Diskuze - Vášeň pro jehlice (Knihomys)

Zatím jen bačkůrky

Již na základce povinně jsme se učili plést bačkůrky. Řada spolužaček mě proto nenáviděla, protože jsem stihla během týdenní nemoci uplést nádhernou bačkůrku, tudíž sem byla za vodou.
Na střední škole ani nevím kam jsem jehlice a přízi dala, ale s nástupem do práce, jsem občas neměla do čeho píchnout - navíc se pletení báječně provozuje, když Vás čekají skoro 2 hodiny ve vlaku cestou domů. Ale i tak to nebylo nic slavného. Až když jsem před 3 lety otěhotněla, znovu se objevila závislost na bačkůrkách. Sice je nakonec můj syn ani nevlastnil,ale má hodně malinkých kamarádů a kamarádek po republice, kteří je mají jako památku. No závěrem zmrknu videa s návody a třeba se konečně dostanu alespoň k čepičce pro druhé miminko

Ja jsem velkopletař amatér-samouk.
Jsem schopná uplést svetr za víkend.Miluji pletení,bohužel to nechce nikdo kromě panenek nosit.Ted jsem koupila Zuzi k vánocům velkou panenku a pletu ji plný kufřík obleční.Ta se má.
Mi totiž dáva zbytky vln mamka tak mám zásoby,ve všech barvách,to se mi to plete.

Pane bože, pletení, tak to jsem taky vzdala už dáááávno. Ve škole moje šála sice vypadala obstojně. I šála, co jsem pak pletla mamce pod strom, ale střídat styly, druhy pletení .... to neeee. Na vejšce - jsem mezi námi textilák - jsme pletli na pletacím stroji. To se mi líbilo víc, jen to vemeš do ruky a jezdíš ze strany na stranu - rychle to přijbejvá, což je žůžo. Pak jsem zjistila, že máme pletací stroj ve sklepě a tím opět mé nadšení opadlo :oD.
Ponožky u nás plete jedině babička a já osobně mám tak velkou spotřebu, až se za to stydím :o).
Už kolikrát jsem uvažovala, že bych se měla naučit aspoň to štřikování těch ponožek - tak třeba časem. A nebo až sem hodíš nějaké krásné výsledky své práce :o)