Inzerce
Inzerce
Inzerce

Porodnice - Krč - diskuze

  • Porodnice - Krč
    Výběr porodnice jsem nenechávala úplně náhodě. Snažila jsem se na internetu najít nějaké objektivní hodnocení/porovnání porodnic. Jsem z Prahy, takže jsem hledala Prahu. Nejsem zastánkyně „porodnické turistiky“, ale nikoho za to neodsuzuji. Já jsem prostě chtěla, abych to do porodnice měla blízko a aby se o mě a miminko postarali. Tak nakonec zvítězila porodnice v Krči. Z recenzí neměla moc pozitiv, ale náhodou jsem zjistila, že tam rodila kamarádka a byla spokojená. O Podolí jsem zase věděla, že je v posledních letech hodně profláknuté a rodí tam téměř každý, ač jsou recenze povětšinou pozitivní. Tak zvítězila Krč nad Podolím. Určitě mne hodně ovlivnil názor kamarádky a fakt, že právě probíhala rekonstrukce šestinedělí.
    Jak to bylo v reálu? Aneb moje osobní zkušenost!
    Čekací doba v prenatální poradně někdy až 2 hodiny, slyšela jsem, že i více. V prenatální poradně jsou samé ženy, sestry i lékařky. Od některé lékařky je vyšetření bezbolestné, u jiné dost utrpení, ale vydržet se to dá. Některá lékařka se Vás ptá na vaše pocity, jiná ne. O jejich „příjemnosti“ rozhoduje pravděpodobně aktuální nálada.
    Manžel mne odvezl do porodnice v pátek ráno cca v 6:15, přijali mne na ambulanci. Kontrakce jsem měla už od čtvrtka 18:00. K ránu se rozjely po 5 minutách a tak jsme po telefonátu s porodním sálem jeli i s taškou do porodnice. Od příjmu na ambulanci do ošetření lékařkou uplynuly asi 2 hodiny. Bohužel lékařka byla u komplikovaného porodu, a ač sestra několikrát volala telefonem a snažila se najít náhradu, trvalo to. Já jsem prodýchávala na chodbě a v kabince. Lékařka mi řekla, že mne nechají na šestinedělí a bude se čekat, až to přijde. Mladá porodní asistentka mne odvedla, manžel jen došel pro tašku. Bylo to tak rychlé, že jsme se téměř ani nestihli rozloučit.
    Šestinedělí mne ohromilo hned při příchodu – ač jsem jeden pokojík viděla v rámci předporodního kurzu. Pokojíky jsou po 2 lůžkách – možná někde i po jednom – s koupelničkou. Vždy je v pokojíku sprcha a WC (je to kombinace WC a bidetu – k WC je ještě sprška). Platová okna a vnitřní žaluzie, nehledě na balkonek příslušející ke každému pokoji. Balkónky k pokojům patří od dob dávných.
    Rodila jsem v neděli dopoledne, na sále (pokojíku) jsem byla od brzkého nedělního rána. Manžel přijel včas, volala jsem mu na pokyn porodní asistentky ze šestinedělí. U porodu se mi měnila směna. Nepamatuji si jméno první asistentky, ale ta určující, která se o mne starala většinu téměř celou dobu, byla Jaroslava. Mile se představila a snažila se mi pomáhat, jak jen to šlo. Povzbuzovala mne a radila, zda správně dýchám. Přinesla mi míč, na kterém jsem seděla asi hodinu, snažila se mi pomoct najít úlevovou polohu – od nocí a dnů kontrakcí mne bolela třísla. Bylo to horší než samotné kontrakce. Při samotném porodu jsem však třísla už nevnímala.
    Porod byl ve výsledku hodnocen jako RIZIKOVÝ. Nejsem zastánce domácích porodů, ale proč ne. Každopádně já bych doma takhle neporodila, nebo by to nedopadlo dobře. Jednak se mi kontrakce rozjížděly vždy v podvečer a vrcholily okolo šesté ráno a přes den byl útlum, a jednak byla zakalená plodová voda a Tobík měl sníženou srdeční činnost. Finále muselo být rychlé! U porodu nakonec bylo několik lidí, minimálně 2 porodní asistentky a lékařka. Pak vím o mladé asistentce, která mne odváděla na šestinedělí v den příjmu, ale nevím, kdy přišla. Každopádně byly všechny ženy výborné, milé a usměvavé! Manžel byl u porodu a jeho názor je opět pozitivní. Celou dobu mne povzbuzoval, otíral mi žínkou čela, když bylo třeba a dával mi ve finále dýchat kyslík. Po narození Tobíka museli miminko rychle prohlédnout a tak jsem ho jen viděla, nebyl mi položen na břicho a neproběhl plánovaný odběr pupečníkové krve (chtěli jsme ji darovat). Nevadí mi, že jsem Tobíka neměla hned na břiše, hlavně že byl v pořádku. Manžel byl u jeho ošetření celou dobu s ním a pak ho přinesl v náručí. Já jsem miminko dostala k prsu, až když bylo dokončeno šití. Po porodu jsme byli všichni tři na sále ještě asi hodinu, možná hodinu a půl. Nikdo mne nenutil hned vstávat a jít na toaletu.
    Po převozu na šestinedělí jsem nesměla sama vstát. Hned jsem dostala oběd, abych měla sílu (snídani jsem ráno nestihla), manžel byl se mnou na pokoji a Tobiáška sestřičky přivezli až odpoledne (nevím v kolik hodin), musel být důkladně prohlédnout pediatrem. Nebyl pak problém, aby se o něj první noc staraly dětské sestřičky, měla jsem ho jen o pár dveří vedle. Vždy ho přivezly na kojení a pak jsem si ho k nim mohla zase odložit. Byla jsem hodně vyčerpaná. Od neděle do úterního dopoledne jsem byla na pokojíku sama. Všechny dámy, od porodních asistentek, dětské sestřičky po sanitářku byly výborné. Žádná se nemračila, ač každá z nich měla jiný přístup. Stačilo s nimi jednat slušně, usmívat se a nebyl problém s ničím. Rády maminkám uvařily vodu do termosky (místní) a tak jsem si mohla dělat vlastní čaj kdykoliv jsem chtěla. Na šestinedělí jsem slavila narozeniny, nebyl problém zapůjčit si skleničky nebo o něco požádat. Mohla jsem se na cokoliv zeptat a mé dotazy byly zodpovězeny. Ano, přístup například dětské lékařky mi nebyl moc příjemný, ale nic hrozného.
    Osobně mi dětská sestřička přišla ukázat jak miminko přebalit – ač tohle bych zvládla, druhý den přišla ukázat jak ho umýt. Sestry pomohly a poradily s kojením, protože jsem měla problém s nalitými prsy a miminku se najednou nechtělo sát. Druhý den po porodu přišla fyzioterapeutka a ukázala pár cviků vhodných pro šestinedělí. Ano, sestřičky chodí ukazovat zacházení s miminky i maminkám, které už doma děti mají. Ale na škodu to asi není a překousnout se to dá.
    Strava byla typu menza. Jídlo se jíst dalo, s ničím jsem neměla problém. Ano, všude se píše (i v informacích v porodnici), že bílé pečivo při kojení není vhodné a další. A hnedle máte k snídani 2 rohlíky. Holt na to asi není taková kapacita vařit různá dietní jídla. I když v nemocnicích by se na to dbát mělo a co vím, nikde to tak není. Nesmíte být člověk vybíravý a nesmíte mnoho očekávat, pak se určitě najíte.
    Markittka20   | 15.08.2016 22:43:49
    Reagovat | URL příspěvku

Téma: Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou (strana 4)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×