Vaše dotazy

Dcera je na přítele drzá a nekomunikuje. Může žárlit?

Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych Vás poprosit o radu, jak se mám zachovat a co dělat v situaci, se kterou si nevím rady. Dceři bude v květnu 5 let. V prosinci 2013 jsem se s dcerou odstěhovala od manžela a rozvádíme se. Rozvod je z důvodu sexuálního zneužití v opilosti manželem a nezájem o dceru. Manžel si bere dceru každý druhý víkend, ve styku nebráním, může si jí vzít i v týdnu, bydlíme v jedné obci. (V týdnu si jí nebere)
Sestěhovali jsme se dohromady s mým přítelem, kterého dcera už dobře znala. Problém nastal až teď po 2 měsících, kdy dcera začala být na přítele drzá, nebo s ním vůbec nekomunikuje, když se jí na něco zeptá. Když s přítelem mluví, tak ho bouchne nebo kopne, ne ve vzteku, normálně se baví.
Asi žárlí, ale nevím jak se v této situaci zachovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď psycholožky Mgr. Michaely Matouškové: Dobrý den, vaše situace je poměrně komplikovaná a těžko posoudit jen takto na základě stručného popisu, co vše hraje v chování vaší holčičky roli. Nevím, čeho například byla svědkem v době, když jste ještě žila s manželem, píšete, že o ni neměl zájem, ale zároveň si teď dcerku pravidelně bere. Jaké jsou z jeho strany vlivy na dceru ohledně vašeho nového přítele, také nemohu odhadnout. Ve vašem případě bych doporučila navštívit s dcerkou nejlépe dětského klinického psychologa, nebo se případně obrátit na Manželskou a rodinnou poradnu. Pokud navštívíte státní zařízení, pak jsou služby odborníků v těchto zařízeních bezplatné. Obecně platí, že na výchovném vedení a na péči o dítě by se měli domlouvat dospělí mezi sebou, dítě by nemělo být svědkem případných rozporů. Všichni dospělí, kteří se na výchově dítěte podílejí (i prarodiče) by se pak měli dohodnutými výchovnými zásadami řídit a působit na dítě pokud možno jednotně. Rozvádějící se, nebo rozvedení rodiče by se měli před dítětem snažit mluvit o sobě navzájem pozitivně, nebo alespoň neutrálně, to se týká i nových partnerů rodičů. Netolerovala bych dcerce projevy jakékoliv agresivity vůči vašemu příteli, také drzost je taková převlečená slovní agrese, nekomunikace se zase přibližuje agresi pasívní. I když nechce ublížit, neměla by přítele při rozhovoru plácat či kopat. Vypadá to, že si možná také testuje hranice a protože jí toto chování prochází, tak je zkouší rozšířit více. Samozřejmě může na přítele také žárlit, to však její chování neomlouvá. Vzhledem k tomu, že je dcerka ve vývojovém období příhodném pro vyprávění příběhů a pohádek, je dobré si s ní o všem popovídat, vysvětlit jí situaci třeba formou pohádky, příběhu, ujistit ji o vaší lásce, o kterou nepřijde, ani když je ve hře také přítel. Používejte jednoduché formulace, uvádějte konkrétní příklady, vysvětlujte opakovaně. Promluvte si také s přítelem, který by měl také dodržovat výchovné zásady, na kterých se vzájemně dohodnete. Případné konfliktní situace byste však s dcerkou měla řešit vy, jako její rodič. Vzhledem k tomu, že jste se odstěhovali teprve před dvěma měsíci, je pro dcerku vše také hodně čerstvé, začíná si zřejmě teprve uvědomovat, že se vaše původní rodina rozpadla, neví si s tou situací rady, vznikají u ní různé pocity a ty negativní obrací vůči vašemu příteli. Kromě povídání s holčičkou můžete také zkusit různé jiné techniky na uvolnění negativních pocitů, jako je třeba kresba, modelování, vyrábění. Nechte dcerku třeba nakreslit vaši rodinu, tak jak ji vidí, povídejte si s ní o obrázku, bude mít možnost třeba povídat o svých pocitech a přáních, zeptat se na otázky, které ji tíží. O situaci si s ní povídejte otevřeně, zodpovězte otázky, ale úměrně jejímu věku, vynechte nadbytečné podrobnosti, detaily, ale informujte ji jasně, ujistěte ji o vaší podpoře. Více bych ponechala případně na odbornících, které navštívíte. Přeji vám brzké překonání tohoto nelehkého období. Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Rozvod manželství a děti - diskuze

  • Co je správně?
    Dobrý den,
    Manžel propadl těžké zavislosti a po opakované pomoci a následné recidivě jsem byla nucena ho požádat aby nase společné bydleni opustil.Máme syna 5let,který ho velice miluje. Já osobně,kdyby nepropadl tak těžké zavislosti,tak jsem s ním byla velice šťastná.
    Nicméně rozvadime se. Nyni je opět v léčbě a rád by s námi travil vánoce. Já bych také byla ráda a vím,ze mladší syn by byl prešťasten,nicméně starší 12letý je velice znechucen,byl svědkem vážně hraničního chování. A má rodina má obavu i o duševní pohodu mladšiho syna. Otec je v léčbě teprve měsíc a než do ni odešel bylo to vážné a nebezpečné. Manžel zde ma stále trvalé bydliště a když je v pořádku jsem s nim moc ráda. Se starším synem dochazime do Trianglu.Děkují
    Danice   | 16.12.2015 07:36:25
    Reagovat | URL příspěvku
  • Co je správné?
    Dobrý den,
    jsem sedm let ženatý a máme krásnou šestiletou dcerku,která má lehkou formu atypického autismu.
    Jediné v čem dcerka vázne je konverzace a celková komunikace.Má jeden rok odklad,takže ještě letos chodí do školky,která se specializuje na takovéto děti.Je velmi snaživá a šikovná.Lehké konverzaci rozumí bez problému.Moje otázka bude působit možná chaoticky.
    S ženou si po sedmi letech nerozumíme a celý náš vztah směřuje k rozvodu.
    Nechci v tom dcerku nějak utápět,těžko by to chápala.I když si toho jistě sama všimne.
    Manželka s dcerou odešla bydlet ke své matce (babičce).Moje otázka zní jak si podělit před rozvodem výchovu dcerky?
    Nechci stát stranou,miluji dcerku z celého srdce a vidět jí jen jednou za 14 dní je pro mě hrozná rána a představa.Máme spolu s dreckou výborný vztah,jak postupovat,co je momentálně pro naši dcerku nejlepší?...Mám strach že když se budeme vídat jen takhle málo,tak se jí odcizím....už ta představa je hrozná,ale samozřejmě jí nechci nějak ubližovat tím,že bych třeba chtěl střídavou péči,nevím právě jestli by jí to pomohlo,kdyby neměla jistý domov.Jsem bezradný poraďte jak se správně zachovat,aby to pro dcerku bylo co nejlepší řešení.Má být teď s matkou a je rozumné se vídat pouze jednou za 14 dní?..Jaký by to mohlo mít dopad na náš vztah s dcerkou?
    Děkuji moc za odpověď.
    zdeněk35   | 04.10.2014 01:44:48 | Reakcí: 1, poslední: 04.11.2014 10:56:50
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Co je správné?
      Dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy budeme postupně vydávat. Poté Vám vložíme odkaz, kde je najdete.
      Baby on line   | 04.11.2014 10:56:50
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Odmítání nočníku i WC

| Tereza 39 | 30.11.2016, 14:21
Dobrý den,mám velký problém s odplenkováním téměř čtyřletého syna. Zarytě odmítá nočník i WC. Sám ví moc dobře k čemu slouží,je velice chytrý a bystrý. Vývojově pozadu není. Vyzkoušeli jsme všemožné rady,sliby ale nezabírá nic. Naše paní doktorka se vždy jen uculuje a radu nám nedá,tak nevím co si počít.Do školky měl nastoupit v září ale kvůli plenkám půjde v únoru to bude mít čtyři roky. Doteď ještě neměl ani jednu suchou plenku přes noc ani ve dne. Budu moc ráda jestli odpovíte. S pozdravem Tereza 39

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce