Infekce zevních rodidel a pochvy a výtok v těhotenství

1. Proč a k jakým infekcím dochází v těhotenství častěji?
2. Kvasinkové infekce
3. Bakteriální vaginóza
4. Hnisavé bakteriální záněty
5. Výskyt bakterie Streptococcus agalactiae

1. Proč a k jakým infekcím dochází v těhotenství častěji?

Vlivem hormonálních změn v organizmu těhotné a ztráty volné komunikace mezi pochvou a nad ní uložených gynekologických orgánů je výskyt zánětů především v oblasti vaječníků a vejcovodů méně častý, než mimo graviditu. Naopak se záněty zevních rodidel se setkáváme více.
Dochází totiž k několika typickým změnám. Poševní sliznice a čípek jsou v graviditě překrvené a prosáklé. V hrdle děložním se zvětšují žlázky, které produkují více hlenu - ten slouží právě jako překážka přestupu infekce do oblasti děložního těla a výše. Těhotenství je také doprovázeno vyšší sekrecí poševní sliznice a výraznějším olupováním jejích buněk. S tím souvisí bělavý poševní výtok, který je zcela běžný. Vzniká tak ale prostředí vhodnější pro množení některých mikroorganizmů.

2. Kvasinkové infekce

Nějčastější jsou infekce způsobené kvasinkami. Jejich množení je podpořeno pro kvasinky charakteristickou přítomností receptorů pro ženské pohlavní hormony a také zvýšenou nabídkou cukru v organizmu těhotné, přispívat může též nevhodné (příliš těsné) oblečení. Tento typ infekce zevních rodidel a pochvy nepředstavuje ohrožení pro graviditu jako takovou. Je ale prakticky vždy spojen s nepříjemnými vjemy jako je pálení a svědění. Možný je i přenos na novorozence při porodu. Přeléčení by mělo být prováděno lokálně aplikovanými antimykotickými přípravky ve formě vaginálních (poševních) tablet a krémů. Pokud se jedná o mírnou infekci, je možné využít pouze dezinfekčních přípravků (častěji využíváno v prvních třech měsících gravidity).

3. Bakteriální vaginóza

Dalším onemocněním, které je však nezánětlivé, je bakteriální vaginóza. Její podstatou je narušení mikrobiální rovnováhy. Hlavním projevem tohoto onemocnění je hojný vodnatý výtok. Vaginóza s sebou nese určitá rizika pro graviditu. Je totiž spojena s vyšším výskytem samovolných potratů a předčasných porodů a stejně tak se záněty dělohy po porodech či horším hojením porodních poranění. Přeléčení provádíme od druhého trimestru (kdy rizika negativních důsledků onemocnění stoupají) celkově aplikovanými antibiotiky v kombinaci s vaginální terapií.

4. Hnisavé bakteriální záněty

Hnisavé bakteriální záněty nebývají v těhotenství příliš časté. Léčba se řídí výsledkem kultivace (odebírá se z pochvy při potížích pacientky nebo podezření na zánět při objektivním vyšetření). Volí se vaginálně (do pochvy) aplikované přípravky.

5. Výskyt bakterie Streptococcus agalactiae

Existuje ale jedna z bakterií, jejíž výskyt je spojen s vysokými riziky závažných infekcí novorozenců a se zvýšeným rizikem zánětů plodových obalů a tím i hrozbou předčasného porodu. Je to Streptococcus agalactiae. Jedná se o běžný mikroorganizmus genitálního ústrojí (proniká sem z trávicího traktu). Jeho výskyt je tedy poměrně častý. Možným komplikacím předcházíme tak, že po jeho přítomnosti cíleně pátráme kultivačním vyšetřením z pochvy u každé těhotné v období mezi 36. a 38. týdnem gravidity. Výsledek je vždy nutné zaznamenat do těhotenské průkazky. Při pozitivním výsledku kultivace pak provádíme tzv. antibiotickou profylaxi - tedy preventivní ochranné podání antibiotik. Ta se aplikují rodičce do žíly v první době porodní po nástupu pravidelných kontrakcí nebo po odtoku plodové vody. Jde o přípravky penicilinové řady (při alergii pak z jiných, pro plod neškodných skupin). Celkové přeléčení se provádí i u žen s hrozícím předčasným porodem a pozitivní kultivací (z pochvy nebo moči). Léčba je opět celková (tablety nebo injekce).

autor: MUDr. Radan Doubek