banner

Dobrý den, váš kolega prof. Chlíbek ve svém článku uvedl, že hliník ve vakcínách není ve vysokém množství a že potravou jej človék přijímá mnohem více, než kolik ho je ve vakcinách. Nemluvil však již o vstřebávání hliníku z potravy - co vím, tak se hliník z potravy téměř nevstřebává. Jak je to tedy s poměrem obsahu hliníku ve vakcínách a hliníku přijatém a vstřebaném z potravy? Je stanoven doporučený maximální limit pro příjem hliníku, který je stále bezpečný, pro kojence? Mám informaci, že tento je stanoven pro předčasně narozené děti. Jaký je maximální přijem hliníku pro předčasné narozené děti a jaké množství získávají kojenci starší o několik týdnů? Je toto dle vašeho názoru bezpečné množství? Děkuji

Odpověď doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D.:

Dobrý den, vstřebávání hliníku ze svalu, kam se aplikují vakcíny, a ze střevní sliznice je podobně velmi nízké. Zdůrazňuji, že vakcíny se nesmí aplikovat do krevního oběhu, proto u očkování musíme nejdříve aspirovat, tj. ujistit se, že zpětným tahem pístu neteče do stříkačky krev a až potom aplikovat obsah vakcíny. Pokud by krev tekla napíchnutím drobné vlásečnice, což se děje jednou na desítky tisíc dávek, musíme vakcínu povytáhnout a zavést po jiným úhlem nebo u většího množství aspirované krve vakcínu zlikvidovat a použít novou – u toho samozřejmě opětovně aspirovat. Tím, že dávek vakcín je jen pár, množství hlinitých solí v nich extrémně nízké a resorpce i toho mála minimální, nelze tím dosáhnout žádné limitní hodnoty. U nedonošených dětí se umělá výživa aplikuje do žíly, takže tam to bylo s hliníkem jiné. Hlinité soli umožňují snížit množství antigenu ve vakcíně, tím jsou vakcíny vlastně mírnější, ale se stejným efektem na aktivaci imunitní ochrany. Než se bavit o hodnotách, podívejme se ale na praxi, to je vždy nejlepší. Vakcíny s „hliníkem“ se používají již 80 let, to jsou miliardy aplikovaných dávek, které nezpůsobují žádné zdravotní problémy. U očkované populace se vyskytují jen takové zdravotní komplikace, které by byly, resp. které jsou i u neočkovaných a to se stejnou frekvencí.

Sdílejte stránku

Poradna

Dobrý den, dcera (11 týdnů), plně kojená, má již přes týden zelenou stolici (ze začátku jsem myslela, že je to mojí stravou a poté mi to přišlo zvláštní). Teplotu nemá, není extrémně spavá a ani nebrečí – pouze když ji něco trápí – hlad/únava/mokrá plena. Doposud byla kojena na požádání (kojila jsem po 1–1,5h, v noci po 4–6h). Dnes jsme od lékařky dostali váhu, že máme kojit pouze po 3 hodinách, že má nízký váhový přírůstek (za 3 týdny přibrala 340 g). Také, že by měla vypít okolo 100 ml na jedno sezení. Stolici lékařka vidět nechtěla. Jedná se tedy o hladovou stolici? Mám strach, aby dcera neměla nějaký větší problém. Moc děkuji

Dobrý den, 

může se jednat o hladovou stolici, dítě by mělo přibírat 150–200 gramů týdně, výživová hodnota mateřského mléka se odvíjí od výživy matky, zkuste zrevidovat váš jídelníček, zda máte dostatek bílkovin – maso, mléko, mléčné výrobky, zda jíte 5x denně, z toho alespoň 1 teplé jídlo, dostatek tekutin. Často to bývá tím, že maminky nestíhají jíst. Uvidíte, jaký bude přírůstek váhy za týden. Stolice se může upravit.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0