Diskuze: Nemocnice České Budějovice, a.s. (strana 5) - diskuze

ďakujem
Rada by som pridala pozitívne hodnotenie na českobudějovickú nemocnicu, konkrétne na personál ženského a neonatologického oddelenia. Stretla som sa s ochotným prístupom lekárov, sestričiek aj učeniek nielen v deň pôrodu, ale aj počas troch prechádzajúcich návštev za účelom prevedenia monitoru miminka.
Mala som dost zdlhavý porod (od prijatia 12 hodín, od prvých kontrakcí doma 25 hodín), zo začiatku som sa vôbec neotvárala a tak som bola umiestnená na pokoj s dvoma mamičkami na oddelenie šestinedelí. S tým súvisí moja jediná výtka, ktorá sa skôr týka technického prevedenia nemocnice, a to bola potreba presunu z jednej budovy do druhej (z oddelenia šestinedelí na pôrodnícke oddelenie) na vyšetrenie. Nebolo príjemné sa v kontrakciách presúvať chodbou plnou návštev, ale musím pochváliť veľmi milé učenky, ktoré mi pri každom presune pomáhali s nosením mojich vecí, nechali ma pri kontrakcii vydýchnuť a slovne ma podporovali. Samotný pôrod prebehol veľmi profesionálne za asistencie milej sestričky Daniely Polákovej, ktorá počas mojeho tehotenstva viedla výborné prepôrodné kurzy. Bohužial meno doktorky, ktorá ma rodila si nepamatám (hnedé dlhé vlasy a veľké hnedé oči), ale napriek tomu by som sa jej rada poďakovala za to, že mi na svet pomohla priviesť krásne zdravé dievčatko.
Rovnako ďakujem sestričkám z neonatologického oddelenia, ktoré mi v prvých dňoch pomáhali s miminkom, hlavne keď sme mali problem s prisátím. A ďalej ďakujem veľmi príjemným spolubývajúcim Markétke, Romči a Katke z pokoja 105 za príjemnú atmosféru, pomoc a toleranciu.
Takže na záver, mamičky nebojte sa, zvládnete to a kvalifikovaný personál nemocnice vám pomôže. Berte do úvahy, že nejdete na rekreáciu do hotelu a nečaká vás nič príjemné (vrátane nie moc chutnej stravy), ale ten malý zázrak, čo si odnesiete domov za to stojí! S pozdravom, Pavla Sojková

Ještě i touto cestou bych chtěla velmi poděkovat za záchranu života a života mého syna, a zvýšit tak hodnocení českobudějovické porodnice a jejího personálu.
Rodila jsem ve 35.tt akutním císařským řezem, s diagnozou HELLP syndrom. Ten se rozvinul v podstatě během dvou dnů. Nutno dodat, že celé moje těhotenství probíhalo naprosto bezproblémově a do nemocnice jsem se dostavila mimo termín kontroly, že „se cítím divně“. Vše (USG, monitor, vyšetření) bylo v pořádku, až na krevní parametry. Kdyby ten den Dr. Brčáková neodebrala krev, asi bych se vrátila domů a během víkendu upadla do bezvědomí.
Velké díky patří všem lékařům, kteří mě vyšetřovali, včetně všech na ambulanci, kam jsem donedávna docházela na převazy. Zvláštní dík však Dr. Poláchovi, který rozhodl, že na další krevní testy mám přijít hned druhý den ráno a nečekat přes víkend, hned věděl oč by se mohlo jednat. Dále panu primáři Sákovi, který neváhal přistoupit k akutnímu SC před kritickým stavem a který se mnou vše osobně prohovořil, Dr. VALHOVI za špičkové provedení komplikované operace, a Dr. Štěpánkovi, který se pečlivě staral na JIP oddělení.
Děkuji VŠEM sestrám na oddělení Rizikového těhotenství, Operativní gynekologie a Intermediální neonatologie za vstřícnost, možnost potkávat je každý den usměvavé, milé a ochotné pomoci. Rovněž díky VĚTŠINĚ sester na oddělení JIP a neonatologie. Pokud spatřuji nějaká negativa a výhrady – ty patří stan. sestře Kulované na JIP a dvěma sestrám sloužícím s ní denní (mladá copatá s velkými brýlemi a obarvená blondýna s trvalou ve středním věku, jména bohužel neznám), které už hned ráno při nástupu do práce vypadaly vzpruzeně a neochotně. Dále z oddělení neonatologie mladá „sestra s titulem Mgr.“ ostříhaná na ježka, která dost neurvale manipulovala s novorozenci, o chování k matkám nemluvě. Pokud je práce nebaví, ať si najdou takovou, která je bavit a uspokojovat bude... Rovněž stav toalet a sprch na jinak moderním oddělení neonatologie, kde se klade takový důraz na čistotu a hygienu, je naprosto otřesný!
Díky perfektní sehranosti týmu odborníků a sester na jednotlivých odděleních i mezi odděleními jsem v nemocnici strávila pouhých 12 dní včetně pobytu se synkem na neonatologii. Nutno zdůraznit, že nikdo nic nezanedbal a všichni postupovali profesionálně a pečlivě. Pokud bych si chtěla pořídit dalšího potomka, tak opět v porodnici v ČB.

Dobry den,ráda bych se také podělila o svou zkušenost,když teď mohu srovnávat.Před prvnim porodem v roce 2009 jsem také navštěvovala předporodní kurz,který vedla asi20 letá holka,zjevně bezdětná a upozorňujicí,jak nemají rády,když maminkyoc křičí.Nicméně do porodnice jsme dorazily ve 2 ráno,2 hodiny poté co mi odtekla voda po kýblích..přijetí strašné,asi jsem je vzbudila,šoupli mě na pokoj a hotovo,nikdo o mě do rána ani nezakopl.Druhý den v 7 večer mi vyvolali porod,nikdo mi nic neřekl,žádná informace,co se bude dít,nic,jak kdybych rodila ob rok....na žádost epiduralu,nic,žádná odezva.....hrúza,první porod jsem si protrpěla do 5 do rána.Chovali se ke mě hrozně,protože jsem asi byla moc hlučná,až když dorazil přítel tak už mě neokřikovali.Zkrátka po prvnim porodu ksem prohlásila,že příště si radši nechám zlomit ruku.....jo a to ani nemluvim o šití bez umrtvení a že bylo co šít,kluk měl skoro 4kg.Druhý porod jsem měla možnost volb ČB nebo ČK s protekcí.Dala jsem tedy nerada na ČB,abych mohla být blízko bydliště.Rodila jsem teď 24.7.2014 a nemám slov.......z těch obličejů z roku 2009 jsem tam viděla jen jeden,jinak výborné přijetí ve 3 ráno,velice milé sestřičky - asi učenky,ale fajn.....paní doktorka skvělá a milá,porod proběhl ukázkově,..opravdu děkuji slečně Nicole,která byla celý porod mi nápomocná a milá a panu dr.Malíkovi za porod a bezbolestné šití.A také díky panu dr.Pražákovi za epidural.Moc mi to pomohlo.Musím říct,že buď jsem měla štěstí a minula druhou směnu nebo se to tam za těch 5 let změnilo k lepšímu.Na šestinedělí v pohodě,akorát jedna sestřička z neo byla taková nevlídná,asi tou stetrotypní prací......takže děkuji. :-))

Dobrý den,
s péčí a vším okolo po porodu jsem byla velice spokojena. Bohužel to nemohu říci o přijetí a péčí u porodu. Chtěla bych Vám to zde napsat, protože jsem do dneška smutná z toho, jak se ke mě chovali. Na začátku chci zdůraznit, že jsem byla PRVORODIČKA. Celé těhotenství bylo více méně fajn, prohlídka porodního sálu mne ujistila, že bude vše v pořádku, že mi někdo pomůže a v průběhu celého pobytu mi někdo poradí, co mám jak správně dělat. A tak jsem se porodu nebála. Poctivě jsem cvičila s epinolem, masírovala hráz i bradavky a věrila jsem, že vše dopadne dobře, byla jsem klidná. Chtěla jsem přijet do porodnice ve stavu, kdy již budu připravená rodit a nebudou to jen poslíčci. To se mi podařilo. Z domova jsem odjížděla s kontrakcemi po 5 minutách a odteklou plodovou vodou (masivní odtok). Cesta travá od nás půl hodiny, takže po příjezdu do nemocnice již byly intervaly 3,5 - 4 minuty. Bohužel si malý vzpomněl v SOBOTU dopoledne a to byla asi chyba. Do nemocnice jsem přijela zcela klidná, vyronaná a s důvěrou, že bude vše v pořádku. Přijetí bylo takové sériové, bez zájmu. Na doktorku se čekalo, ale to se dalo pochopit. Bohužel co nastalo pak, bylo horší. Při přesunech po chodbách mne nikdo nejistil, sestra na mne vzdáleně koukala takovým pohledem "to se nemůžeš hýbat rychleji?". Při přesunu mi vypadly vložky. Cítila jsem, že budu mít problém s tím je sebrat, tak jsem si dovolila požádat sestru ("se slovy prosím Vás"), aby mi je sebrala. Bohužel jsem se setkala pouze s odpovědí "JÁ VÁS ASI ZABIJU". Takže jsem si musela poradit sama. Po těchto jejích slovech a jejím přístupu se mě zmocnil strach, beznaděj a úzkost, která mne pak provázela celý porod. Na porodním sále nás nechali s manželem o samotě. Bohužel se mi ve sprše udělalo špatně. Požádala jsem manžela, ať někoho sežene. Na první pokus nikoho nesehnal a když jsem urugovala, začal shánět úpěnlivěji. Sestru sehnal. Pomohl mi na lůžko (já bych se tam už asi sama těžko dostala a ta úžasná sestra by mi jistě pomocnou ruku nepodala!). No a ony ozvy dítěte padaly a bylo špatně. Najednou tam bylo lidu, to se nechtělo věřit. Když mi řekli, co mám dělat a jak, vše se ustálilo. Avšak ten špatný pocit neodcházel, protože se mnou komunikovala jen ta sestra, co mě vlastně chce zabít a já z ní a vlastně pak ze všech měla strach. Nikde žádná důvěra, jen beznaděj, neštěstí, vyčerpání. Nidko mi neřekl co se děje, až na mou prosbu mi to sdělili. Na sále jsem měla vlastně důvěru pouze v pana doktora a ty ostatní jsem nějak nevnímala (opomenu-li manžela). Manžel byl u porodu také poprvé. Nemohl mi s ničím poradit, jen mi mohl držet ruku a dávat pozor. Věřila jsem, že mne v tom sestřičky nenechají! Bohužel nechaly a pěkně mi to okořenily. Moc mne to mrzí a za všechny rodičky doufám, že již na takovouto babu nenarazí. Porod skončil nakonec císařským řezem. Jizva je krásná. Na poporodní péči si nemohu stěžovat a o miminko bylo také postaráno. Jen jedno bylo dost drsné a to bylo horko na pokojích. Mluvila jsem i s jinými maminkami, které však nerodily v sobotu a ty si velice chválili, protože tam s nimi byly učenky, které jim pomohly a vše vysvětlily. Asi tak, jak já jsem čekala, bohužel marně. Jo a to, že jsem chodila na předporodní přednášky bych možná příště ani nezmínila, protože potom počítaly, že všechno znám a umím....

rozpačité hodnocení
V ČB jsem rodila v březnu 2009.Na příjmu jsem odevzdala vypracovaný porodní plán,který nakonec nikdo nerespektoval,resp.můj požadavek na bonding.No budiž,dejme tomu,ale dodnes mě mrzí,že nám chlapečka ukázali snad 20 minut po porodu,a to jsme si ještě museli říct.Co se týče příjmu,tak tam se mnou jednali jak s omezenou na svých právech.Měla jsme silné kontrakce,které mě nutily sebou "šít" a to i při monitoru.Sestra,která mi monitor dělala,na mě začala řvát,ať sebou nešiju,že "tady se mnou nebude půl dne".Jsem slušně vychovaná,tak jsem jí neřekla,že je kráva,i když jsme k tomu neměla daleko.V čekacím pokoji nic zvláštního,tam byli všichni milí..když nastal samotný porod miminka,šlo to ráz na ráz,radili mi,jak tlačit,co dělat,jak dýchat..vše v pořádku.Když byl chlapeček na světě,hned ho odnesli,vůbec se se mnou nikdo nebavil.Pak mě odvezli na pokoj a malého dali na neonatologii (v inkubátoru nebyl).Dodnes nevím,proč se toto dělo..nikdo mi to ani nebyl schopný přijít říct.Druhý den mě za ním pustili,teprve TEHDY!!!!! jsem měla možnost si ho přiložit k prsu!!!Pak už jsem byla s malým na neonatologii,tam byli všichni profesionální,vstřícní..neonatologii velice chválím.Nyní čekáme druhé dítě,rodit budu zase v Budějicích,tak doufám,že to bude lepší.

rodila jsem zde v roce 2005, protože mám za sebou z letošního roku nový porodní zážitek z jiné porodnice, rozhodla jsem se napsat komentář. Absolutní nespokojenost, můj porod byl bezproblémový přesto díky chování personalu mi ho docela znepříjemnili. chování lékařky, která mi řekla co vlastně chci když jsem nechodila na předporodní kurz, přes dětské sestry. Porod možný jen v poloze na zádech za neustálého křičení jak špatně tlačim, vše ve stresu. Bohužel ani po letech nevidim na tomto zařízení nic pozitivního teda krom mé dcery a brzkého odchodu domu

květen 2012
Rodila jsem zde už podruhé a pokaždé jsem byla moc spkojená. Vynikající péče o děti i o mně. Sice teď v květnu jsem se nepohodla s jednou dětskou sestrou, ale bylo to jen kvůli vzájemným nesympatiím. Naprostá spokojenost. Až na to jídlo 

v porodnici jsem rodila v květnu letošního roku,musím plně souhlasit s předchozím příspěvkem,byla jsem spokojená s předporodní péčí,některé sestřičky byli velice hodné.Vůbec jsem nebyla spokojená s dětskými sestrami a jejich přístupem.