Je pneumokok náš kamarád? Co může nastat a co dělat, když mám v krku pneumokoka?

Skoro to tak vypadá. Pneumokoka si v nosohltanu hýčká až 30-60 % zdravých dětí a 10 % zdravých dospělých.1

Jak to, že tito lidé neonemocní? Nebo časem, za určitých okolností onemocní? 

Na to jsem se zeptala odborníka na slovo vzatého, epidemiologa, docenta Rastislava Maďara: „Když se dítě nebo dospělý stane nosičem, nejvyšší riziko vzniku invazivní infekce, tedy přechodu bakterie z krku do krve se předpokládá v prvních dnech až týdnech po získání bakterie. Zda k tomu dojde, záleží především na imunitě člověka. S tím souvisí i věk. Imunita je totiž nejslabší u nejmenších dětí a seniorů nad 60 let věku, ale i u pacientů s cukrovkou, těhotných žen apod. Oslabenou imunitu mají také lidé trpící opakovanými infekcemi včetně oparů nebo ti, kteří užívají léky tlumící imunitu. Dalším rizikem je souběh dvou nepříznivých okolností nejednou. Např. když bakterie nasedne na probíhající virózu, která zaneprázdní část imunitního systému.“

Právě tito lidé představují riziko nákazy pro ostatní, je to tak? Proč jsou jiní k jejich „bacilům“ vnímaví a oni sami ne? Je to nějak objasněno?

„Jak jsem již naznačil, toto je otázkou zdravotního stavu daného člověka, zejména momentální akceschopnosti jeho imunitního systému. Ten je ovlivňován chronickými i akutními faktory, což jsou kromě infekcí i stres nebo únava organizmu. Zákeřné na onemocnění je, že předem není možné odhadnout, u koho se projeví závažné následky. Existuje jen určitá pravděpodobnost, ale těžké infekce mohou postihnout i zcela nerizikové osoby. Jistotu tedy nemůže mít nikdo,“ sděluje nám nepříznivou skutečnost pan docent Maďar.

Jak se pneumokokem nakazíme, co může způsobit a jak se léčí?

Pro úplnost ještě dodejme, že pneumokok se přenáší kapénkovou infekcí, někdo jej na nás při kýchnutí, kašli, řeči prskne. Například onen bezpříznakový bacilonosič. Nejeví známky infekce, ani on sám netuší, že mu v krku nebo nose úřaduje pneumokok.

U někoho si s pneumokokem poradí imunitní systém tak rázně, že žádné příznaky na sobě nepozoruje. Pokud však imunitní systém dopustí, aby se pneumokok lidově řečeno spustil z řetězu, může mít za následek natolik závažná onemocnění, jako jsou zánět mozkových blan, otrava krve, zápal plic. Pneumokok bývá nezřídka příčinou také zánětu středního ucha, kdy může dokonce nasednout na dřívější virovou infekci a stav nemocného tak výrazně zkomplikovat.

Základním projevem závažných infekcí způsobených pneumokokem je horečka a schvácenost, u zápalu plic kašel, dušnost, bolest na hrudi. U zánětu středního ucha se k horečce přidávají ukrutné bolesti ucha, malé dítě pláče a na ouško si opakovaně sahá. Pokud se pneumokok rozšíří dále na pleny mozkové, přidává se ztuhlost šíje, kdy člověk není schopen přiložit hlavu na prsa, případně jen s ohnutím nohou v kolenou, což je pro něj v dané situaci úlevový mechanizmus. Tehdy už je situace vážná a může jít o život. K projevům meningitidy patří i silná únava, zmatenost, spavost, světloplachost, kruté bolesti hlavy a nevolnost se zvracením. 

Onemocnění způsobená pneumokoky se léčí antibiotiky, ke kterým je daný kmen citlivý. Tato léčba však skýtá značná úskalí, protože rezistence na antibiotika i u pneumokoků stoupá.

Kdo je nejčastěji ohrožen?

Nejčastěji se infekt rozvine u malých dětí do 5 let a osob starších 50 let, s věkem pravděpodobnost nákazy prudce stoupá.

Jak se proti pneumokokovi chránit?

Možnou ochranou je očkování. Vzhledem k tomu, že se nejčastěji onemocnění vyskytují ve věku do 5 let a nad 50, je vhodné očkovat právě tyto věkové skupiny. Dále se očkují rizikoví jedinci ostatních věkových skupin, tedy ti s oslabenou imunitou nebo s nemocemi srdce a dýchacích cest. 

U miminek vzhledem ke stejnému věkovému období bylo navrženo očkování souběžně s hexavakcínou. Stejně jako u ní se aplikují 4 dávky vakcíny. Možné je však očkování hexavakcínou s pneumokokovou střídat ve dvoutýdenních intervalech. 

U vakcín platí, že čím širší spektrum pokrývá, hlavně patogenů způsobujících infekce v určitém regionu, tím lépe. Nejčastějšími původci byly v roce 2015: 3, 19A, 22F, 8, 9N (celkem 413 onemocnění pneumokokem). U dětí je jednalo o 21 infekcí s nejčastějšími kmeny 3, 19A, 15A, 23B. Smrtelná onemocnění způsobily kmeny 9V a 14.

Když jsem se nad tématem zamýšlela déle, napadly mě ještě zajímavé a nikde v dostupné literatuře nezodpovězené dotazy. Zůstaly opět na pana docenta :-).

Když mně bude zjištěn v krku pneumokok, mám s tím něco dělat?

„Nosičství na sliznicích není důvodem k užívání antibiotik. Mohou se užívat léky posilující imunitu nebo lokální antiseptika, které čistí sliznice od baktérií, ale ty mají jen nespecifický účinek a nemusí vést k odstranění nebezpečné baktérie. K tomu však dojde časem i spontánně. Vakcína zabrání tomu, aby pneumokoky do té doby ohrozily zdraví a život daného člověka.“

Kdybych měla náhodou v krku pneumokoka a nechala se proti němu očkovat, co se stane?

„Moderní konjugované vakcíny posilují i slizniční imunitu, a snižují tak pravděpodobnost vzniku další kolonizace - tedy nosičství. Nelze však počítat s tím, že vyléčí stávající nosičství.  Zvýší však odolnost vůči dalšímu jeho vzniku v budoucnu. Kolonizace bakterií v horních dýchacích cestách neznemožňuje očkování ani nezpůsobuje výskyt nežádoucích reakcí.“

Jak dlouho vakcína chrání?

„U konjugovaných vakcín není přesná délka ochrany známá, ale chrání spolehlivě v tom nejrizikovějším období. Polysacharidová, technologicky starší vakcína může být aplikována od 2 let věku, ale běžně se používá až v dospělé populaci. Očkuje se ne dříve než po pěti letech od předchozí dávky.“

Jaký je u nich v ochraně rozdíl?

„Konjugované vakcíny sníží pravděpodobnost vzniku nosičství v nosohltanu, polysacharidová nemá na slizniční imunitu žádný vliv. Konjugované tím snižují cirkulaci patogenů v populaci, a chrání tak vlastně i neočkované tím, že je v jejich okolí méně nosičů. Např. se zjistilo, že po zavedení očkování dětí konjugovanými vakcínami klesl výskyt pneumokokových infekcí i u seniorů. Děti na ně pneumokoka zkrátka nemohly přenést. Jednalo se však jen o serotypy obsažené v jednotlivých vakcínách.“

Zdroje:
1: Kolektiv autorů. Žena po 40 – sebevědomá a v kondici. 1. vydání. Brno: Babyonline, 2013. ISBN 978-80-904216-5-3
2: SÚKL – databáze léků. www.sukl.cz.
3: Kozáková J, Šebestová H, Křížová P. Invazivní pneumokokové onemocnění v ČR v roce 2015. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2016; 25(3): 100-107.

 

Autor: MUDr. Jana Martincová s laskavým přispěním doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D., FRCPS

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Je pneumokok náš kamarád? Co může nastat a co dělat, když mám v krku pneumokoka? - diskuze

  • Jack Hlívák
    My na imunitu používáme Jacka Hlíváka. Dětem chutná-má chuť lesní jahody, navíc obsahuje hlívu s rakytníkem a spoustu vitamínů. Taky jsme se pěkně vyřádili při tvoření domácích triček, protože k balení dávají foukací fixy a vzor piráta  
    monica14   | 28.11.2016 12:23:01
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce