Čekání - diskuze

Asi tak 6h s 1,5 ročním Ondrou u jednoho specialisty. Operace se mu protáhla a pak než na nás došla řada. Pak téměř 3 roky, ale né na doktora a 7 let na společné bydlení s Petrem.

4 mesice na sveho 1. manzela,nez dorazi za mnou

ono toho bude urcite vic,ale nejhorsi bylo cekat,kdyz Edousek snedl tu baterii z hracky a musela jsem s nim do spitalu.tam mi ho uspali a tu hodinu na sale-to bylo siiiileny.uz nikdy vice.podotykam,ze mu bylo 10 mesicu !

se 7 mesicni Marketkou, jsem stravila den po nemocnici. Nejdriv 3 hodiny na koznim, pak 4 hodiny na onkologii a pak 1 cekanim na doktora co mel konsilium..Tenkrat jsem na to nebyla moc pripravena a chuderka bez place vydrzela skoro nejist..

asi 2 hodiny na bus

několik dní na Velehradě na setkání mládeže, když přišly povodně a odřízly tísíce děcek od světa.. byla jsem v přípravném týmu, takže jsme měli dost práce - došlo jídlo, pořád pršelo, z Velehradu se nedalo nijak dostat.. ale bylo to úžasné!!!

U své bývalé gynekoložky, neobjednávala na čas a chodila pozdě. Bylo fakt úžasné sedět tři hodiny s \"bubnem\" na tvrdé židli v létě v neklimatizované čekárně.

Asi 12 hodin nez porodi ma segra..byla jsem napnuta jak trenky a kazdych 5 min brecela dojetim,zde budu mit malinkatou neterinku Za tyden, mozna dva si to vymenime A jednou jsem cekala 5 hod v Olomouci nez si me chlap vyzvedne..puvodne tvrdil 40min

nejdelsi doba byla cekani na jednu udalost,ktera se stala,ale bohuzel hodne pozde a uz to bylo k nicemu.(

cca 10 hodin na pohotovosti s Maruškou, měla 40ky a nevědělo se z čeho.To byla bomba.Ale je fakt, že ji tak co hodinu udělali nějaké vyšetření nějakého orgánu, zjistili, že to není ono a čekalo se dál. Takže to bylo takové pestréZvláštní, že RTG plic udělali až tak pozdě, ale bylo to ono

tak u doktora a to max 2 hodiny,jinak si nepamatuji

Když byla ségra na první operaci v Plzni... nejdelších 16 hodin v mém životě. Šla ráno v 8, řekli mi, že si můžu zavolat v poledne. Skončili krátce před půlnocí. Nerada na to vzpomínám, moc jsem se o ni bála.

já jednou čekala na kluka na nádraží, čekala jsem asi 5 hodin. Nepřijel. Blyo mi fakt hrozně.

24 hodin na vlak v srbsku...v Olomouci na spožděné vlaky do prahy cca 3 hodiny.V motole na pohotovosti s toníkem 9 hodin...A vlastně i na jeho porození cca 40 hod.

Rekord mam ty moje 4 hodiny... Zada i nohy me bolely pekne.Jeste bych mohla pripsat 35 let na rozum, ale to se uz asi protahne na cely muj zivot:-).

3 roky jsme čekali než jsme dostali Nikolku , na Fanouška jsme čekali roky 2 , ostatní čekání mi v paměti tolik neutkvěla

chodila jsem kdysi jako malá a mladá jednou za půl roku na scintigrafii ledvin, to je něco jako rentgenové vyšetření a trvá to půl dne. Ráno jsem tam přišla, dali mi vypít hnusnej nemocniční čaj (tehdy byl hnusnej, ale dneska je dobrej!!!), hodinu jsem čekala, pak jsem musela jít čůrat do skleničky, pak mi píchli do žíly kontrastní látku, na dvě hodiny jsem musela jít z nemocnice pryč (většinou jsem šla s mamkou do cukrárny), pak jsem se tam musela vrátit, opět čaj, čůrání a pak samotné vyšetření, které trvalo dvacet minut a nesměla jsem se vleže vůbec pohnout, neboť mě snímal ten rentgen a byl přesně zaměřenej na jedno místo, prostě pohnout jsem se nesměla. Čuměla jsem tam do stropu a byla jsem dítě a vždycky jsem skoro brečela, protože nepohnout se 20 minut nebo až půl hodiny, bylo strašné, fakt strašné. No a pak tu máme ten porod teda, čekání bylo šílené, když jsem nevěděla, co bude.

Na letišti, po 10 hodinovém letu 10 hodinové čekání na další 12 hodinový let, já už byla mrtvá. No ohledně nemoci je to asi jasné, čekání na výsledky s ozářením. Jinak mně čekání zas tolik nevadí, beru sebou téměř kamkoliv knížku a pokud nejsem nervozní taksi čekání krátím čtením.