Mám nechat dítě u hry prohrát?

S Kubíkem hrajeme společenské hry. Od Vánoc je hrajeme ve velkém a dneska jsem zažila "krizovou" situaci a potřebuju poradit. Dneska jsme hráli Člověče (už asi po milionté :)) a co se nestalo. Kubík stál před domečkem a já ho musela vyhodit - jinou figurku už jsem ve hře neměla. A Kubík se normálně opravdově rozplakal, že chtěl tou figurkou do domečku. A já nevěděla, co mám dělat? Trvat na vyhození nebo "švindlovat" a nevyhodit? Snažila jsem se mu to vysvětlit, že je to jen hra a že pořád ještě může tu mojí figurku vyhodit a klidně i vyhrát, ale nebyla s ním řeč. Tak jsem to pak zahrála do outu a vyhlásila coffee break... a pak už Kubík hrát nechtěl. Co byste dělaly vy?

Celá diskuze na: http://www.babyonline.cz/diskuzni-klub/vychova-vztahy-mezi-sourozenci-aktivity-krouzky-mazlicci-deti?url=spolecenske-hry-ja-uz-to-tu-psala-ze-je--944465#r944465

Odpověď: Hraní společenských her je pro děti velmi důležitý nástroj pro trénink různých dovedností a rozvoj kognitivních procesů. Je samozřejmé, že dospělý u spousty her, zvláště zaměřených na výkon, nemůže být adekvátním soupeřem pro dítě. Proto rodiče často „zařizují“ situace, aby mohli dát dítěti pocítit výhru. Je naprosto individuální, jak dlouho a v jaké míře rodiče upravují hru. Signálem k zvýšené opatrnosti jim může být, když už dítě zvládá zachytit více aspektů hry a mohlo by prokouknout „švindl“. U dítěte by pak mohlo docházet k povolení hranic „fair-play“ hry.

Ke hře patří i prohry. S tím by dítě mělo být seznamováno co nejdříve. Utváří se tak jeho schopnost vyrovnávat se s neúspěchy i do budoucna. Někteří lidé se s prohrou nenaučí adekvátně vyrovnávat nikdy, což často vychází z osobnostního ladění, ale může to být ovlivněno i seznamováním se i s těmito stránkami života. Vhodné je snažit se dávkovat prohry v menší frekvenci než výhry, aby u dítěte neupadal zájem o hru. Dobrým nástrojem pro učení zvládání neúspěchů jsou hry založené na náhodě, kde není možné svými schopnostmi ovlivnit průběh hry (hry, kde rozhoduje hod kostkou či vytažená karta apod.). Prohrou tak nejsou zraňovány kompetence dítěte, ale zároveň se s ní musí vyrovnat.

Dotaz zodpověděla Mgr. Lucie Šešulková.