Mikuláš - diskuze

Tak my jezdíme na Mikuláše k dědečkovi na vesnici.Je to opravdu jiné než tady ve městě!Děti mají krásný zážitek.A když navštívíme i kostel,kde je mikulášská besídka - tak to jsou opravdu pravé mikulášské zážitky
U nás teda u dědečka chodí děti převléknuté za anděli čerty a mikuláše a ti chodí po známých.Ale na vesnici se znají všichni.Chodí různé skupinky,které se vesnicí prolínají.V pozdní večer (je zima,takže pozdní večer je kolem 19 h )Chodí i dospěláci.Pamatuji si,bylo Tomáškovi tak 4 roky jsme šli od tety vesnicí domů a potkali jsme ty "pravý čerty"a mikuláše,(Já je znala - oni znali mě) Šli kousek od nás,ale jeden čert si nás všimnul a přikulhal k nám....pravý chlupy,pravej ocas - no prostě čert přímo z pekla - Tomášek stál ani se nehnul.A začal na Toma jestli byl hodne j a takový ty řeči.Tomášek odkuňkal nějakou básničku-říkanku.A čert ho pohladil - šli na starší tak neměli u sebe cukrdlata a panák alkoholu se opravdu nehodil.ALE to byl panečku zážitek.Dodneška si Tomášek na něj vzpomene s komentářem,že všichni ostatní jsou jen jako,ale ten,kterýho potkal ON ten byl opravdovej!!!!

My jak kdy.Většinou chodí Gabčiné spolužačky.Párkrát chodila i Gabča.Potom mají děti ve školce besídku a když se zadaří a seženeme lístky tak jdem i na veřejné vystoupení.Tentokrát mě naštvali u nás v kulturáku.Mají to udělané tak,že dětí sedí u stolu jak na schuzi a v předu je nějaké představení.Bohužel za takových podmínek jsem ty lístky (200KČ za jeden,pro 4lidi 800kč)nekoupila.Mám radějí když je to formou diskotéky,nebo jak to nazvat.Prostě děti řádí,herci jsou mezi nimi a všichni se pobavíme.No budu hledat dál,máme tu ještě jiné možností.Držte palce.

Kterou mám dát možnost,jsem aktivním členem trojice?A chodíme k nám domů samozřejmě

Naše malá si Mikuláše užila vždycky ve školce,protože tam za dětma chodí a pak společně chodíme na nějaké ty kulturákové besídky od manži z práce.Domů ale nepouštím nikoho,protože malé stačí,že vidí ty čertiska za oknem a i tak potom trojčí celou noc .

Jak mám hlasovat???

Kája má Mikuláše ve školce, pak chodíme na Mikulášskou (mám jí na svědomí ještě s místními akčními ženami) no a 5.12. chodí Mikuláš s družinou i k nám.
Nicméně musím přiznat, že jinak se s mužem ve výchově shodujeme, ale on občas kluky straší čertama, zatímco já jim soustavně vysvětluju, že jsou to převlečení stejdové a tety. Podle mě je silný zážitek už to, že ty příšery přijdou k nám domů
Na Ježíška ale věříme.

Vloni jsme čerty nezvali,pač jsme se báli aby se Fífí nezcvok..No a letos je zvát nebudeme,pač jdeme na besídku od manži z práce a to se už moc nebojím o Fífího,protože jsme byli v pohádkovém lese a tam byli opravdický čerti a těch se Fífí nebál..Tak uvidíme jak bude řádit na té besídce..Ty z toho pohádkovýho lesa jsou na naší městské televizi a na ty se Fífí vždy těší..

U nás ve vsi je to jinak.Máme v hospodě veliký sál s podiem, během dne tam tajně pašujeme podepsané balíčky pro děti a v pozdním odpoledni jdeme na mikulášskou zábavu.Děti ze školky a školy mají vystoupení a pak tam naběhnou čerti s Mikulášem a anděly.Davová panika působí skvěle.Čerti se prohánějí po sále, na větší děti i zahudrují, odvážlivci zazpívají nebo zarecitují Mikulášovi.My dospělí popíjímepotom se děti postupně vyvolávají a dostávají balíčky, mohutně tleskáme a děti se chlubí co dostaly.Od čertů dostanou i uhlí a čmáranec na obličej.Nemusíme nikde nikoho nahánět a platit, když jsme se sem nastěhovali, tak tohle mě opravdu nadchlo.Tak takhle to funguje u nás

Tak u nás

mají děti v MŠ a pouštíme i domů,ale nejdříve dělám selekci,ty ošklivé nechávám za vraty první rok z toho byli "čertíci",kterých bych se lekla i já, kapku vykulený,ale už si zvykli

U nás "strašíme" již od 2 let

První trojice k nám dorazila, když byly dceři 2 roky. Byli nalíčeni jak z národního, Čert ke dvoum metrům, černý jak uhel, paruka k tomu. Když jsem jim otevřela, skoro jsem se vyděšením....
Dítě zvládlo báječně, předneslo a zazpívalo vše naučené :-) a mírná celoroční nejistota při zlobení fungovala. Zrovna minulý týden a včera jsme si ty Mikuláše na DVD pouštěli. Letos už bude spíše pro Ríšu, neboť dcera při včerejší produkci pronesla: "Není pravý, má boty."
Zatím jsme slavili doma, ve školce i měly děti besídku u radnice a kostela. Pro naší rodinu je Mikuláš takovým krásným vstupem do Adventu.
Nejen, že dětem něco za produkci nechají, ale také vždy od dětí obdrželi obrázek. Jednou dokonce přišli místo 3 čtyři - 2 čerti a Sofi při předávání obrázků, kdy na druhého čerta nevyšel, pronesla: "S tím druhém čertem jsem tedy nepočítala."

Díky

Díky všem za příspěvky - letos hledám inspiraci, jak celou tu čertovsko-mikulášsko-andělskou záležitost pojmout. Dosud u nás nebyli, letos je synovi dva a půl roku, tak už je asi pozveme. Takže přemýšlím, jak to udělat. Mám v úmyslu se s nimi domluvit, aby k nám přišli hned na začátku - aby nebyli ještě posilněni žádným čertovským mokem (bydlíme na vesnici, takže vím, kdo bude chodit). Podle míry hrůzostrašnosti hodlám případně čerta / čerty (chodívá jich u nás víc, třeba tři čtyři) "eliminovat".
Kluka rozhodně nestrašíme, ale občas zmíním, že asi přijdou, ale stejně si myslím, že neví, o co jde - no jasně, když je ještě nezažil. Tak uvidíme, co bude dělat, jestli naslibuje hory doly.
Rozhodně nechci dopadnout jako jeden manželův bývalý kolega - ten coby dítě byl čerty tak vylekán, že dodnes koktá - nepřeháním, je mu dnes kolem pětatřiceti let a regulérně koktá. To hodnotím jako trestuhodné od jeho rodičů - když to koktání nastalo prokazatelně šokem, tak by jistě bylo bývalo šlo s odbornou pomocí odstranit (netvrdím, že zase šokem skrz čerty, ale nějak jistě ano) - to fakt od těch rodičů nechápu, že s tím něco neudělali, dokud by to třeba šlo, dokud byl ještě dítě
Na čerty se těšíme, ale přiznávám, že ještě dnes z nich mám mražení i já (tak to abych se apoň snad naučila nějakou hezkou básničku)

Mi budeme letos slavit Mikuláše v našem Mateřském centru které vedu.Starší syn už Mikuláše zná ze školky,ale 2letá dcerka ho uvidí poprvé.Můj názor je takový ,že když se sejde více dětí lépe to snáší.

Mikuláš- hra na válku

My bydlíme na sídlišti, nevím jestli je to jen tím, ale u nás jsou oslavy Mikuláše spíš jakýmsi povstáním. Venku takovej randál z petard a rachejtlí, že se bojím i vyjít ven. Jednou mi na zastávce někdo hodil petardu pod nohy, sotva jsem uskočila. Všude samý hloučky mladých a strašný rámus a smrad. A to proti mladým nic nemám, mě samotné je 27. Dřív jsem mívala tento svátek docela ráda, ale poslední leta mi přijde, že Mikuláš bohužel pozbývá svého významu. A to vůbec nemluvím o pejskařích, například náš čtyřnohý kamarád se těch ran bojí natolik, že se chodí schovávat do vany a celej večer se jen třese, jít s ním v podvečer ven je takřka nemožné. Tolik ode mně k Mikuláši.