Diskuze - Fireangel aneb jak se žije s mentální anorexií

Terko

Ja bydlim velmi daleko od sve rodiny ,moc mi chybi i kdyz se slysime nekolikrat denne.Ta tvoje je skvela, udelala to jediny co mohla ,aby te podrzela ,stala pri tobe. Ty jsi silna osobnost,ja jsem o teto prisere slysela mnoho. Vubec si nedovedu predstavit podobnou situaci.Ale mamco ted mas vyhrano s takovym andilkem a andelem straznym po tvem boku...Jo a ta postavicka je bezvadna, nic neres a uzivej si sve krasy po vsech smerech. Uz jsi zkratka dal nez vetsina z nas, vyuzij vseho cim sis prosla.To nejvrelejsi prani tobe a cele rodine,k samym radostem.Diky ze jsi...Moc se omlouvam ,ale ziju v Italii a bohuzel ne vzdycky mam s sebou muj pc,kde mam cestinu.drzim palecky

Terko, jsi skvela! Sama vim, co to je....mela jsem sest let bulimii. Ale uz je to pryc, jsem vdana, mam dvouleteho syna a ted cekame dalsi miminko....
Drzim tobe a tve rodince palecky:0)

Ahoj Terko,
závěr je bezvadnej!Moc ti fandím,tohle vítězství je neocenitelné!Jen tak dál, A co tvá dcera?Už tě napadaly myšlenky jak jí v tom zabránit atak?
Netrpěla jsem ničím jako anorexie ...,ale moje máma mě šíleně drásala s tím jak blbě vypadám a já jsem si přísahala, že takový život své dceři nepřeju.Vím , že jsem z toho musela být psychicky nemocná?Podobnou máme ale tu přeměnu při rodičovství,já jsem poprvé v životě přestala počítat kalorie až v těhotenství (po 15 letech) a taky musím říci že díky Bohu!Od té doby mě myšlenky uhryzávají jen malinko a štěstí z dětí přebíjí obavy ze sebe sama.
Držím ti palce!!!!

Milá Terko,
jsem ráda , že jsi šťastná a bereš život s nadhledem, už nic nehrotíš (hubnutí, jídlo )
Mám pocit, jako bys mateřstvím tak nějak dozrála, ale tak to určitě funguje u většiny z nás
Nellinka je krásná princezna, tak ať Vám dělá jen samou radost

Terko,zvládla jsi těžké období života a teď je z Tebe šťastná a spokojená maminka nádherné dcerušky.Přeju Ti splnění všech životních cílů.

Skvele. Jen tak dal. Je videt, ze uz to mas v hlave srovnane a Nelinka te ani nenecha se zabyvat hloupostmi. Postavu mas krasnou. Ale i kdyz nekdo nema, tak co? Zdravi je prece dulezitejsi a zivot neni o tom, jestli jsme hubene nebo mame nejake to kilecko navic.
Mimochodem, ja mam kamaradku, ktera mela podobny problem, dokud byla sama, utapela se v depresich, porad hubla a zase tloustla. No a ted ma manzela a hlavne male dite a vubec nema cas premyslet o tom, jestli je dost hubena a krasna a tak.... Najednou je spokojena, nasla konecne smysl zivota

Díky za pokračování. Musím říct, že jsi mě rozesmála s tím malováním na růžovo. Ovšem jinak je ten příběh pro mě velice dojemný. Díky tobě jsem si znovu uvědomila, jak moc nám toho děti dávají. I když někdy zlobí a nechtějí jíst a jsou protivné...

Terko, přeji ať to špatné máš už za sebou a teď vás čeká jen už samé štěstí a radost z Nellinky

Konec dobrý všechno dobré

a moudrý se poučí. Neboť opět plyne poučení jak rodič může i nechtěně shodit dítě do propasti. Jak jsou pro citlivého puberťáka, plného komplexů a mindráků, narážky a výčitky nejbližších přímo zničující.
Za toto jsem svým rodičům vděčná, že nás nikdy nikam netlačili, pouze nám byli pomocnou rukou, uchem a oporou. Děti mezi sebou si řeknou mnoho zlého a doma potřebují jistotu a podporu ať už chtějí či nechtějí dělat cokoliv. nenávidím tchýni za to že svého syna tloukla za vysvědčení, že mu furt říká, měl bys zhubnout a mám strach aby jednou naší dceři nepřivodila taky nějaké mindráky.

Jako kdybych to psala sama

Dneska jsem si přečetla tvůj příběh a úplně mě zamrazilo. Prožila jsem si něco téměř stejného jako ty. Nejdřív mentální anorexie (skončila jsem na kapačkách)velice hubená. Na to navázala bulimie. Několikrát hospitalizace na psychiatrii. Pocity jsem měla podobné jako ty.
No a dnes mám synka a všechno je lepší, život má smysl. Porod jsem měla taky vyvolaný, špatné kontrakce, nepravidelné, velká ztráta krve. Máme toho opravdu hodně společného.
Vystudovala jsem taky VOŠku, ale sociální práci, a dneska ještě studuju dál.
Hlavně ať už se to nevrátí, že. Hodně štěstí ať jste všichni zdraví.

terko drzim moc palecky at uz se ta nemoc nikdy nevrati a preji Tobe a rodinehodne stesti,zdravy a lasky:-))

Terko..

Hodně jsem o této nemoci četla a slyšela,ale jen tak obecně,jsem ráda že jsi se s mnái podělila o své myšlenky a zážitky....strašně moc Ti držím palce přeju pevnou vůli,hodné lidi kolem sebe a at to máš pevně v rukou,nesmí TĚ ZASE DOSTAT, k tomu ti přeji mnoho sil...