Laryngitida z pohledu matky - diskuze

Poděkování

Moc Vám chci touto cestou poděkovat za tento článek,nemoc je zde opravdu srozumitelně popsaná.Máme dvě děti a s laryngitidou jsme se setkali jen v lehké formě,od té doby tuky tuk máme klid.Přeji Vám všem hodně moc zdravíčka.

Laryngitida

Musím souhlasit s tím, že tento článek je skvělý návod, jak si s touto příšernou nemocí poradit, na druhou stranu je pravda, že pokud to někdo zažije poprvé a hned v těžké formě, asi to sám nezvládne. My laryngitidu zažili se synem poprvé, když mu byly 4 měsíce. Musím říct, že tak rychlý nástup jsem u žádné jiné nemoci nezažila, odpoledne kolem 13hod rýma a v 17 hod mi ho odváželi na JIP. Pak jsme měli jen lehké formy a léky doma, ale ve dvou a půl letech to zase přišlo a jak jsem byla poučená a znalá matka, nebýt manžela, tak se mi asi udusí. Naštěstí ten rychle zareagoval a vystrčil ho do -20. Od té doby jsme to zvládali vždy doma, a já si myslela že už se mu to nevrátí, bylo mu už 7 let a před měsícem jsme vyráželi znovu do nemocnice. Nejčastěji se u nás vyskytuje laryngitida, při prudkých změnách počasí, kterých je teď fakt dost, tak z hrůzou čekám, kdy se zase mrcha objeví. Všem hodně zdravíčka a klidných nocí

naše laryngitida

Včera jsem se s Deniskem vrátila z nemocnice, kam nám ho RZP odvezla po silné atace laryngitidy. Nebylo to poprvé, takže jsem si myslela, že jsme na tu stvůru připraveni jak psychicky,tak i léky.
Až v neděli v noci jsem pochopila, že na tuhle nemoc se úplně připravit nelze. Nezabíral čípek, nezabíral studený vzduch a náš Denisek se dusil čím dál víc ! RZP přijela velmi rychle a pomohli nám Deniska stabilizovat. Samozřejmě nás odvezli do nemocnice, kde jsme strávili tři dny.
Teď Deny spinká ve svém pokojíčku a já jsem bez klidných nocí, protože je stále zahleněný, stále kašle. Kašel je sice vlhký, ale strach, že se změní , ten je ve mně.
Je mi jasné, že máme před sebou dlouhý, předlouhý maratón !!!!

Velice prospěšný článek !! ( byť podložený osobní zkušeností :-( )

Kéž bych tohle mohla číst před 6-ti lety, než jsme se s Laryng. setkali my, nemuseli jsme si svou nevědomostí téměř zabít syna ....
Štěkal chudák celou noc a my blázni čekali až do rána k obvoďačce....slyšela ho už na chodbě a okamžitě vyběhla a hnala nás do nemocnice, v mrazu ,se staženým okýnkem u auta ....v nemocnici šel okamžitě na JIP, kde zůstal skoro týden....málem jsme přijeli pozdě
Tak takhle jsem se seznámila s touto nemocí....a nikdy jsem nebyla víc vyděšená

Bojujeme s ní dodnes, nevím proč, ale mají ji všechny 3 mé děti .....:-((
Uklidňuje mě pouze fakt, že , jak se zdá, opravdu z toho děti vyrostou
Syn (7) měl loni \"pouze\" 2x slabší atak , dcera(5,5)asi 4x
S Nelinkou 20.měsíců jsme bohužel teprve na začátku, vzhledem k tomu, že už jsem podle primáře místního dět. odd. \"zkušená\" matka ....Laryng. poznám už velice brzy a rychle, léky máme doma, tak doufám, že těch pár let zvládneme doma bez nutnosti navštívit nemocnici
Přeji všem , kteří s touto nemocí bojují , pevné nervy a hodně zdraví !

laryngitida.

Bohužel také máme zkušenosti s laryngitidou. 2-letá dcera právě spinká už 2. noc s otevřeným oknem a venku je -15.Před 2ma dny jsme s ní poprvé vyrazili s rychlou do nemocnice. Jelikož jsme s touto nemocí už měli zkušenosti od syna, hned jsme věděli o co jde. Otevřeli jsme okno, podali čípek a Fenistil a když se ani po 45 min. nezlepšila, zavolali jsme rychlou. Samozřejmě jsme do nemocnice dojeli se zcela klidným dítětem. Ale u této nemoci neikdy nevíte, kdy se vrátí. Se synem jsme to zvládali doma. Naposledy v květnu, kdy jsme ve 3 hodiny ráno vystěhovali mrazák a posadili k němu syna. Byla jsem přesvědčená, že v 5ti letech už je mimo nebezpečí této nemoci. Lékaři z rychlé i ti v nemocnici byli vždy velice milí a chápaví. Jenom náš pan dětský doktor mi vysvětlil, že jsem hysterka, protože 5ti leté dítě už je velké a laryngitida se mu přihodit nemůže.
Jinak v nemocnici se s námi loučili \"na brzkou shledanou\"

Nečekaný a zdlouhavý průběh

Laryngitidu opravdu nebrat na lehkou váhu, rychle se vyvíjí, chvíli je klid a pak najednou záchvat. Doporučuji při podezření jít okamžitě k lékaři, mimo ord.hodiny na dětskou pohotovost a nečekat, až se to zhorší na zavolání sanitky. My šli v neděli odpoledne na pohotovost, synovi (26 měs.), ambulantně dali inhalaci adrenalinu a poslali nás domů s tím ,že jsme podchytili včas. Ani lékař ale neodhadne vývoj v následujících hodinách. Během noci se stav tak zhoršil, že ráno jsme skončili na JIP. Čtvrtý den nás přesunuli na standard, v 16 hod.malého lékařka poslouchala a vše ok, že prý nás už pustí ráno domů. V 18 hodin začal zase pokašlávat, chrčet, od 21 hodin už se mu začal rozjíždět nový záchvat, dostal čípek. Nezabralo, ve 22 hodin inhalace adrenalin a ventolin. Pak se naštěstí uklidnil. V nemocnici jsme zůstali nakonec celkem 7 dní. Léky na doma jsme nedostali, máme dětskou pohotovost 10 minut od domu, při novém podezření malého popadnu a letím ihned za lékařem. Přeju všem pevné zdraví

Děkuji za pěkně napsaný článek.Určitě to mnoha maminkám pomůže.Bohužel i my už máme zkušenost s laryngitidou u syna-naštěstí jen v lehké formě.

Taky máme zkušenosti s laring., taky jsme skončili dvakrát v nemocnici. A maminky, které vědí, že něco takového existuje, to určitě poznají - horší to bylo u nás, protože jsem to nikdy neslyšela a netušila, že taková nemoc je. Takže při prvním synově záchvatu (v necelém roce) jsem netušila, co je to za kašel a protože nekašlal celou noc v kuse, tak jsme to nechali až do rána a až ráno se s ním vydali na pohotovost, kde nám dr. řekl, že se mohl udusit. Tak při příštím záchvatu jsme na nic nečekali a okamžitě odjížděli zabalený v dece na pohotovost.
Takže čím víc maminek o této nemoci ví, tím lépe. Přeju všem hooodně zdraví

Bohužel i my máme stejné zkušenosti.Poprvé se u nás objevila v půl roce a naposledy kolem 6 let.Nespočetněkrát jsme skončili v nemocnici a nebo přinejlepším na pohotovosti.Nejhorší to bylo v létě kdy jsme museli sedět před otevřenou lednicí aby měl malý studený vzduch.Ted už je to za náma ale ten pocit strachu je nezapomenutelný.Zvláštní je že starší syn měl laryngitídu pouze jednou a pak už nikdy a mladší skoro každý druhý měsíc.Dodnes nevím čím to?Jinak článek je napsaný moc pěkně a doufám že spoustě maminek pomůže.My když volali prvně sanitu tak nám řekli at otevřeme okno a počkáme si do rána.Obvodní lékařka málem ,z takového přístupu zdravotníků ,omdlela a naštěstí nás poučila do budoucna což jsme dost využili.

Zdravím všechny, taky máme zkušenost, zatím první - skončila jsem s dcerkou na JIPce když měla 4 měsíce. Od té doby uplynuli 2 měsíce a je bez obtíží. Doufám, že nás ty opakované Laryngitidy minou. Ale nedovedete si představit jak vystrašená jsem byla když takový malý uzlíček nevydává vůbec žádný hlásek a jenom štěká - kašle. Držím všem palce ať Vás to mine, a když už to přijde tak ať to zvládnete.

taky máme zkušenosti s laryngitidou
Když nám náš 2-letý syn zničehonic kolem půlnoci začal divně dýchat, mysleli jsme si, že má něco zapadeného v krku ..vůbec jsem tuto nemoc neznala, nakonec jsme jeli do nemocnice,venku se to uklidnilo a my jsme mysleli, že jedeme úplně zbytečně...ale v nemocnici nám řekli, že má laryngitidu a jak se projevuje, dali nám léky na kašel a šli jsme domů...za 2 dny jsme tam byli zase a zůstali jsme tam dostával kortikoidy a za 3 dny jsme šli domů...měla jsem strach že ji dastane znovu, měli jsem roky doma rectodelt čípek, ale nikdy jsme ho už nemuseli použít...dastali jsme laryngitidu až zase v 7letech a touž se nedusilm jen štěkavě kašlal asi 2 dny a konec...mladší syn ji neměl nikdy( má teď 6 let) a dcera má 7 měsíců a doufám, že tuto zkušenost taky mít nebude...jinak, článek je moc pěkně napsaný a doufám, že pomůže všem rodičům tuto nemoc včas rozpoznat...