Role mužského vzoru ve výchově

Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá. Nejpříhodnější variantou je, když zastávají v rodině obě pohlaví svoji funkci zodpovědně. Častěji se však objevují modely, kdy v rodině mužské vzory chybí, tj. otcové chybí fyzicky, nebo se ve výchově dětí příliš neangažují. Pro dívky, ale především pro chlapce, je to chybějící článek ve výchově. Mužský způsob výchovy i hry totiž dětem nabízí jiné pojetí světa než způsob matčiny výchovy. Otec například u dítěte oceňuje tendence prosazování se a jeho schopnosti, matka zase učí své dítě překonat bolest a vyrovnat se s porážkou. Doplňování mužských a ženských prvků ve výchově je tak pro dítě velmi přínosné. Ještě o něco komplikovanější je však postrádání mužského vzoru u synů. Protože stejně jako se dívka identifikuje s matkou, by se měl chlapec separovat od matky a identifikovat se s otcem - přes něj si postupně vytvářet svou vlastní identitu. Je-li však mužský vzor nedostupný, jak má postupovat?

Co se však považuje za„pozitivní vzor"? Otec by ve vztahu k synovi neměl zastávat roli kritika, vládce, pasivní loutky nebo snad neznámé osoby, která doma netráví příliš mnoho času. Nejvhodnější je propojení vzájemného emočního vztahu a důsledné výchovy. Důležité je si uvědomit, že dítě vychováváme nejvíce vlastním příkladem. Dobré je proto trávit s dětmi co nejvíce času, sdílet s nimi společné smysluplné činnosti s legrací, ale i poučením.

Nezastává-li muž svoji funkci zodpovědně, hrozí, že jeho vzor nebude v rodině fungovat pozitivně. Mnohaletou zkušeností máme potvrzeno, že rodičovské vzory jsou často velmi obdobným způsobem opakovány svými následníky. To znamená, že si děti mohou přivlastnit i to negativní a uplatňovat to pak ve svém vlastním životě. Může jít o závislosti, násilné chování, promiskuitu apod. Je tedy otázkou, zda je dobré se za každou cenu snažit udržet rodinu pohromadě, když jedna polovička fungující složkou není. Odpověď není jednoduchá.

Existuje spousta rodin, kde mužský vzor z nějakého důvodu chybí. I když by mohly z předchozích informací o důležitosti této výchovné stránky vzniknout obavy, že dítě musí zákonitě v rodině bez pozitivního mužského vzoru strádat, není tomu tak. V těchto případech někdy dětem může chybějící mužský vzor nahradit nějaký muž z jejich okolí, kterého mohou prostřednictvím matky poznat a setkávat se s ním. Může to být příbuzný, rodinný přítel, nový partner matky, ale i trenér, učitel apod. Od nich se může chlapec naučit, jak se má chovat a dívka díky tomu může poznat, jaký může muž být, že je možné se o něj opřít, že má také své vrtochy, ale dokáže být i pečujícím ochráncem apod. Nevlastní otec může být pro dítě někdy plnohodnotnou náhradou, někdy může být dokonce i přínosnější než ten biologický. Dostatečným vzorem však může být i vlastní otec byť z rozvedené rodiny, má-li o dítě zájem. Zároveň, jak uvádí psychoterapeut Michal Vybíral z Ligy otevřených mužů (zdroj: http://web.ilom.cz/lanky-odjinud/108-otcove-druh-na-vymeni.html), když není v rodině muž, může být řešením situace převzetí částí maskulinity i otcovství matkou. I žena může ukázat dítěti hry, činnosti a postoje spíše přisuzované mužům (posekat dříví, přibít hřebík, postarat se o finance apod.).

Je samozřejmé, že nejideálnější pro děti je, funguje-li v rodině jak mužský, tak ženský vzor. Když to ale není možné, vhodná je i alternativa, jenž může dítěti zajistit zdravý vývoj. Podmínkou je, že si rodič musí uvědomit, že dítě potřebuje pro svůj život znát oba pohledy - mužský i ženský. Proto by nemělo být dítě o jeden z nich ochuzeno a mělo by být ve výchově směřováno ke skutečným vzorům.

Autorka: Mgr. Lucie Šešulková.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Role mužského vzoru ve výchově - diskuze

  • Představa otom ze i matka může synovi předvést mužsky vzor se mi zdá jako mylná. Muj přítel žil jen se svou matkou a starším bratrem, který byl ovšem také ještě dítě.Takže matmka zastávala v rodine i mužskou roli jak píše članek sekala trávu zatloukala hřebýky, rozhodovala, zpravovala finance atd. a vísledkem je že mů přítel netuší jak by se měl v partnerském vztahu chovat. je přesvědšen že práce je ulohou ženy a pro muže zbývá zábava.
    Už jedenáct jet mu to vytloukám z hlavy a stále marně. 
    KáťaN   | 19.04.2012 13:40:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • Děkuji

    Z článku jsem se dověděla,že to dělám v podstatě dobře.
    Honafa   | 19.04.2012 12:17:39
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ale abych byla ferova
    Mam dost dobreho tatinka, dobrej muzskej vzor.
    A vzala jsem si jeho presnou kopii, jak vzhledem, tak chovanim (i takove blbiny, ze oba sladi kafe medem)
    zajic   | 16.04.2012 12:11:11
    Reagovat | URL příspěvku
  • Prosim vas
    A muzu nanosit to drivi, i kdyz muzsky vzor nechybi? 
    Muzsky vzor zas docela obstojne zasiva dupacky.
    zajic   | 16.04.2012 12:10:07
    Reagovat | URL příspěvku
  • Zajímavé. Já mužský vzor v dětství neměla a myslím si že vliv to na mě opravdu mělo. S tím svým se tak něják plácám a radši bych byla bez něj. A né tak úplně jeho vinou. Asi opakuju matčiny chyby 
    medox   | 16.04.2012 11:00:49 | Reakcí: 1, poslední: 19.04.2012 14:40:42
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Já měla v dětství záviděníhodný mužský vzor (tatí se o nás staral, věnoval se nám maximálně pomáhal mamině s domácností) a přesto to smým mužem moc nefunguje, protože jeho mužský vzor doma byl diametrálně odlišný - ženská je na práci a výchovu dětí, muž si musí doma odpočinout, protože je strhaný z práce (pozn. pracuji na plný úvazek, vodím a vyzvedávám děti ze školky, domácnost, zahrada), tak nevím.
      cernam7   | 19.04.2012 14:40:42
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Adaptace na MŠ

| Pavla30 | 06.12.2016, 13:54
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak mám mluvit se synem o sebeobslužných činnostech ve školce. Jsou mu čtyři roky a po třech měsících ve školce stále odmítá chodit na záchod a pokud ho paní učitelka včas "nedotlačí" na záchod, počůrá se. Paní učitelka mu říká, aby šel na wc, ale prý se tam musí dostrkat, jinak nejde. Před paní učitelkou se nevyčůrá, když zůstane na záchodě sám, občas přijde počůraný nebo na procházce se počůrá. Prý nezáleží na tom, zda jsou na toaletě děti nebo ne. Chvilkami mi přijde, že to dělá naschvál. Paní učitelka nedokáže vypozorovat, proč to dělá, já také ne. První dva měsíce jsem o tom se synem mluvila, poslední měsíc jsem o čůrání neřekla ani slovo, to také nepomohlo. Již jednou jsem se na Vás obracela kvůli synovi, že ve školce jen stojí a kouká. Přijde mi, že ho to baví a nevidím v tom nic špatného. Do školky sice chodit nechce, ale jde bez jakýchkoli emocí, hezky se rozloučíme, on odejde do třídy a chce tam dle jeho slov "stát a pozorovat děti". Jako pokrok vidím to, že tam namaloval už i obrázek a začíná nazývat děti jejich jmény, když se spolu bavíme. Bohužel ani motivace na suchý kalhoty v podobě hračky nepomohla. Paní učitelky se ve školce snaží, ale nemohou se synem chodit pokaždé na záchod, když tam mají dalších 27 dětí. Doma chodí syn na záchod sám bez problémů. Chceme s paní učitelkou spolupracovat, ale nevím jak. Již jsem se objednala se synem k paní psycholožce, ale termín máme až za dva měsíce. Budu ráda za jakoukoli radu. Moc děkuji.

Dobrý den, problém vašeho chlapce konzultuje s dětským klinickým psychologem. Zatím využívejte metodu dohledu ze strany pedagožky v MŚ a pozitivní motivaci formou ocenění každého, byť i minimálního úspěchu (nechá se lépe nasměrovat na toaletu, odejde na ni na pokyn apod.). Dohodněte se s paní učitelkou na motivačním systému - oceněním může být například nálepka, smajlík, obrázek, který syn dostane od paní učitelky ihned, bezprostředně po zachycení vhodného chování, pokroku, dílčího úspěchu, ne odměna nárazová, jednorázová. Podobně by paní učitelka měla ocenit i každý pokrok v sociální interakci syna, jeho zapojení do společné práce apod. Doma se zaměřte také na rozebrání a ocenění učiněných pokroků, neúspěchy nezdůrazňujte, do školky syna pro případ nehody vybavte náhradním oblečením.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 07.12.2016, 10:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce