Laktační psychóza

1. Co je laktační psychóza?
2. Proč se laktační psychóza objevuje, důsledkem čeho?
3. Jak se laktační psychóza projevuje? Nakolik může být závažná? Může žena v důsledku v důsledku laktační psychózy spáchat sebevraždu nebo vraždu dítěte?
4. Lze vytipovat ohrožené ženy? Existují nějaká režimová opatření pro ohrožené typy žen – tedy možnost předejít propuknutí laktační psychózy? Existují nějaké průvodní jevy, které by na ni upozornily, ještě než se rozvine?
5. Když k ní dojde, co by měli vědět a dělat příbuzní?
6. Jak se laktační psychóza léčí?
7. Kdy a z jakého důvodu se při objevení laktační psychózy zvažuje přerušení kojení?
8. Setkal ses v ordinaci s případy laktační psychózy? Mají ženy trvalé následky, nebo byla zvládnuta bez následků?
9. Jak na ni reagovali příbuzní, měli ochotu spolupracovat, nebo se naopak od nemocné ženy distancovali?
10. Existuje nějaká pravděpodobnost, že dítě ženy trpící laktační psychózou častěji onemocní psychózou, než zbytek populace?

1. Co je laktační psychóza?

Jako laktační psychóza jsou běžně mezi lidmi označovány vážnější duševní poruchy, které se mohou projevit v poporodním období. Samotný název laktační psychóza není správný, protože laktace (tj. tvorba mléka, kojení) sama psychické poruchy nevyvolává. Správně by se měly uvedené potíže označovat jako poporodní psychózy, můžeme však zůstat u v hovoru běžně používaného termínu laktační psychóza.

2. Proč se laktační psychóza objevuje, důsledkem čeho?

Příčinou vzniku laktační psychózy je oslabení organismu dané ženy porodem (tedy bolestmi, ztrátou krve, únavou, strachem, jak porod dopadne) a poporodními hormonálními změnami. Svou roli může hrát i předběžná dispozice ke vzniku duševní poruchy daná např. přítomností duševní choroby u někoho z blízkých příbuzných nebo tím, že žena nadměrně pila alkohol nebo brala jiné drogy.

3. Jak se laktační psychóza projevuje? Nakolik může být závažná? Může žena v důsledku v důsledku laktační psychózy spáchat sebevraždu nebo vraždu dítěte?

Příznaky laktačních psychóz jsou různorodé a tím je dána také různorodost jejich závažnosti. Nejčastěji se jako příznak laktační psychózy projevuje deprese, tedy sklíčená nálada, lítostivost, plačtivost, nezájem, úzkost, strach z toho, že žena nezvládne péči o dítě. Je ovšem nutno říci, že po porodu je téměř každá žena citlivější než dřív, snadno se rozlítostní a (zvlášť pokud jde o maminku prvního dítěte) má strach, zda o dítě pečuje dobře. O psychóze lze mluvit až tehdy, když se potíže vystupňují do té míry, že maminka jejich vinou není schopna žádné činnosti, jen pláče, naříká, leží nebo úzkostně chodí sem a tam a nedokáže se o dítě postarat.  Jindy se může psychóza projevit halucinacemi a bludy – postižená např. slyší (ve skutečnosti neexistující) hlasy, které jí nadávají, pomlouvají, je přesvědčena, že je sledována, že ji někdo chce poškodit, zničit. Vinou takových vystupňovaných potíží může někdy žena spáchat sebevraždu nebo tzv. rozšířenou sebevraždu a zabít i své dítě ze strachu, že bez ní by byl život dítěte nesnesitelný. Takové případy jsou ovšem extrémně vzácné. Jiným typem laktační psychózy mohou být stavy zmatenosti, při nichž se žena nedokáže orientovat ve svém okolí a v situaci, v níž se nachází, nechápe, co se s ní děje a může nepřiměřeně reagovat na své okolí.

4. Lze vytipovat ohrožené ženy? Existují nějaká režimová opatření pro ohrožené typy žen – tedy možnost předejít propuknutí laktační psychózy? Existují nějaké průvodní jevy, které by na ni upozornily, ještě než se rozvine?

Za ohrožené je možno považovat ženy, které měly významnější duševní potíže (ne jen běžnou nervozitu) již dříve a ženy, které nadměrně požívaly alkohol nebo braly jiné drogy. Zejména tyto ženy - ale i ostatní – mají již v těhotenství a zejména v poporodním období dodržovat běžné zásady duševní hygieny, tedy mít pravidelnou a hodnotnou stravu, mít možnost odpočinku a mít možnost poradit se o péči o dítě. Zde hraje velkou roli pomoc manžela a dalších příbuzných a samozřejmě také dodržování rad gynekologa, dětského a praktického lékaře. Na rozvoj laktační psychózy upozorní stupňování výše popsaných potíží, které žena dřív neměla.

5. Když k ní dojde, co by měli vědět a dělat příbuzní?

Pokud se u maminky začínají projevovat některé z uvedených příznaků, měli by příbuzní kontaktovat praktického lékaře nebo přímo psychiatra. Sami by pak měli mamince pomáhat v péči o dítě, rozptýlit její obavy v tomto směru a zajistit jí možnost odpočinku.

6. Jak se laktační psychóza léčí?

V současné době je řada léků, které odstraňují depresi a úzkost, i řada léků, které odstraňují bludy nebo halucinace. Podle závažnosti příznaků lze tyto léky podávat ambulantně nebo v lůžkovém zařízení.

7. Kdy a z jakého důvodu se při objevení laktační psychózy zvažuje přerušení kojení?

Pokud se začne léčit laktační psychóza, přerušuje se kojení vždy. Podávají se totiž léky, které přecházejí do mateřského mléka a tlumily by novorozence. Ukončení laktace (tvorby mléka) také zmírní hormonální změny, které po porodu probíhají, a tím v léčbě pomůže.

8. Setkal ses v ordinaci s případy laktační psychózy? Mají ženy trvalé následky, nebo byla zvládnuta bez následků?

Laktační psychózy se projevují jen velmi zřídka a za mnoho let mé praxe jsem jich viděl odhadem asi jen do desíti případů. Samostatná laktační psychóza je obvykle zvládnuta bez následků. Jinak je tomu ovšem tehdy, když zátěž poporodního období vyprovokuje první projevy schizofrenie nebo tzv. periodické depresivní poruchy (které by u dané ženy vznikly i jindy, provokací jinou zátěží). Tyto poruchy se pak mohou opakovat.

9. Jak na ni reagovali příbuzní, měli ochotu spolupracovat, nebo se naopak od nemocné ženy distancovali?

V případech, s nimiž jsem se setkal, příbuzní vždy postižené velmi dobře pomáhali.

10. Existuje nějaká pravděpodobnost, že dítě ženy trpící laktační psychózou častěji onemocní psychózou, než zbytek populace?

Pokud se u matky jednalo o samostatnou laktační psychózu, pak její dítě není duševní poruchou ohroženo o nic víc, než jiné děti. Pokud se však jednalo např. o schizofrenii nebo periodickou depresivní poruchu provokovanou poporodním obdobím, pak je pravděpodobnost vzniku duševní poruchy u dítěte o něco vyšší (genetické poznatky zatím neumožňují přesnější specifikaci), než u dětí zdravých matek.

Děkuji za rozhovor.

Rozhovor na téma laktační psychóza jsme vedli s psychiatrem MUDr. Pavlem Martincem.

Rozhovor pořídila Jana Martincová