Jak jsme tatínkům oznámily těhotenství? - diskuze

Tak jsem si krásně pobrečela, díky Emminýmu žaludku na eskalátorech mi zaskočil chleba a doteď nevylezl a Val mě přesvědčila že piju hůř jak to sedmiměsíční miminko - poprskané je všechno a jdu se převlíkat. Díky za krásný článek

P.S. Nadi, co takhle se zapojit? Chybí mi tu čekání na Kubíčka s Haničkou

Tak to jsem teda taky nestihla

to mě mrzí,že mi unikla taková pěkná debata tak se podělím aspon ted tady.

MY jsme těhu také plánovaly,takže jsem čekala vždycky po jistém termínu,jestli už.Skoro tatínek ,tak nějak moc nesledoval dění okolo,tak jsem měla šanci udělat překvapení,těhu testy jsem si nekupovala,čekala jsem až to prostě nepřijde.Hezky jsme oslavili moje 30tiny a za týden na to jsem čekala co bude a ono nic,tak jsem si se studem jako když si puberták kupuje kondomy,kupovala v lékárně těhu test a 5dní po zpoždění ho udělala,pak ještě za 4dny a byl o něco silnější,ten den jsme měli naplánované divadlo a po něm jsem naplánovala zajít do naší oblíbené restaurace,jako to děláme po divadle,takže moje akce byla dobře skryta.
Sebou jsem vezla malou krabičku v níž byli schované 2 malé flaušové bačkůrky velikosti 0,dudlíček a ten den dělaný těhotenský test.
Tu krabičku dostal skoro tatínek po večeři před sebe na stůl a když jí oevřel neměl slov ,jen se mu zaleskla slza v oku a řekl děkuju.
Děti má rád a moc se těšil na to naše první,byl to asi nejhezčí den jeho života a byl dojatý a štastný stejně jako když se po devíti měsících narodila naše prdelka Stellinka.

a co my

já se nějak nestihla zapojit tak píšu sem

u Barušky to bylo zcela neromantické, o miminko jsme se sice 3/4 roku snažili ale po zjištění dvou čárek na těh.testu mi manžel suše oznámil že jde cvičit a věří pouze gynekologovi a né nějakým testům. Já už ale věděla že je to TAM :-)) celých 9 měsíců se psychicky připravoval na roli otce a málem mu ta doba gravidity nestačila :-)))))
u Anetky to bylo o kapku lepší(manžel dospěl a zřejmě zjistil, že děti nejsou strašidlo)
trvalo to dlouho...skoro 3 roky, snaha už byla otravná a zničující.
Po slabé asi jednodenní menstruaci jsem si udělala test s výsledkem negativní, po týdnu další s výsledkem negativní a po dalším už třetím týdnu další s výsledkem pozitivní :-)))))),manžel byl opět skeptik ale po verdiktu lékaře byl moc rád a první věta kterou jsem slyšela bylo,,TAK TI GRATULUJU,, tak jsem mu taky pogratulovala a přišlo mi to strašně srandovní...asi proto, protože jsem byla dojatá a strašně moc šťastná

Tak to jsem taky nestihla

Ani to nebylo extra zajímavé,ale pamatuju si,když jsem muži podávala pozitivní test (kostějíčka)stál,kouka na mě,na test,na mě,na test..Potom se usmál,otočil se ke kuchyňské lince,napustil si vodu,umyl ty dva talíře a příbory od oběda,vypustil vodu,utřel to,naskládal na linku...napusti si vodu,umyl to,vypustil vodu utřel to..napustil vodu atd-tohle dělal asi hodinu,celou dobu se nepřítomně usmíval..když mu to konečně dokolovalo,tak se ke mně otočil (já tam celou dobu stála a střídala se u mě panika s naprostým štěstím).Měl úsměv od ucha k uchu a řekl: TO BUDE KRÁSNÝ!!!!

tak na to si pamatuju docela přesně - manžel si konečně mohl říct svoji vysněnou větu, na kterou se chystal: A je to vůbec moje?!??
no nakonec to nezvládl, na romantické noční procházce jsem mu to vpálila a byl tak v šoku, že se nejdřív smál, potom brečel a pak okamžitě začal plánovat - pokojíček, kočárek, kde bude mimčo sedět v autě.... prostě chlap!

U nás bylo mimčo plánované. Řekli jsme si loni v květnu, že vysadím prášky a nebudeme to řešit. Je fakt, že přítel to neřeil, ale já dělala půl roku každý měsíc test a pokaždé jsem to ořvala. Známá mi poradila jak vypočítat ovulační den, tak jsem to zkusila. No a test začátkem října vyšel pozitivně. Sice tam ta druhá čárka byla jen malinko vidět, ale byla tam. Jen já s hrůzou v očích seděla na vaně a říkala sem si, že to musí být omyl. Já přece nemůžu mít dítě, neumím to, nevím co s tím...... No byl to šok. Jardovi jsem to řekla hned, už trochu uklidněná a měj radost. Ze začátku se o tom se mnou vůbec nebavil, byl ze mě občas i otrávenej, protože jsem nemluvila o ničem jiným. Ale co mi vylezl pupík a je vidět, jak tam sebou Karolínka mrská, tak mi pořád na břicho mluví a každý ráno mu dává pusu a hladí... no je to všechno hrozně fajn.

Lucinka nebyla vůbec plánovaná...V lednu 2010 jsem netrpělivě čekala MS..protože ne a ne přijít měla jsem 2 možnosti..MS se nemohla spustit nebo těhotenství..tak jsem Otovi řekla,že jsem to ještě nedostala a i ty 2 možnosti a pak jsem se jeden volný pátek vydala na gyndu...no a byla tam malá Fazole..pak mi Ota volal a ptal se tak co? a já jen \"jo\"a on \"joooo?\"a slyšela jsem jak je moc šťastnej a jak se začal smát..byl v práci tak to všem vyslepičil