela mi dělá problém formulovat slova. Tak jen prostě: Držím ti pěsti, aby vás v životě čekalo už jen to dobré.

Přes slzy ani nemůžu psát. Je to hrozné, jak dokáže být život krutý. Nedovedu si toto ani představit, hrozně moc vám přeji, ať máte co nejdřív miminko, aby nebyl malý sám a vy přišli na jiné myšlenky a užívali si mimi.

A pak,že je smrt spravedlivá....říká se,že všechno je pro něco,ale v tuto chvíli opravdu nevim pro co???Říkám si proč se hodným lidem děje právě tohle....otázek na které nejsou odpovědi...
Muselo a musí to být pro Vás opravdu těžké,ale jedno vím jistě obdivuju Vás,držím palce a hlavně Vám přeju už jen samou radost,štěstí,vyrovnanost se vším co Vás potkalo.
neznám Vás,ale jsem s Vámi.......a věřte,že nesjem jediná......

Jste moc stateční já bych to nezvládla,i když vím,že člověk musí. Když člověk přijde o své dítě to musí být to nejhorší na světě. Držím vám palečky a přeju Vám to nejlepší do dalšího života. To že u toho brečím taky to snad ani nemusím říkat.

Ahoj Martinko, taky ani nevim, co ti napsat. Taky, stejne jako holky, brecim uz od zacatku a nedovedu si predstavit, jak jsi mohla takovou bolest vubec prezit. Ale clovek asi proste musi, kdyz se jedna o jeho dite... Nejhorsi je, ze i kdyz udela clovek cokoliv, obetuje uplne vsechno, stejne nemuze pomoct, muze jen cekat. Nekdy si rikam, proc se to deje, ze se nekomu narodi postizene dite, nektere tezce onemocni, nebo zemre. Proc zrovna tahle rodina to musi zazit a jina ne. Kazdopadne, zvladli jste to, jak jste nejlepe mohli a vasi holcicce jste udelali ten kousek zivota krasnym. Urcite z vas citila spoustu lasky a ani nebyla smutna. Moc bych vam prala, aby to spatne uz bylo pryc a ted se na vas zivot usmal a prinesl vam stesti. Preji hodne lasky, zdravi a taky to vytouzene miminko

brečím u toho jako želva, já bych to určitě nezvládla. Přeji Vám hodně moc sil a ty // na testíku.

Bezmocně bulím a obdivuji Tvoji a manželovu sílu bojovat s krutostí osudu. Strašně moc Vám držím palce, aby Matýsek už zanedlouho měl brášku nebo sestřičku, což by Vám všem pomohlo spolu překonat tuhle hroznou nespravedlnost světa. Držte se.

děti by neměly umírat, je to ta největší nespravedlnost na světě

je to strašné a nespravedlivé....člověk se ptá proč

Nemam slova co napsat, je mi to strasne moc lito a slzy mam na krajicku. Moc se opatrujte a radujte se z kazde chvilky s rodinou.

Ahoj Martino, skutečně nevím, co napsat. Jakákoli moje slova jen těžko popíšou mé pocity a nezmírní tvou bolest. Nevím, jak bych podobnou ránu prožívala já, Osud (a že jsem přesvědčená, že na něj nevěřím) mi zatím takovou těžkou zkoušku nepřipravil. Každému z nás život nějaká trápení uchystá, k tobě byl však krutý nepoměrně víc, než ke komukoli z nás. Obdivuji vaši sílu, s jakou jste za Kačenku byli schopni bojovat, zvlášť ta dovolená vyžadovala pořádný kus odvahy a síly.
Kačenka zůstane navždy ve vašich srdcích, snad jen čas otupí tu těžko překonatelnu a pro ostatní těžko představitelnou bolest a prázdnotu, co ve vás po jejím odchodu zůstala. Moc vám přeju, aby vám miminko bylo vbrzku ne snad náhradou za ni (to tak prostě v životě nefunguje), ale aby bylo vaší další životní radostí, k Matýskovi dalším sluníčkem, které vaše životy rozjasní.
Martino, máš můj obrovský obdiv, nejen že jsi se s manželem s touto přetěžkou situací dokázala poprat, ale i za to, že jsi v sobě našla sílu se o váš příběh s námi podělit. Srdečně ti děkuju a přeju už jen samé životní radosti

Ani já nevím, co psát. Slova útěchy... všechno to je zbytečné... V očích mám slzy a nedokážu si představit tu bolest. Já bych to nepřežila.
Držím vám, celé vaší rodině, pěsti, abyste dokázali jít dál, abyste to všechno překonali a aby se na vás usmálo štěstí.

Ahojky,tak tohle je opravdu kruté,a přesto si to zvládla,nemám ani nějak co říct,pobulela jsem si a musím souhlasit s názorem že bůh opravdu neexistuje. Moc Vám přeji aby se brzy podařilo mít další zdravé miminko a měli jste už jen ve všem velké štěstí. Je mi to opravdu líto. Držte se!!!

Ahoj Marti, ani nenám co psát, pobrečela jsem si u toho, je to fakt moc kruté. Přeji tobě a tvé rodině hodně sil,a štěstíčka a hlavně zdravíčka a další miminko.

to je hruza co se muze mamne stat.asi bych to neustala.ale vam preji hoodne sil a hlavne vytouzene miminko.

Ahoj vlastně nevím co na to říct dlouho jsem se přemlouvala než jsem si to přečela.Ted tu brečím jako želva a děkuji za to že mám zdravé děti.Přeji tobě a celé tvé rodině hodně sil a štěstí aby vše zlé už bylo za vámi a co nejdříve se radovali z miminka.

Tak tu take brecim a nevim co rict.Opravdu jsi moc statecna,musis mit v sobe velkou silu a lasku.Poprala bych ti asi tisic veci,ale vse by znelo divne...Tak snad "drz se" a dekujem za svereni se