Březen/2 - Gastro hockey tour, ples i vybrané jméno pro syna

 Maminky zvládly v tomto týdnu spoustu věcí - od charitativní akce, přes ples až po výběr jména. 
 
  • beruska - pomáhala manželovi s přípravou charitativní akce, která měla velký úspěch
  • Lenižurka - poprvé nechala dcerku přes noc u babičky a užila si podnikový ples
  • MikeFree - už má doma vše téměř hotovo a těší se na návštěvu příbuzných
  • Amálie - se stále ještě nezbavila těhotenských nevolností, i když už jí je občas lépe
  • Renie - s manželem vybrali jméno pro jejich syna, bude to Tobiáš

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Linola, která každé z pěti rodiček věnuje balíčky pro miminka.  

Hipp

Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

beruska (30. týden, čeká třetí miminko)

Ahoj holky,

Dny utíkají jako voda. Přehoupla jsem 30. týden těhotenství, váha se mi pozastavila na 78 kg. Nárůst váhy mi poskočil o jedno kilo, přitom u dřívějších měsíců to bylo o 4 kila za měsíc.

Jak se cítím?

Cítím se nemotorně a nafoukle. Přidá mi, že břichem rozrážím cestu kolem, abych mohla projít. Stává se mi, že bříškem narážím do různých předmětů, které se mi zdají v dostatečné vzdálenosti.

Miminko se projevuje svou aktivitou. Vlní se mi celé bříško, jak se mi v něm protahuje nebo bych to spíš nazvala box a skákání kotoulů do dálky. Je to sranda, když pozorujete to vlnobití.

Doktor mi naordinoval klid na lůžku

Stále a častěji mě zlobí tvrdnutí bříška. Přidal se i tlak a táhnutí dělohy. Sotva ujdu pár kroků. Doktor mi naordinoval klid na lůžku a hodně odpočinku. Přijde mi to strašně omezující. U obou těhotenství před tím jsem takové potíže nezaznamenala. Nu což vydržíme všechno …od toho jsme mámy.

A jak jsme naplnili první březnový týden?

Rodíme ONLINETuhle neděli nás čekalo vyvrcholení hokejového turnaje, který pořádal manžel.Je to jeho první taková veřejná charitativní akce. Nikdy před tím nic podobného nezařizoval a pomoc byla nutností a já ráda pomohla, co mi síly stačily.

Rodíme ONLINE

 

 

 

 

Takže náplň aktivit tohoto týdne byla jasná. Dodělávali jsme, co se dalo ohledně příprav. U těchto akcí se vždy těsně před termínem spousty věcí nezdaří…..
Byl to hodně vyčerpávající týden, ale vše bylo ukončeno překrásnou sportovní nedělí, kde se utkali v hokeji kuchaři mezi těmi nejlepšími v oblasti gastronomie z Brna i Prahy.

 

Vše klaplo, jak mělo. V neděli jsme usínala úplně zničená vyčerpaná s oteklýma nohama, ale šťastná, že vše vyšlo a manžel si splnil sen. Akce jak jsem zmínila, byla charitativní a výtěžek putoval na dětskou nemocnici v Brně. To vám zahřeje srdíčko ještě víc, že opravdu vše vyšlo.

Rodíme ONLINE

Tento týden už mám v plánu opravdu jen odpočívat a odpočívat a ráda bych začala chodit na nějaké cvičení pro těhulky. Uvidíme, jak budu schopná pohybu.

Přeji vám všem krásné jarní dny.

 

Lenižurka (26 let, 8. týden, druhorodička) 

Všechny vás zdravím :-)

S příchodem teplejšího počasí, přišlo i mé rozčarování z toho, že netuším, co si mám obléct místo zimní bundy a flaušového kabátu. Takže budu muset najít před zimou schované tašky s oblečením a doufat, že tam něco na sebe najdu. Nakupování teď praktikuju hlavně přes net a jinak mě dost děsí. Musela bych toho hrozně moc projít, aby mi u něčeho byly dost dlouhé rukávy. Zdědila jsem totiž dlouhatánské ruce. S nohama to mám podobně.

Rodíme ONLINEV týdnu jsem si konečně vyzvedla hotové brýle, takže zas vidím. Jupí.

Začínáme upravovat naši pseudozahradu, hlava rodiny si hrozně přeje mít skleník. Jsem zvědavá, co zas letos vypěstujeme. Všichni se nám vždycky na začátku sezóny smáli a pak se divili, že nám to fakt vyrostlo a ještě docela kvanta. Jak se říká - čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Těším se zas na svůj voňavý minizáhonek s kořením. Mrkev a ředkvičky loni také nebyly k zahození, tak snad se nám letos urodí a budem se Sáríkem moci chroupat.

Baby Signs lekci „Před spaním“ jsme se Sárušou absolvovaly kupodivu bez problému a v klidu. Hned na začátku si vyměnily s jednou holčičkou flašky a až do konce je od nich nikdo neodtrhl. Potěšila mě ale skutečnost, že ostatní prťata předvedla vztekací a dupací serenády:)) Takže to také umí a já se nemusím stydět za toho svého vzteklínka:))) Spadl mi balvan z hrudi.

Rodíme ONLINE

Velkou novinkou tohoto týdne bylo první přespání naší čtrnáctiměsíční dcerky u babičky.

Rodíme ONLINE

V pátek jsme šli totiž s manželem na firemní ples a já poprvé od porodu zažila večer na podpatcích (jauvajs) a ráno bez volání „MÁÁÁMM“. Trochu nezvyk a přemýšlela jsem, jestli mi to vlastně tak trochu i nechybí. Ale odpoledne, kdy jsme si šli tu naši berunu vyzvednout a slyšela jsem na ni samou chválu, jsem ochotně souhlasila, že mi nevadí, když tam bude ještě další noc.

Rodíme ONLINE

Babička nám od pátku poslala na mobil snad padesát fotek Sárinky, jak si užívá krmení slepic, ježdění na odrážedle, čichá v parku ke sněženkám, snídá, obědvá, večeří, čistí si zuby, sedí na nočníku za asistence domácí zvěře,... Říkám si, jestli jí to pak doma se mnou bude vůbec bavit.

Rodíme ONLINE

Těhotenské pocity

Ve čtvrtek mi zubařka měnila tři prastaré amalgámové plomby za bílé, doplňovala ulomený kousek zubu a dokončila „operaci“ horní dvojky - v listopadu jsem přišla o svůj první nerv v zubu. Ví bůh, jestli se na tom podílelo předchozí těhotenství a kojení... Jako vždy jsem to přetrpěla bez injekce. Nesnáším, když mě píchají do dásní a mám zkušenost, že to většinou není potřeba a samotný zákrok bolí míň nebo vůbec, takže příjemnější než to bodání:-) Modlím se akorát za to, abych to tahání nervu už podstoupit nemusela. Jestli je pravda, že každé miminko maminku stojí zub, tak to abych se spíš připravila na opak. Ale jinak se mi v předchozím těhu zuby víc nekazily. Ani větší krvácivost dásní mě totiž nezastaví v tom, abych přestala používat mezizubní pomůcky.

Tohle jsem to zažívala i v předchozím těhotenství - přestávám řešit kraviny a problémy lidí typu „Já nevím, jestli s ním mám, nebo nemám chodit, ale jako líbí se mi, to jo... Myslíš, že mám?“ (to je jen příklad). Už na to nemám kapacitu a mé rady začínají postrádat dávku empatie a zaobalování. Radši jim narovinu řeknu, co si o tom fakt myslím, nebo řeknu, že to opravdu nehodlám komentovat. Takže se mnou asi brzo přestane někdo kamarádit.

Poznámky pod čarou

Udělala jsem si radost a koupila z druhé ruky multifunkční kolébku, a to v rámci snahy neshánět vše na poslední chvíli jako při minulém těhu a taky proto, že pro Sáru jsem kupovala jen to nejdůležitější a slíbila si, že si příští těhotenství užiju. No nastalo to dřív, než bych čekala, ale už teď vím, že se tomu mimískově příchodu budu věnovat s maximálním nasazením a těšením. A zkusí mi to někdo kazit!:-)

Přeji všem úspěšný týden plný pohodových prožitků,

Léňa

 

MikeFree (24 let, 27. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj holky,
tak copak se to za ten týden událo? Vlastně ani nic moc. Tedy alespoň mi to tak připadá, jak jsem pořád doma, tak mi to nějak splývá.

V úterý jsem přežila nenáviděnou návštěvu u zubaře. Takže už mám v těhotenské průkazce všechna potřebná razítka a vyšetření. To horší na tom je, že kromě těhotenského zánětu dásní mi pan zubař našel také několik kazů, takže mi hned napsal dalších pár termínů a po porodu, až se uklidní dásně, tak mne také čeká dodělání umělého zoubku, vzhledem k tomu, že jeden se mi začátkem těhotenství, zřejmě kvůli nevolnostem, komplet oddrolil a zůstal jen kořen.

V tomto týdnu také budoucí strýček konečně doštukoval chodbu a tedy šlo i o poslední zednické práce v bytě. Roman se hned pustil do malování a i to se blíží ke konci. Po víkendu by měl kamarád doupravit kuchyňskou linku a tím už bude konec všemu tomu mumraji zde.

Také jsem stihla přebrat všechny možné oblečky a myslím, že na prvních pár měsíců jsme vybaveni. Také už mám u našich nachystanou sedačku do auta a vaničku. Ještě mě čeká to všechno vyprat, vyžehlit a dát tomu někde místo.

Z nudy jsem se vrhla na velké prádlo a celý týden peru a žehlím...podotýkám, že to jsou činnosti, které absolutně nenávidím.

A když jsem si konečně plánovala krásný víkend s krásným počasím, jak si s Romanem uděláme nějakou pěknou procházku, tak mne v sobotu dopoledne začalo pobolívat bříško, takže jsem raději ulehla a už druhý den mám odpočinkový. Snad se to zlepší a já nebudu muset předčasně na kontrolu k paní doktorce. Malá je zjevně v pořádku, protože tam tak dovádí, že mám občas pocit, že chce utéct přes břišní stěnu. A také zjistila, že s maminky pupíkem je strašná sranda. Vím, že je to asi jediné, co tam má na hraní, ale občas je to až k nevydržení.

Tento týden přijedou bratránek se sestřenkou, takže se vůbec nudit nebudeme. V plánu jsou vycházky, nákupy apod. Takže uvidíme, jak to všechno dopadne a zda malá nebude moc zlobit, ale o tom zase za týden.

Všem přeji krásný týden, MikeFree

Amálie (30 let, 10. týden těhotenství, prvorodička)

Tak zase o týden starší a snad i větší ;-) jsem 10tt a čtu si 11tt, ať mě nic, co přijde, nepoleká.

Na zvracení po ránu jsem si zvykla, ale četla jsem, že by to mělo ustupovat, tak jsem jednou nezvracela a skoro to šla oslavit, ale opak byl pravdou. Moje milované tělo, proti kterému teď docela bojuji, si to vybralo večer o to víc... no děkuji pěkně :-D takže když mi na den MDŽ nepřišly opět ranní nevolnosti, říkala jsem si, to bude večer, ale tentokrát to bylo jinak... Manžel celé odpoledne polehával, já stále v pohodě, pak vyběhl z postele a zvracel o 106! Tak teď se příroda asi spletla nebo netrefila, každopádně za normálních okolností by následně dělal scény a nechával se oplakávat, ale po tom, co zná moje "ranní zvyky" zjistil, že bych ho asi ani nelitovala a pokorně zas zaplul do postele ;-) Snad není taky těhotný...

Prsa už tedy mám jak moje spolužačky na ZŠ, to už jsem se asi chlubila, ale že se mi s touto radostí vrátí i pupínky a obličejová lišej všeho druhu, to sem nečekala, jen puberta, ta se nevrátila, v té jsem stále, takže standard.

Jednou velkou změnou, co pociťuji je, že se mi dost rapidně změnila tělesná teplota a asi je to i zvětšeným objemem krve, začíná ze mě být horkokrevná osoba. Takže ač celou zimu kňučím, že chci víc topit a manžel nervózně vypíná topení a lamentuje, že se nedoplatíme, tak teď je tomu naopak. Topení se vypnulo a už nezapnulo, mrznu, klepu zuby, větrám 100x denně, ale alespoň mi není špatně a vyspím se líp. Manžel je z toho v rozpacích, ale uvítal tuto změnu s otevřenou náručí! Stejně tak mi dělá problémy místa, kde je moc osob nebo uzavřené prostory, obchody či veřejná doprava.

Současný nízký tlak 80/50, co mi pan doktor naměřil, mi to taky nezlehčuje, motám se jak motovidlo, kafe ani alkohol nepiji ani normálně a redbull ani podobné mé milované nakopávače nemůžu, takže jsem na pár měsíců v pasti... (možná si ani neuvědomuji, že s kojením ještě déle, sakra)

Krásné jarní dny Amálka :-)

 

Renie (28 let, 26. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj holky!

Tento týden jsem prožila celkem klidně, protože jsem neměla v plánu žádná vyšetření a obíhání doktorů. To se ale změní příští týden, protože v pátek 14. 3. mám v plánu test na těhotenskou cukrovku a pravidelnou kontrolu u mé gynekoložky.

V tomto týdnu už na sobě můžu pozorovat velké změny. Malý se začal ukazovat a mně pěkně povyskočilo bříško. Vždycky jsem měla kila navíc, takže si spousta lidí v práci ani nevšimla, že jsem přibrala. Teď ve 25. týdnu už se nedá těhotenství utajit. Když jdu v práci po chodbě, tak lidem sklouzne pohled na moje bříško. Zjistila jsem, že jsem jedna z mnoha těhulí, které vadí pozornost okolí. Musím se přiznat, že jsem v určitých věcech uzavřený člověk. Moje soukromí je prostě moje a nikomu do toho nic není. Například naši svatbu se mi podařilo před kolegyněmi ututlat až do úterý před sobotní svatbou. Byla jsem poučená z plánování té první a nechtěla jsem, aby se mě kdokoliv na cokoliv ptal. Stejné je to i s mým těhotenstvím. Nesnáším, když se mě každý ptá, jak se má miminko (každý den!), jestli je to holka nebo kluk, kolik jsem přibrala, kdy budu rodit, atd. A nejvíc se všeho mi vadí, když mi lidé, které ani dobře neznám, sahají na břicho! Musím to hodně prodýchávat, abych někoho neposlala na ona místa!

Před pár týdny jsem v diskuzi řešila, že se s manželem nemůžeme shodnout na jméně našeho syna. Nechtěla jsem se s ním hádat, a tak jsem ustoupila. Manžel přišel se jménem Tobiáš. To jméno se mi moc líbí, ale měla jsem určité výhrady k tomu, že bude mít „š“ ve jméně i příjmení. Bála jsem se, aby si z malého někdo neutahoval, někdo to jméno nekomolil, atd. Uvědomila jsem si jednu věc. Nikdy svoje dítě před ničím neochráníte na 100 %. Nemůžete ho dostatečně uchránit před lidskou zlobou, závistí a hloupostí! Takže se můžu vybodnout na to, co si myslí ostatní lidé, protože jim do toho vůbec nic není. Je to naše věc a naše volba. Kdybych se měla řídit jen podle názoru ostatních, tak budu pořád nešťastná a budu pořád něco zbytečně řešit. Můj muž mi vysvětlil, že pochybuje nad tím, že malého někdo bude oslovovat: „Tobiášku Mašku, pojď sem!“ Musela jsem uznat, že má pravdu. Ve školce nebo škole mu budou říkat Tobiáši nebo Tobíku a až z něj vyroste dospělý chlap, tak mu budou říkat pane Mašku. Všichni mu tím jménem začali říkat, dokonce i já jsem se minule přistihla, že malého takhle oslovuju. To jméno už mu nikdo neodpáře a já to nehodlám měnit!

Užívám si tu lásku a pozornost, které mi dává můj manžel. Ve čtvrtek jsme spolu leželi v posteli a koukali na televizi. Objímali jsme se, manžel mě pusinkoval, hladil na bříšku a cítil malého, jak se tam hýbe a převaluje. Byl to strašně krásný a intenzivní pocit štěstí. Byla to chvilka, kdy nic na světě neexistovalo. Jenom my dva, vlastně tři :-) Doufám, že takových chvilek bude v našem životě co nejvíc.

Hodně s manželem přemýšlíme nad tím, co se pro nás dva změní, až tady bude Tobík s námi. Určitě toho bude hodně. Nedělám si iluze o tom, že to bude procházka růžovým sadem. Je to první dítě a je jasné, že člověk všechno řeší, chce na vše být připravený dopředu, ale bohužel to takhle nefunguje. Bojím se, že nebudu vědět, co malého trápí, jestli je dost nakrmený, něco ho nebolí, je mu zima, je mu teplo, atd. Manžel to spíš bere z té materiální stránky. Ptá se, jestli bude schopný zajistit nám určitý životní standard. To jsou otázky, které nás poslední dny provází a nemáme na ně žádnou odpověď. Zkusíme to a uvidíme. Člověk se nejlíp učí z vlastních chyb a nikdo není dokonalý!

Hned v pátek jsem zažila takový šok, že se mi udělalo až špatně. Byli jsme venku na zahradě a Honzík se snažil dostat přes takový menší tarásek, bohužel to ale nevychytal, zakopnul o drn a už jsem ho jen viděla, jak letí pusinkou na ten tarásek. Naštěstí vystrčil ručičky dopředu, takže to trochu zbrzdil, ale i tak si roztrhl ret a začal mu z okolí pusinky téct potok krve. Nemohl popadnout dech, všichni si mysleli, že si vyrazil zoubky nebo si překousl jazyk…Prostě hrůza. Nedá se to ani popsat. Všichni kolem něho lítali, ten pro kapesník, ten pro pití, aby si mohl vypláchnout tu krev. Nejhorší je ten pocit, že pro něj nemůžete nic víc udělat. Jenom ho objímat, chlácholit a teprve potom zjistit, jestli se nestalo úplně to nejhorší. Pro mě to byl hrozně nepopsatelný pocit. Byl to dosud nepoznaný druh bezmoci a to není Honzík ani moje vlastní dítě. Takže se právem děsím toho, až se něco takového stane mému dítěti! Budu mu asi muset pořídit hokejistickou výzbroj a helmu, nebo opravdu nevím :-)

Tento týden byl poměrně klidný a já si ten klid užívám, protože vím, že nás v příštích týdnech a měsících čeká hrozná spousta úkolů. Musíme připravit náš byteček na příchod nového člena rodiny, nakoupit pro něj ještě pár věcí (ty nejdůležitější už máme), vyprat mimi-oblečení a další a další věci okolo. Už se těším, až to všechno bude hotové a budeme se už jen těšit na narození našeho chlapečka.

Pro tento týden se s vámi loučím. Mějte se moc krásně a užívejte si pomalého příchodu jara :-)

Renata

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Březen/2 - Gastro hockey tour, ples i vybrané jméno pro syna - diskuze

  • Sotva jsem se k vasim prispevkum dostala, uz tu budou dalsi. Hezky si to uzivejte..sleti to!
    Jinak Renie..pozdeji uz mi ta pozornost okoli taky vadila. I cizi lidi meli tendenci mi sahat na brisko a to uz bylo na me fakt moc..
    Taky jsem prenasela a doslova me vytacelo tech sto dotazu denne,jestli uz rodim.. 
    sylviecucy   | 17.03.2014 06:33:45
    Reagovat | URL příspěvku
  • Já se na ty Vaše deníčky hrozně těším.

    Moc přeju, aby nevolnosti a neduhy přešly a vy jste si to těhotenství všechny krásně užívaly :))
    nadule1   | 12.03.2014 15:06:58
    Reagovat | URL příspěvku
  • Když to čtu tak zjišťuju, že se usmívám, krásné chvilky spojené s očekáváním miminka a taky samozřejmě ty pernější momenty, to všechno mám za sebou a věřte, že patří mezi ty moje nej v životě !!! Krásný den Vám všem !
    lucie73   | 11.03.2014 10:28:43
    Reagovat | URL příspěvku
  • Milé maminky, i přes některé těhotenské potíže si všechny úžasně užíváte těhotenství. Mějte se krásně a užívejte jara a  
    tygřímáma   | 11.03.2014 08:07:17
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

bolest

| svetlo1 | dnes, 14:59
Dobry chcela radu v novembri 8.11 mala pohlavny styk ale hned druhy den dala tab po 24.11 dostala menzest bola u lekara ultrazvuk odbery bolo vsetko negativa j tehotensky test ?asi tri dni ako bola lekara mam bolesty pod brusku v krizoch zas odbery ultrazvuk negativ ze mam lavej strane zvedseny vajecnik chcem sa spitat mozu byt stoho bolest budem vdacna za odpoved

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce