banner

Celkem 12 příspěvků

Zobrazit příspěvky podle:
Nechápu. Pro mě to byly ty nejkrásnější okamžiky. Plné radosti, štěstí, hrdosti. Sice jsme byla děsně unavená, ale šťastná.
Přiznám se, že takto dopodrobna jsem o laktační psychoze nikdy nečetla. Musí to být hrozně náročné pro rodinu. Je dobré, že se o tom teď hodně mluví - myslím, že díky tomu se podaří laktační psychozu rozeznat, že se prostě s touto eventualitou počítá.
Za ohrožené je možno považovat ženy, které měly významnější duševní potíže (ne jen běžnou nervozitu) již dříve a ženy, které nadměrně požívaly alkohol nebo braly jiné drogy-no tady by mela zafungovatz pak hlavne asi rodina,aby obeznamili lekare a zajistili prislusna opatreni.
asi každá šestinedělka vlivem hormonů si téměř denně chvilku popláče, není schopna vidět racionální řešení, toto ale není laktační psychoza... je to opravdu psychycky náročné období asi pro každou matku. A asi každá pláče právě kvůli laktaci, že se ještě nespustilo mlíko, že mimi špatně saje, že hned nepřibírá, nevipije tolik kolik by mělo. Těhulky je to opravdu vyjimnka, že někomu jde kojení hned samo, to není automatické, a někomu se opravdu mlíčko nevytvoří vůbec, každý holt není mléčný, ale pokud se vytvoří, je šance na plné kojení, ano je to často boj, ale vyplatí se... ted už snad na každém maloměstě existují laktační poradkyně, které vám s kojením pomohou, dětští lékaři sledují často jen hmoostí přírustek a nemají čas vám vysvětolvoat techniky kojení, proto je pro ně bývá nejjednoduší říci tak dejte UM...
no z tohohle jsem měla opravdu veliký strach, sice nemáme žádné rodinné dispozice nebo tak něco, ale je to pro mě veliký strašák, naštěstí s nic takového nedělo a všechno jsme zvládly v pohodě
u prvního jsem byla taky dost přecitlivělá, když jsme bojovali z kojením,tak jsem s ní i ošklivě zatřásla,aby se konečně přisála, ona začla řvát a já ser úplně sama sebe lekla,aby mě ta laktační psychoza fakt nepotkala. Pak už se to neopakovala, naštěstí. U druhýho jsem byla v pohodě, možná to bylo tím,že jsem měla manžela skoro pořád doma a pomáhal se starší dcerkou a mě nechak odpočívat
po prvním porodu jsem byla trochu přecitlivělá, ale to bylo možná i z nevyspání. druhé dítko jsem rodila ambulantně a nic mě nepotkala, připadala jsem si dost silná.
toho jsme se hrozne bala,clovek si to neumi ani predstavit,desi me jen ta predstava..
mě potkalo poporodní blues, jako asi 80% žen, a bohatě mi to stačilo.. už tak jsem si myslela, že mi z toho hrábne.. člověka napadají takové hnusné myšlenky, radši ani nebudu o nich psát.. ženy s lakt.psych. potřebují určitě pomoc rodiny a psychiatra, jinak se může stát neštěstí..
Zrovna se v tomhle octla jedna moje kamarádka, ani pomoc rodiny jí nepomohla, začala chodit normálně k psychiatrovi. Pracovala až těsně do porodu a nemohla se pořád zastavit, k miminku vůbec nic necítila....pro mě je to nějak těžko pochopitelné, holt stává se no

Jak se píše shora

Je potřeba mít kolem sebe lidi, co vám pomůžou, pokud je to ještě možné. Já sama do toho málem vlítla... Začlo to dnem, kdy jsme šly z porodnice. Malá si \"odnesla\" z porodky prdíky, do toho začala odmítat jedno prso a já se vezla. Nedokázala jsem ji utišit, prostě nic. Normálně by to ten den skončilo, ale já se rozjela, od té doby jsem furt řvala, nic jsem nechtěla dělat, nic mě nebavilo, furt jsem byla zalezná, blbě mi bylo, když si na to vzpomenu, fakt hrůza. Už mi z toho začínalo solidně hrabat... Nevím, kde a jak se to zlomilo, ale naštěstí to \"přešlo\" samo s pomocí rodiny, která mě neustále se snažila rozptýlit a věnovat se mi. Asi nejvíc mi pomohlo, když mě mamka furt tahala ven na procházky, i když to bylo jenom na 20 minut... Asi zlaté pravidlo, kam nechodí slunce chodí lékař, ani otevřený okno nenahradí ten pobyt venku

stále chybí osvěta

dle mých zkušeností, lékaře po porodu zajímá pouze, jak se hojí šití a zavinuje děloha. dětské sestry zase jen jestli maminka umí přebalit a vykoupat miminko...
Myslím si že by v každé porodnici měl být alespoň leták s podobnými informacemi, jako jsou napsány zde spolu s uvedeným kontaktem, kam se v případě podezření obrátit.

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč