Odběr krve

Vlastní technika odběru krve u dětí se neliší od dospělých (výjimkou jsou kojenci a malá batolata), ale jeden velmi podstatný rozdíl tkví v přístupu k dítěti jak za strany zdravotnického personálu, tak ze strany rodičů. Zejména pro děti předškolního věku může být první odběr krve stresující záležitostí, proto je třeba dítě v dostatečném časovém předstihu na vše připravit. To znamená, že rodiče musí dítěti vysvětlit, jak vše bude probíhat. Naprosto chybný je postup některých rodičů, kdy dítěti řeknou o připravovaném odběru, protože tak dítě do ordinace nedostanou.

Dítě je člověk a má tak právo být informováno přiměřeně k jeho rozumovým schopnostem o všem, co bude lékař vyšetřovat a jak (je samozřejmé, že u kojence či malého batolete to možné není). A to je hlavně úloha rodičů. Nepřipravené a nepoučené dítě se vždy cítí podvedené a také tak reaguje (pláč, křik, vztek). Samozřejmě se vyskytnou akutní situace, kdy na přípravu není čas, ale jestliže rodiče s dětmi mluví i o tom, jak a co lékař/ka vyšetřuje a formou hry je seznámí se základy chování v ordinaci, tak i akutní ošetření proběhne lépe.

Jak připravit dítě?

Každý dospělý člověk se většinou s odběrem krve setkal, proto rodič může buď sám na sobě dítěti předvést, jak to bude probíhat nebo může použít k takové instruktáži oblíbenou hračku:

  • Krev se odebírá ze žíly v loketní jamce nebo na hřbetu ruky, proto se nad místem vpichu musí končetina stisknout buď rukou, nebo se použije tzv. škrtidlo.
  • Díky tomu se žíly naplní krví, zvýrazní, následně lékař/ka žílu napíchne jehlou a krev nateče přímo do stříkačky, což je vlastně zkumavka. Je-li potřeba více krve, nasadí se na jehlu postupně další stříkačky – dle požadovaného rozsahu vyšetření.
  • Aby vše dobře proběhlo, je nutné menší dítě pevně přidržet. Dítě může sedět na klíně zády k rodiči, ten dítě pevně obejme i s druhou paží kolem hrudníku. Děti, zejména předškolního věku jsou vždy klidnější a mají pocit bezpečí. Někdy je nutné, aby rodič přidržel nohy dítěte svými dolními končetinami (zabraní tak kopnutí). Starší dítě se většinou obejde bez pomoci rodiče. Paži, z níž se má krev odebrat, asistující sestra stáhne buď nad loktem nebo na předloktí a lékař/ka učiní vlastní odběr.
  • Následuje odstranění jehly, pevně se stiskne místo vpichu buničitým čtverečkem a následně se místo přelepí náplastí – nejlépe s obrázkem, což každé dítě ocení.

Děti se vždy bojí, že je odběr krve bude bolet. Proto rodiče musejí říci pravdu – např.: „Ano, bolí to jako když štípne komár, ale rozhodně méně než rozbité kolínko.“ Také je na místě, aby rodiče svého potomka za jeho statečnost nějakou drobností odměnili.

Autorka: MUDr. Květoslava Ludvíkovská.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Odběr krve - diskuze

  • u nás to teda byla dost trága, Anetku jsem totiž vůbec neudržela, vytrhla se mi a šermovala s jehlou v ruce a všude plno krve. Bylo to děsný, vím jen to, že už jí na to asi nikdy nedostanu, má na to hrozné zážitky.        rada vysvětlovat nezabrala, to jsem zkoušela snad stokrát
    lucie73   | 22.05.2012 20:51:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ono je to nejen idividuální, ale záleží i na rozpoložení drobečka. Když brali Ondráškovi krev z prstíku tak docela držel a trošičku bulel. Když mu poprvé brali z loketní jamky, tak ikdyž jsem mu všechno vysvětlovala bulel už napřed(a vypadalo to že ho budem držet tři). Nakonec musím říct že statečně držel sám, ikdyž mu tekly slza jako hrachy. Ale mám teď strach co bude na kontrole krevního obrazu. Byli jsme v nemocnici na plánované operaci a když mu dávali "náladovku" do zadečku tak ztropil obrovský povyk. Ikdyž jsem mu vše trpělivě vysvětlovala tak to byl řev! Ještě skoro čtvrt hoďky než začala učinkovat. Modlím se aby tahle zkušenost nepokazila tu jeho "statečnost". Znám dítko které vyvádělo so svých 12 let, a nevysvětlily by jste mu to.
    va.da   | 17.05.2012 11:08:28
    Reagovat | URL příspěvku
  • pamatuju si odběr krve z prstu ve 4 letech. Dostala jsem za něj obrázek slona. Žádné scény jsem nevyváděla, ale tak matka - rázná zdravotní sestra, nedělala se mnou žádné štráchy, pohrozila mi, že jestli budu dělat scény, dostanu nařezáno, fakt jsem z ní měla respekt. Nikdy jsem u doktora ani nepípla, na krev jsem chodila hodně často, v pěti letech jsem dostala lékařský kufřík, jinak má oblíbená zábava byla hra s injekčními stříkačkami u mámy v ordinaci. To to pak jde snadno. Ale u svého dítěte se bojím, jak to bude snášet. A kluci jsou podle mě obecně větší bolestíni. Tuhle jsem šla na odběr a v laboratoři řval asi pětiletý chlapeček jako tur půl hodiny. A to tam s ním byla maminka - lékařka. Člověk si nevybere no... nevím, zda se to dá dost dobře tomu dítěti vysvětlit.
    danicka84   | 14.05.2012 17:13:33 | Reakcí: 1, poslední: 22.05.2012 20:53:02
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • my s tím máme velké zkušenosti a můžu říct, že vysvětlování a připravování, slibování odměn nepomáhalo.
    Když byl Vojta menší brali mu krev z prstu, píchli a mačkali kapku po kapce. To snášel celkem dobře, ale pak už dělal scény i u toho.
    Jinak mu ji berou ze hřbetu ruky. V Ústí v nemocnici na dětským to zvládali dobře. V Hradci na dětské hematologii tragédie. U naší dětské doktorky udělal poprvé strašnej cirkus a to už to znal. Teď naposledy už to bylo relativně v pohodě.
    jana1260   | 14.05.2012 11:01:25 | Reakcí: 1, poslední: 14.05.2012 15:45:25
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Tak ono to je určitě hodně individuální. Tom nesnáší odběr krve ještě dneska a to už je dooost velkej :)))
      nadule1   | 14.05.2012 15:45:25
      Reagovat | URL příspěvku
  • Nás to čeká v druhé půli června kvůli předoperačnímu vyšetření před odstraněním nosní mandle.
    Když jsem o předoperačním vyšetření mluvila s naší dětskou lékařkou vyptala jsem se na podrobnosti, jak to bude probíhat a HNED jsem to i začala postupně předávat Kubíkovi. A dobře jsem udělala. Když slyšel prvně o tom, že mu budou brát krev z předloktí, tak byl vyděšený, ale už si na tu myšlenku zvykl a věřím, že až přijde na věc, tak bude připravný a zvládne to. Sama mám ráda, když vím, co mě u lékaře čeká.
    nadule1   | 14.05.2012 07:25:50
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce