Jak přežít v přírodě - letní manuál

Léto představuje období, které nás svojí atmosférou přímo vybízí k návštěvě přírody – vyrážíme na kratší či delší túry, lesními stezkami směřujeme k hradům, zříceninám či rozhlednám, sbíráme lesní plody a houby, pořádáme pikniky v trávě, koupeme se v přírodních nádržích, v romantických údolích opékáme špekáčky a své děti posíláme na tábory uprostřed lesů a luk. Víme ale, jaká nebezpečí na nás v letní přírodě číhají a jak se v ní chovat, zvláště pak, bereme-li s sebou děti?

1. Základní vybavení do přírody aneb KPZ

Pokud vyrážíme do přírody na jakýkoliv časový úsek, např. na půldenní výlet, neměli bychom domov opouštět „nalehko“ jen s peněženkou a mobilním telefonem. Kromě obvyklých věcí, jako je nápoj (nejlépe neslazená voda), čokoláda nebo čokoládová tyčinka, papírové kapesníčky, pláštěnka a teplejší kousek oblečení (mikina, bunda) bychom měli pamatovat na situaci, kdy bychom zabloudili nebo se ztratili. Pro takové případy je dobré nosit s sebou tzv. KPZ, tedy krabičku poslední záchrany.

Nemusí se přitom jednat o krabičku v duchu skautské koncepce, jejímž otcem je Jaroslav Foglar, nebo krabičku dobrodruha chystajícího se na výzkumnou expedici. Novodobá krabička poslední záchrany pro účely běžných výletníků by - stejně jako tradiční KPZ - měla být z pevného, nepromokavého materiálu, přičemž její obsah by nám měl pomoci překonat neplánované negativní situace. Obsah je samozřejmě možné obměňovat podle místa a délky pobytu, nicméně základ by měl zůstávat stejný. Co tedy nosit do přírody s sebou?

  • zápalky nebo zapalovač
  • svíčka nebo malá (klíčová) baterka
  • kapesní nůž s otvírákem
  • malá píšťalka (využívá se v případě dezorientace v terénu, aby Vás bylo slyšet)
  • kousek papíru
  • malá tužka nebo propiska
  • jehla a nit
  • pevný provázek
  • zavírací špendlík
  • knoflík
  • náplast
  • dezinfekce
  • obvaz
  • tableta na bolest hlavy, zubů apod. (Ibalgin)
  • tableta na střevní potíže (Živočišné uhlí)
  • gel na popáleniny, bodnutí hmyzem (Fenistil)
  • kondom (v této souvislosti je dobrý na přenášení vody, unese až 1 litr)

Základní balíček podobný KPZ je dobré nosit také v kabelce či malém batůžku, ať už jdeme kamkoliv – nikdy totiž nevíme, kdy se nám tyto základní věci mohou hodit.

2. Orientace v přírodě bez technických prostředků

Málokdo z nás může říct, že se během turistického výletu nebo na procházce v lese alespoň jednou neztratil. Co ale dělat, když s sebou nemáme chytrý telefon, mapu, kompas či buzolu? V takovém případě nám zbývá orientovat se podle přírodních jevů a zvláštností, případně podle lidského díla (budovy, kostely, vinice apod.).

Orientace podle přírodních jevů je založena na rozdílu v osvětlování a zahřívání přírodních objektů, tedy na rozlišení stinné a slunné strany:

  • jednotlivě stojící stromy – mají bohatší větve na jižní straně, na severní straně jsou řidší, někdy i polámané; navíc kmen směřující na sever bývá porostlý lišejníkem nebo mechem 
  • pařezy stromů – letokruhy na severní straně jsou hustší, na jižní straně naopak řidší
  • kůra stromů – břízy mají světlejší kůru na jižní straně 
  • mraveniště – jeho severní strana je prudší, strmější, naopak jižní strana klesá pozvolna
  • lesní plody – na straně směřující na jih se zabarvují (uzrávají) dříve než na straně severní 
  • sníh – déle se drží na severní straně, roztává dříve na straně orientované jižně
  • kostely – oltáře bývají orientovány na východ, hlavní vchod na západ
  • vinice – jsou zakládány na jižních svazích
  • včelíny – jsou orientovány čelem na jih
  • ptačí budky – umisťují se otvorem na východ

Dodejme však, že tato orientace podle přírodních jevů je méně spolehlivá než prostřednictvím technických vymožeností či mapy. V inidividuálních případech může být ale její znalost přínosná, zvláště když použijeme vícero ukazatelů současně.

Speciálním způsobem orientace je pak orientace podle slunce. To nám umožňuje určit přibližný čas a máme-li hodinky (tedy technický prostředek :-), také poměrně spolehlivě směr.

Při určování času podle slunce vycházíme ze skutečnosti, že slunce ráno vychází na východě, odpoledne se nachází přibližně na jihu a svoji celodenní pouť končí na západě. Z toho můžeme odvodit, že v 6 hodin ráno je slunce na východě, v 9 hodin na jihovýchodě, v pravé poledne na jihu, v 15 hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západě. Vždy je ale třeba vzít v úvahu roční období a letní/zimní čas.

Určení směru podle hodinek pak provádíme následovně: hodinky natočíme tak, aby malá ručička směřovala ke slunci. Úhel, který malá ručička svírá s dvanáctkou, rozpůlíme (můžeme si pomoci stéblem trávy nebo větvičkou). Osa úhlu (tedy stéblo, větvička) směřuje k jihu, na opačné straně je pak sever.

Významnou pomocí v orientaci v přírodě pak představují turistické značky, které ale značí, jak název napovídá, pouze turistické cesty. Základní značení je následující:

  • červená barva = hlavní turistická cesta
  • modrá barva = oblastní turistická cesta
  • zelená barva = místní turistická cesta
  • žlutá barva = odbočky, spojovací cesty


Orientovat se v terénu podle přírodních jevů můžeme samozřejmě i v noci, nicméně tyto aktivity jsou určeny pro zkušenější turisty, či spíše dobrodruhy.

Pokud se nám stane, že se ztratíme a nemáme k dispozici žádné technické prostředky ani mapu, je nejlepším řešením najít si vyvýšené místo, ze kterého bychom se mohli rozhlédnout po krajině (hledáme obydlí, věžičky, silnici apod.). Důležité je začít řešit situaci včas, ještě před tím, než se začne stmívat, abychom v daném terénu nebyli nuceni přenocovat.

3. Jak se chovat v bouřce

Pro výlety do přírody je nezbytné příznivé počasí, zvláště pak bychom se měli vyvarovat přívalových dešťů a bouřek, tím spíš, že se jejich průběh u nás v posledních letech stal poměrně nevyzpytatelným. Ne vždy ale předpověď počasí vyjde.

Jak poznáme, že se bouřka blíží?

Existuje několik přírodních ukazatelů, podle kterých je možné blížící se bouřku identifikovat:

  • dotěrnost hmyzu
  • let ptáků (ptáci létají více při zemi, létá jich méně než obvykle)
  • ztišení ptáků (přestanou zpívat, nastane jako by „ticho“), celková nervozita zvířat
  • kouř z komínů klesá směrem k zemi
  • tvar a změna oblaků
  • pokles atmosférického tlaku (může nás bolet hlava, jsme malátní)
  • dusno

Můžeme také určit, jak daleko od nás se bouřka nachází a jak rychle postupuje. Vycházíme z toho, že nejdříve je vidět blesk a pak až slyšíme hrom. Poté, co tedy uvidíme blesk, stačí spočítat vteřiny, které uplynou do zahřmění. Jedna vteřina přitom představuje přibližně 350 metrů. Napočítáme-li například tři vteřiny, vzdálenost bouřky je 3 x 350 metrů, tedy 1050 metrů.  Blízká (a nebezpečná) je bouřka do 3 km, nicméně v úkrytu bychom měli setrvat, dokud se bouřka nevzdálí na 10 kilometrů.

Jak se v bouřce chovat, jsme-li v přírodě a nemáme možnost úkrytu na bezpečném místě?

  • Jste-li v horách, okamžitě opusťte hřebeny či vrcholy. Současně nezůstávejte ve skupině a nedržte se za ruce (doporučená vzdálenost mezi jednotlivými osobami jsou 3 metry). V žádném případě neutíkejte!
  • Co nejdále se vzdalte předmětům, které přitahují blesky (ocelová lana, žebříky, zábradlí, vleky, lanovky).
  • Ve volném terénu bez možnosti úkrytu nestůjte ani nechoďte, nejlépe si dřepněte, přičemž ruce i nohy mějte u sebe, hlavu skloňte ke kolenům (pozor: před přímým zásahem blesku Vás neochrání suchá izolační podložka - karimatka, batoh apod.).
  • V lese vyhledejte hustší a nižší porost, vyhněte se vysokým a všem osamoceně stojícím stromům stejně jako okraji lesa.
  • Nebezpečí představuje blízkost vyvýšených předmětů (kameny, kupy sena).
  • Neschovávejte se pod převisy nízkých skal ani v jeskyních, neopírejte se o zeď ani skalní stěnu (naopak se od nich držte alespoň dva metry daleko).
  • Nezůstávejte v blízkosti vod, řek, potoků, podmáčené půdy, trhlin nebo rudných žil ve skalách.
  • Nepoužívejte mobilní telefon ani deštník.

4) S dětmi do přírody aneb Kreativní tvoření během výletu

Většina z nás to jistě zná – poté, co našeho drobečka vezmeme na výlet do přírody, uslyšíme zanedlouho věty typu „Mamíí, kdy už tam budeme?“, „Tatííí, mě bolí nožičky“, „Mně už to nebaví“, „Mám hlad“ apod. V horším případě se pak dočkáme toho, že naše děti s sebou vláčí různě dlouhé větývky, hází po sobě šišky nebo rozmrzele šlapou po tom, co se jim právě dostane do cesty.

Pomineme-li vyprávění příběhů nebo různé slovní hry, můžeme dát průchod naší fantazii a i s dětmi se vrhnout do kreativních zastávek. Za využítí dostupného přírodního materiálu tak dětem můžeme výlet zpestřit. Na danou činnost je samozřejmě potřeba dítě motivovat vhodným příběhem, aby v jeho očích dostala smysl. Fantazii rodičů se meze nekladou :-)

Přinášíme vám tedy několik tipů, jak na to:

  • šipky ze šišek

Dítě průběžně sbírá šišky např. do batůžku. Stanovíme mu nějaký určující bod (např. velký kámen, palouček, určitý druh květin apod.), kdy z nasbíraných šišek vytvoří šipku. Zde můžeme použít například příběh o zvířátkách, která v noci chodí na společné schůzky a potřebují ukázat cestu.

  • šperky z květin

Tato činnost zaujme spíše holčičky. Během cesty si dítě trhá různé druhy květin a tráv, ze kterých si na nedaleké zastávce (kvůli trvanlivosti materiálu) může vytvořit prstýnek, náramek, náhrdelník, náušnice nebo čelenku.
 

  • domeček pro skřítky

Najdeme ztrouchnivělý pařez nebo strom s nazdviženými kořeny. V jejich okolí nasbíráme klacíky, z nich můžeme vytvořit plot, listy a zbytky kůry, které nabodneme na klacíky a vytvoříme tak nábytek, drobné listy pak můžeme využít jako nádobí, do kterého naservírujeme lesní plody či jehličí. Nakonec můžeme vytvořit samotné skřítky, a to z žaludů, bukvic nebo šišek ozdobených trávou (vlasy), mechem (oblečení) či klacíků s lístky (klobouk).

  • vlastní domeček/bunkr

Tato činnost je vhodná pro starší děti. Nejprve si shromážíme několik pevnějších větví, které zaklesneme do sebe - vznikne jako by střecha. Tu pokryjeme mechem, chvojím a dozdobíme podle fantazie. Domeček uděláme dostatečně velký - tak, aby se do něj dítě vešlo.
 

  • tůňka pro vodníka

Kolem potoka sesbíráme větší kamínky. Ty naskládáme do vody tak, aby vznikla tůňka. Při větším spádu můžeme stejným způsobem vytvořit i malý vodopád. Po potoce můžeme poslat loďku, vytvořenou z listu a drobné větývky, nebo z většího kusu dřeva, listí a trávy vytvořit vodníka.

  • sběr materiálu pro domácí výrobky

Během výletu můžeme sbírat listy, květiny, šišky, žaludy nebo kaštany. Doma pak s dětmi můžeme vytvářet různé figurky, postavičky, domečky, ozdoby apod.

Letní manuál připravila Veronika Steidlová Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Jak přežít v přírodě - letní manuál - diskuze


Poradna

Dobrý den, som v 9. tyzdni už od nejakeho 5. týždna tehotenstva krvacam moj gyn.ma poslal do nemocnice na kyretaz lebo, na ultrazvuku neukazovalo nič že by to bolo žive no v nemocnice zistily že, to žije a aj ked to je nechcene tehotenstvo tam sa interupcia nerobi. Tak som sla spet za mojim lekarom a on že aby som teda sla do rakuska na interupciu lebo na slovensku mi nespravia nakolko som bola v auguste na interupcii. Ale ze v Rakusku by mi to spravily no od predvcerajska som zacala velmy silno krvacat a padaju zo mna velmz velke kusi zrazeniny(mäsa). Bola som vecer na pohotovosti a bez vysetrenia ma poslali domov stým, že tam nerobia tu interupciu a ze ak chcem mozem tam 2-3 hod. cakat na vysetrenie na ultrazvuk a nakonec ma aj tak poslu domov alebo mam ist domov hned tak som sla domov doma som sla hned do sprchy lebo som bola cela od krvi a v sprche mi znovu vypadol taky velkz kus a vela krvi do rana som este krvacala. No od rana krvacam omnoho menej no vsetci mi nadavaju ze si mam zavolat sanitku no momentalne nekrvacam tak silno a nemam ani bolesti ako vcera ked som bola na tej pohotovosti a poslali ma domov tak neviem co mam robit...

Dobrý den, nevím, na co přesně chcete znát odpověd. Je možné, že silné krvácení je příznakem samovolného potratu, ale to se samozřejmě nedá potvrdit jinak než ultrazvukem. Pokud by jste nadále silně krvácela, jděte na pohotovost (sanitku volat ale nemusíte). Pokud by krvácení ustalo, i tak bych doporučila ultrazvuk, abyste veděla, zda je těhotenství v pořádku či se jedná o kompletní potrat a dle toho se mohla rozhodnout, co a jak.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | dnes, 19:11
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce