Dítě řeší problém pláčem

Dítě řeší problémy pláčem. Jak v takovém případě ve výchově postupovat? 

Dobrý den, můj pětiletý vnuk velmi často (několikrát do hodiny) pláče, většinou kvůli malichernostem - něco nemůže najít, něco mu nejde, něco mu sestřička bere, špatně se vzbudí - to je pravidelné. Ve školce usedavě plakal, že mu dali na rizoto sýr, nedokázal to říct. Rodiče jsou velmi empatičtí a ihned ho konejší, berou do náručí a jeho pláč se ještě zintenzivní a trvá zbytečně dlouho a zdá se mi, že věkem pláče využívá stále více. Chlapec je jinak velmi šikovný a chytrý, ale v tomto se chová nepřiměřeně. Jeho chování vyvolává spory mezi námi dospělými, jak dál pokračovat ve výchově, domluvy nepomáhají. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den, chlapcova nervová soustava je zřejmě celkově citlivější a zranitelnější, proto se u něj projevuje vyšší pohotovost k lítostivým a plačtivým reakcím. Je možné, že některý z rodičů dítěte (případně oba) byl nebo je podobně citlivý, a proto pro něj má, nebo mají pochopení. Citlivost a porozumění dítěti ze strany rodičů, je určitě dobrá a potřebná a dítě jejich porozumění a zázemí, které mu vytváří jednoznačně potřebuje. V pěti letech je však možná již vhodnější posilovat v dítěti konstruktivnější způsob řešení potíží. Přílišným pochopením a litováním v něm rodiče mohou podporovat tento méně zralý přístup k řešení problémů a potíží a chlapec jej používá a setrvává u něj, protože je pro něj efektivní a přináší mu zisk. Časem by se mohl naučit také svého pláče opravdu i vědomě využívat. Nicméně v jeho věku se pokud ne již ve školce, pak zcela jistě ve školním prostředí, setká s rizikem konfrontace s ostatními dětmi, které pláč často považují za projev slabosti a dovedou velice nepříjemně a nekompromisně dát plačícímu spolužákovi najevo svůj názor. Chlapeček by se tak snadno mohl setkat s posměchem, neporozuměním a vzhledem k jeho zvýšené citlivosti by toto zřejmě nesl velice těžce, mohly by se u něj objevit psychosomatické potíže, rozvoj neurotických příznaků apod. S životními překážkami se přitom bude zcela zákonitě setkávat a je proto v jeho zájmu naučit se je překonávat také jiným způsobem, než je pláč. Je také možné, že chlapečkův vývoj probíhá nerovnoměrně, kdy rozumové schopnosti předbíhají vývoj psychosociální. Rodičům bych proto doporučila vyjádřit dítěti pochopení, jeho problém nezlehčovat (protože pro něj je opravdový a vážný), je možné jej i fyzickým dotekem (např. pohlazením, poklepem na ramínko, obejmutím utěšit), nechat ho vyplakat (nebrat však ihned do náruče) a  po zklidnění mu nabídnout společné hledání řešení. O problému si s ním promluvit, podporovat jeho vlastní aktivní přístup. Je možné, že je chlapeček také stydlivý, proto s ním rodiče mohou natrénovat několik vět, či vhodných formulací, které řekne, když se mu něco nelíbí, případně si něco přeje. Nácvik může probíhat například formou hraní divadla, rolí, případně jinou zábavnou formou, ve známém a bezpečném prostředí si to pak chlapeček může vyzkoušet (může zkusit o něco požádat člena rodiny, rodinného známého atd.), cílem by mělo být, aby se naučil vyjadřovat svá přání, potřeby a překonávat pro něj obtížné situace také jiným, vývojově vyšším způsobem, než je pláč. Vzhledem k tomu, že dotaz píše babička, je potřeba upozornit, že za výchovu dítěte zodpovídají rodiče, kteří za něj mají rodičovskou zodpovědnost a i dobře míněné rady ze strany prarodičů se mohou setkat s nepochopením. Důležité je, jestli rodiče vnímají celou situaci také jako problém a chtějí ji řešit, pokud ne, bylo by dobré rodičům do výchovy raději nezasahovat. V případě prohlubování potíží je možné doporučit rodičům kontaktovat pedagogicko-psychologickou poradnu v místě bydliště, kde psycholog bude schopen zralost chlapce komplexněji posoudit, případně rodičům poskytne odborná výchovná doporučení. Mgr. Matoušková, psycholog

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Dítě řeší problém pláčem - diskuze

  • Stálý pláč
    Dobrý den,

    dcera 15 měsíců je ve školce jako andílek. Vychovatelka říká, že už dlouho nezažila tak hodné dítě. Nekřičí, nevzteká se, hezky si hraje s ostatními, uklízí po sobě, když jí posadí na nočník hezky se vyčůrá... Problém je, když se vrátíme domů. Už při zouvání se rozčiluje, pláče, lehá si na zem a pofňukává při tom. A tak to probíhá až do večera. Všechno co jí nejde řeší pláčem, křikem nebo jen takovým kňouráním. Ale neustálým. Tím víc, když musím jít něco udělat a né si s ní jen hrát. Když by si měla hrát sama (ještě pár měsíců zpátky s tím neměla problém) křičí a letí za mnou. Nesnáší hlasité zvuky a to i třeba vysavač. Jsme velmi klidná rodina, nehádáme se, nezvyšujeme hlas.. Manžel má roztroušenou sklerózu tudíž i on má rád klid a pohodu. Nevíme co děláme špatně, co mne napadá, když jsem jí ještě kojila, měla jsem zdravotní problémy a často jsem brečela bolestí. Je možné že se to mateřským mlékem mohlo přenést na nervovou soustavu dcery? Neumím si ale vysvětlit, když je u nás návštěva tak je opět velmi hodná a klidná. Takhle pofňukává jen když jsme doma sami. Manžel je na invalidním důchodu, takže nás má oba doma, ale mnohem více je upjatá na mne a když jí má otec uspávat nebo být s ní jen on při hraní pláče a vyhledává mne.Můžete mi prosím poradit? Děkuji !!!
    Macik BA   | 01.12.2016 18:46:48
    Reagovat | URL příspěvku
  • Rozchod rodičů
    Dobrý den,
    manžel se odstěhoval a je ve vztahu s jinou partnerkou. Máme syna, kterému jsou tři roky.
    Měla bych více dotazů. Jakým způsobem synovy oznámit, že s námi tatínek už nežije, počkat až se začne ptát sám a nebo mu to vysvětlit již teď?
    Dále mám dotaz jakým způsobem a za jakou dobu představit novou manželovu partnerku? Zatím jsme se dohodli na doporučení mé psycholožky, že manžel bude syna vídat v domácím prostředí, či někde venku a jelikož jeho nová známost je pouze 1,5 měsíční záležitost, nebudeme zatím syna nikomu dalšímu představovat. Osobně bych počkala minimálně půl roku, než se ukáže nakolik je vztah vážný a manžel souhlasil.
    Děkuji za odpověď!
    Malinková   | 11.03.2015 09:17:07 | Reakcí: 1, poslední: 11.03.2015 09:24:21
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Rozchod rodičů
      Omlouvám se, špatně jsem zařadila příspěvek.
      Malinková   | 11.03.2015 09:24:21
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Odmítání nočníku i WC

| Tereza 39 | 30.11.2016, 14:21
Dobrý den,mám velký problém s odplenkováním téměř čtyřletého syna. Zarytě odmítá nočník i WC. Sám ví moc dobře k čemu slouží,je velice chytrý a bystrý. Vývojově pozadu není. Vyzkoušeli jsme všemožné rady,sliby ale nezabírá nic. Naše paní doktorka se vždy jen uculuje a radu nám nedá,tak nevím co si počít.Do školky měl nastoupit v září ale kvůli plenkám půjde v únoru to bude mít čtyři roky. Doteď ještě neměl ani jednu suchou plenku přes noc ani ve dne. Budu moc ráda jestli odpovíte. S pozdravem Tereza 39

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce