Obyčejné děti - diskuze

Ahoj Jitko, máš recht, i já mám doma "blbé", ale šťastné a hlavně zdravé dítě. (Anebo že by přece? Ale jo, je to přece jen ten nejkrásnější, nejšikovnější, nejbystřejší, nej........ klučičák na světě, je prostě náš A že zatím vítězí plína nad nočníkem? Že se sice snaží, ale téměř se nenají? Že si stěží něco svlékne, o oblékání nemůže být řeči? No bóže, prostě žijem, nezávodíme a hlavně - je nám fajn.)
Gratuluju ti k nadhledu, vidím to stejně jako ty

Jituš,po přečtení příspěvku mi okamžitě naskočil film Babyboom,který byl nedávno v televizi.Každá z nás má to nej,nej,nej dítě pod slunce.
Tyhle maminky-chytračky,to je kapitola sama pro sebe a je škoda s nimi ztrácet čas.Ten je lepší věnovat těm našim zlatíčkům.Nebo ne?

Jituš, obávám se, že ony to do těch chudáků dětiček opravdu ládují... Fakt je, že je určitě jednodušší si s nimi počítat než vymýšlet nejrůznější jiné aktivity.
Osobně s tím nesouhlasím - každému dětskému věku připadá určitý typ aktivit a školy si ještě užijí až běda...
Takže my raději také řádíme v tělocvičně nebo venku a písmena a počty moc neřešíme (s Kájou teda už pomalinku začínáme). No, Martin vlastně ani nemluví, takže my jsme totálně pozadu

Ahoj Jíťo, škoda, že tvůj nadhled nemají všechny mamky. My také chodíme do MC, takže se neubráním tomu si vyslechnout tyto ódy - no a házím to za hlavu - jenže jsou maminky, které si to vezmou k srdci a začnou ty své děti doma trénovat, aby taky uměly... To mi přijde hrozný. Vždyť si toho ještě užijí dost a dost, tak proč si na nich hojit nějaký svůj komplex? Takže my si chodíme do centra jen za cvičit a pak radši rychle pryč.

Jituš,já jsem chodila taky.A založily jsme si tem mezi těma geniálníma matkama a dětma.Klub zkrachvalých matek.Byli jsme 4 a naše děti nebyli zrovna nej.Moje líná tlustá Gabka,samotář Jakub,hyperaktivní opička Adéka-ta byla něco v mžiku vylezla na žebřiny a kdyby to šlo tak se houpe na lustru a pomalý Honzík.Ostatní matky si nás nevšímaly ba řekla bych se od nás odtahovaly,ale my jsme si to perfektně pokaždé užily.Dokonce jsme se třeba nahlas smálí a bavily se místo, aby jsme lítaly kolem dětí. Sem tam si zajdem někam na kávičku i dneska.Koukám jak píšeš,že se stále ještě nic nezměnilo.

Ach jo, holky ani já nemám geniální dítě..Markétka je prostě normální holčička, která si jede svým vlastním tempem, do ničeho jí nenutím a o to víc mě těší odměna v podobě pusy, nebo objetí. Tyhle dámy, co chtějí mít místo dítěte génia, ty jdou mimo mé lidské chápání.Dítě není stroj, aby musel ve dvou letech plynule mluvit atd..

Moje řeč,radostí šílím nad každým úspěchem (pro někoho už půl roku naprosto přirozená věc)a nejlíp je nám v našem super velkým pokojíčku s kamarádama,kteří raději jezdí na odrážedle,než s dětma kteří poznají snad každou barvu na světě,u jídla jim nikdy neteče nic po bradě a na pískovišti si nesedají (protože ví,že se to špatně pere)ani nám nevadí,že neumí číst a zvířátka poznají jen svoje nejoblíbenější

Taky Markéta není geniální,někdy si říkám co jsem ty 3 roky doma dělala-plínu máme na noc,ale přes den si cvrkne taky když zapomene.Mluví skromně,jen to co potřebuje.Sama se nenají,neobleče,dost se vzteká,má prostě svůj názor a tvrdě se prosazuje.Zeptám se jí na básničku,začne se smát a řekne NEVÍM,barvy a zvířata říká naschvál jiný.Tak jsem zvědavá co předvede na tříleté prohlídce,asi nějakou šaškárnu protože ty umí dokonale.Ale jinak jsme spokojení a hodně se nasmějeme.

Jestli jim ty maminy tímhle neberou dětství... předhánějí se na úkor dětí

Nemám ráda,když se děti do něčeho nutí a dělají se z nich cvičené opičky.Mám ráda,když se dítě učí nenásilnou formou.Takže s takovýma maminama bych si asi moc nepokecala,to věčné předhánění,které dítko je lepší,to by nebylo nic pro mě.Matěje jsem do ničeho nenutila a můžu říct,že v některých věcech je dost šikovný,v jiných zase méně.A o tom to je.

Teď jsem chtěla začít chodit na to cvičení,ale jestli tam budou takové maminy,tak nevím,jak to psychicky zvládnu.

Všechno se v téhle šílené době hrne....
Naštěstí,jsou i mezi náma maminky,co děti nechávají oběvovat svět ve svém tempu.Občas je musíme pošoupnout.Aspoň teda u našeho Štěpánka,páč ten nemá vůbec žádnou potřebu učit se to co by měl,braburně zná to co by umět neměl.