Diskuze: Nemocnice Tábor, a.s. (strana 1) - diskuze

Smíšené pocity
Do porodnice jsem nastoupila 29.7.2016 na vyvolání porodu. Malý přišel na svět 30.7.2016 před 7:00 h císařským řezem. Ráda bych pozdravila paní z předchozího příspěvku, které se narodilo miminko o pár hodin dříve. K hodnocení porodnice bych ráda uvedla, že i přes nelehký vyvolaný porod, který skončil, tak jak skončil, musím říct, že péče na gynekologii je skvělá. Samozřejmě je to hlavně zásluha sestřiček, které jsou oddané své práci. Neváhají kdykoliv pomoci a to po císaři člověk hodně potřebuje. Musím poděkovat hlavně dvěma nejmladším sestřičkám, které se o náš stav zajímaly i mimo své pracovní povinnosti, bohužel si nepamatuji jméno. Co se týče PA, tak musím říct, že nic moc. Jedna lepší a druhá horší. Zkrátka, pokud jde porod hladce, není problém, pokud ne, tak se chovají tak, jako by to byla vaše vina... Na porodním sále mi vadilo, že každou chvíli do vás sáhnul téměř každý kdo šel okolo. Necitlivě vyšetřovala i jedna z PA a když se po 20 hodinách nic moc nedělo, tak mi nezapomenula ukázat při vniřním vyšetření jakou mám cítít bolest, až miminko začne sestupovat a při tom neustále volala na miminko "Mirku pojď, Mirku pojď ven.." Musím se smát :-)) Před 6h ráno než se měnila směna už byla PA vzteklá, že se nic neděje a tak přede mnou a mým manželem začala nadávat na Mudr, Berku, ať si mě jde vyšetřit, že mě večer poslal na porodní sál a následně propíchl plodovou vodu brzo, tak ať si rozhodne co se mnou.. Mudr, Berka přišel a div že by mu PA nevynadala :-) Dohodli jsme se, že půjdu na císaře. Poté mi naměřili sestry tlak 230/110, jen se na sebe podívaly, nasadily mi síťku na vlasy a už jsme jeli. Pak už probíhalo vše asi tak jak mělo. Malého mi přinesli hned jak jsem byla na pokoji. Po dva dny mi ho nosily sestry z dětského jen na kojení. Zde ale začíná druhá stránka hodnocení, protože tak, jak se chovají některé sestry z novorozeneckého, to nemá obdoby. Miminko se nám narodilo v sobotu, to se zřejmě moc nepracuje, takže nikdo nehleděl na to, že nemám mléko, malý jim tam nejspíš řval hlady, tak se ho snažily zbavit tím, že mi ho přinesly druhý den ve 22h a nechaly u jednoho prsu tři hodiny, a protože jsem nemohla vstávat, tak jsem si ho nemohla přendat na druhou stranu, takže jsem musela zazvonit na sestru, aby vůbec přišla mi ho přendat. Pak začal malej plakat, tak ho popadla a bezeslova ho odnesla. Jiná mi zase vynadala, že mám kojit i třeba každou půl hodinu a ne si chodit pro dokrm, jiná zas když jsem jí řekla, že má malý prdíky, tak mi rázně odpověděla. "ale prd má prdíky, má hlad..!" V pondělí přišla vizita, při které mi oznámili, že byl malej dehydrovanej a má horečku. Poté mi nebyl nikdo schopen podat jakékoliv informace o zdravotním stavu miminka. Jedna sestra doslova přilítla s nějakým fotospektrometrem nebo jak se to zařízení na měření barvy kůže jmenuje, s tím, že mělo miminko žloutenku o které jsem pochopitelně taky nebyla informovaná, tak běžela za dětskou Dr. pak opět přilítla jako raketa, malýho odvezla, prý ať si to paní doktorka zkontroluje sama. Načež z toho vyšlo, že se paní doktorka spletla a koukala do záznamů jiného miminka. To myslím potvrzuje péči o novorozence. Tou paní doktorkou byla Mudr. Bláhová... (Píše se zde o ní níže.)
Takže na závěr, co se týče novorozeneckého odd. to byl jeden stres za druhým, sestry nepomohly s kojením, péči o miminko vysvětlovaly paní, která už má jedno děťátko více než prvorodičce a absolutní neinformovanost o zdravotním stavu miminek by mi potvrdilo více maminek.
Táborskou porodnici bych zřejmě zvolila i pro další porod, ale už bych byla chytřejší. Rozhodně bych si nenechala porod vyvolat a na ty "osvědčený" sestry z novorozeneckého bych si dala pěkně pozor. To ostatně doporučuji všem, zbystřit smysly i když jste po porodu a nenechat si nic líbit.
Ivča a Mireček

Paradni porodnice
Do porodnice jsem dotazila 29.7.2016 v 23:45 po celem dni slabych kontrakcich mi vecer praskla voda a cestou do porodnice se rozjeli silne kontrakce. Vsechno slo rychle a perfektne,ja jsem byla uplne mimo tak vse s porodnimi asistentkami vyrizoval pritel,porodni plan jsem nemela a vzhledem k rychlemu otevirani mi nestihli dat ani epidural ani klistyr. Po monitoru me poslali na vnitrni vysetreni,pak do sprchy a zachvili jsem sla rodit, trvalo 25 od zacatku tlaceni nez byl maly venku,bylo by to rychlejsi,ale mela jsem prilis dlouhe prodlevy mezi kontrakcema. Nez me doktorka nastrihla tak jsem se roztrhla do strany tak me nasledne nastrihla i na druhe strane. Maly se narodil v 30.7.2016 v 02:31 :) ihned mi ho prilozili a nechali mi ho na prsou,az po chvili se me zeptali jestli ho muzou vzit na vazeni. Maleho zvazili,zmerili,otreli a dali ho priteli,ktery si ho choval po celou dobu meho siti. Siti bylo fajn i kdyz jsem byla hodne potrhana tak mi to doktorka poradne umrtvila a jeste jsme u toho vtipkovali :) Pece po porodu,vybaveni pokoju a strava k tomu nemam absolutne co vytknout :) pomalu se mi nechtelo domu jak se tam o nas hezky starali vsichni byli mili a ochotni. Kdykoliv jsem potrebovala poradit tak vysvetlovali,ukazovali a pomahali :) nesetkala jsem se tam s zadnou protivnou sestrou akorat uklizecka jednou nemela svuj den :D takze ja mohu jen vrele doporucit :) rodila jsem poprve a az budu rodit podruhe tak 100% zase tady :) Pavla 22let,Honzik 3tydny

už ne
20 hodin příšerných bolestí,kdy čekali až se otevřu,hrabal se ve mě každý kdo šel okolo,všichni milí sice,ale nikdo nepoznal,že má malý špatnou rotaci a tak to prostě nejde.Když už jsem vážně dlouho překážela,přišel primář a ten to poznal a poslal na císaře.Prostě hrůza.A paní Bláhovou na dětském,arogantná a nepříjemnou ženskou bych ihned vyhodila.

Naprostá spokojenost
V táborské porodnici jsem rodila svoje první děťátko letos v červnu 2 dny před termínem. Přijela jsem kvůli krvácení a rovnou si mě tam nechali. Příčinu se nepodařilo odhalit, ale aby mě a miminko nevystavili jakémukoliv riziku, rovnou si mě tam nechali. Uložili mě rovnou na porodní pokoj a dostala jsem infuzi na zastavení krvácení. Každých pár minut kontrolovali můj stav a mimi na monitoru. Kdykoliv jsem se chtěla projít nebo osprchovat, odpojili mě od infuze. Krvácení přestalo a začala odcházet voda, a tak začal být porod aktuální. Sestřičky, porodní asistentky i paní doktorky z odpolední i noční směny mi věnovaly celou dobu maximální pozornost. Všichni byli nesmírně milí a ochotní. Povídali si se mnou o všem možném, takže hodiny, které jsem na pokoji na kapačkách s glukózou a minerály trávila, ubíhaly jako voda. Bolesti přišly až v noci. I když jsem měla trochu obavy, že nebudu vědět, co dělat, dostávala jsem průběžně pro všechny fáze porodu od paní porodní asistentky instrukce. Vše mi vždycky podrobně vysvětlila a předvedla. Dostala jsem pár injekcí (nevím čeho), po kterých jsem byla dost omámená, ale poměrně rychle jsem se otevřela. Nad ránem přiběhli ještě další lidé, kteří nachystali věci na miminko a pak už to bylo jen na mě. Ani mě nenastřihávali (dobře odhadli, že to ani nebylo potřeba), jenom povzbuzovali a paní doktorka mi ukazovala, jak už je maličký blízko a o jaký kus se při zatlační posunul. Do porodu zasahovali minimálně, což mi vyhovovalo. Maličkého omyli a v zavinovačce dali hned ke mně. Poporodní péče byla taky perfektní, dokonce jsem dostala nahřátou peřinu a snídani do postele. Kdykoliv jsme s kolegyňkou na pokoji něco potřebovaly, stačilo zazvonit na sestřičky. Ke všem vyšetřením miminka i sebe jsem dostala patřičný komentář. Sestřičky pomohly s kojením a koupáním a když jsme si potřebovaly odpočinout, vzaly si miminka k sobě. Po 4 dnech jsme šli s mrňouskem a dárkovými balíčky od porodnice domů. Čekala jsem přívětivý přístup, ale všechno dalece předčilo mé očekávání. Jsem tedy naprosto spokojená a do Tábora půjdu zase.

Prostě porod jedna báseň
Já jsem zde rodila na apríla 2009 (přesně v den termínu). Poprvé jsem rodila v Písku a vadilo mi, že manžela poslali domů, že mu pak zavolám, jenže to byl rychlý porod a on přiběhl na sál 3 minuty po narození malého. Proto jsem se tentokrát rozhodla pro Tábor a nelituji. Vzhledem k tomu, že mi hodně a bolestivě otékaly ruce a nohy, řekl mi můj gynekolog, ať 1. ráno jedu do porodnice, že to mám stejně termín, tak ať mi dají půlku tabletky a porodím, že už je i malej natlačenej pěkně dolů. Ve středu 1.4. mi začaly mírné bolesti hned po 5 min. Tak jsme s manželem odvezli syna so školky a v 8 mě příjmali v porodnici. Hned při příjmu se mě paní doktorka (Karolina, příjmení si nepamatuji) zeptala, jestli mám porodní plán, nebo nějaká přání. Já nic extra nechtěla, tak jsme se jen domluvily na klystýru a na tom, že mě v případě potřeby nastřihne na pravé straně v místě nástřihu po prvním porodu (v Táboře jinak nastřihávají vlevo). Porodní asistentky byly naprosto super. Po klystýru jsem byla asi půl hodiny ve sprše a pak už jsem zůstala na porodním lůžku. PA mi poradila ať si lehnu na bok, že to bude pro mimčo lepší a bude to i rychlejší. Musím říci, že těch opravdu bolestivých kontrakcí jsem měla po propíchnutí plodové vody asi 7 a pak byl malý na 3 zatlačení na světě (bylo 10:22). Paní doktorka mě chválila, že by takvé usměvavé rodičky potřebovali častěji :o)) Podle mě je to hlavně o přístupu doktora a PA. Poporodní péče byla super (před propuštěním i UTZ dělohy, to v Písku nedělali). Co se týče péče o malého, musím říci, že už se nám sestry tolik nevěnovaly (asi proto, že to bylo moje druhé mimčo). Malý měl žloutenku, tak jsme v neděli ráno čekali na výsledky krve, zda nás pustí domů. To je škoda, že když začne mimčo žloutnout, nedají ho do ohřávacího inkubátoru, který může mít mamča na pokoji (měla jsem takhle v PI 1. syna), ale čekají, jestli zežloutne natolik, aby musel být pod lampou - tím pádem ho mamča má jen na kojení a pobyt v porodnici se prodlouží.
Ale jinak musím říci, že potřetí pojedem znova do Tábora!!!

Smíšené pocity
Rodila jsem v Táboře v roce 2006. Už 15 dní jsem přenášela, tak jsem měla přesně domluvený den, kdy mám přijet, že mi porod vyvolají, pokud do té doby nezačnu rodit sama.Přijela jsem do nemocnice, vyšetřili mě,řekli, že mi dají tabletu a kapačku. Přišla docela příjemná mladá sestřička, dala mi klystýr a oholila mě. Všichni se mi moc smáli, protože jsem hodinu chodila po chodbě a nechtělo se mi pořád ne záchod. Ještě musím podotknout, že jsem tam s sebou měla maminku a manžela a ty byli se mnou po celou dobu.Když jsem se konečně vyprázdnila, odvedli mě na hekárnu. S péčí o mě jsem byla spokojená až na jednu starší sestru, která nejednala zrovna moc lidsky.Asi měla špatnou náladu.Pan doktor, který za mnou chodil, byl moc milý a hodný. Ptal se mě, jestli nemám hlad, jestli nechci alespon polévku nebo napít.Sestřičky chodily každou hodinu a napojovaly mě na monitor, měřily mi tep, opravdu se o mě staraly. Měla jsem k dispozici sprchu, míč i vanu, ale do té jsem mohla až ve chvíli, kdy budu otevřená na 4 cm.Maminka odešla kolem dvanácté hodina, ale nebyl problém, aby znovu přijela.Manžel tam zůstal.V tu dobu mi začaly pořádné kontrakce, myslela jsem, že to nevydržím.Chodila jsem pořád do sprchy, ale ta nepomáhala, ani míč nebyl nápomocný.Bylo kolem šesté hodiny a moje mamča znovu přijela, nebyl problém s tím, aby tam byla, aniž by zaplatila poplatek. Kolem sedmé přišla sestra a řekla, že tam mamka může zůstat, ale musí si zaplatit, že to bohužel jinak nejde.Tak tam ještě chvilku byla a pak odjela, asi mě nechtěla rušit a nevěděla, jak se má chovat, když mě tam viděla, jak brečím bolestí. Kolem osmé přišla sestra s doktorkou, měnily se směny, vyšetřila mě a řekla, že můžu do vany, že se mi uleví. Napustily mi vynu a já tedy šla. No, pocit úlevy asi vypadá jinak. Bylo to ještě horší, ale zase je pravda, že během dvou hodin jsem se otevřela na deset centimetrů.Jako prvorodička jsem nic nevěděla. Ležela jsem ve vaně a měla jsem pocit, že musím hned na záchod, tak jsem šla.Projel mnou takový divný pocit a měla jsem pocit, že je něco jinak, TAK JSEM ZAVOLALA MANŽELA ON LETĚL PRO SESTRU, KTERÁ MĚ VYŠETŘILA a řekla, tak rodíme. Nechala mě párkrát zatlačit v leže a už jsme šly na sál.Kolem 22.hodiny jsem začala rodit, pí. doktorka přiletěla a usmála se na mě a řekla, že nečekala, že to bude tak rychlé.Během 20 minut byla malá na světě a já byla ta nejštastnější na světě.Kojení bylo prakticky hned po porodu, jen co ě zašili. Kolem půlnoci přijela i manželova maminka za mnou. Taky s tím neměli problém a pustili jí na porodní sál.Odvezli mě na pokoj a malou si nechali přes noc u sebe, za což jsem jim byla vděčná. Ráno přišla dětská doktorka na vizitu a řekla mi, že malá je nádherná, zdravá holčička a je hrozně zvědavá.Pomoc s kojením taky ok, sestry dětské ok až na jednu mladou sestru, která mě tak rozhodila, že celý můj dobrý dojem zkazila. Malá plakala, udělal jsem vše možné, ale pořád plakala. Zavolala jsem sestru a ta mi řekla: No, co byste chtěla, je to malý děcko, to prostě řve a odešla. Já plakala půlku noci. Pak znovu přišla a viděla, že nespím, tak se asi smylovala a malou si vzala a nezapomněla dodat, že je skvělý když si někdo pořídí dítě a pak se o něj neumí postarat.Byla jsem vyřízená,měla jsem pocit, že jsem asi opravdu neschopná, ale naštěstí ráno přišla další směna, tam byl jeden anděl vedle druhého. Ochotné, milé, chápající a hodné sestřičky.Ulevilo se mi...Ten den nás pouštěli domů a já byla plná rozporuplných pocitů.

porod v Táboře
Jsem ráda,že tyto stránky existují.Já mám po porodu již 3.roky,ale můžu Vám napsat že jsem také měla rizik.těh.takže jsem musela ležet před porodem v nemocnici.Tehdy tam byl oš.lékař Dr.Berka,který je opravdu člověk na svém místě,lidský a hlavně vždy pomůže vlídným slovem potěší a vysvětlil co,kdo potřeboval.Sestřičky na gyn.odd. v 2.patře taktéž chválím,na rizik.odd. též,horší je to na novorozeneckém-najdou se tam sestřičky co poradí a bohužel i ty co si myslý,že jen otravujeme atp.ale u prvorodičky na to musí být připravené,také si myslím,že některá měla spíš kydat hnůj než dělat s dětmi,zase tolik práce nemají když maminky mají děti u sebe,toho názoru nás tam bylo víc a je to škoda,protože to pak vše zkazí a člověku se to hned vybaví.Porod i když zdlouhavý byl nakonec krásný tím,že se mi narodil zdravý syn.Setřičky na sále 3.hodný a 1.docela protivná říkaly jí Ata? tak nějak,bolesti jsem měla a ona jen na to...to víte porod bolí,to jste nevěděla...no nejspíš měla špatnou náladu,ale později jsem se dozvěděla,že taková je,že sama děti nemá atp.spíš jí jen zajímaly drby...že primář má mladou ženu atp,je to smutný.Jinak doktoři na por.sále v poho,fakt mě vždycky utěšil,když jsem byla na dně,můžu vám říct,že to u srdíčka potěší.Takže nebýt tý jedný protivný sestry na sále a pár na novor.odd.tak musím napsat,že super.Ještě k tý Olině Havlíčkový-por.asistentce,to se musím připojit,je to skvělá ženská,poradí úplně ve všem a hlavně se na ní můžete kdykoliv obrátit,neodsekne,poradí,přijede,fakt na ní ráda vzpomínám a pokud budu mít štěstí ještě někdy otěhotnět,tak jí budu vyhledávat.Mnohdy poradí víc než dětský lékař.Takže pokud někdo bude rodit v Tá porodnici,tak se nebojte-přeci si tam jdete pro mimčo a to za to stojí!
P.S.jen je škoda,že tam nedělají epidurál,ale snad to brzo dělat budou