@leila369
Já taky v okolí nikoho neměla,ale pořád jsem doufala,že se malej otočí Přiznávám,že to pro mě bylo velké zklamání,pač jsem se na porod těšila,první porod byl nádherný a tak jsem se těšila,jak si to zopakuju Z císaře jsem měla doslova hrůzu,den před císařem jsem nemohla spát,tak jsem si ve 23h došla k sestře pro prášek na spaní,ale zabral mi jen na 3hodiny,ve 2h ráno jsem byla zas vzhůru,nohy a celé tělo se mi třáslo,nedokázala jsem to zastavit,fakt panickej strach..V půl 5.h přišli na klystýr a cévku.. V půl 8.h mě vezli na sál.. Brečela jsem jak želva,prostě to nešlo jinak Pak se mnou mluvil anesteziolog a napíchl mi páteř,po chvíli se mě ptal,co cítím,tak jsem mu řekla,že teplo v nohách,po další chvíli mi řekl,at zvednu pravou nohu,nešlo to,vážila snad tunu,pak přeze mě hodili plentu a doktor se zeptal : cítíte tohle? A já : a co? A doktor jen : tak můžeme začít.. Hlavou mi běhalo : ty jo,oni mě ted řežou,ale nic jsem necítila.. Paradox je,že jsem se nejvíc bála řezání a šití a to jediné bylo v pohodě.. Jak malého tahali ven,to byli šílené tlaky,že jsem poprosila o kyslík .. Pak vyndáví plaventy a čištění dělohy,taky nic příjemného.. Ale jinak celkově jako zákrok to bylo celkem rychlé.. Jen toho stresu okolo,hrůza ! Celej den jsem pak ležela nehnutě na pooperačním,dva dny jsem byla jen o vodě a čaji.. Den po císaři mě lapil postpunkční syndrom a celej den jsem prozvracela,na tu jizvu vážně super,takže jsem zvracela a do toho brečela bolestí Takže mi dali kapačky na zavodnění,proti zvracení a i prášky na bolest hlavy,pač se mě to drželo 3dny.. Prostě jsem si to vyžrala až do poslední chvíle ! Ale pozitivní na tom je,že to za to stálo,Maty je zlatíčko ! Ale narovinu říkám,že další dítě už nechci !